Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 C 179/2023-40

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Pěničkovou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno., Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno.Anonymizováno. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 31 509 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 11,75 % ročně za období od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní mocí rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky částka, úroku z prodlení z částky částka ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení, úroku z prodlení z částky částka ve výši 11,75 % ročně od datum do datum a částky částka.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 11,75 % ročně za období od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní mocí rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky , částka, , úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 11,75 % ročně od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 11,75 % ročně od , datum, do , datum, a částky , částka, .III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky částka s příslušenstvím. To vše z titulu dluhu ze Smlouvy o Anonymizováno, účastníky uzavřené dne datum, prostřednictvím webových stránek Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. Na základě uvedené Smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši částka, které se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit společně s poplatkem za poskytnutí Anonymizováno ve výši částka, a to nejpozději do datum. Nedílnou součástí smlouvy jsou Obchodní podmínky žalobkyně. V případě prodlení žalovaného co do vrácení Anonymizováno a poplatku za poskytnutí Anonymizováno, se žalovaný dle bodu 2. 3 Smlouvy zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení z celkové dlužné částky Anonymizováno a dále taktéž poplatky (účelně vynaložené náklady) sjednané a specifikované v bodě 2. 3 Smlouvy. Žalovaný na poskytnutou Anonymizováno zaplatil pouze částka.

Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve věci byl v průběhu celého soudního řízení nečinný.

Soud ve věci nařídil jednání na den datum, ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně a včas předvolán, a ze kterého se žalobkyně řádně omluvila s návrhem, aby soud ve věci jednal a věc rozhodl v její nepřítomnosti, kdy navrhovala, aby soud pro případ, kdy věc právně posoudí jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni peněžní prostředky ve výši, které obdržel a řádně nevrátil, společně s úrokem z prodlení v zákonné výši.

Soud ve věci provedl důkazy listinami předloženými žalobkyní, a to zejména Smlouvou o zápůjčce ze dne datum, právnická osoba podmínkami žalobkyně, Oznámením o provedení příkazu k úhradě potvrzujícím zaplacení částky částka a Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum.

Pokud se týká toho, jakým způsobem a v jaké intenzitě žalobkyně, jakožto poskytovatelka úvěru, před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala (posuzovala) schopnost žalovaného splatit navrhovaný úvěr, žalobkyně si dle jejího tvrzení od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní následně vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Na základě uvedených skutečností dospěla žalobkyně k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. K uvedenému tvrzení však nedoložila žádný důkaz.

Z výše citovaných listin zjistil soud takový skutkový stav věci, podle kterého byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dne datum smlouva označená jako smlouva o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím (poplatkem) ve výši částka - celková částka k vrácení byla stanovena ve výši částka. Peněžní prostředky byly žalovanému co do výše částka poskytnuty, avšak k jejich úplnému splacení nedošlo. Žalovaný žalobkyni vrátil pouze částku částka.

Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, podle odst. 2 téhož ustanovení při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Podle § 88 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele, prostřednictvím databáze spravované právnickou osobou, která a) zpracovává údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti, b) poskytuje přístup k těmto údajům osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr, c) umožňuje osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr se sídlem nebo skutečným sídlem v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako osobám se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice, d) nepodmiňuje přístup osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům oprávněním takové osoby k činnosti banky, zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, e) zachovává ohledně získaných údajů mlčenlivost a chrání je před zneužitím a f) uveřejní podmínky přístupu osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup, podle odst. 2 téhož ustanovení je poskytovatel povinen k údajům získaným o spotřebiteli z databáze podle odstavce 1 přistupovat tak, jako by šlo o údaje, které získal od spotřebitele sám. Poskytovatel může údaje o spotřebiteli získané prostřednictvím databáze podle odstavce 1 využít výhradně pro vyhodnocení předpokladů řádného splácení jeho dluhů, zejména ke splnění povinností podle § 85 a 86, podle odst. 3 téhož ustanovení poskytovatel informuje spotřebitele v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů o svém záměru vyhledávat o spotřebiteli údaje v databázi podle odstavce 1.

Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

Podle závěrů vyslovených v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka (který v daném ohledu vychází a ztotožňuje s již dříve vyslovenými závěry vyloženými v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka) povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru a nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud, který v nálezu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, zdůraznil, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Ve své argumentaci odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, který dovodil, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu právnická osoba inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne datum ve věci Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno (Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. jméno FO a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání smluvního vztahu. Ústavní soud uzavřel, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

Výše citované závěry se plně uplatní i na právní úpravu , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

Na základě zjištěného skutkového stavu věci s na to navazujícím právním posouzením dospěl soud k takovému závěru, že žalobkyně, jako poskytovatelka úvěru, nedostála své zákonné povinnosti uložené jí ustanovením , o spotřebitelském úvěru, konkrétně povinnosti náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr ve sjednaném režimu. Žalobkyně soudu, a to ani k jeho výzvě nedoložila žádné důkazy, kterými by tuto skutečnost řádně (tj. dostačujícím způsobem) prokázala, tj. potvrzeními o prokazatelných příjmech a výdajích žalovaného, jež se vztahují k době poskytnutí úvěru, proto má soud tuto skutečnost za neprokázanou. V daném případě bylo nutno posoudit spotřebitelskou smlouvu, jež odporuje o. z., jako neplatnou a k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu ( o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného je v daném řízení dáno částkou částka, která představuje částku, kterou žalobkyně žalovanému poskytla a kterou žalovaný žalobkyni nevrátil (tj. částka – částka). Soud proto výrokem I tohoto rozsudku žalobě vyhověl co do části, kterou žalobkyně žádá zaplacení částka.

Jelikož se žalovaný dostal se splněním svého splatného závazku do prodlení, vzniklo žalobkyni podle ustanovení a dále právo požadovat úrok z prodlení, ve výši určené , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů.

Úrok z prodlení soud přiznal z částky představující bezdůvodné obohacení ve výši částka, kdy počátek prodlení stanovil ode dne následujícího, jež následuje po dni doručení žaloby žalovanému, tj. ode dne datum (žaloba byla žalované doručena dne datum – viz potvrzení o doručení písemnosti založené ve spise), a kdy výši přiznaného úroku z prodlení přiznal ve výši požadované žalobkyní (11,75 % ročně), která nepřesahuje výši stanovenou

Co do zbytku požadovaného nároku bylo třeba žalobu zamítnout (výrok II tohoto rozsudku).

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”), neboť žalobkyně podanou žalobou žádala zaplacení částky částka, kdy však úspěšná byla pouze co do částky částka. Poměr úspěchu žalobkyně je tak v dané věci ve vztahu k celku dán 35,91 % a poměr úspěchu žalovaného je tak ve vztahu k celku dán 64,09 % (k tomu soud konstatuje, že do výpočtu poměru úspěchu a neúspěchu ve věci je třeba zahrnout příslušenství pohledávky vyčíslené ke dni rozhodnutí soudu ve věci daného nároku). Nárok na náhradu nákladů řízení by tak za daného stavu věci byl vzhledem k poměru úspěchu a neúspěchu ve věci na straně žalovaného dán 28,18 %, avšak tomuto žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto ve výroku III tohoto rozsudku o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Lhůta ke plnění soudem přisouzených nároků specifikovaných ve výroku I tohoto rozsudku je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.