Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 383/2022-98
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci
žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno
Adresa zainteresované osoby 0/0
zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0
sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozený dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno
Adresa zainteresované osoby 1/0
zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0
sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0
o zaplacení 56 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši částka k rukám zástupce žalobce Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši , částka, k rukám zástupce žalobce , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z žalované částky jdoucím od datum do zaplacení. Tvrdil, že účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky, každý vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti ½ nemovitých věcí, a to bytové jednotky číslo 318/1 nacházející se ve 4. a 5. nadzemním podlaží budovy k bydlení č.p. 318, zapsané na listu vlastnictví číslo hodnota, na parcele st. 3018 - zastavěná plocha a nádvoří a s jednotkou souvisejícího spoluvlastnického podílu ve výši 1140/10000 na společných částech domu č.p. 318 se všemi jeho součástmi a příslušenstvím, a spoluvlastnického podílu ve výši 1140/10000 na st. p. 3018 - zastavěná plocha a nádvoří, vše v kat. území adresa, obec adresa, část obce adresa, zapsané u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště adresa. Podle sdělení žalovaného tento užíval předmětný byt sám výlučně pro svou potřebu do datum. Vzhledem k tomu, že žalovaný tímto způsobem nadužíval svůj spoluvlastnický podíl, vzniklo na jeho straně bezdůvodné obohacení odpovídající obvyklé výši nájemného za užívání obdobných bytů. Žalobce považuje za obvyklou výši nájemného částku ve výši částka za spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 předmětného bytu. Žalobce požaduje bezdůvodné obohacení za období měsíců březen 2021 (kdy nabyl vlastnictví předmětného spoluvlastnického podílu) do října 2021, kdy se žalovaný z předmětného bytu vystěhoval. Žalovaný částku částka (8 měsíců po částka) odmítl žalobci uhradit.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Nesporoval, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětné nemovité věci, kdy nabývacím titulem u žalovaného je kupní smlouva ze dne datum a u žalobce kupní smlouva ze dne datum. Žalovaný argumentoval tím, že předmětný byt užívá velmi skromně a to v rozsahu svého polovinového spoluvlastnického podílu, nikoli v jakémsi žalobcem tvrzeném „nadužívání“. O tom by se žalobce přesvědčil, pokud by před koupí požádal žalovaného o zpřístupnění bytu. Předmětný byt koupil žalovaný v roce 2007 se svojí tehdejší přítelkyní jméno FO, která však následně byt opustila a svůj spoluvlastnický podíl darovala svému otci jméno FO, který jej následně prodal žalobci. Předmětný byt žalovaný pod tlakem žalobce téměř po 15ti letech bydlení opustil a byt byl od datum pronajat. Předžalobní výzvě na vydání bezdůvodného obohacení žalovaný nevyhověl, protože neshledává hmotněprávní ani morální důvod k jeho zaplacení. Dále žalovaný uvedl, že je u zdejšího soudu vedeno řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětnému bytu (spisová značka).
3. Mezi účastníky bylo nesporné, že předmětnou bytovou jednotku do podílového spoluvlastnictví ve výši ½ nabyl žalovaný kupní smlouvou v roce 2007 a žalobce kupní smlouvou v březnu 2021, že žalovaný byl připraven bytovou jednotku předat v listopadu 2021, k faktickému předání došlo v prosinci 2021, a že od datum je bytová jednotka pronajata za nájemné částka, kdy částku částka pobírá žalobce a částku částka pobírá žalovaný, a to na základě vzájemné dohody.
4. Žalovaný dále prohlásil, že ve sledovaném období od března 2021 do října 2021 představuje nájemné částku částka/měsíc za předpokladu, že by se jednalo o byt vyklizený, způsobilý k jeho okamžitému užívání a hlavně za předpokladu, že by se na jeho pořízení podíleli oba podíloví spoluvlastníci rovným dílem.
5. Spornou skutečností zůstalo tvrzení ohledně rozsahu užívání bytové jednotky žalovaným za období od března 2021 do října 2021. Žalovaný dále namítal, že nárok uplatněný žalobou je v rozporu s dobrými mravy.
6. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav:
7. Dopisem ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce písemně informoval žalovaného o koupi spoluvlastnického podílu bytové jednotky číslo 318/1, zároveň žalovaného vyzýval k tomu, aby se dohodli na dalším postupu do budoucna. V dopise zároveň uvedl svoje kontaktní údaje. Zásilka byla vrácena zpět žalobci jako nevyzvednutá.
