Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
23 C 67/2023-38
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci
žalobkyně: Anonymizováno s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Anonymizováno
proti
žalované: Anonymizováno a.s., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Mgr. Ing. Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
o zaplacení 127 146,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, k rukám právního zástupce žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 44.167Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, k rukám právního zástupce žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 44.167Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou dne datum domáhala po žalované zaplacení smluvní pokuty za období od 16.2 2021 až 8. 11 2022, což čítá 631 dní prodlení se zaplacením ceny díla. Za 1 den prodlení byla sjednána smluvní pokuta částka což je celkem za 631 dní částka. Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu dne14.2 2023 avšak žalovaný ve stanovené lhůtě ničeho neuhradil. Úrok z prodlení žalobce v tomto případě požaduje od prvního dne po marném uplynutí lhůty dle předžalobní výzvy, která byla žalovanému doručena 14.2 2023. Žalobkyně uvedla v žalobě tyto právně významné skutečnosti: Žalovaná poptala u žalobkyně realizaci podlahy v rodinném domě na adrese adresa. Žalobkyně vypracovala dne datum cenovou nabídku č. hodnota-11-13, s jejímiž podmínkami žalovaná souhlasila, což stvrdila svým podpisem. Na základě odsouhlasené výše specifikované cenové nabídky byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo „Zhotovení anhydritové podlahy v rodinném domě na adrese adresa" a to na základě oběma stranami potvrzené závazné objednávky č. hodnota-11-13 ze dne datum. Dokončené dílo bez vad a nedodělků bylo žalobkyní předáno žalované dne datum. O tomto byl sepsán dne datum předávací protokol. V tomto předávacím protokolu je žalovanou stvrzeno, že je dílo předáno řádně a včas bez vad a nedodělků. Na základě řádně předaného díla, které bylo žalovanou převzato bez výhrad, vystavila žalobkyně dne datum fakturu č. tel. číslo znějící na částku ve výši částka se splatností ke dni datum. Žalovaná však ve lhůtě splatnosti předmětnou fakturu neuhradila, a proto jí byla žalobkyní prostřednictvím právního zástupce odeslána dne datum předžalobní výzva, kterou se žalobkyně domáhala úhrady ceny díla. Dále byla žalovaná upozorněna, že byla mezi stranami sjednána také smluvní pokuta pro případ prodlení objednatele s úhradou ceny díla ve výši 0,5% z ceny díla za každý den prodlení, což činí částku ve výši 201,50,-Ké za každý den prodlení. Žalovaná však ani v poskytnuté 7denní lhůtě svých povinnosti nedostála a neuhradila žalobkyni ničeho a žalobkyně se tak domáhala svého nároku soudní cestou, kdy požadovala uhradit cenu díla a smluvní pokutu počínaje prvním dnem prodlení s úhradou ceny díla až do dne podání žaloby, tj. ke dni datum. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, přičemž dle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum, č.j. spisová značka, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum čj. spisová značka, byl nárok žalobkyně na zaplaceni ceny díla uznán jako oprávněný, stejně tak byl žalobkyni přiznán i uplatněný nárok na zaplaceni smluvní pokuty, neboť' smluvní pokuta byla uznána jako platně sjednaná.
2. Žalovaná tedy uhradila cenu díla až na základě výše uvedených rozsudků a to dne datum a tím zastavila další narůstání denní smluvní pokuty ve výši částka. Žalobkyně tedy touto žalobou uplatňuje nárok na zaplacení smluvní pokuty za období datum až datum což čítá 631 dní prodlení, a´ částka, což celkem představuje částku ve výši částka. K tomuto dne datum zaslala žalované předžalobní výzvu, avšak ve stanovené lhůtě žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho. Úrok z prodlení žalobkyně v tomto případě požaduje od prvního dne po marném uplynutí lhůty dle předžalobní výzvy, která byla žalované doručena datum.
