Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
10 C 82/2024-71
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Votroubkovou ve věci
žalobce: údaje žalobkyně, IČO číslo sídlem adresa
zastoupený advokátem údaje právního zástupce
sídlem adresa
proti
žalované: údaje žalovanédatum datum
o zaplacení 169 375,07 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 115 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 115 000 Kč od 8. 4. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž žalobce požaduje po žalované zaplacení další částky 54 375,07 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 30 % ročně z částky 119 000 Kč od 29. 3. 2023 do zaplacení a s dalším zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 917,14 Kč od 8. 4. 2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 7 434 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 115 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 115 000 Kč od 8. 4. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž žalobce požaduje po žalované zaplacení další částky 54 375,07 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 30 % ročně z částky 119 000 Kč od 29. 3. 2023 do zaplacení a s dalším zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 917,14 Kč od 8. 4. 2023 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 7 434 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 169 375,07 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že jeho právní předchůdce, právnická osoba., uzavřel se žalovanou dne 2. 12. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 9103190337, na základě které poskytl žalované finanční prostředky ve výši 119 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že uvedené společnosti poskytnutou částku vrátí a zaplatí jí i sjednaný úrok a poplatek za pojištění schopnosti splácet úvěr. Vše měla uhradit formou 48 pravidelných měsíčních splátek po 8 859 Kč, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen. Úvěr byl žalované poskytnut dne 2. 12. 2022 bezhotovostním převodem na účet, který uvedla. Žalovaná ale posléze přestala splátky řádně a včas hradit, celkem uhradila pouze částku 4 000 Kč, a proto došlo ke dni 28. 3. 2023 k zesplatnění celého dluhu tvořeného dosud neuhrazenou jistinou úvěru, dlužnými úroky, dlužnými poplatky za pojištění a také dlužnými smluvními pokutami za prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Následně byla pohledávka za žalovanou smluvně postoupena na žalobce. Ke dni postoupení činila výše pohledávky celkem 182 678,50 Kč a byla tvořena dlužnou jistinou ve výši 119 000 Kč, dlužným smluvním úrokem ke dni zesplatnění v částce 17 917,14 Kč, dlužným poplatkem za pojištění ve výši 3 255 Kč, dlužnou smluvní pokutou ke dni zesplatnění ve výši 998 Kč, jakož i dlužnými úroky, úroky z prodlení, smluvní pokuty a nákladů na vymáhání. Ani poté žalovaná dluh neuhradila. Proto se žalobce, namísto původního věřitele, domáhal po žalované úhrady dlužné jistiny úvěru ve výši 119 000 Kč, dlužného úroku přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 17 917,14 Kč, dlužného poplatku za pojištění ve výši 3 255 Kč, dlužné smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty vyčíslené ke dni 20. 10. 2023 celkem ve výši 29 202,93 Kč. Nadto požadoval po žalované smluvní úrok v sazbě 30 % ročně z částky 119 000 Kč od 29. 3. 2023 do zaplacení a také zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 136 917,14 Kč (dlužná jistina úvěru a přirostlé úroky ke dni zesplatnění) od 8. 4. 2023 do zaplacení.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Nedostavila se ani k jednání soudu, ačkoliv byla k němu řádně a včas předvolána, aniž by z důležitého důvodu požádala o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , v platném znění, dále jen o.s.ř. ).
3. Soud ze smlouvy o úvěru ze dne 2. 12. 2022 zjistil, že žalovaná uzavřela s právnická osoba. smlouvu, ve které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 119 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i úrok při zápůjční úrokové sazbě 73,95 % ročně. Současně se ve smlouvě, konkrétně v příloze č. 1 smlouvy, zavázala hradit i poplatek za přistoupení k pojištění schopnosti splácet úvěr. Sjednaný měsíční poplatek činil 1 085 Kč. Vše měla žalovaná uhradit formou pravidelných měsíčních splátek po 8 859 Kč splatných vždy k 9. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen. Pro případ prodlení žalované s úhradou kterékoli splátky či její části po dobu 30 dní byla sjednána povinnost žalované hradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou takovou splátku. Pro případ prodlení delšího 65 dní bylo sjednáno automatické zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění se dle ujednání celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacení úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Bylo sjednáno, že pokud pak žalovaná nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru, a to ode dne zesplatnění až do dne uhrazení dluhu.
