Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 101/2024-43
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci
žalobkyně: Anonymizováno s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o 614 152,77 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 480 340 Kč (nesprávně vyhlášeno 430 340 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 480 340 Kč (nesprávně vyhlášeno 430 340 Kč) od 15. 9. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 40 238,48 Kč (nesprávně vyhlášeno 90 238,48 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 520 578,48 Kč od 1. 8. 2023 do 14. 9. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 238,48 Kč (nesprávně vyhlášeno 90 238,48 Kč) od 15. 9. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 21 980,96 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč, částky 93 574,29 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 93 574,29 Kč od 26. 1. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 41 380,38 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 480 340 Kč (nesprávně vyhlášeno 430 340 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 480 340 Kč (nesprávně vyhlášeno 430 340 Kč) od 15. 9. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 40 238,48 Kč (nesprávně vyhlášeno 90 238,48 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 520 578,48 Kč od 1. 8. 2023 do 14. 9. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 238,48 Kč (nesprávně vyhlášeno 90 238,48 Kč) od 15. 9. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 21 980,96 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč, částky 93 574,29 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 93 574,29 Kč od 26. 1. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 41 380,38 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 614 152,77 Kč s příslušenstvím. V důvodech svého návrhu uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost Anonymizováno právnická osoba, jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba, C Anonymizováno (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 20. 4. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, a to elektronickými prostředky, kdy žalovaný zaslal právní předchůdkyni žalobkyně žádost a následně došlo k její akceptaci a poukázání finančních prostředků žalovanému. Dodatečně byl žalovaný písemně vyrozuměn o akceptaci žádosti a byly shrnuty základní parametry úvěru. Žalovanému byla takto poskytnuta částka 550 000 Kč, kterou se zavázal zaplatit formou 108 pravidelných měsíčních splátek s účinností od 17. 5. 2022 ve výši 7 740 Kč. Celková částka ke splacení činila 835 920 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 9,99 % ročně. Před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně ověřila pravdivost tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného, a to v interních i externích databázích třetích subjektů, a dále v registru SOLUS. Žalovaný měl dostatečný příjem pro úhradu dlužné částky, neboť v době uzavření smlouvy byl svobodný, bydlel u rodičů a byl zaměstnán s měsíčním příjem ve výši 35 000 Kč. Při splátce 7 740 Kč mu zůstávalo 27 260 Kč měsíčně. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně tak odstoupila od úvěrové smlouvy č. hodnota a prohlásila úvěr za splatný ke dni 31. 7. 2023.Od následujícího dne pak právní předchůdkyni žalobkyně v souladu se smlouvou vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a dále na zákonný úrok z prodlení. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkově částku 69 660 Kč, přičemž na jistinu byla započtena částka 29 421,52 Kč. Nadále tak žalovaný dluží na jistině částku 520 578,48 Kč, na smluvním úroku za období od 2. 3. 2023 do 31. 7. 2023 částku 21 380,96 Kč, na smluvní pokutě za období od 29. 7. 2023 do 25. 1. 2024 částku ve výši 1 431,90 Kč, poplatky za odeslání upomínek ve výši 600 Kč a náklady spojené s vymáháním pohledávky za odchozí dopis ve výši 48 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2023 s účinností ke dni 21. 8. 2023. Žalovaný ničeho neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v účinném znění (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán. Soud tak jednal v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Rozsudkem pro zmeškání k návrhu žalobkyně nerozhodoval, neboť nebyly splněny podmínky pro jeho vydání (§ 153b o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb č. hodnota soud zjistil, že jako smluvní strany jsou uvedeny právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný, označený jménem a příjmením, rodným číslem, adresou bydliště, d-mailovou adresou a číslem mobilního telefonu. Právní předchůdkyně žalobkyně se na základě této smlouvy zavázala poskytovat bankovní produkty a služby žalovanému, zejména klasický úvěr, revolvingový úvěr, běžný účet, spořící účet atd., za podmínek stanoveným touto rámcovou smlouvou, sazebníkem a všeobecnými obchodními podmínkami pro poskytování bankovních produktů a služeb. Smlouva není žalovaným písemně podepsána. Z listin y označené jako „Údaje pro posouzení žádosti o klasický a/nebo revolvingový úvěr bylo zjištěno, že obsahuje údaje o jménu a příjmení žalovaného, rodném číslu, telefonním číslu, e-mailu. Dále je uvedeno, že je svobodný, ve společné domácnosti s ním žije 1 dítě ve věku 1 rok, bydlí u rodičů, dětí, je zaměstnán jako Anonymizováno s příjmem 35 000 Kč. Měsíční výdaje domácnosti jsou uvedeny částkou 0. Z dopisu ze dne 27. 4. 2022 vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně (pod označením Anonymizováno) zaslala žalovanému dopis o schválení půjčky ve výši 550 000 Kč s tím, že tato částka byla převedena na jeho účet č. č. účtu. Dopis dále uvádí, že úvěr je splatný 108měsíčními splátkami ve výši 7 740 Kč, první splátka je splatná dne 17. 5. 2022 pod VS var. symbol.