3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok žalobkyně zcela neuznává a má za to, že žalobkyně vykonává právo v rozporu s dobrými mravy. Soudu je z úřední činnosti známo, že mezi účastníky byl u zdejšího soudu v řízení sp. zn. spisová značka veden spor o zaplacení ceny díla a smluvní pokuty. Tento spor dopadl ve prospěch žalobkyně primárně z důvodu, že žalovaná nespecifikovala vadné plnění dostatečně určitým způsobem. Tím žalovaná považovala věc za uzavřenou, když ani sama žalobkyně ničeho dalšího nepožadovala. Nyní žalobkyně, odvozuje od výsledku předchozího sporu svůj domnělý nárok na zaplacení další částky ve výši částka z titulu smluvní pokuty za prodlení s úhradou částky částka. Tuto dle žalované, nepřiměřenou nemravnost žalovaná neakceptuje. Jde-li o dobré mravy, žalovaná odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1682/2007 , kde byl učiněn výklad pojmu dobré mravy ve vztahu ke smluvní pokutě, následovně: „Právní úkon se příčí dobrým mravům, jestliže se jeho obsah ocitne v rozporu s obecně uznávaným míněním, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má být obsah jejich jednání, aby bylo v souladu se základními zásadami mravního řádu demokratické společnosti. adresa mravy netvoří společenský normativní systém, nýbrž jsou spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací odpovídajícím obecně uznávaným pravidlům slušnosti, poctivého jednán apod. adresa mravy jsou vykládány jako souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihuji podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Ke konkretizaci takto obecně stanovených pravidel je třeba užít dalších vodítek, ze kterých lze usoudit, co je ve vztahu ke smluvní pokutě v souladu se společenskými, kulturními a mravními normami." Žalovaná na svou obranu dále vznesla námitku, že Smluvní pokuta nebyla mezi účastníky platně ujednána, když tato je vtělena toliko do objednávkového formuláře žalobkyně, a nikoliv do smlouvy. Žalobkyně se nemůže s úspěchem dovolávat toho, že jí tato argumentace již jednou prošla, když žalovaná se v tomto směru nebránila a její obrana v předchozím řízení směřovala k vadnému plnění čili k podstatě díla. Ač to žalovaná nepředpokládá, pak pokud by snad soud měl smluvní pokutu za platně sjednanou, pak žalovaná navrhuje její moderaci soudem na částka. V této souvislosti lze poukázat i na aktuální vývoj judikatury, zejména pak na nový judikát Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 , ze dne 11.1.2023, který mění zažitou praxi automatického přiznávání smluvních pokut a pravidla moderace. Dále žalovaná vychází z teorie práva a definice, že smluvní pokuta je paušalizovanou náhradou škody. Žalobkyně však nikterak netvrdí, tím spíše ani neprokazuje, zda jí vůbec nějaká škoda vznikla apod., což opět žalovanou vede jen k tomu, že žalobkyně se snaží dosáhnout tímto řízením toliko svého vlastního obohacení, což považuje žalovaná za nepřípustné. Žalobou uplatněný požadavek je ve značném nepoměru s jistinou, která měla být tvrzenou smluvní pokutou zajištěna, nadto se žalobkyni na smluvní pokutě již plnění dostalo, a to ve výši 1/3 jistiny. Nejvyšší soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1682/2007 ke vztahu přiměřenosti smluvní pokuty uvedl, že při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (tj. funkci preventivní, uhrazovací a sankční). V souvislosti s výši smluvní pokuty je třeba, aby pokuta zahrnovala všechny škody, které lze rozumně v daném konkrétním vztahu s porušením určité povinnosti očekávat, musí mít dostatečnou, nikoliv však přemrštěnou pobídkovou výši. Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti. Žalovaná jako přiměřenou považuje tu smluvní pokutu, kterou již žalobkyni zaplatila. Pokutou zajišťovaná částka je v objemu podnikatelské činnosti žalobkyně částkou marginální a její nezaplacení se nemohlo žádným negativním způsobem na výsledcích podnikatelské činnosti žalobkyně projevit, když kupř. z rozvahy účetní závěrky žalobkyně za rok Anonymizováno, dostupné ve sbírce listin rejstříkového spisu žalobkyně, se podává, že žalobkyně disponovala v roce Anonymizováno aktivy ve výši částka, z čehož oběžná aktiva představovala částka. Dále podle názoru žalované nelze přehlížet, že ze strany žalované nedošlo k zaplacení jistiny právě z důvodu nedořešené reklamace vadného plnění žalobkyně, když žalovaná měla v tomto smyslu právo na pozastávku dle § (§ 2615 ve spojení s § 2108 o.z.). Právě skutečnost nedořešené reklamace vad díla je okolností ve smyslu výše odkazovaného rozhodnutí NSČR sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 , ze dne 11.1.2023.
