Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 208/2022-49

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno zastoupená advokátem JUDr. Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1

o zaplacení 4 174 310 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované z titulu odpovědnosti za škodu, způsobenou při výkonu veřejné moci náhrady škody ve výši částka s příslušenstvím. Škoda měla žalobkyni vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu Úřadu městské části adresa, stavebního úřadu, o vydání rozhodnutí, o umístění stavby „Bytový a obchodní komplex s krátkodobým ubytováním adresa“. Žalovaná nárok žalobkyně předběžně projednala a dopisem ze dne datum, č. j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno, požadavek žalobkyně na náhradu škody odmítla.

Žalobkyně ve své žalobě uvedla, že v důsledku nesprávného úředního postupu stavebního úřadu, spočívajícího v průtazích v řízení, jí vznikla škoda ve výši částka, přičemž doba průtahů řízení měla činit 686 dní. K této době dospěla tak, že z celkové délky řízení odečetla dny, kdy se stavební úřad průtahů v řízení neměl dopouštět. Současně žalobkyně uvedla, že obě územní řízení, týkající se předmětné stavby, je třeba považovat za jeden celek, neboť první žádost měla být vzata zpět na přání oprávněné úřední osoby, když mělo být zabráněno tomu, aby se stavební úřad dostal do stavu nečinnosti, s příslibem, že pokud bude žádost opětovně podána, vydá stavební úřad obratem usnesení o zahájení územního řízení. Žalobkyně v této souvislosti odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu, spisová značka ze dne 28. 3. 2018, kde Nejvyšší soud uvádí, že nesprávným úředním postupem může být i výjimečná souvislost takového projednání a rozhodnutí o právech účastníka správního řízení, které účastníkovi nejprve, byť v rozporu s právními předpisy a aniž by bylo později zrušeno, vytvoří pocit právní jistoty, na základě níž se podle výsledku takového řízení chová a následně v navazujícím řízení není předpokládané rozhodnutí vydáno, v důsledku čehož může vzniknout škoda. Žalobkyně tvrzenou škodu spatřovala v úrocích, které bude muset zaplatit zapůjčitelům za období jí tvrzených průtahů v řízení. Žalobkyně uvedla, že za účelem financování svého stavebního záměru uzavřela v průběhu roku 2019 smlouvy o zápůjčce v celkové hodnotě částka s úrokem ve výši 10% ročně se splatností dne datum, resp. datum. Dle vyjádření žalobkyně, tvoří součet všech denních sazeb úroků částku částka, přičemž tuto částku bude muset žalobkyně hradit o 686 dní déle z důvodu průtahů v řízení. Žalobkyně zdůraznila, že vzhledem k dlouhým a bohatým zkušenostem je schopna předem odhadnout a předpokládat průběh standardního developerského projektu, čemuž přizpůsobila i způsob financování.

2. Žalovaná ve svém vyjádření na svou obranu konstatovala, že ke vzniku odpovědnosti státu za škodu, způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, je třeba existence následujících předpokladů: vznik škody, nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a příčinná souvislost mezi nimi. Odpovědnost státu je koncipována jako objektivní, kdy nezáleží na zavinění státního orgánu, popř. orgánu územní samosprávy, ani příslušné úřední osoby, avšak je na poškozeném, aby prokázal existenci jednotlivých předpokladů vzniku odpovědnosti státu za škody.