4. Z hodnocení klienta vyplývá, že při žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že má příjmy ze zaměstnání v čisté měsíční výši 31 678 Kč, což doložil čtyřmi potvrzeními o přijaté platbě na účet za měsíce srpen až listopad 2022. Dále uvedla, že žije v pronájmu bez partnera, je rozvedená, má vyživovací povinnost k jednomu dítěti, je vyučena. Jiné dluhy nemá. Dále v hodnocení bylo zohledněno životní minimum žalované ve výši 4 620 Kč, na 1 dítě 3 320 Kč a náklady na bydlení ve výši 5 529 Kč, jako rezerva tak byl vyhodnocen rozdíl mezi příjmy a výdaji ve výši 17 209 Kč. Doložené lustrace v registru SOLUS a NRKI byly prosty negativních informací.
5. Z dokladu o vyplacení úvěru plyne, že částka 119 000 Kč byla dne 2. 12. 2022 převedena bezhotovostním převodem na účet, který patřil žalované, jak bylo ověřenou zprávou příslušné banky. Shodné vyplacení této částky žalované dne 2. 12. 2022 plyne i z přehledu ke smlouvě, ze kterého dále plyne jediná přijatá úhrada od žalované ve výši 4 000 Kč dne 28. 2. 2023.
6. Z oznámení ze dne 28. 3. 2023 bylo zjištěno, že původní věřitel upozornil žalovanou na skutečnost, že pro prodlení s úhradou splátky úvěru delším než 65 dní došlo k automatickému zesplatnění úvěru, resp. všech závazků ze smlouvy č. 9103190337. Dlužná jistina k tomuto datu činila 119 000 Kč, úrok přirostlý ke dni zesplatnění činil 17 917,14 Kč, neuhrazené smluvní pokuty 998 Kč, poplatky za pojištění 3 255 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě celkové dlužné částky 141 570 Kč do deseti dnů od data odeslání tohoto oznámení.
7. Ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 31. 8. 2023 a ze seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že předmětná pohledávka za žalovanou byla společností právnická osoba. postoupena na žalobce, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 20. 9. 2023, jak plyne z tohoto přípisu.
8. Před podáním žaloby byla žalovaná zvláště vyzvána k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byla výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Výzva byla žalované doručována doporučeně, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího lístku.
9. Z výpisu statistických informací z webových stránek České národní banky soud zjistil, že v prosinci roku 2022 činila úroková sazba u spotřebitelských úvěrů při fixaci nad 1 rok do 5 let okolo 10,26 % ročně.
10. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná uzavřela se společností právnická osoba. smlouvu, na základě které uvedená společnost poskytla žalované dne 2. 12. 2022 finanční prostředky ve výši 119 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalované. Žalovaná byla dle smlouvy zavázána uvedenou částku dané společnosti vrátit i s úroky při sjednané výši 73,95 % ročně a platit jí i poplatek za sjednané pojištění ve výši 1 085 Kč měsíčně. Úhrada uvedených částek byla dohodnuta formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaná však zaplatila pouze částečnou splátku ve výši 4 000 Kč, jiné platby již neprovedla. Proto společnost právnická osoba. požadovala ke dni 28. 3. 2023 po žalované okamžitou úhradu všech dlužných částek plynoucích ze smlouvy, neboť dle smlouvy došlo při kvalifikovaném prodlení s úhradou splátky k automatickému zesplatnění celého dluhu. Ke dni zesplatnění rovněž splatné ale neuhrazené úroky přirostly k jistině úvěru. Ani poté však žalovaná žádnou další úhradu neprovedla. Následně byla pohledávka za žalovanou smluvně postoupena na žalobce, což bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh na jistině úvěru 119 000 Kč, na úroku přirostlém ke dni zesplatnění činil 17 917,14 Kč, na neuhrazené smluvní pokutě ke dni zesplatnění 998 Kč a na poplatcích za pojištění 3 255 Kč. Žalobce požadoval po žalované i další smluvní pokutu za dobu po zesplatnění dle ujednáni ve smlouvě o úvěru a také příslušenství v podobě dalších smluvních úroků a úroků z prodlení. Před podáním žaloby žalobce zvláště vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky s tím, že ji výslovně upozornil na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.
11. Podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. , Občanského zákoníku , v platném znění, (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
14. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
15. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.