4. Mezi účastníky byl nesporný skutkový stav .
5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, vzal za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků a takto zjistil a vzal za prokázané níže uvedené skutečnosti.
6. Ze závazné objednávky ze dne datum soud zjistil, že bylo objednáno zhotovení díla dle cenové nabídky a že došlo k uzavření Smlouvy o dílo podle § 1724 až § 2586 obč. zákoníku. Ve smlouvě je ujednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % ceny díla.
Z Cenové nabídky ze dne datum soud zjistil, že zhotovitel díla předložil cenovou nabídku objednateli, který s nabídkou souhlasil.
Z předávacího protokolu ze dne datum soud zjistil, že došlo k předání díla.
Z Faktury ze dne 7.12., č. tel. číslo na částku částka soud zjistil cenu objednaného díla.
Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne datum soud zjistil, že žalované byla zaslána předžalobní výzva.
Z Potvrzení o doručení předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalované doručena.
Z Rozsudku OS Praha 1, spisová značka a rozsudku právnická osoba ze dne Anonymizováno–spisová značka soud zjistil, že mezi účastníky již proběhlo soudní řízení. Z Potvrzení o úhradě ceny díla včetně smluvní pokuty soud zjistil, že cena díla byla zaplacena 9.11 2022 čímž bylo zastaveno další narůstání smluvní pokuty.
7. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na výše uvedené.
8. Zdejší soud ve svém rozsudku ze dne datum, č.j. spisová značka, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. spisová značka, rozhodl, že smluvní pokuta je sjednána platně. Žalovaná ani v těchto řízeních neuplatňovala námitku, že je smluvní pokuta sjednána v rozporu s dobrými mravy. Smluvní pokuta byla sjednána mezi podnikateli, a to konkrétně ve stejném oboru provádění staveb. Žalobkyně byla naopak v tomto vztahu slabší smluvní stranou, a to, když pro žalovanou prováděla práce v rámci subdodavatelského vztahu, když hlavním stavebníkem stavby byla právě žalovaná. V oboru stavebnictví je naprosto běžné takovéto sankce ve smlouvách sjednávat. Žalovaná, jako profesionál v oboru, musí vědět, že když pro něj druhá stavební společnost vykoná práci, že za ni musí zaplatit. Proto se také smluvní pokuta v těchto vztazích sjednává. Důvodem sjednání smluvní pokuty je také, mimo jiné, skutečnost, že žalobce musí ze svých prostředků nakoupit veškerý právnická osoba, musí zaplatit své zaměstnance, poté vystaví fakturu a bez ohledu na její úhradu musí státu odvést DPH. Ve chvíli, když žalovaný bezdůvodně cenu díla neuhradí, vzniká žalobci škoda. Po celé dva roky, co trval spor ve věci č.j. spisová značka, byl žalobce bez těchto svých prostředků, na které měl zákonný nárok. Pokud žalovaná poukazuje na to, že je uplatnění smluvní pokuty v rozporu s dobrými mravy, tento právní názor by byl obhajitelný maximálně v případě, že by druhou smluvní stranou byl subjekt výrazně slabšího postavení, který není v oboru orientován a s těmito běžnými pravidly seznámen, např. fyzická osoba, která si provedení nějaké stavby objednala. Zde smluvními partnery byly právnické osoby, společnosti se znalostí prostředí provádění staveb. Smluvní pokuta nemá mít funkci pouze reparační, tedy jakési náhrady způsobené škody. Smluvní pokuta má v obdobných případech také funkci výchovnou a to, aby se tak daný subjekt v budoucnu nechoval a nejednal proti pravidlům uzavřené smlouvy. Žalovaný tvrdil, že předcházející řízení se týkalo odpovědnosti z vadného plnění. To se však nezakládá na pravdě. Žalobce zhotovil dílo, žalovaná byla přesvědčena, že je dílo vadné, nicméně po společné prohlídce s žalobcem uznala, že žalobce, jako zhotovitel, za vady neodpovídá. Žalovaný tedy nezaplatil cenu řádně zhotoveného díla.
9. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dílo, z níž vznikla žalobkyni povinnost provést pro žalovanou dílo, a žalovaná byla v souladu s ust. § 2586 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku v platném znění povinna dílo převzít a zaplatit žalobkyni za dodané dílo cenu.
10. Pokud šlo o smluvní pokutu, postupoval soud podle ust. § 2048 o.z. podle kterého ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určtité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Strany si ujednaly smluvní pokutu k závazné objednávce dne Anonymizováno, č. hodnota, jejímž obsahem bylo ujednání strany pro případ prodlení se zaplacením ceny díla o smluvní pokutě ve výši 0,5% ceny díla za každý den prodlení se zaplacením ve prospěch žalobkyně jako zhotovitele. Soud vyšel rovněž z aktuální judikatury NS sp. zn 31 Cdo 2273/2022 , ze dne 11.1.2023, které řeší pojetí moderace v ust. § 2051 o.z., které nelze chápat jako zvláštní případ obsahové kontroly smluvního ujednání, nýbrž je třeba ji vnímat jako způsob dodatečné kontroly přiměřenosti konkrétního nároku, při níž by mělo být přihlédnuto i k jiným okolnostem než pouze k těm, jež byly dány při sjednání smluvní pokuty. Pro tento výklad hovoří kromě výše zmíněného vnímání moderace v unifikačních projektech, k nimž se přihlíželo při tvorbě nového občanského zákoníku , následující argumenty a) Stanoví-li § 2048 odst. 1 o.z. že strany mohou ujednat smluvní pokutu pro případ porušení smluvní povinnosti, plyne z toho, že obratem smluvní pokuta se rozumí výsledek ujednání o smluvní pokutě, nikoliv samotné „ujednání“. Hovoří-li proto hypotéza § 2051 o.z. o nepřiměřeně vysoké smluvní pokutě, nelze dovodit, že by z hlediska jazykového a systematické argumentace nutně muselo jít o nepřiměřené ujednání o smluvní pokutě, jak bylo judikatorně dovozováno při výkladu obdobně znějícího § 301 obch. Zákonné dikci § 2051 o.z. odpovídá i výklad, podle kterého se nepřiměřenost výše smluvní pokuty vztahuje na nárok na smluvní pokutu (na povinnost zaplatit smluvní pokutu v konkrétní výši). Jak ustanovení o moderaci, tak i požadavek souladu právního jednání s dobrými mravy, který je předpokladem platnosti právního jednání § 580 odsts. 1, § 588 věta 1 o.z., platí v poměrech nového občanského zákoníku pro všechny smluvní poměry bez zřetele na to, zda dlužníkem ze smluvní pokuty je podnikatel či nepodnikatel. Nemůže již tedy obstát závěr o moderaci jako zvláštním způsobu obsahové kontroly ujednání o smluvní pokutě odůvodněný tím, že smluvní pokuta sjednaná v nepřiměřené výši je zpravidla v rozporu s dobrými mravy. V režimu nového občanského zákoníku již musí existovat mezi moderací smluvní pokuty a kontrolou mravnosti právního jednání strukturální rozdíl, jinak by bylo ustanovení § 2051 nadbytečné.