Žalovaná odmítla návrh žalobkyně, že by se v daném případě měla obě právní řízení v téže věci posuzovat jako celek. Žalobkyní v žalobě zmiňovaný rozsudek Ústavního soudu, spisová značka I.ÚS 2330/16 z 25. 7. 2017 je pro daný případ nepřiléhavý a týká se zcela odlišných skutkových zjištění a jiné problematiky. V daném případě se na rozdíl od rozhodnutí Ústavního soudu neřeší otázka, zda případná škoda vznikla z důvodu nesprávného úředního postupu, či z důvodu nezákonného rozhodnutí a ani nedošlo k vydání žádného pozitivního rozhodnutí, které by mohlo vzbuzovat v žalobkyni důvodné očekávání, že o její věci bude kladně rozhodnuto. V daném případě se opakovaně vedlo totéž řízení se shodným předmětem řízení, neboť žalobkyně využila svého práva disponovat s průběhem řízení a první žádost o vydání územního rozhodnutí podanou u stavebního úřadu dne datum, vzala dne datum zpět. V odůvodnění žalobkyně uvádí, že tak učinila na popud stavebního úřadu a za příslib toho, že při podání další žádosti bude řízení probíhat jiným způsobem. Jde o nepodložená tvrzení, která i v případě, že by se ukázala být pravdivými, by byla excesem oprávněné úřední osoby, za něž by stát nemohl nést žádnou odpovědnost.

Co se týče řízení zahájeného druhou žádostí o umístění stavby, podanou na stavební úřad dne datum, žalovaná konstatovala, že důvodem, který měl vliv na délku řízení, je skutečnost, že žalobkyně nepředložila stavebnímu úřadu žádost o územní rozhodnutí, která by měla všechny náležitosti, vyžadované zákonem pro vydání rozhodnutí. Žádost byla kompletně doplněna až dne datum. Současně žalovaná zdůraznila, že souhlasné závazné stanovisko orgánu územního plánování, které žalobkyně k žádosti předložila, bylo následně zrušeno jako nezákonné. Dále žalovaná dodala, že podle ustanovení , odst. 1 , platí, že po dobu přerušení řízení neběží lhůty. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci přestává běžet již dnem, kdy nastal některý z důvodů, uvedených v , odst. 1 a neskončí dříve, než 15 dnů ode dne, kdy přerušení řízení skončilo. Podle , odst. 1 může správní orgán řízení přerušit mimo jiné současně s výzvou k odstranění nedostatku žádosti, či probíhá-li řízení o předběžné otázce. V daném (tomto) případě se dopustil stavební úřad pochybení v tom, že řízení nebylo formálně přerušeno, ačkoliv důvody pro přerušení nastaly. Řízení nemohlo probíhat po dobu, kdy žalobkyně dne datum předložila stavebnímu úřadu žádost o územní rozhodnutí a následně nastal důvod pro přerušení řízení z toho důvodu, že probíhalo řízení o předběžné otázce, neboť závazné stanovisko orgánu územního plánování je nezbytným předpokladem pro vydání územního rozhodnutí. To, že stavební úřad formálně pochybil, když řízení usnesením nepřerušil po celou dobu trvání, tento důvod však délku řízení nemohl ovlivnit.

V daném případě nelze tvrdit, že by logickým důsledkem průtahů v řízení bylo sjednání smluv o zápůjčce a s tím i spojená povinnost hradit sjednané úroky ve výši 10 % ročně. Způsob a podmínky, za jakých si žalobkyně opatřila prostředky k nákupu pozemků, bylo čistě věcí žalobkyně, která v rámci soukromoprávních vztahů uvážila, že je pro ni, výhodné tímto způsobem financovat svůj stavební záměr. V této souvislosti, kdy poukazuje na to, že smlouvy o zápůjčkách byly sjednány se splatností dne datum, resp. datum, přičemž je zřejmé, že již v době jejich sjednávání bylo evidentní, že do data splatnosti, nebude žalobkyně moci realizovat žádný zisk, neboť k realizaci projektu by bylo třeba vydání územního rozhodnutí, rozhodnutí o povolení stavby, samotná realizace stavby a její následná kolaudace a další podmínky, které se stavebním řízením a stavebními činnostmi nesouvisí. Bylo podnikatelským rizikem žalobkyně sjednávat smlouvy o zápůjčce v situaci, kdy žalobkyně nedisponovala územním rozhodnutím, ani stavebním povolením a kdy v průběhu řízení vyšlo najevo, že její záměr navíc ani není v souladu s územně plánovací dokumentací a z toho důvodu jej nelze umístit. Příčinná souvislost mezi případným nesprávným úředním postupem a žalobkyní tvrzenou škodou, tak nemohla být dána.