4. Ze žádosti/Smlouvy o klasickém úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že celková výše úvěru má činit 550 000 Kč, roční úroková sazba 9,99 %, cena úvěru 285 920 Kč, měsíční splátka 7 740 Kč a počet splátek 108. Dále z této listin y vyplývá právo na smluvní pokutu splatnou denně ve výši 0,1 % z částky splátky v prodlení, náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky ve výši 100 Kč, max. 2x měsíčně. Listin Listina neobsahuje podpisy. Totožné údaje pak vyplývají z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z transakční historie k úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 69 660 Kč. Z dopisu ze dne 27. 6. 2023 bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila v důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru od úvěrové smlouvy a úvěr ke dni 31. 7. 2023 prohlásila splatným v celém rozsahu. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 28. 8. 2023 bylo zjištěno, že jím právní předchůdkyně žalobkyně oznamuje žalovanému postoupení pohledávky za žalovaným z výše uvedené úvěrové smlouvy na žalobkyni. Totožnou skutečnost oznámila žalobkyně žalovanému dopisem z téhož dne, odeslaným žalovanému dle podacího archu dne 29. 8. 2023. Žalovaný byl v dopise současně vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 545 274,96 Kč do 14. 9. 2023. Z dopisu ze dne 2. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl opakovaně upomínán o úhradu dlužné částky. Dopisem ze dne 11. 1. 2024 spolu s podacím archem bylo prokázáno zaslání předžalobní upomínky žalovanému dne 15. 1. 2024.
5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2023 a potvrzením o provedení transakce právnická osoba. ze dne 21. 8. 2023 bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.
6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 550 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 108měsíčními splátkami ve výši 7 740 Kč. Žalovaný závazek splnil pouze částečně, když uhradil částku 69 660 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila z důvodu prodlení žalovaného od smlouvy o úvěru a prohlásila úvěr za splatný dne 31. 7. 2023. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 8. 2023 s účinností k 21. 8. 2023, oznámením ze dne 28. 8. 2023, zaslaným dne 29. 8. 2023, byl žalovaný vyzván k vydání dlužných finančních prostředků do 14. 9. 2023. Schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr byla zkoumána toliko na základě tvrzení žalovaného. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k následujícím závěrům. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčky v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičkách smluv). Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, nebo rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , jejichž závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud má na základě provedeného dokazování za to, že právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila schopnost žalovaného splácet dostatečně. Žalobkyně ověření bonity žalovaného pouze tvrdila, prokázala toliko skutečnost, že žalovaný v žádosti o spotřebitelský úvěr uvedl, že má 1 vyživovací povinnost k dítěti ve věku 1 rok, je svobodný, žije u rodičů a pracuje jako Anonymizováno s příjmem 35 000 Kč měsíčně. Ve vztahu k nákladům domácnosti v žádosti o úvěr uvedl částku 0 Kč. Již z tohoto jediného důkazu k ověření bonity žalovaného vyplývá, že skutečnosti v žádosti uvedené jsou nedostatečné. Lze si jen stěží představit, že žalovaný, jenž má dítě ve věku 1 roku nemá žádné náklady na jeho výživu, nemá náklady na výživu svoji, matky dítěte a náklady na bydlení. Současně s ohledem na tvrzení v žádosti o místě bydliště a adrese zaměstnavatele je zřejmé, že žalovaný musel mít náklady rovněž na dopravu do zaměstnání. Pokud žalobkyně tvrdila, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovanou byly její právní předchůdkyní využity i další zdroje, nijak tato svá tvrzení neprokázala. Soud má tak za to, že se právní předchůdkyně žalobkyně schopností žalovaného splácet poskytnutý úvěr, zejména pak jeho výdajovou stránkou zabývala naprosto nedostatečně. Žalobkyně ani přes poučení soudu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. nepředložila soudu důkazy, které by její tvrzení o řádném prověření schopnosti žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet, prokazovaly. Neunesla tak důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že její právní předchůdkyně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr.
12. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným (aniž by se zabýval otázkou uzavření smlouvy s ohledem na absenci podpisu žalovaného) jako neplatnou podle § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů Evropské unie vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Podle tohoto rozsudku musí soud z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní odpovědnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a v případě nesplnění této povinnosti dovodit absolutní neplatnost sjednané smlouvy. Podle citované směrnice totiž nelze sankci za porušení předsmluvní odpovědnosti věřitele vázat na podmínku uplatnění námitky neplatnosti spotřebitelem. Je-li pak absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích vyplývajících ze smlouvy. Tyto závěry jsou plně aplikovatelné i na tuto věc.
13. Žalobkyně však soudu prokázala, že její právní předchůdkyně platně postoupila svou pohledávku za žalovaným a že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 550 000 Kč, přičemž žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil částku 69 660 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným či mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu. Žalobkyně tak má právo na vrácení toho, co žalovanému plnila její právní předchůdkyně. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu. Žalovanému proto vznikla povinnost vrátit částku 480 340 Kč.
14. Žalobkyně má dále právo na úrok z prodlení, jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl povinen závazek splnit prvního dne poté, co byl žalobkyní nebo jejím právním předchůdcem vyzvána k plnění. Žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky v dopise ze dne 28. 8 2023, odeslaným žalovanému dne 29. 8. 2023, v němž určila lhůtu k plnění nejpozději do 14. 9. 2023. Vzhledem k tomu, že k úhradě dlužné částky do 14. 9. 2023 nedošlo, dostal se žalovaný dne 15. 9. 2023 do prodlení. S ohledem na uvedené soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 480 340 Kč, a to z titulu zbývající neuhrazené části poskytnutých finančních prostředků, spolu s příslušenstvím spočívajícím v zákonném úroku z prodlení z částky 480 340 Kč od 15. 9. 2023 do zaplacení. Zbývající část žaloby, tedy co se týče požadovaného smluvního úroku z prodlení a poplatků a z nich náležejícího příslušenství, jakož i z úroku z prodlení za období předcházejícího prodlení, soud s ohledem na výše uvedené zamítl.
15. Při vyhotovení výroku rozhodnutí došlo k chybě, kdy při přepisu částky 480 340 Kč (550 000 – 69 660) bylo omylem uvedeno 430 340 Kč. Z této částky pak již soud chybně vycházel i při stanovení úroků z prodlení a při stanovení části nároku, jenž je jako nedůvodný zamítán. Vzhledem k tomu, že se jedná o zřejmou chybu v počtech, soud v souladu s ustanovením § 164 o. s. ř. o. s. ř. provedl opravu přímo v tomto rozsudku, kdy nesprávný údaj ponechal v závorce.
16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci částečně úspěšná, má tak vůči žalovanému právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Tato poměrná náhrada činí s ohledem na celkovou částku požadovanou na základě podané žaloby (716 411,78 Kč) a částku přiznanou ke dni vyhlášení rozhodnutí (539 560 Kč, tj. úspěch 75,31 % a neúspěch 24,69 %) 50,62 %. Náklady řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 24 566 Kč a náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu („AT“). Advokát učinil ve věci 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, zaslání předžalobní výzvy se základní skutkovým a právní rozborem, sepsání žaloby, účast při jednání dne datum). Za tyto úkony náleží advokátu odměna dle § 7 bodu 6 AT ve výši 10 780 Kč. Dále zástupci žalobkyně přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení § 13 odst. 4 AT ve výši 4 x 300 Kč. Ve vztahu k účasti na jednání doložila žalobkyně výši hotových výdajů jejího advokáta, které představují cestovné za cestu k jednání dne datum z adresa a zpět v délce 226 km osobním vozidle Škoda Superb se spotřebou 10,1 l benzinu na 100 km. Základní náhrada za použití vozidla činí dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, 1 265,60 Kč při sazbě 5,60 Kč/km. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty činí dle § 4 písm. a) výše uvedené vyhlášky při ceně 38,20 Kč/l benzinu na 100 km částku 871,95 Kč. K nákladům řízení patří dále náhrada za ztrátu času za cestu advokáta k jednání z adresa a zpět v délce 8 započatých půlhodin při sazbě 100 Kč za každou započatou půlhodinu (§ 14 odst. 3 AT), celkem 800 Kč. Výše uvedené částky s výjimkou soudního poplatku se pak zvyšují o náhradu za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %, tj. o částku 9 924,09 Kč. Celkové náklady řízení žalobkyně tak představuje částka 81 747,09 Kč. Z této částky je žalovaný povinen zaplatit poměrnou náhradu nákladů řízení (50,62 %), tj. částku 41 380,38 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně tituly před jménem jméno FO, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 ve spojení s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.