11. V daném případě byla sjednána smluvní pokuta ve prospěch žalobce platně, tato skutečnost vyplývá i z rozsudku spisová značka ze dne Anonymizováno ve spojení s rozsudkem spisová značka. Žalovaná ani v těchto řízeních neuplatňovala, že je smluvní pokuta sjednána v rozporu s dobrými mravy. Podstatnou skutečností je, že byla smluvní pokuta sjednána mezi právnickými osobami –podnikateli, a to ve stejném oboru stavebnictví. Žalobce byl v tomto vztahu slabší stranou, a to, když pro žalovaného prováděl práce v rámci subdodavatelského vztahu, když hlavní stavebník stavby byl právě žalovaný. V oboru stavebnictví je běžnou praxí sankce sjednávat a tím také pojistit včasnou úhradu za provedené práce. Když žalovaný bezdůvodně cenu díla nezaplatí, vzniká žalobci ztráta a škoda. Po celé dva roky, co trval spor, byl žalobce bez prostředků, na které měl nárok. Smluvní pokuta nemá mít funkci pouze reparační, tedy náhrady způsobené škody, ale také funkci výchovnou a to, aby se tak daný subjekt v budoucnu nechoval a nejednal proti pravidlům uzavřené smlouvy. Žalovaný tvrdil, že dílo bylo splněno vadně, ale následně uznal, že zhotovitel za vady neodpovídá. Žalovaný tedy nezaplatil cenu řádně zhotoveného díla. Smluvní pokutou se rozumí výsledek ujednání o smluvní pokutě nikoliv samotné ujednání. V občanském zákoníku není obsaženo pravidlo, které by umožňovalo (jakékoli) ujednání rozporné s dobrými mravy soudním zásahem zredukovat na míru ještě odpovídající dobrým mravům, či obdobný způsobem zredukovat koliko konkrétní následek příslušného ujednání. I odborná literatura zdůrazňuje s poukazem na ochranný, motivační a zejména odrazující účel zákonem stanovené sankce neplatnosti pro rozpor s dobrými mravy, že soudní moderace není s tímto účelem slučitelná. Vzhledem k úzké provázanosti mezi instituty náhrady škody a smluvní pokuty (která ve výchozím nastavení představuje tzv. paušalizovanou náhradu škody) svědčí argumenty pro to, aby byl § 2051 o.z. vykládán spíše podobně jako § 2953 o.z. nežli jako § 577 o.z. k čemuž by naopak vedlo dosavadní pojetí. Moderace podle § 2051 o.z. představuje soudcovský zásah do smluvní autonomie, a tím pádem oslabuje jak zásadu pacta sunt servanda, tak právní jistotu.
12. Soud postupoval při moderaci podle ust. § 2051 o.z. tak, že rozlišoval následující kroky. V prvním kroku nejprve zjistil jako funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabýval konkrétními okolnostmi s přihlédnutím k zjištěné funkci smluvní pokuty. Zřetel vzal na všechny konkrétní okolnosti známé jak při sjednání pokuty tak při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ. Na základě těchto zjištěných okolností řešil otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být pokutou chráněny.
13. V daném případě soud dospěl k závěru, že smluvní pokuta byla sjednána v přiměřené výši, plnila funkci výchovnou i reparační a soud neshledal důvod pro moderaci sjednané pokuty.
14. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. kdy plně úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů za právní služby podle ust. § 177 /96 Sb. když vyšel tarifní hodnoty za 1 úkon právní službyx částka a hodnoty ½ úkonu právní služby činí částka (převzetí zastoupení a seznámení s věcí, předžalobní výzva s právním posouzením, žalobní návrh, účast na prvním jednání ve věci, sepsání závěrečného návrhu žalobce, účast při vyhlášení rozsudku ½ úkonu částka celkem částka a zaplacený soudní poplatek částka tj. celkem hodnota.Anonymizováno.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.