Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 370/2023-56

Zmenené rozhodnutím 27 Co 119/2024-98
„Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Romana Fremra a soudců Mgr. Jany Kajzrové a Mgr. Jana Podaného ve věci žalobkyně: [[Jméno zainteresované společnosti 0/0]], IČO [[IČO zainteresované společnosti 0/0]] sídlem [[Adresa zainteresované společnosti 0/1]], Ph.D. sídlem [[Adresa zainteresované společnosti 0/0]]: [[Jméno zainteresované osoby 0/0]][[Datum narození zainteresované osoby 0/0]] [[Adresa zainteresované osoby 0/0]] o zaplacení 41 244,12 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti výroku II. a III. rozsudku Okresního soudu v Kolíně č.j. 17 C 370/2023-56 ze dne 5.2.2024 takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadené části výroku II. mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucí z částky [[částka]] od [[datum]] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku; jinak se ve zbývající napadené části výroku II. potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [[částka]], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně."

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Suchánkovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 41 244,12 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s 15 % úrokem ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši částka, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s 15 % úrokem ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši , částka, , s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba., IČO IČO uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit smluvnímu věřiteli kromě této jistiny ještě úrok částka, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu částka, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště částka a prostředky v celkové výši částka se zavázal vrátit v 14 pravidelných měsíčních splátkách po částka do datum. Žalovaný však na splátky nesplácel řádně a včas, uhradil částku částka. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

právnická osoba žádosti o úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaný požádal o úvěr ve výši částka se splátkou ve výši částka měsíčně, uvedl, že je zaměstnaný od května 2020, což bylo dle poznámky ověřeno, nemá rezidenční úvěr, příjem měl být doložen potvrzením zaměstnavatele, příjem žalovaného je uveden ve výši částka, výdaje na bydlení a energie částka měsíčně, za dopravu, jídlo a osobní náklady vynaloží částka měsíčně, má srážky ze mzdy nebo výživné ve výši částka, stávající půjčky splácí částkou částka měsíčně, bydlí u babičky, je svobodný, nemá děti. Z informací o zpracování osobních údajů soud nezjistil pro věc významné skutečnosti. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba. smlouvu, na základě které tento věřitel poskytl žalovanému částku částka, kterou žalovaný převzal v hotovosti, což podpisem stvrdil. Zavázal se věřiteli vrátit kromě jistiny i úrok částka, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu částka, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště částka a prostředky v celkové výši částka se zavázal vrátit v 14 pravidelných měsíčních splátkách po částka do datum. Z výpisu o transakci ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaný v hotovosti zaplatil částka. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu pohledávek má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni a z dopisu ze dne datum má soud za prokázané, že tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Z výzvy a podacího lístku má soud za prokázané upomínání žalovaného.

4. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k závěru, že právnická osoba. a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, žalovanému byl poskytnut úvěr v nižší částce než žádal, žalovaný převzal částku částka v hotovosti. Strany si dohodly pravidelné splátky ve výši částka měsíčně. Předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného zhodnocením údajů uvedených žalovaným a ověřením zaměstnání a výše příjmu. Žalovaný splatil celkem částka. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl upomínán.

5. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně (předtím i předchůdkyně žalobkyně) je podnikatelem ve smyslu ve znění pozdějších předpisů – dále jen o.z., a žalovaný spotřebitelem ve smyslu o.z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitele, podle a násl. o.z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s ust. a násl. o.z. Podle o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle tohoto zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle věta prvá tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Podle tohoto zákona spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum a Ústavního soudu sp. zn. ze dne datum a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. spisová značka ze dne datum, soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila předchůdkyně žalobkyně jako věřitel schopnost žalovaného úvěr splácet. V případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v 86 a , kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti žalobkyní ex offo, když tuto povinnost má soud i bez návrhu žalovaného, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. V tomto případě si předchůdkyně žalobkyně obstarala podklady a informace od dlužníka. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost spotřebitele, vyžádat si i doklady od třetích osob a dále je povinna v případě pochybností dále ověřovat. Smlouvu lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s dostatečnou odbornou péčí, když neměla pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet a nepřistoupila k dalšímu ověření jeho výdajů, dalších dluhů a srážek ze mzdy, které ze zjištění vyplývaly. Před uzavřením smlouvy žalovaný uvedl, že má příjem částka měsíčně, věřitel si dle poznámky v žádosti zaměstnání i výši příjmu ověřil, dále žalovaný uvedl, že bydlí u rodiny, náklady na bydlení částka nebyly dle záznamů nijak řešeny ani ověřovány, nebyl prověřen účet žalovaného, žalovaný uváděl, že splácí již další závazky, lustrace v dostupných registrech nebyla tvrzena, uvedl i srážky ze mzdy, které nebyly výživným, když uvedl, že je bezdětný. Po poučení soudem žalobkyně navrhla výslech zaměstnance věřitele, který s žalovaným sepisoval žádost o úvěr, ke zjištění, zda ověřoval další skutečnosti, neměla však konkrétní informaci o tom, že by takový svědek měl něco nezaznamenat do formuláře, naopak z formuláře vyplývá, které skutečnosti ověřil, ty zaškrtl, ostatní zaškrtnuty nebyly, proto soud výslech jako nadbytečný zamítl. Pokud předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, aniž ověřila z jakého důvodu má srážky ze mzdy, jaké má další závazky, zda je s nimi v prodlení, provedla lustrace v dostupných rejstřících, ověřila si například pohyby na účtu, a to za situace, kdy sama žalovaného vyhodnotila jako rizikového klienta, neboť mu sama poskytla úvěr v nižší částce, než žádal, porušila své povinnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru, smlouvu soud shledal z tohoto důvodu absolutně neplatnou ve smyslu .

9. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Vzhledem k tomu, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle § 2993 o.z. právo na vrácení peněžité částky, kterou žalovanému předchůdkyně poskytla jako jistinu úvěru, jak bylo prokázáno, snížené o platby žalovaného celkem ve výši částka. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo prokázáno. Proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku částka. V ostatním pak soud žalobu zamítl včetně požadovaného úroku z prodlení, kdy v tomto poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. spisová značka ze dne datum, který dovodil, že s odkazem na důvodovou zprávu k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, „z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad).“ Soud se ztotožnil s právním názorem v tomto rozhodnutí uvedeným, že žalovaný se nemohl dostat do prodlení, je mu umožněno zbytek jistiny vrátit dle jeho možností, které již dříve mohly být omezené při jeho větším dluhovém zatížení a prováděných srážkách ze mzdy, proto žalobu i v této části zamítl.

11. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle , za situace, kdy při započtení příslušenství byl procesně úspěšnější žalovaný, kterému žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

12. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle , když neshledal důvody pro jejich prodloužení.

Poučení:

P o u č e n í :

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Praze do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozsudku prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost ve stanovené lhůtě, může oprávněný navrhnout soudní výkon tohoto rozhodnutí nebo exekuci.