Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 70/2024-44

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Anonymizováno. se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o 79 702,67 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 42 505 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 42 505 Kč od 29. 8. 2023 (nesprávně vyhlášeno 27. 8. 2022) do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 37 197,67 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 57 423,66 Kč od 9. 10. 2022 do 28. 8. 2023 (nesprávně vyhlášeno 26. 8. 2022), s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 918,66 Kč od 29. 8. 2023 (nesprávně vyhlášeno 27. 8. 2022) do zaplacení, s úrokem ve výši 25,23 % ročně z částky 50 531,99 Kč od 29. 9. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 42 505 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 42 505 Kč od 29. 8. 2023 (nesprávně vyhlášeno 27. 8. 2022) do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 37 197,67 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 57 423,66 Kč od 9. 10. 2022 do 28. 8. 2023 (nesprávně vyhlášeno 26. 8. 2022), s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 918,66 Kč od 29. 8. 2023 (nesprávně vyhlášeno 27. 8. 2022) do zaplacení, s úrokem ve výši 25,23 % ročně z částky 50 531,99 Kč od 29. 9. 2022 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky 79 702,67 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba., (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným uzavřela dne 11. 4. 2022 smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které bylo téhož dne žalovanému vyplaceno 51 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr s úrokem ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 3 495 Kč. Součástí splátek byla vedle splátky úvěru také měsíční úhrada za pojištění schopnosti splácet ve výši 428 Kč, což bylo sjednáno v rámci smlouvy o úvěru. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaný svoji povinnost ze smlouvy neplnil řádně a včas. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek o více než 65 dnů právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smlouvou zesplatnila celý úvěr k datu 28. 9. 2022. Žalobkyni tím vzniklo právo požadovat smluvní pokutu v celkové výši 499 Kč za každou splátku, s níž se octl v prodlení delším 30 dnů. K datu zesplatnění se stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, součástí nové jistiny úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslila novou jistinu úvěru k uvedenému datu na 57 423,66 Kč. Dále bylo sjednáno, že v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění úvěru vzniká žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Byl rovněž sjednán úrok za poskytnutí úvěru, který běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Na svůj dluh žalovaný plnil pouze částečně, když celkem uhradil částku 8 495 Kč. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 a společného prohlášení smluvních stran ze dne 1. 8. 2023. V doplnění žaloby žalobkyně zdůraznila, že úvěruschopnost žalovaného její právní předchůdkyně posuzovala také na základě dokladů o příjmech (výplatnic žalovaného a potvrzení o příjmu). Výdaje byly právní předchůdkyní žalobkyně zjištěny ve výši 6 463 Kč, přihlíženo bylo také k životnímu minimu ve výši 3 860 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani k předžalobní výzvě žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se nedostavil, ač byl řádně předvolán. Soud proto jednal v jeho nepřítomnosti v souladu s ustanovením

3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 11. 4. 2022 a přílohy k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru soud zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 51 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splatit 48 měsíčními splátkami ve výši 3 495 Kč, splatnými vždy do každého 24. dne v měsíci. Součástí splátky byla vždy také částka 428 Kč coby úhrada pojistného. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, byla sjednána ve výši 147 216 Kč. Smlouva ani její příloha neobsahují podpis žalovaného, místo podpisu je uveden pouze „jedinečný kód“. Dále bylo uvedeno, že je sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 66,81 % p. a., která byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V čl. 6 smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky nebo její části o délce 30 dnů vzniká žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u níž takové prodlení nastalo. V bodě 6.3 se strany dále dohodly, že v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně se však zavázala před zesplatněním úvěru žalovaného vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. V případě zesplatnění se dle bodu 6.4 stává celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Z této nové jistiny úvěru je v případě prodlení s jejím uhrazením povinen žalovaný hradit úroky z prodlení a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru za každý den prodlení. Shodné informace ohledně poskytnutého úvěru obsahuje předsmluvní formulář.

4. Skutečnost, že došlo k vyplacení úvěru žalovanému dne 11. 4. 2022, soud zjistil z dokladu o vyplacení úvěru na účet č. č. účtu. Z přehledu splátek pak vyplývá, že žalovaný uhradil dne 27. 5. 2022 částku 3 495 Kč a dne 23. 8. 2022 částku 5 000 Kč; od té doby neuhradil ničeho.

5. Z dokumentu „hodnocení klienta“ ze dne 11. 4. 2022 bylo zjištěno, že zaměstnavatelem žalovaného měla být od 1. 2. 2019 společnost právnická osoba, přičemž se jednalo o zaměstnání na dobu neurčitou. V dokumentu byl uveden příjem žalovaného ve výši 16 000 Kč, výdaje na bydlení ve výši 2 603 Kč a životní minimum 3 860 Kč; s jinými výdaji pracováno nebylo. Forma bydlení byla uvedena jako „vlastní“. Dle potvrzení o příjmu vystaveného společností právnická osoba. dne 8. 4. 2022 činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za poslední 3 měsíce 21 800 Kč, přičemž mzda měla být vyplácena v hotovosti. U společnosti byl žalovaný zaměstnán od 1. 5. 2021 na dobu neurčitou. Z výplatních lístků žalovaného za období měsíců leden a únor 2022 vyplývá čistá mzda k výplatě v průměrné výši 16 146 Kč.