8. Dopisem ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce písemně informoval žalovaného o koupi spoluvlastnického podílu bytové jednotky číslo 318/1, zároveň žalovaného vyzýval k tomu, aby se dohodli na dalším postupu do budoucna s tím, že jej ve věci již písemně vyzýval a žalovaný mu dosud předmětný byt nezpřístupnil. Zároveň žalovaného vyzval k zaplacení částky částka za bezdůvodné obohacení spočívající v nadužívání spoluvlastnického podílu za období od datum do datum. V dopise žalobce uvedl svoje kontaktní údaje. Z potvrzení pošty bylo zjištěno, že zásilka byla odeslána žalovanému dne datum.
9. Dopisem ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce mimo jiné sděloval zástupci žalovaného (tituly před jménem Najman), že se žalovaného opakovaně snažil zastihnout v místě jeho bydliště a souhlasil s tím, aby se účastníci osobně setkali.
10. Emailovou korespondencí mezi žalobcem a zástupcem žalovaného v období od datum do datum bylo zjištěno, že žalobce opakovaně inicioval požadavek o sdělení dalšího postupu ohledně užívání společné nemovitosti.
11. Zprávou sms ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný informoval žalobce, že se dne datum z bytu ve Sladkovského ulici 318, adresa, vystěhoval a žádal žalobce o převzetí klíčů.
12. Předžalobní výzvou ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl právním zástupcem žalobce vyzván k úhradě částky částka představující bezdůvodné obohacení za výlučné užívání bytové jednotky 318/1 v adresa, za období březen 2021 do říjen 2021, kdy částka částka představuje obvyklé nájemné za užívání spoluvlastnického podílu žalobce.
13. Z účastnické výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že předmětný byt koupil s přítelkyní, v roce 2017 se rozešli a přítelkyně se odstěhovala. Od té doby užívá pouze spodní patro, které se sestává z obývacího pokoje s kuchyňským koutem a sprchového koutu s WC. V horním patře se nachází ložnice, pokoj, ve kterém jsou věci bývalé přítelkyně, koupelna s WC a pračka, která je nefunkční, prádlo si nechává prát jinde. Horní patro žalovaný neužívá, není uzamykatelné. Od odchodu přítelkyně v bytě bydlel sám pouze se psem. Žalovaný má 1 syna ve věku 23 let, který bydlí sám. Ve spodní části v chodbě jsou vestavné skříně, ve kterých má žalovaný všechny věci. Ve spodní části je obývací pokoj s rohovou sedačkou, kterou používá žalovaný na spaní, TV, police, jídelní stůl a kuchyňský kout, kde je lednice, myčka, podle žalovaného lze charakterizovat spodní patro jako garsonku. Celková plocha bytu je asi 90 m², podle žalovaného je podlahová plocha horního a spodního patra srovnatelná. Od datum do datum v bytě bydlel sám pouze se psem. Horní patro pravidelný úklid nevyžadovalo, občas tam vyluxoval a generální úklid dělal, až když se byt vyklízel. K bytu náleží i sklep, od doby, kdy se přítelkyně odstěhovala, ho ale neužívá. S přítelkyní užívali celý byt. Někdy na přelomu dubna/května 2021 se od souseda dozvěděl, že je v katastru nový spoluvlastník, žalovaný žalobce ale nijak kontaktovat nemohl, neboť ho neznal a neměl na něho žádný kontakt. Oficiálně se o spoluvlastnictví žalobce dozvěděl až v červnu 2021, neprodleně kontaktoval svého zástupce, který celou věc začal řešit. Byt byl žalobci zpřístupněn v září 2021, zpřístupnění bytu nikdy nebránil, ale časově to nevycházelo, byly prázdniny a dovolené. Byt byl zpřístupněn žalobci jednou, víckrát to nevyžadoval. Žalovaný si nepamatoval, zda žalobci nabízel možnost, aby užíval horní patro. O zásilce žalobce z května 2021 nevěděl, žádná obyčejná korespondence ze strany žalobce mu doručena nebyla. Žalovaný ani nezaznamenal, že by se žalobce dostavil k bytu osobně a zvonil by, v bytě se pravidelně zdržoval. O převodu spoluvlastnického podílu na pana jméno FO přítelkyně žalovaného neinformovala. Žalovaný dále uvedl, že na předmětném bytě vázne hypotéka, kterou od začátku platí sám, žalobce nepřišel s žádnou nabídkou ohledně hrazení hypotéky. Žalobce si někdy v září 2021 prohlédl celý byt, horní i spodní patro, žalobce se při prohlídce nevyjádřil, o co by měl zájem, zda by chtěl část bytu užívat, ohledně bytu neřešili nic. Žalobce po žalovaném ani předání klíčů nevyžadoval. Po odchodu přítelkyně žalovaný vyměnil vložku u vchodových dveří do bytu.
14. Žalobce v rámci účastnické výpovědi uvedl, že od pana jméno FO dostal informaci, že je nabízen spoluvlastnický podíl bytu, jednalo se o zajímavou nabídku, ještě předtím, než spoluvlastnický podíl kupoval, se snažil zjistit, jak byt vypadá, na žalovaného opakovaně zvonil, ale neúspěšně, zajistil si tedy všechny možné dostupné listin y z katastru nemovitostí vztahující se k předmětnému bytu. Spoluvlastnický podíl se prodával přes advokátní kancelář distančně, s majitelem spoluvlastnického podílu nikdy osobně nejednal, ten byl zastoupen advokátní kanceláří. Po koupi spoluvlastnického podílu se žalobce opakovaně snažil kontaktovat žalovaného, nejprve obyčejnou poštou, dále i osobní návštěvou. První doporučený dopis se vrátil jako nevyzvednutý. Následně žalobce obdržel e-mail od zástupce žalovaného cca v červenci 2021, navštívil jeho kancelář, chtěl celou situaci řešit, byt si prohlédnout, ale ze strany žalovaného byly neustále nějaké obstrukce (dovolená, neměl čas) a byt viděl asi až po měsíci nebo měsíci a půl. Ze strany žalovaného nikdy nebyla nabídka předání klíčů, teprve až poté, kdy se dohodli, že byt vyklidí a byt pronajmou, klíče předal. Žalobce nevyloučil, že pokud by žalovaný byt vyklidil, měl by o bydlení v tomto bytě zájem, nebylo mu nabídnuto ani společné užívání bytu.
15. Svědkyně jméno FO, matka žalovaného, uvedla, že po rozchodu s přítelkyní, se kterou žalovaný v předmětném bytě bydlel, měl k tomuto bytu špatný psychický vztah, hodně času trávil buď u svědkyně, nebo přes léto na chalupě. Do bytu chodila svědkyně cca 1x za měsíc. V dolní části bytu je obývací pokoj, kuchyňský kout, sprchový kout a WC a v chodbě jsou skříně, v horním patře je ložnice, kde po odchodu přítelkyně syna zůstaly manželské postele, dále je tam dětský pokoj, koupelna s WC. Žalovaný se prakticky zdržoval pouze dole, proto mu také prala prádlo, aby nemusel chodit nahoru, kde byla pračka, dole měl vše, co potřeboval. O tom, že žalovaný do horní části bytu nechodil, věděla svědkyně od žalovaného, říkal jí to.
16. Svědek jméno FO, syn žalovaného, předmětný byt popsal tak, že dole je chodba, z ní vedou točité schody do 1. patra, dále WC se sprchovým koutem a společný obývací pokoj s kuchyní a balkon. Žalovaný užíval pouze spodní část, v horní části bytu se nachází 2 pokoje, kdy jeden z nich je zcela zastavěn věcmi, které nejsou žalovaného, proto tam ani nechodil, dále je nahoře koupelna a toaleta. Věci, které jsou v jednom horním pokoji uskladněny, patří bývalé přítelkyni žalovaného. adresa si žalovaný nechal prát u babičky, protože pračka, která byla nahoře, už byla hodně stará. Někdy u žalovaného přespal, ale bylo to málo, oba spali dole, protože to nahoře nešlo. Původně v bytě žalovaný bydlel s přítelkyní jméno FO a její dcerou Karolínou, v té době bylo horní patro užíváno tak, že jeden pokoj byl dětský pokoj a jeden pokoj byla ložnice. Když už žalovaný s přítelkyní nežil, tak jej svědek navštěvoval tak 1x za týden nebo 1x za 14 dní. Část oblečení měl žalovaný na chalupě a druhou část dole v bytě. Dole spal žalovaný na gauči, podle svědka neměl žalovaný důvod nahoru chodit. Svědek spekuloval o tom že poté, co se spoluvlastníkem bytu stal žalobce, si žalovaný vymezil hranici tak, že nahoru chodit nebude, že to je ta druhá polovina bytu.
