Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 182/2024-31

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Stanislavem Brabcem, LL.M., ve věci

žalobkyně: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 11 127,68 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 20. 4. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 7 627,68 Kč spolu s úrokem ve výši 7 697,64 Kč a spolu s náklady uplatnění pohledávky ve výši 48 Kč, dále spolu s úrokem z prodlení ve výši 821,57 Kč a dále ve výši rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 128,53 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným ve výroku I. tohoto rozsudku se žaloba zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 20. 4. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. V rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 7 627,68 Kč spolu s úrokem ve výši 7 697,64 Kč a spolu s náklady uplatnění pohledávky ve výši 48 Kč, dále spolu s úrokem z prodlení ve výši 821,57 Kč a dále ve výši rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 128,53 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným ve výroku I. tohoto rozsudku se žaloba zamítá.III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že mezi žalovanou a její právní předchůdkyní, společností právnická osoba., došlo dne datum k uzavření úvěrové smlouvy č. hodnota, na jejím základě poskytla úvěrující žalované v hotovosti úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se jej zavázal spolu s úrokem a s poplatky (za poskytnutí úvěru, za vyhodnocení úvěru a za inkaso) ve výši 12 888 Kč uhradit ve 14ti měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila, když zaplatil pouze 11 500 Kč, které úvěrující alokovala částkou 5 871,47 Kč na dlužnou jistinu úvěru a dále částkou 5 628,53 Kč na sjednané příslušenství (poplatky a úrok). Z důvodu prodlení žalované pak úvěrující vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně se tak v řízení domáhala úhrady nesplacené jistiny úvěru ve výši 9 128,53 Kč, dále úroku z úvěru kapitalizovaného za dobu trvání úvěru ke dni 26. 3. 2023 ve výši 329,64 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 200 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 186,97 Kč, inkasního poplatku ve výši 1 542,86 Kč, úroku z úvěru kapitalizovaného za dobu od 27. 3. 2023 do 1. 11. 2023 ve výši 438,17 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu od 27. 3. 2023 do 1. 11. 2023 ve výši 821,57 Kč a dále v zákonné výši z dlužné jistiny od 7. 12. 2023 do zaplacení, účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 48 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně kapitalizované za dobu od 27. 3. 2023 do 1. 11. 2023 ve výši 1 999,15 Kč.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se žádná ze stran nedostavila, čímž se strany o své vůli připravily o poučení dle ustanovení , které se poskytuje po provedeném dokazování a pouze ve vztahu ke stranám při jednání přítomným.

právnická osoba předložených listinných důkazů lze mít za prokázané skutečnosti odpovídající žalobním tvrzením, tedy že dne datum byla uzavřena úvěrová smlouva č. hodnota mezi žalovanou a společností právnická osoba., která poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a žalovaná se je zavázala zaplatit spolu s úrokem ve výši 761 Kč a spolu s dalšími úhradami spojenými s čerpáním úvěru (úhrada za poskytnutí úvěru, náklady vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek) v celkové výši 12 127 Kč uhradit ve výše uvedených splátkách. Ve smlouvě pak žalovaná současně potvrdila převzetí částky úvěru v hotovosti. Nabytí pohledávek z úvěrové smlouvy vzniklých, a tedy i aktivní věcnou legitimaci žalobkyně v řízení dokládá předložená postupní smlouva, vč. přílohy a notifikace postoupení. Prokázána byla rovněž předžalobní výzva zaslaná žalované.