Primární příčinou škody nebyl nesprávný úřední postup stavebního úřadu, ale smluvní vztah, uzavřený mezi žalobkyní a zapůjčiteli, který uvedený smluvní úrok a jeho výši založil. Příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a tvrzenou škodou je přerušena smluvním vztahem žalobkyně k zapůjčitelům. Nelze ji odvozovat od postupu stavebního úřadu. Z těchto výše uvedených důvodů, žalovaná navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující skutková zjištění:

Dne datum podala žadatelka u stavebního úřadu žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, nazvané jako: „Bytový a obchodní komplex s krátkodobým ubytováním adresa“, kterou dne datum vzala zpět.

Zpětvzetí předcházelo usnesení ze dne datum o přerušení řízení, č. j. Anonymizováno, dále žádost o prodloužení přerušení řízení o umístění stavby z datum. Dále písemnosti stavebního úřadu ze dne datum, č. j. Anonymizováno vyzval žadatelku, aby ve lhůtě do datum doložila k žádosti zákonem požadované doklady, neboť shledal, že žádost není úplná. Současně usnesení ze dne datum, č. j. Anonymizováno řízení přerušil. K doplnění žádosti došlo podáním dne datum. Z oznámení stavebního úřadu ze dne datum, č. j. Anonymizováno vyplývá, že bylo zahájeno řízení na uvedený soubor staveb, který se skládá z novostavby polyfunkčního domu Anonymizováno, novostavby bytového domu Anonymizováno, zpevněné plochy – komunikace, zpevněné plochy- chodníky, zpevněné plochy-parkování, přípojky vodovodu, přípojky splaškové kanalizace, dešťové kanalizace, přípojky NN, sjezdu na komunikaci, přeložky ZN, prodloužení splaškové kanalizace, nového chodníku, vodorovného dopravního značení, veřejného osvětlení.

Přípisem ze dne datum uplatnila žadatelka u Anonymizováno, odbor územního stavebního řízení, žádost o opatření proti nečinnosti. Anonymizováno, odbor územního a stavebního řízení si dne datum požádal stavební úřad o stanovisko, o spisový materiál k případu a na jeho základě žadatelce sdělil, že stavební úřad nečinný není a není dán žádný důvod pro učinění opatření proti nečinnosti.

Dne datum byla stavebnímu úřadu doručena námitka Městské části adresa, jako účastníka řízení, jejíž podstatou bylo vyjádření nesouhlasu s rozhodnutím Anonymizováno, odboru dopravy, s připojením stavby na komunikaci na adresa a nesouhlas se závazným stanoviskem orgánu územního plánování se schvalovaným záměrem. K uvedenému rozhodnutí i závaznému stanovisku byly podány podněty k zahájení přezkumných řízení.

Přípisem ze dne datum podala žadatelka k Anonymizováno, odboru územního a stavebního řízení, žádost o učinění opatření proti nečinnosti stavebního úřadu. Písemností ze dne datum, č. j. Anonymizováno přikázal Anonymizováno, odbor územního stavebního řízení, stavebnímu úřadu, aby ve lhůtě 30 dnů vydal ve věci meritorní rozhodnutí, případně učinil úkon k řízení, aby zamezil své nečinnosti.

Přípisem ze dne datum podala žadatelka k Anonymizováno, odboru územního a stavebního řízení, žádost o učinění opatření proti nečinnosti stavebního úřadu.

Dne datum bylo stavebnímu úřadu doručeno rozhodnutí Anonymizováno, odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne datum, č. j. Anonymizováno, kterým bylo zrušeno závazné stanovisko orgánu územního plánování, vydáno odborem územního plánování a rozvoje.

Sdělením Anonymizováno, odboru územního a stavebního řízení ze dne datum, č. j. Anonymizováno bylo žadatelce oznámeno, že vzhledem k nově nastalé situaci, nejsou dány důvody pro učinění opatření proti nečinnosti.

Přípisem ze dne datum, č. j. Anonymizováno, oznámil stavební úřad před vydáním rozhodnutí, že byly shromážděny podklady a vyrozuměl účastníky řízení o možnosti se k těmto podkladům vyjádřit.