16. Po právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.
17. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na kterou dopadala i právní úprava daná zákonem 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy byla přezkoumána. Ve smlouvě o úvěru byla sjednána úroková sazba ve výši 73,95 % ročně, což je téměř 7 x vyšší sazba, než jaká je uvedena pro daný typ spotřebitelského úvěru a dané období ve statistice České národní banky. Soud tak považuje sjednanou úrokovou sazbu za rozpornou s dobrými mravy. Rozpor sjednané výše úroku s dobrými mravy je v daném případě natolik zjevný, že způsobuje absolutní neplatnost ujednání dle § 588 o. z. Soud přitom uzavírá, že tato neplatnost se netýká pouze ujednání o výši úroku, ale celé smlouvy, neboť nelze ve smyslu § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
18. Podle § 2395 o. z. je smlouva o úvěru smlouvou úplatnou, povinnost k zaplacení úroku za poskytnutí peněžních prostředků je její podstatnou náležitostí. Soudu je z jeho činnosti známo, že právní předchůdce žalobce jako poskytovatel úvěrů uzavírá smlouvy o úvěru s ujednáním o úrocích obdobně vysokých, jako v této věci, jejichž výši obhajuje právě tím, že je nebankovním subjektem a že ve výši úroku zohledňuje rizikovost úvěrů. Bez ujednání o neobvykle vysokých úrocích by proto právní předchůdkyně žalobce tuto smlouvu neuzavřela, neboť na sjednávání nepřiměřeně vysokých úroků je založen její obchodní model. Obdobný závěr zaujaly opakovaně odvolací soudy, a to např. v rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 197/2019 či Městského soudu v Praze 17 Co 271/2020 .
19. Proto soud uzavřel, že předmětná smlouva o úvěru je z důvodu sjednání zjevně nemravného úroku absolutně neplatná podle § 588 o.z. jako celek. V takovém případě však již nelze přistoupit ani k moderaci sjednaného úroku podle ustanovení § 577 o. z. K neplatnosti podle § 588 o.z. je přitom soud povinen přihlédnout i bez návrhu, tedy bez ohledu na pasivitu strany žalované.
20. Soud tedy nárok žalobce posoudil dle § 2991 a násl. o. z., zejména § 2993 o. z., jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, neboť zde došlo k plnění, aniž by tu byl platný závazek. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 119 000 Kč, z čehož žalovaná vrátila pouze částku 4 000 Kč. Proto soud uložil žalované povinnost vrátit částku 115 000 Kč, jako to, o co se bez spravedlivého důvodu obohatila. Tuto částku je přitom žalovaná povinna zaplatit žalobci, neboť v řízení bylo prokázáno, že právě na žalobce tato pohledávka za žalovanou smluvně přešla ve smyslu § 1879 a násl. o. z. A protože dle § 1880 o. z. platí, že s postupovanou pohledávkou nabývá postupník (zde žalobce) i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění, vyhověl soud žalobě i v části příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, ovšem pouze z přiznané částky 115 000 Kč. Na ty vzniklo právnímu předchůdci žalobce a posléze i žalobci právo dle § 1970 o. z., neboť žalovaná se ocitla se svým peněžitým dluhem v prodlení, když za první výzvu k vrácení celé dlužné částky soud považuje oznámení o zesplatnění. Soud přitom ověřil, že výše žádaných úroků z prodlení odpovídá výši určené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
21. Ve zbývajících nárocích pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to s ohledem na výše dovozenou neplatnosti úvěrové smlouvy.
22. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodoval dle § 142 odst. 2 o.s.ř. , dle kterého poměřoval úspěch a neúspěch procesních stran. Do celkového úspěchu i neúspěchu procesních stran byl dle ustálené judikatury (viz nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08 , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 ) započten i rozsah přiznaného, resp. nepřiznaného příslušenství, přičemž pro účely výpočtu poměru úspěchu soud vyčíslil výši běžících úroků i úroků z prodlení ke dni vyhlášení tohoto rozsudku. V dané věci byl více úspěšný žalobce, když byl úspěšný z 58 % a neúspěšný z 42 %, a proto mu soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 16 % z celkových nákladů řízení. Celkové náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 776 Kč, z odměny advokáta dle § 6 , § 7 a § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, v platném znění, dále jen a. t., ve výši 4 x 7 900 Kč za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast u soudního jednání), z paušální náhrady hotových výdajů k těmto úkonům ve výši 4 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a z 21 % DPH z uvedených částek kromě soudního poplatku ve výši 6 888 Kč. Celkové náklady řízení žalobce tak činí 46 464 Kč, přičemž 16 % z této částky činí 7 434 Kč. Proto soud uložil žalované právě tuto částku, částku 7 434 Kč, žalobci na náhradě nákladů řízení zaplatit, a to k rukám právního zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř.
23. Pro úplnost soud dodává, že jako účelně vynaložený úkon právní služby neuznal doplnění žaloby k výzvě soudu ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Tato tvrzení včetně navrhovaných důkazů měla již být součástí žaloby a nelze přičítat k tíži žalované, že žalobce, ač od počátku zastoupen právním zástupcem, neučinil všechna tato svá podání najednou, jedním úkonem.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.