17. Svědek jméno FO uvedl, že s žalobcem spolupracuje ohledně nemovitostí, předmětný byt ve Sladkovského ulici viděl, měl od žalobce plnou moc, na základě které ho žalovaný do bytu pustil, v bytě byl bez žalobce. Bylo to v době, než se byt pronajal, žalobce svědka požádal, abych mu byt nacenil. Následně se žalobce s žalovaným dohodl, že byt pronajmou, pronájem zprostředkovávala realitní kancelář svědka. Svědek popsal byt tak, že při vstupu do bytu byla chodba, ze které vedly točité schody nahoru, dole byla kuchyň s obývacím pokojem, malá koupelna se sprchovým koutem a WC. Točitým schodištěm se šlo nahoru, kde byly 2 pokoje a koupelna, v jednom pokoji byla manželská postel, LCD televizor a možná i nějaká skříňka. V další místnosti byly nějaké věci, údajně bývalé přítelkyně žalovaného. Pokoje v horním patře byly odemčené, svědek se domníval, že uzamknout nešlo ani spodní patro, neboť do obývacího pokoje byly zašupovačky. Svědek dále uvedl, že podle něho byl neobývaný pouze jeden pokoj v patře, kde byly věci, v dalším pokoji byla manželská postel. V dolní části byla sedací souprava z křesel, postel tam nebyla.
18. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o z. “), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
20. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
22. Každý spoluvlastník má právo užívat společnou věc v míře odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu. Užívá-li spoluvlastník společnou věc bez právního důvodu nad rozsah odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu, zasahuje do práva vlastnit majetek ostatních spoluvlastníků chráněného čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d a vzniká mu na jejich úkor bezdůvodné obohacení. Neumožňují-li existující poměry některému spoluvlastníkovi plnou realizaci tohoto práva, náleží mu za to odpovídající náhrada jako kompenzace bezdůvodného obohacení. Spoluvlastník, který společnou nemovitost užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu, nemusí ostatním spoluvlastníkům poskytovat peněžitou náhradu (ekonomickou protihodnotu užívání) pouze tehdy, prokáže-li existenci smlouvy o bezúplatném užívání společné nemovitosti. Neprokáže-li, že je oprávněn společnou nemovitost užívat nad rámec svého spoluvlastnického podílu bezúplatně, vzniká mu bezdůvodné obohacení, za které musí ostatním spoluvlastníkům poskytnout peněžitou náhradu jako ekonomickou protihodnotu toho, co nemůže být vráceno (viz. např. usnesení NS ČR spisová značka).
23. Vztah z bezdůvodného obohacení je pojímán jako objektivní, regulovaný právní úpravou směřující k tomu, aby se nikdo neobohacoval na úkor druhého bez právem aprobovaného titulu. Samotný vznik bezdůvodného obohacení není ve své podstatě ovlivněn subjektivními okolnostmi na straně ochuzeného. Pro povinnost spoluvlastníka vydat ostatním spoluvlastníkům, oč se obohatil užíváním nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu, není bez dalšího rozhodující, zda druhý spoluvlastník neužíval nemovitost dobrovolně, či nikoli.
24. Z provedeného dokazování má soud za to, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Žalovaný neprokázal své tvrzení, že předmětný byt užíval pouze v rozsahu svého spoluvlastnického podílu, když svá tvrzení opíral pouze o svoji účastnickou výpověď a výpovědi svědků jméno FO (matka žalovaného) a jméno FO Švarce (syn žalovaného), kdy oba svědci uvedli, že vychází zejména z toho, co věděli od žalovaného. V daném případě žalobce od doby nabytí svého spoluvlastnického podílu do doby, než se žalovaný z bytu vystěhoval, nemohl realizovat své právo užívat společnou věc v rozsahu určeném jeho podílem. Povinností žalovaného spoluvlastníka, který užíval nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu, vydat žalobci oč se takto obohatil, není bez dalšího rozhodující, zda žalobce neužíval nemovitost (společnou věc) dobrovolně. Ekonomickou protihodnotu užívání by nemusel žalovaný žalobci poskytovat pouze v případě, že by prokázal existenci smlouvy o bezúplatném užívání společné nemovitosti. Žalovaný však ani netvrdil, že by mezi spoluvlastníky byla uzavřena jakákoliv dohoda o užívání společné nemovitosti. Z korespondence mezi účastníky vyplývá, že se žalobce snažil záležitosti ohledně způsobu užívání společné věci s žalovaným řešit od samého počátku, kdy nabyl spoluvlastnický podíl, a kdy i současně po žalovaném nárokoval náhradu za nadužívání jeho spoluvlastnického podílu. Žalobce neměl do nemovitosti přístup, nemovitost mu nikdy nebyla předána, nebyl žalovaným vyzván, aby si spoluvlastnický podíl na nemovitosti převzal, případně aby užíval nemovitost spolu s žalovaným. Žalobce nemohl výkon svého spoluvlastnického práva k předmětnému bytu realizovat.
