Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 46/2022-59

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Džuberovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, AnonymizovánoAnonymizovánoD. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená dne Adresa zainteresované osoby 0/0 Skoronice 102, 696 41 Skoronice

o zaplacení úroku z prodlení

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 22 000 Kč od 11. 11. 2018 do 7. 8. 2020, a dále úroku z prodlení ve výši právnická osoba % ročně z částky 22 000 Kč od 8. 8. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 22 000 Kč od 11. 11. 2018 do 7. 8. 2020, a dále úroku z prodlení ve výši , právnická osoba, % ročně z částky 22 000 Kč od 8. 8. 2020 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 22 000 Kč od 11. 11. 2018 do 7. 8. 2020 a současně též zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,75 % z téže částky od 8. 8. 2020 do zaplacení. Svoji žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 1. 9. 2017 žalované bez právního důvodu v hotovosti částku ve výši 22 000 Kč, když úvěrová smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba) a žalovanou byla rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 25. 11. 2021, č. j. spisová značka, shledána neplatnou. Pohledávka vůči žalované byla původní společností právnická osoba postoupena společnosti právnická osoba. Později, k datu spisová značka

11. 12. 2019, došlo k jejímu postoupení společnosti právnická osoba a konečně k datu 26. 5. 2020 následně žalobkyni. Částka ve výši 22 000 Kč, která byla žalované poskytnuta dne 1. 9. 2017 bez právního titulu tedy představuje bezdůvodné obohacení, které je žalovaná v souladu se shora citovaným rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně povinna žalobkyni vydat. Okresní soud v Hodoníně uvedeným rozsudkem ze dne 25. 11. 2021 přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 22 000 Kč, a to ode dne 8. 8. 2020 do zaplacení. Nynější žalobou se žalobkyně tedy již nedomáhá vydání bezdůvodného obohacení žalovanou, nýbrž žádá přiznání zákonného příslušenství z částky bezdůvodného obohacení, které jí dosud nebylo soudním rozhodnutím přiznáno. Konkrétně po žalované požadovala jednak úhradu zákonného úroku z prodlení z částky ve výši 22 000 Kč ode dne 11. 11. 2018 do 7. 8. 2020, neboť dopisem ze dne 5. 11. 2018 předchozího věřitele, společnosti Anonymizováno., byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky. Dopis byl žalované odeslán dne 6. 11. 2018 na poslední známou adresu, avšak k jeho doručení nedošlo. Dle domněnky doby dojití ve smyslu ustanovení byla výzva žalované doručena 3. pracovní den po odeslání, tedy dne 9. 11. 2018. Následujícího dne (10. 11. 2018) byla žalovaná povinna plnit, proto je od 11. 11. 2018 v prodlení. Žalovaná je tudíž povinna hradit zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 22 000 Kč právě od data 11. 11. 2018 až do 7. 8. 2020, neboť od data 8. 8. 2020 byl zákonný úrok z prodlení již žalobkyni přiznán rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 25. 11. 2021 (ve výši 8,25 % ročně z uvedené částky). Mimo to žádala žalobkyně přiznat doplatek zákonného úroku z prodlení ve zbývající výši 0,75 % ročně z částky ve výši 22 000 Kč ode dne 8. 8. 2020 do zaplacení, jelikož zákonný úrok z prodlení aktuálně žádá od data 11. 11. 2018, kdy jeho výše činila 9 % ročně, a tento úrok byl dřívějším rozsudkem zdejšího soudu ze dne 25. 11. 2021 žalobkyni přiznán od data 8. 8. 2020 toliko ve výši 8,25 % ročně.

2. Žalovaná se k věci nikterak nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v tedy soud rozhodl bez nařízení jednání.

3. Z úřední činnosti je soudu známo, že rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 25. 11. 2021, č. j. spisová značka, jenž ve výrocích I., II. a IV. nabyl právní moci dne 28. 12. 2021, bylo mj. žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku představující bezdůvodné obohacení ve výši 22 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 22 000 Kč od 8. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem III. soud žalobu částečně zamítnul, když žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení v požadované výši 9 % z částky 22 000 Kč od data 2. 10. 2018 do 7. 8. 2020, a dále jí nepřiznal požadovaný úrok z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 22 000 Kč od 8. 8. 2020 do zaplacení. Posledně citovaný výrok III. rozsudku byl následně v důsledku částečného zpětvzetí žaloby žalobkyně zrušen, a to usnesením ze dne 29. 12. 2021, č. j. spisová značka, s právní mocí ke dni 2. 2. 2022.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba byla dne 1. 9. 2017 uzavřena smlouva o úvěru č. 12017-2196, na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 22 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Za to se žalovaná zavázala uhradit náklady ve výši 16 060 Kč, kdy tato částka sestávala z úroku stanovaného ve výši 25,85 % ročně, z poplatku za uzavření smlouvy ve výši 880 Kč splatného v den podpisu smlouvy, poplatku za správu úvěru ve výši 4 840 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 4 180 Kč. Dluh v celkové výši 38 060 Kč se žalovaná zavázala splatit v 13 měsíčních splátkách po 2 860 Kč se splatností každé splátky 1. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena. První splátka se tedy stala splatnou k datu 1. 10. 2017, když smlouva byla uzavřena dne 1. 9. 2017. V čl. V smlouvy si smluvní strany ujednaly, že v případě prodlení žalované s úhradou splátky vznikne věřiteli právo závazek ze smlouvy zesplatnit, přičemž nesplacená část spisová značka

úroků přirůstá k jistině. Ve smlouvě byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení.

5. Žalobkyně dále doložila Žádost o poskytnutí úvěru, v níž žalovaná uvedla, že bydlí u přítele, je zaměstnána s příjmem 11 863 Kč měsíčně, přičemž má výdaje ve výši 7 800 Kč (za energie hradí 2 500 Kč, za stravu 3 000 Kč, za ostatní výdaje 500 Kč a splácí další závazky ve výši 1 800 Kč). Žalobkyně doložila pracovní smlouvu žalované z 11. 8. 2017, z níž plyne, že žalovaná pobírá mzdu ve výši 547 EUR, a dále česné prohlášení podepsané žalovanou, podle něhož bydlí u přítele v adresa, jemuž přispívá na inkaso částkou 2 500 Kč měsíčně. Žalobkyně dále předložila finanční analýzu žalované a tzv. „credit scoring“, z nichž vyplynulo, že žalovaná má volné zdroje ve výši 3 063 Kč měsíčně a úvěr jí tak lze poskytnout.

6. Pohledávka za žalovanou byla převedena na společnost právnická osoba., která Oznámením o předání k vymáhání datovaným 5. 11. 2018 odeslaným následujícího dne vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky na jistině, řádném úroku a poplatcích ve výši 31 620 Kč, na sankčním úroku a nákladech spojených s vymáháním v částce 2 217,56 Kč a smluvní pokutě ve výši 5 947,78 Kč. Celkem tedy žádala uhradit částku ve výši 39 785, 34 Kč, když žalovaná na dluhu vzniklém na základě smlouvy o úvěru ničeho neuhradila. Oznámení se však žalované nepodařilo doručit a dne 8. 11. 2018 byla zásilka vrácena zpět odesílateli (právní předchůdkyni žalobkyně), o čemž svědčí fotokopie obálky dopisu.

7. Společnost právnická osoba. následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 postoupila mj. též předmětnou pohledávku na společnost právnická osoba, a ta ji následně postoupila dne 26. 5. 2020 na stávající žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 3. 8. 2020.

8. Předžalobní upomínkou ze dne 3. 8. 2020, odeslanou téhož dne, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 61 985,44 Kč.

9. Ostatní důkazy předložené žalobkyní soud neprovedl, neboť se k posouzení doby prodlení žalované nevztahovaly a soud je tak pokládal za nadbytečné.

10. Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

spisová značka

13. Podle , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

14. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. V předmětné věci bylo třeba stejně jako v dřívějším řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka nejprve posoudit předloženou smlouvu o úvěru ze dne 1. 9. 2017, na základě níž byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty žalované hotovostní peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Nejprve je tedy třeba zabývat se otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Pokud poskytovatel úvěru této své povinnosti nedostojí, smlouva je s ohledem na aktuální judikaturu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-377/14, Radlinger, C-76/10, Pohotovosť a zejména C-679/18, OPR-Finance, vztahujícímu se přímo k ) absolutně neplatná. Soud neměl důvodu odchylovat se od závěrů přijatých v rámci řízení vedeném pod sp. zn. , když se s těmito dříve přijatými závěry plně ztotožňuje. V daném případě je totiž zjevné, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí, aby mohla porovnat skutečné příjmy a výdaje žalované a posoudit tak, zda je v jejích možnostech uvažovaný spotřebitelský úvěr řádně splácet. Posouzení úvěruschopnosti žalované bylo totiž ryze formální (předložená pracovní smlouva žalovanou byla uzavřena před 3 týdny od jejího předložení, nebylo zkoumáno předchozí zaměstnání žalované ani její dřívější příjmy, nebyl ani požadován výpis z účtu žalované za určitou předcházející dobu, žalobkyně ani hodnověrně neověřila pravidelné výdaje žalované), jak se též podrobně uvádí v rozsudku zdejšího soudu ze dne 25. 11. 2021, č. j. -39, a na jehož závěry ohledně neplatnosti smlouvy o úvěru soud pro stručnost odkazuje. Dané porušení povinnosti poskytovatele úvěru odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek, a tudíž je třeba danou úvěrovou smlouvu považovat za absolutně neplatnou. Žalobkyně tak měla vůči žalované od počátku právo pouze na zaplacení poskytnuté jistiny z titulu bezdůvodného obohacení, což jí bylo shora citovaným rozsudkem již přiznáno. Současně bylo žalobkyni přiznáno právo na úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 22 000 Kč od 8. 8. 2020 do zaplacení.