6. Z rozsudků Okresního soudu v Jihlavě ve věci sp. zn. a bylo zjištěno, že žalovaný měl uzavřeny i další úvěrové smlouvy, které řádně nesplácel již v době, kdy byla uzavírána smlouva s právní předchůdkyní žalobkyně. Smlouva ve věci byla dokonce uzavřena dne 9. 4. 2022, tj. dva dny před uzavřením smlouvy projednávané v této věci.

7. Žalovaný nebyl veden jako dlužník v databázi SOLUS ke dni 4. 4. 2022, rovněž NRKI nevykazuje negativní hodnocení.

8. Z dopisu ze dne 28. 9. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o zesplatnění úvěru a vyzvala jej k zaplacení částky 60 376 Kč.

9. Ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek, kde postupitelem je právní předchůdkyně žalobkyně a postupníkem žalobkyně, vyplývá, že mezi stranami byla dne 29. 6. 2023 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Postoupeny byly pohledávky za dlužníky dle přílohy č. 1, z nějž bylo soudem zjištěno, že došlo mimo jiné k postoupení pohledávky za žalovaným ze smlouvy č. hodnota. Účinnost postoupení nastala ke dni 28. 7. 2023. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 11. 8. 2023, současně byl vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení dopisu; k poštovní přepravě byl dopis podán dne 11. 8. 2023.

10. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 11. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celkové částky 103 259,14 Kč do 18. 11. 2023, přičemž z podacího archu k této ě bylo zjištěno, že předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne 6. 11. 2023.

11. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku 51 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a pojistným splácet 48 měsíčními splátkami ve výši 3 495 Kč s tím, že celková částka k zaplacení činila 147 216 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 66,81 %. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 30 dnů a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny v případě zesplatnění úvěru. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně učinila dotaz na registry SOLUS a NRKI. Dále se dotázala na poměry žalovaného, přičemž měla k dispozici dvě výplatní pásky a potvrzení zaměstnavatele. Žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr celkem částku 8 495 Kč, dále nehradil ničeho. Dopisem ze dne 28. 9. 2022 žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což mu bylo oznámeno. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, ve které žalovaného znovu vyzvala k úhradě dlužné částky do 18. 11. 2023.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle ustanovení , (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

15. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

16. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícím závěrům. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy). Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). V projednávané věci si právní předchůdkyně žalobkyně pro posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr obstarala informace přímo od žalovaného i vlastními silami. Tyto informace však byly nedostatečné. Především měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici pouze informace o příjmech žalovaného, což nemůže postačovat k dostatečnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného, neboť zcela pomíjí jeho výdajovou stránku. Již z y označené jako „hodnocení klienta“ je zřejmé, že výdaje žalovaného jsou významně podhodnocené. V kombinaci s rozsudky Okresního soudu v Jihlavě pak je zcela evidentní, že výdaje žalovaného žalobkyně dostatečně nezmapovala, neboť tento měl hradit další splátky úvěrů, které nebyly nikde zohledněny. Tím fakticky rezignovala na svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, resp. tuto svou povinnost splnila pouze formálně tím, že si obstarala výplatní pásky a potvrzení zaměstnavatele, aniž by se skutečně výdajovou stránkou žalovaného a jeho schopností úvěr splácet zabývala. Právní předchůdkyně žalobkyně si tedy neobstarala dostatečné množství informací o výdajích žalovaného, čímž však nenaplnila účel institutu ověřování úvěruschopnosti spotřebitele, kterým je nejen ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet, ale zprostředkovaně i ochrana společnosti jako celku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Z hlediska výdajů rozhodně nepostačoval odkaz na částku životního minima a tvrzení žalovaného o dalších výdajích ve výši necelých 3 000 Kč. Výdaje dlužníka je nutno hodnotit objektivně podle jeho skutečných výdajů, nikoli podle toho, co zákon označuje za životní minimum.

19. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako neplatnou podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

20. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila svou pohledávku za žalovaným a že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 51 000 Kč. Z přehledu plateb i z nesporovaného tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný uhradil částku 8 495 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným či mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalovanému plnila její právní předchůdkyně. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu. Žalovanému proto vznikla povinnost vrátit částku 42 505 Kč. Podle výzvy, která byla součástí dopisu o oznámení postoupení pohledávky, měl žalovaný plnit do deseti dnů od doručení výzvy. Jelikož výzva byla předána k poštovní přepravě 11. 8. 2023 a není zřejmé, kdy byla doručena, soud aplikoval domněnku doby dojití dle § 573 o. z., dle níž došlo k doručení výzvy dne 16. 8. 2023. Desátý den od doručení potom připadá na sobotu 26. 8. 2023, resp. s přihlédnutím k možnosti plnit na pondělí 28. 8. 2023. Žalobkyni tedy byl přiznán úrok z prodlení v požadované výši 15 % ročně (což je v souladu s ) z dosud nevrácené části bezdůvodného obohacení za dobu od 29. 8. 2023, kdy již žalovaný prokazatelně byl v prodlení, do zaplacení. Soud při přepisu výroku vlivem zřejmé nesprávnosti uvedl špatné datum (omylem použit pro výpočet data prodlení kalendář z roku 2022), což v souladu s ustanovením opravil přímo v tomto rozhodnutí. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství za dobu, kdy žalovaný podle závěrů soudu nebyl v prodlení, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle Žalobkyně měla ve věci s ohledem na celkovou částku požadovanou v žalobě (vč. příslušenství) úspěch menší než 50 %, z převažující části byla s žalobou neúspěšná. V řízení tak byl úspěšnější žalovaný, tomu ale žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí.