Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
114 C 24/2023-24
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Szkanderovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 jméno zástupce zainteresované společnosti Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o 30 800 Kč s příslušenstvím a 4 263 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 23 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 300 Kč od 6. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 7 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 800 Kč od 21. 7. 2023 do 5. 11. 2023, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 500 Kč od 6. 11. 2023 do zaplacení a částky 4 263 Kč, úroku ve výši 73,86 % ročně z částky 24 863,68 Kč od 21. 7. 2023 do 13. 8. 2023 ve výši 1 172,88 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 24 863,68 Kč od 14. 8. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 7. 2023 dosáhne částky 84 420 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 578,56 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 23 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 300 Kč od 6. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se co do částky 7 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 800 Kč od 21. 7. 2023 do 5. 11. 2023, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 500 Kč od 6. 11. 2023 do zaplacení a částky 4 263 Kč, úroku ve výši 73,86 % ročně z částky 24 863,68 Kč od 21. 7. 2023 do 13. 8. 2023 ve výši 1 172,88 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 24 863,68 Kč od 14. 8. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 7. 2023 dosáhne částky 84 420 Kč, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 578,56 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 13.12.2023 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 35 063 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud při zjišťování skutkového stavu věci vycházel z listinných důkazů, které byly předloženy žalobkyní, a to smlouvy o úvěru, dodatkem ke smlouvě, technickým popisem uzavření smlouvy, oznámením o schválení úvěru, dokladem o vyplacení úvěru, formulářem hodnocení klienta, ověření v registrech, dokladem k posouzení úvěruschopnosti, splátkovým kalendářem, kartou klienta, výzvou k úhradě, oznámení o zesplatnění, předžalobní výzvou a dokladem o odeslání.
4. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci:
Mezi účastníky byla dne 19.3.2023 uzavřena smlouva o úvěru, č. hodnota. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč s tím, že úvěr byl poskytnut žalovanému 20.3.2023 a žalovaný se zavázal úvěr splácet ve 42měsíčních splátkách po 1 675 Kč, dohromady měl zaplatit 70 350 Kč. První splátka byla splatná v dubnu 2023. Žalovaný celkem uhradil jednu splátku a to 13.4.2023 ve výši 1 700 Kč, s dalšími splátkami se ocitl v prodlení, proto došlo k zesplatnění 19.7.2023. Předžalobní výzva ze dne 3.11.2023 je výzvou základním, skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy, žalovaný ničeho dalšího nezaplatil.
Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci. Soud v prvé řadě vycházel z úvěrové smlouvy, z níž je dovozována aktivní a pasivní legitimace účastníků, z této smlouvy je zřejmé, že žalobkyně jako úvěrující společnost se žalovanému zavázala poskytnout úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný se ho zavázal splácet v měsíčních splátkách po 1 675 Kč. Z oznámení o zesplatnění je zřejmé, že k zesplatnění došlo 19.7.2023, vzájemná práva a povinnosti účastníků vyplývají ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 19.3.2023, ať už rozsah splátek nebo sjednaná úroková sazba. Z formuláře hodnocení klienta i karty klienta je zřejmé, že se úvěrující společnost zabývala úvěruschopnosti, zkoumala jeho příjmy a dospěla k závěru, že žalovaný je schopen hradit závazky vyplývající ze smlouvy. Předžalobní výzva je výzvou základním, skutkovým a právním rozborem věci.
5. Podle § 2395 občanského zákona č. 89/2012 Sb. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2991 odst. 1 č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
7. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákona č. 89/2012 Sb. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. V projednávaném případě po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba byla k soudu podána důvodně, nikoli však v celém rozsahu. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyni a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 občanského zákona č. 89/2012 Sb. a rovněž ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dopadají na úvěrující společnost povinnosti vyplývající ze zákona o spotřebitelském úvěru, tedy povinnosti zkoumat a zabývat se úvěruschopností úvěrovaného před uzavřením úvěrové smlouvy finančními a majetkovými poměry úvěrovaného a zkoumat, zda je schopen hradit závazky vyplývající ze smlouvy. V dané věci posouzení úvěruschopnosti neshledal soud za dostačující, neboť podle soudu se úvěrující společnost nikoliv dostačujícím způsobem zabývala úvěruschopností žalovaného. Úvěrující společnost v řízení prokázala, že se zabývala úvěruschopnosti, toto však nepovažuje soud za dostačující, neboť úvěrující společnost se omezila pouze na zjištění příjmu za dva měsíce, jak vyplývá z výpisu z účtu a z dokladu o potvrzení výše příjmu, žádným způsobem neověřovala jeho výdaje, spoléhala na informace, které jí úvěrující sám poskytl. Toto ověřování finančních a majetkových poměrů nepovažuje zdejší soud za dostačující a smlouvu o spotřebitelském úvěru shledal v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. s ohledem na stávající judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu a zejména nález Ústavního soudu III. ÚS 4129/2018 ze dne 26.2.2019, dle kterého je nedostatek posouzení úvěruschopnosti porušením základních zásad práv, na kterých spočívá právní řád České republiky, se dle závěru soudu jedná o absolutní neplanost smlouvy. Podle soudu v projednávaném případě, byť žalobkyně tvrdila, že se úvěrující společnost zabývala úvěruschopností, z důvodů shora uvedených proto soud žalobě nevyhověl v celém rozsahu. Nárok žalobkyně neposoudil z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a § 2991 odst. 2 občanského zákona č. 89/2012 Sb. Pokud žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný celkem uhradil 1 700 Kč, zbývá k úhradě jistiny celkem 23 300 Kč, v této části soud žalobě vyhověl a výrokem I. žalovaného zavázal k zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 23 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od doručení předžalobní výzvy, tj. od 6.11.2023 do zaplacení v zákonné výši 15 % ročně to, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Z důvodu shora uvedených pro nedostatek posouzení úvěruschopnosti soud žalobě ve zbytku nevyhověl a výrokem II. žalobu zamítl.
9. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. , žalobkyně byla částečně procesně úspěšná, částečně procesně neúspěšná, její procesní úspěch shledal soud v rozsahu 66 % a procesní neúspěch ve výši 34 %, proto výrokem III. rozhodnuto, že má žalobkyně právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 32 %. Účelně vynaložené náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 754 Kč, dále odměnu právního zastoupení za 3 úkony právní pomoci s ohledem na formulářový typ žaloby po 500 Kč podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, jeden úkon po 500 Kč, celkem za převzetí, sepis žaloby a předžalobní výzvu 1 500 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, celkem 300 Kč a dále účast u jednání podle tarifní hodnoty 35 063 Kč, jeden úkon po 2 540 Kč, tedy odměnu právního zastoupení za účast u jednání a jeden režijní paušál po 300 Kč + jízdné z adresa a zpět, celkem ujeto 46 km osobním motorovým vozidlem Škoda, Superb, RZ SPZ, při průměrné spotřebě 6,3l na 100 km, vyhláškové ceny motorové nafty 38,70 Kč/l, a opotřebení 5,6 Kč/km k jednání dne 10.7.2024 ve výši 370 Kč náhradu za ztrátu času ve výši 200 Kč + DPH ve výši 1 094,10, dohromady při 100 % úspěšnosti 8 058,10 Kč, s ohledem na přiznaný rozsah účelně vynaložených nákladů, tedy 32 % všech nákladů se jedná o částku ve výši 2 578,56 Kč, tyto náklady řízení dle výroku III. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve 3 vyhotoveních.
Neplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu tohoto rozhodnutí.