17. Ohledně nyní žalovaného nároku, tedy požadovaného zákonného úroku z prodlení ode dne 11. 11. 2018 z jistiny ve výši 9 % z částky ve výši 22 000 Kč až do data 7. 8. 2020, a dále zákonného úroku z prodlení ode dne 8. 8. 2020 ve výši 0,75 % z částky ve výši 22 000 Kč do zaplacení, se soud musel nejprve zabývat jednotlivými výzvami, jež vůči žalované učinila žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně), když nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. ), pokud ve výzvě není stanoveno jinak.

spisová značka

18. Žalobkyně za účelem prokázání doby počátku prodlení žalované soudu předložila „Oznámení o předání vymáhání“ ze dne 5. 11. 2018. Z připojené obálky však vyplývá, že toto oznámení jednoznačně nebylo žalované doručeno, neboť zásilka se právní předchůdkyni žalobkyně prokazatelně vrátila nazpět jako nedoručená, což soudu sama žalobkyně doložila fotokopií obálky adresované žalované, na níž je neúspěšné doručení zaznamenáno provozovatelem poštovních služeb. Za dané situace nemůže soud vycházet z domněnky doby dojití zakotvené v , když uvedené ustanovení předpokládá, že zásilka adresátovi (tj. v daném případě žalované) skutečně došla (srov. blíže DOBROVOLNÁ, Eva. [Domněnka doby dojití]. In: LAVICKÝ, Petr a kol. I. Obecná část (−654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1830, marg. č. 1.). Pro úplnost soud zdůrazňuje, že ani případnou dohodou smluvních stran nelze platně stanovit nevyvratitelnou domněnku či fikci doručení zprávy obsahující právní jednání pouze na základě jejího odeslání, aniž by skutečně došla do sféry příjemce (srov. VS v Praze ).

19. S ohledem ke shora uvedenému vázal soud počátek prodlení žalované (stejně jako soud v rámci dříve vedeného řízení pod sp. zn. spisová značka) až na výzvu ze dne 3. 8. 2020, která byla odeslána žalované v souladu s podacím archem téhož dne. V tomto případě žalovaná nenamítala, že by se tato zásilka do její sféry nedostala a zároveň soud nemá jakékoliv indicie o tom, že by se daná zásilka vrátila zpět jako nedoručitelná (zásilka byla doručována na jinou adresu, než předcházející výzva ze dne 5. 11. 2018) a aplikaci ustanovení § 573 o. z. tedy nic nebrání. Jelikož nebyl prokázán okamžik doručení výzvy žalované, má se s ohledem na § 573 o. z. za to, že se tak stalo třetí pracovní den, tj. dne 6. 8. 2020. Jelikož v předžalobní výzvě nebylo jakkoliv z časového hlediska specifikováno, kdy má být plnění – bezdůvodné obohacení vydáno, má se s ohledem na § 1958 odst. 2 o. z. za to, že jej žalovaná měla vydat dne 7. 8. 2020. Z důvodu, že tak neučinila, se od 8. 8. 2020 ocitla v prodlení.

20. Protože žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 22 000 Kč od 11. 11. 2018, tedy od doby dřívější, než se žalovaná skutečně ocitla v prodlení, a současně úrok z prodlení ve výši 0,75 % ročně (kladný rozdíl mezi úrokem z prodlení ve výši 9 % k datu 11. 11. 2018 a sazbou ve výši 8,25 % stanovenou k datu 8. 8. 2020, od něhož již byl žalobkyni úrok z prodlení z částky 22 000 Kč předchozím rozsudkem č. j. spisová značka přiznán) z částky ve výši 22 000 Kč od data 8. 8. 2020, na který neměla nárok, neboť k datu prodlení žalované byla výše úroku z prodlení pouze 8,25 % p. a. a úrok právě v této výši byl žalobkyni přiznán dřívějším rozsudkem, soud žalobu v celém rozsahu zamítnul. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně ve světle shora uvedených závěrů nemá jakýkoliv nárok na úrok z prodlení nad rámec zmíněného předchozího rozsudku.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení Žalobkyně byla v řízení zcela neúspěšná, tudíž by žalovaná měla mít vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalované však v řízení dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, a soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.