4. Z hlediska právní kvalifikace nalézací soud zjištěný skutkový stav posoudil zčásti ve smyslu závazných závěrů ustálené judikatury odvolacího soudu (př. rozsudky Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 6. 2021, č. j. -58, ze dne 15. 6. 2021, č. j. -53, ze dne 26. 5. 2021, č. j. ), jak předpokládá ustanovení , (dále jen „ “). K tomu je pak nutno zvlášť upozornit na ujednání úvěrové smlouvy, podle kterých byla sjednána extrémně vysoká „úhrada za poskytnutí úvěru“ ve výši 7 350 Kč, aniž by bylo ze smlouvy vůbec zřejmé, jaké specifické protislužby by se mělo žalované oproti této vysoké úhradě (dosahující téměř poloviny celého úvěru) vlastně dostávat (administrování úvěru náleží mezi bazální úkony spojené s poskytováním úvěru za odměnu v podobě úroku, který samozřejmě nezahrnuje pouze čistý zisk, nýbrž zisk spolu s náklady), i v tomto případě se dle názoru soudu očividně jedná o odměnu za poskytnutí úvěru, a to v sazbě, která se extrémním způsobem vymyká obvyklé úrokové sazbě. Podobně je tomu s „náklady na vyhodnocení úvěru“, které opět reprezentují pouhé náklady administrace úvěrového případu, svou povahou spadající pod pojem úroku a které samy o sobě opět představují dalších téměř 10 % celého úvěru, tedy samy o sobě se pohybují na úrovni obvyklého úroku. Pokud jde o výši tzv. inkasní odměny, pak tato se signifikantně vymyká alternativním nákladům úhrady splátek (př. úhrada poštovních poukázek). Nalézací soud přitom nemá pochyb o tom, že by cena této posléze uvedené služby nevyjadřovala alespoň v určité části reálný náklad (tj. sjednání výjimky ze zásady donosnosti peněžitého plnění dle pochopitelně pravidelně generuje zvýšené náklady na zjednání osoby inkasanta, nicméně zásadně v každé věci náklady obdobné, tedy odvozené od počtu splátek, nikoliv však od výše úvěru, jak je ze strany úvěrující sjednáváno, o čemž svědčí předpis splátek tvořící přílohu úvěrové smlouvy), za daleko závažnější naopak považuje nalézací soud zjištění, že tyto náklady a poplatky v sobě ve skutečnosti skrývají blíže neurčitelnou část odměny za dočasné přenechání peněžních prostředků (tj. ve smyslu toho, jak jsou považovány některými rozhodnutími odvolacího soudu za „fiktivní“), neboť v realitě spotřebitelského práva se tím bez dalšího ocitáme v rovině netransparentního a nepoctivého jednání podnikatele vůči laickému spotřebiteli. Důsledky takového jednání jsou pro podnikatele fatální, mj. se tím připravuje o výjimku z přípustnosti přezkumu přiměřenosti ujednání spotřebitelské smlouvy dle ustanovení věta druhá , především však je nutno netransparentní a nepoctivé jednání považovat za protiprávní a pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení absolutně neplatné ( ), kdy naprostou rezignaci na základní zásady spotřebitelského práva (jasné a poctivé jednání podnikatele vůči spotřebiteli) lze považovat za rozpornou s veřejným pořádkem, na němž spočívá český právní řád (podle názoru soudu jsou ovšem posuzovaná ujednání relevantní i z pohledu zachování dobrých mravů z hlediska férové soutěže v hospodářském styku, jak zmíněno dále). Úprava spotřebitelského práva nepřipouští, aby podnikatel zastíral ujednání o odměně za dočasné přenechání peněžních prostředků (tj. ujednání o úroku) jeho rozmělněním do dalších položek v podobě „odměn“ a „poplatků“ za (převážně) vykonstruované „služby“, které reálně spotřebiteli neposkytuje a které spotřebiteli nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Spotřebitel tak sice dostává relativně jasnou informaci o výši nákladů na jeho úvěr, nicméně mu úvěrující zastírá, že za úvěr zaplatí úrok mnohonásobně převyšující úrokové sazby konkurentů úvěrujícího na finančním trhu, tj. že by spotřebitel kdekoliv jinde získal úvěr za zlomek ceny. Nalézací soud přitom nemá pochybnosti o tom, že tak činí ve svých smlouvách právě úvěrující, pokud výše těchto „odměn“ a „poplatků“ odvozuje procentuálně z výše poskytovaného úvěru, s níž takový „náklad“ ovšem nemá očividně žádnou relevantní spojitost (tj. nemůže jít v celém jejich rozsahu o vyjádření reálného nákladu), a nikoliv pevnou a víceméně neměnnou částkou odvozenou od reálných paušalizovaných nákladů (na realizaci inkasa, tj. od pevné sumy za jednu inkasní návštěvu). Není přitom pochyb o tom, že uvedené vady zatěžují smlouvu jako celek, neboť z řady věcí projednávaných nalézacím soudem je očividné, že úvěrující je ochotna veškeré své smlouvy uzavírat pouze za podmínek uvedených v jejich textu (tj. založených na zjevném kořistění z notorické lhostejnosti a lehkovážnosti českých spotřebitelů) a k poskytování úvěru za podmínek obvyklých v obchodním styku by vůbec nepřistoupila ( ). Úvěrovou smlouvu tak soud hodnotil pro rozpor s dobrými mravy jako absolutně neplatnou a podle ustanovení jsou si strany povinny navzájem vrátit to, co podle smlouvy plnily, a to v rozsahu, v němž obohacení trvá ( ). To konkrétně znamená, že pokud úvěrující poskytla žalované prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná dle žalobkyně na své závazky z neplatné smlouvy uhradila toliko 11 500 Kč, pak žalobkyni náleží částka 3 500 Kč, a to s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z přiznané částky ode dne následujícího po uplynutí lhůty v předžalobní výzvě, kterou lze považovat za uplatnění nároku na vydání obohacení (v případě notifikace postoupení není vůbec zřejmé, zda byla doručena do sféry dispozice žalované a kdy). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť postrádá oporu v platném právu.

5. Výrok o nákladech řízení vychází z ustanovení , podle kterého převážně úspěšnému žalované vzniklo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Na straně žalované ovšem soud žádná náklady neshledal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání ke Krajskému soudu v Plzni, a to prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.

Nesplní-li žalovaná povinnost, kterou jí toto rozhodnutí ukládá, může žalobkyně podat návrh na exekuci nebo výkon rozhodnutí.