Přípisem ze dne datum vyjádřila žadatelka nesouhlas s postupem stavebního úřadu a sdělila, že kompletní podklady pro vydání rozhodnutí nebyly a nemohly být shromážděny. Současně požádala o přerušení řízení.

Dne datum bylo stavebnímu úřadu doručeno opatření proti nečinnosti vydané Anonymizováno a odborem územního a stavebního řízení ze dne datum, č. j. Anonymizováno, kterým přikázal stavebnímu úřadu, aby ve lhůtě 10 dnů vydal meritorní rozhodnutí, případně v řízení učinil jiný relevantní úkon.

Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne datum, č. j. Anonymizováno byla žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby zamítnuta. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání ze dne datum.

Kupní smlouva žalobce o výkupu stavebních pozemků byla uzavřena datum, kdy došlo k poslednímu podpisu účastníka kupní smlouvy. Dodatek č. hodnota ke kupní smlouvě, kde se řešila splatnost kupní ceny s tím, že nabyvatel se zavázal uhradit kupní cenu nejpozději do datum a byl uzavřen datum.

Z pohybu na účtech a potvrzení o vyplacených platbách vyplynulo, že byla zaplacena kupní cena, ale i odměna zprostředkovateli na základě smlouvy o zprostředkování, která byla uzavřena mezi žalobcem a jméno FO, včetně prvního a druhého dodatku.

Jedna smlouva je o zprostředkování mezi žalobcem a jméno FO, pak mezi žalobcem a panem Suchým a poté smlouva o zprostředkování mezi žalobcem a Anonymizováno a jméno FO.

Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum vyplývá, že byla uzavřena s jméno FO, dne datum, také s jméno FO, smlouva o zápůjčce ze datum s právnická osoba, dne datum s právnická osoba, datum s právnická osoba, dále smlouva o zápůjčce ze dne datum s právnická osoba., smlouva o zápůjčce ze dne datum s právnická osoba, dále ze dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, ze dne datum. Z doručenky ohledně doručení rozhodnutí stavebního úřadu ze dne datum vyplývá, že bylo doručeno datum. Ze zpětvzetí prvé žádosti o zahájení řízení vyplývá, že řízení o zahájení územního řízení bylo zahájeno datum a tato žádost o zahájení územního řízení ze dne datum byla vzata zpět datum, ve zpětvzetí se uvádí: tímto beru zpět žádost o vydání územního rozhodnutí ze dne 10. 10. pro stavbu nazvanou „Bytový a obchodní komplex adresa“, podepsán žalobce tituly před jménem jméno FO.

Ze závazného stanoviska z datum Anonymizováno se konstatuje přípustnost projektu z hlediska stavebního záměru ohledně územního plánování. První závazné stanovisko z datum bylo na základě opravného prostředku zrušeno pro nedostatek podkladů a následně bylo vydáno nové závazné stanovisko, datum.

Ze smlouvy o úvěru mezi jméno FO a Anonymizováno datum kterou dokládá právní zástupce žalobce, vyplývá že je běžnou praxí, že developer sjednává úvěr dříve, než je vydáno územní rozhodnutí. Jedná se o sesterskou společnost.

Z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že se jedná o sesterskou společnost firmy Properity.

Dalšími výpisy z rejstříku, pokud se firmy Anonymizováno, s. r. o., dokládá žalobkyně tvrzení, že je běžnou praxí, že developer, protože nemá finance, si bere akviziční financování.

Z nabídek firmy Anonymizováno vyplývá, že developerské projekty jsou financovány z úvěru. Z rozhodnutí Anonymizováno ze dne datum se ruší rozhodnutí Anonymizováno. Dále byla podána opakovaná čtvrtá žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, na to sdělil Anonymizováno, že stavební úřad je ve věci nečinný, ale v tuto chvíli nečinnost zhojil, když vydal rozhodnutí.