25. V dané věci neobstojí ani námitka žalovaného, že žalobou uplatněný nárok žalobce je v rozporu s dobrými mravy. Vztah z bezdůvodného obohacení je zákonem i judikaturou pojímán jako objektivní, regulovaný právní úpravou směřující k tomu, aby se nikdo neobohacoval na úkor druhého bez právem aprobovaného titulu. Samotný vznik bezdůvodného obohacení není ve své podstatě ovlivněn ani subjektivními okolnostmi na straně ochuzeného. Měla-li by být výkonu žalobcova práva odepřena ochrana pro rozpor s dobrými mravy, bylo by zapotřebí řádně a především přesvědčivěji objasnit důvody, pro něž je nutné přiznat takovým skutečnostem relevanci v rovině majetkoprávní, a jež by ospravedlňovaly výjimečný zásah do právní jistoty a subjektivních práv účastníků vyplývajících pro ně z dikce právní normy. Žádné takové skutečnosti však zjištěny nebyly. právnická osoba řízení je irrelevantní, že u zdejšího soudu probíhá řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětnému bytu, a to, za jakých okolností žalobce spoluvlastnický podíl na bytové jednotce nabyl a také to, jakým způsobem byla bytová jednotka žalovaným a jeho tehdejší partnerkou zakoupena a z jakých finančních prostředků kupní cena hrazena. Tyto námitky by případně mohly být uplatněny v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.
26. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci dlužnou částku v souladu s ust. § 2991 a násl. o. z., neboť žalovaný se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil tím, že získal majetkový prospěch užíváním celé bytové jednotky č. 318/1 na úkor spoluvlastnického podílu žalobce. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení soud vycházel z nesporné skutečnosti mezi účastníky, že bytová jednotka byla od datum pronajata za nájemné ve výši částka, kdy částku částka pobírá žalobce a částku částka žalovaný (dle vzájemné dohody). Bezdůvodné obohacení za období od března 2021 do října 2021 (8 měsíců po částka) tak představuje částku částka, neboť v daném období nemohl žalobce realizovat své spoluvlastnické právo a žalovaný své spoluvlastnické právo mohl realizovat v rozsahu větším, než mu příslušelo. K částce částka představující obvyklé nájemné za užívání spoluvlastnického podílu dospěl soud logickou úvahou, kdy lze předpokládat, že obvyklé nájemné za užívání předmětné bytové jednotky by bylo v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce totožné.
27. Protože se žalovaný dostal s plněním do prodlení, soud žalobci přiznal ve výroku I. rozsudku také právo na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši stanovené dle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , a to ode dne datum.
28. Návrh žalovaného na provedení důkazu výslechem svědka jméno FO, svědkyně jméno FO a provedení důkazu nabývacími tituly předmětného bytu obou účastníků soud jako nadbytečné zamítl, neboť skutkový stav byl důkazy provedenými shora zjištěn dostatečně a tyto zamítnuté důkazy by na jeho změnu žádný vliv neměly.
29. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 a ust. § 142a o. s. ř. o. s. ř. a zcela úspěšnému žalobci soud přiznal vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení zahrnují zaplacený soudní poplatek ve výši částka, odměnu advokáta 11 úkonů po částka určenou dle § 7 bod 5 za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu, podání žaloby, 3 x písemné vyjádření (datum, datum, datum, účast u 4 soudních jednání (datum, datum, datum /převyšující 2 hodiny/, datum), dále pak paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za úkony shora (tj. 11 x částka), ztrátu času za cestu k jednání soudu ve výši 12 x 10 půlhodin (za každé započaté jednání) x částka dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. , cestovným ke 4 soudním jednáním z adresa a zpět v celkové výši částka (automobilem KIA Sportage, palivo BA, kombinovaná spotřeba 5,8 l/100 km, základní náhrada částka/km, náhrada za BA částka/l; jedna cesta z adresa a zpět 50 km) a 21 % daň z přidané hodnoty z odměny advokáta, paušálních náhrad, cestovného osobním vozidlem a ztráty času. Náklady řízení tak celkem představují částku částka, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř).
30. Lhůta k plnění byla stanovena jako zákonná třídenní dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když nebyly shledány důvody pro stanovení lhůty delší či ve splátkách.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení, dvojmo, ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.