Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 6/2024-46

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Černou ve věci

žalobkyně: KRUK Česká a Slovenská republika s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

zastoupená advokátem JUDr. Jiřím Šmídou sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 12 189,93 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 5 391,32 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 391,32 Kč od datum do datum a z částky 5 391,32 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 900,92 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 8 646,80 Kč, částky 2 798,61 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 5 391,32 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 391,32 Kč od , datum, do , datum, a z částky 5 391,32 Kč od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 900,92 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 8 646,80 Kč, částky 2 798,61 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala zaplacení žalované částky s tím, že žalovaná a právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba. uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to hotově v den uzavření smlouvy, a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaná se zavázala vrátit celkovou částku 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč do datum. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované, a to na základě údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr. Žalovaná však své smluvní závazky neplnila řádně a včas, když dosud uhradila pouze částku 11 000 Kč, tj. 5 splátek úvěru. V důsledku prodlení vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni. Žalobkyně se domáhala uhrazení částky 9 391,32 Kč jakožto dlužné jistiny, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 566,64 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 450,90 Kč, nákladů na vyhotovení úvěru ve výši 844,11 Kč, inkasního poplatku ve výši 1 635,03 Kč, smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky 9 391,32 Kč za dobu od datum do datum kapitalizovaného na částku 1 150,12 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 9 391,32 Kč za dobu od datum do datum kapitalizovanou na částku 2 798,61 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 9 391,32 Kč za dobu od datum do datum kapitalizovaného na částku 900,92 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 391,32 Kč od datum do zaplacení. Žalovaná ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně dlužnou částku neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.

3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:

4. Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba. uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, sjednali výši úroků, výši splátek a další smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne datum, žádostí o úvěr ze dne datum, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla výši svého příjmu 13 708 Kč měsíčně, který jí měl plynout v podobě důchodu či sociálních dávek, dále příjem ve výši 3 500 Kč měsíčně v podobě rodičovského příspěvku či výživného a částku 6 600 Kč v podobě dalších státních příspěvků. Dále v žádosti uvedla výši nákladů na bydlení 1 000 Kč, výši běžných nákladů 1 000 Kč a splátkové výdaje 4 000 Kč měsíčně. Žalovaná též uvedla, že je rozvedená, bydlí u rodičů a vyživuje 1 dítě (prokázáno žádostí o úvěr ze dne datum). Příjem žalované za listopad 2020 tvořil invalidní důchod III. stupně ve výši 13 708 Kč měsíčně, výživné ve výši 3 500 Kč měsíčně a blíže neurčená částka 3 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu žalované za listopad 2020). Žalovaná na smlouvu čerpala částku 15 000 Kč, doposud uhradila částku 11 000 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne datum). Pohledávka za žalovanou byla dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve znění dodatku č. hodnota ze dne datum, postoupena na žalobkyni (prokázáno dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, dodatkem č. hodnota ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne datum, potvrzením o provedení transakce ze dne datum). Postoupení bylo žalované oznámeno (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum vč. podacího archu ze dne datum, oznámením o převzetí pohledávky ze dne datum). Žalobkyně uplatňuje vedle jistiny úroky, zákonné úroky z prodlení, smluvní pokutu a náklady na vymáhání pohledávky (prokázáno dopisem s návrhem mimosoudního řešení ze dne datum, výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne datum). Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne datum vč. podacího archu ze dne datum).

5. Na základě zjištěného skutkového stavu soud po právní stránce věc posoudil následovně:

6. Dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle , odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Vztah mezi žalobkyní, resp. právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byl založen smlouvou o úvěru uzavřenou dle § 2395 o. z., na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalované poskytnout peněžní prostředky ve sjednané výši a žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na daný právní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, založený smlouvou o úvěru, je nutné aplikovat ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobkyně předmětnou smlouvu uzavřela v postavení podnikatele (§ 420 a § 421 odst. 1 o. z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Právní předchůdce žalobkyně tak byl povinen dle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru. Soud proto nejprve hodnotil, zda právní předchůdce žalobkyně dostál své povinnosti stanovené mu v § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru a zda před uzavřením smlouvy se žalovanou řádně prověřila její schopnost úvěr splácet. Platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru z pohledu řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele jako žadatele o poskytnutí úvěru je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti a nikoliv pouze k námitce spotřebitele, jak vyplývá z rozsudku SDEU ze dne datum, sp. zn. : „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

12. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně mezi sebou uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek dle § 1879 o. z., na základě které byla pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovanou ze smlouvy o úvěru platně postoupena na žalobkyni.

13. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nedostatečně prověřil úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce posuzoval úvěruschopnost žalované na základě údajů sdělených žalovanou v žádosti o úvěr, kdy dle těchto údajů mělo žalované zbývat k úhradě ostatních závazků měsíčně 17 808 Kč, a z výpisu z bankovního účtu žalovaného za jeden jediný měsíc. Žalobkyně nadto uvedla, že žalovaná nemá záznam v insolvenčním rejstříku. Poskytovatel úvěru (právní předchůdce žalobkyně) si sice prověřil výši a pravidelnost příjmu žalované, nijak však již nezhodnotil skutečnost, že část započítaného příjmu žalované byla ve skutečnosti určena pro jí vyživované dítě (výživné). V takovém případě se ve skutečnosti nejedná o příjem žalované, nýbrž o příjem jejího potomka, který měl být užit v jeho prospěch beze zbytku. Nelze tak v tomto rozsahu uvažovat o „použitelnosti“ tohoto příjmu za účelem splácení půjček či úvěrů. Co se týče zbylé části příjmu, žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že pobírá příspěvek na péči ve výši částka 6 600 Kč, toto však z jí předloženého výpisu z účtu nevyplývá a poskytovatel úvěru nijak neprověřoval, zda žalovaná má skutečně tento příjem či nikoliv. Pokud jde o částku 13 780 Kč, jedná se o invalidní důchod žalované, která je invalidní ve III. stupni. Výdaje žalované pak poskytovatel úvěru neprověřoval vůbec a spolehl se v tomto ohledu výlučně na ničím nepodložená tvrzení žalované. S ohledem na zjevnou závislost žalované na sociální podpoře státu a nemožnosti přivýdělku v důsledku své invalidity však bylo nepochybně nezbytné posoudit jak příjmy a výdaje žalované výrazně kritičtěji, než jak tomu učinil poskytovatel úvěru v posuzovaném případě. Tomuto závěru nadto přisvědčuje i fakt, že žalovaná mezi svými výdaji zmínila splátkové výdaje ve výši 4 000 Kč, přičemž poskytovatel úvěru je nijak neprověřoval, ačkoli k tomu má nepochybně prostředky. Nad rámec uvedeného soud dodává, že tvrzení žalobkyně o absenci záznamu žalované v insolvenčním rejstříku je zde irelevantní, neboť žalobkyně nijak neprokázala, že by tuto skutečnost její právní předchůdce v době poskytnutí úvěru zjišťoval.

14. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupoval s odbornou péčí a v zájmu žalované jako spotřebitele, jak mu ukládá a zákona o spotřebitelském úvěru a , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a nedostatečně posoudil úvěruschopnost žalované dle , odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou je proto z tohoto důvodu absolutně neplatná dle zákona o spotřebitelském účtu ve spojení s o. z. (srov. rozsudek rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C-679/18).

15. Vzhledem k tomu, že smlouva o spotřebitelském úvěru, uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, byla soudem posouzena jako absolutně neplatná, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. a je povinna žalobkyni vrátit to, oč se obohatila na základě neexistujícího právního důvodu (absolutně neplatná smlouva o spotřebitelském úvěru) a žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení toho, co žalované plnil její právní předchůdce dle § 2993 věta první o. z. Soud tedy dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, a to co do částky 4 000 Kč, neboť právní předchůdce žalobkyně vyplatil na účet žalované částku 15 000 Kč, na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru, a žalovaná na tuto částku k dnešnímu dni uhradila pouze částku 11 000 Kč. Jelikož žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky s datem splatnosti datum a žalovaná na tuto výzvu nereagovala, dostala se do prodlení a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle o. z., jehož výše je stanovena dle , a to ode dne datum do zaplacení. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

16. Ve zbytku soud shledal žalobou uplatněný nárok jako nedůvodný, neboť smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla soudem posouzena jako absolutně neplatná, a proto žalobu v této části zamítl výrokem II. tohoto rozsudku.

17. O nákladech řízení soud rozhodl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), tedy podle míry úspěchu v řízení. S ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. , do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství včetně příslušenství běžícího, které soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k datum. V posuzované věci byla žalobkyni přiznána částka 4 000 Kč a běžící zákonný úrok z prodlení z této částky od datum, který ke dni vyhlášení rozsudku činí 673,97 Kč. Žalobkyně měla tedy úspěch celkem ohledně částky 4 673,97 Kč. Žalovaná měla naproti tomu úspěch ohledně částky 5 391,32 Kč a běžícího zákonného úroku z prodlení z této částky od datum, který ke dni vyhlášení rozsudku činí 908,40 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 391,32 Kč od datum do datum, tj. ve výši 459,27 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 900,92 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 8 646,80 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 798,61 Kč, tj. celkem ohledně částky 19 153,32 Kč. Z uvedeného vyplývá, že rozdíl v úspěchu účastníků činí 60,8 % ve prospěch žalované, které tak přísluší vůči neúspěšné žalobkyni náhrada nákladů řízení. Nicméně vzhledem k tomu, že žalované v tomto řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí dle části šesté či návrhem na zahájení exekuce dle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.