Z rozhodnutí datum vyplývá, že Krajský úřad Anonymizováno kraje ruší závazné stanovisko orgánu územního plánování z datum, jedná se o zrušení závazného stanoviska orgánu územního plánování.

4. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodné, či nesporné tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti, neměl žádných pochybností. Ostatně ani samotnými účastníky pravost, či věcná správnost těchto listinných důkazů, nebyla zpochybňována. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, potřebných pro rozhodnutí ve věci samé a tedy další dokazování by bylo již v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Z důkazů, které soud provedl, ovšem neuvedl ve výčtu skutkových zjištění podaném shora, soud neučinil žádná pro věc relevantní skutková zjištění.

5. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

6. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

Podle ust. 13 odst. 1 , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (dále jen „ “) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Za nesprávný úřední postup je třeba považovat porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. (Vojtek a spol.: Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci, 4. vydání, 2017)

7. Aby žalobce ve sporu z odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem veřejné moci uspěl, musí prokázat nejen porušení povinnosti, tj. existenci nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, ale také škodu a existenci příčinné souvislosti mezi vzniklou škodou a porušením povinnosti.

8. Jak uvádí odborná literatura (Pavel Simon: Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci, C.H.Beck, 2019) „Při zjišťování existence příčinné souvislosti se zjišťuje faktická kauzalita a právní kauzalita. Faktická příčinná souvislost spočívá ve stanovení možných příčin vzniku škody na základě obecných zkušeností. Vychází se při ní z tzv. teorie podmínky. Zkoumá se, zda je předpokládaná okolnost podmínkou vzniku újmy, tj. bez ní by újma nevznikla vůbec nebo by k ní nedošlo způsobem, jakým k ní došlo. Pokud si odmyslíme předpokládanou příčinu a v důsledku toho zanikne v naší představě i její následek, tj. škoda, nemůžeme předpokládanou příčinu považovat za příčinu škody v přírodním slova smyslu. Faktická kauzalita nám tak umožní určit příčinu vzniklé škody. Zpravidla se nám však nepodaří objevit jen jednu příčinu vzniklé škody, ale nalezneme řetězec příčin, které ke vzniku škody vedly. V takové situaci je třeba se zabývat otázkou možného přerušení příčinné souvislosti. K přerušení příčinné souvislosti dochází tehdy, pokud by pozdější příčina mohla být výlučnou příčinou vzniku újmy a zároveň nebyla předchozí příčinou vynucena (NS )... Pro určení právně relevantní příčiny je třeba vyjít z teorie adekvátní příčinné souvislosti a teorie ochranného účelu normy. Teorie adekvátní příčinné souvislosti má za účel omezit náhradu škody jen na takové následky, které byly pro škůdce předvídatelné, tj. zabránit vzniku povinnosti nahradit škodu tam, kde tato škoda spočívá v následcích zcela nepředvídatelných.“

9. V posuzované věci žalobkyně odvíjí škodu od povinnosti vyplývající ze soukromoprávního ujednání o smlouvách o zápůjčce. V souladu s právní teorií adekvátní příčinné souvislosti citované shora je soud přesvědčen, že škoda vyplývající z těchto dohod je škodou nepředvídatelnou, neboť žalovaná nemohla její existenci při běžném chodu věcí předpokládat, a jako taková není v příčinné souvislosti s tvrzeným porušením povinnosti žalované, resp. jí podřízených orgánů.

10. Jelikož existence příčinné souvislosti mezi škodou a porušením povinnosti je esenciální podmínkou vzniku odpovědnosti dle , o odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem veřejné moci, v situaci, kdy tato není prokázána, není možné náhradu škody přiznat.

11. S ohledem na uvedené závěry proto soud žalobu žalobkyně zamítl, aniž by blíže zkoumal tvrzená porušení , průtahy v řízení a nesprávný úřední postup. Tedy zejména, zda v rámci tohoto územního řízení došlo k neodůvodněným průtahům

13. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze tří úkonů dle uvedené vyhlášky (vyjádření k žalobě ze dne 20. 12 2022, replika žalobkyně z 27.1 2023, účast na jednání dne 22.2 2023).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.