Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
25 C 173/2023-86
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Pěničkovou ve věci
žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 0/1
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 33 665 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 11,75 % ročně za období od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky částka, úroku z prodlení z částky částka ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení, úroku z prodlení z částky částka ve výši 11,75 % ročně od datum do datum, částky částka, a dále částky částka.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 11,75 % ročně za období od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky , částka, , úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 11,75 % ročně od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 11,75 % ročně od , datum, do , datum, , částky , částka, , a dále částky , částka, .III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se podanou žalobou domáhá vydání takového soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaný zavázal v rámci sjednaných smluvních podmínek žalobkyni vrátit společně s příslušenstvím sjednaným pevnou částkou částka (částka + částka) formou jednorázové splátky ve výši částka splatné nejpozději k datum. Jelikož žalovaný úvěr řádně a včas nesplatil, žalobkyně požaduje krom zaplacení dlužné (nesplacené) jistiny úvěru ve výši částka a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka dále taktéž zaplacení poplatku za službu „Anonymizováno“ ve výši částka a účelně vynaložených nákladů ve výši částka. Částka ve výši částka představuje požadovanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, počítanou ze zůstatku jistiny úvěru od datum do datum. Pro případ, že by soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru neměl za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobcem dlužná částka převedena a žalovaný se takto bezdůvodně na úkor žalobce obohatil.
Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve věci byl v průběhu celého soudního řízení nečinný.
Soud ve věci nařídil jednání na den datum, ze kterého se žalobkyně řádně omluvila, a ke kterému se žalovaný nedostavil bez řádné a včasné omluvy. Proto soud ve věci jednal a věc rozhodl v jejich nepřítomnosti.
Soud ve věci provedl důkazy listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvu s názvem Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, jež je účastníky vedena pod Anonymizováno č. var. symbol ze dne datum, listino u nazvanou Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, Sazebníkem platným od datum, Souhlasem se zpracováním osobních údajů, Výpisem posouzení úvěruschopnosti u žalobkyně, právnická osoba podmínkami platnými od datum, Přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli ve výši částka, listino u s názvem Identifikované příjmy, kopií občanského průkazu žalovaného, Obecnými principy posuzování a filosofií žalobkyně a listino u s názvem Autorizace ověření totožnosti. Žalobkyně rovněž doložila předžalobní výzvu ze dne datum, kterou byl žalovaný o zaplacení dlužné částky upomínán.
Pokud se týká toho, jakým způsobem a v jaké intenzitě žalobkyně, jakožto poskytovatelka úvěru před uzavřením smlouvy o úvěru, zkoumala (posuzovala) schopnost žalovaného splatit navrhovaný úvěr, žalobkyně dle jejího tvrzení nejprve zjistila informace o celkovém počtu členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti s žalovaným (sám), počtu členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se žalovaným majících příjem (1), pravidelné měsíční výdaje uvedené žalovaným při žádosti o spotřebitelský úvěr (částka), dále čisté měsíční příjmy uvedené žalovaným (částka), ověřené čisté měsíční příjmy (částka) a další. Žalobkyně si dále ověřila, zda se žalovaný nenachází v registru exekucí, učinila výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru Anonymizováno hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob, výpis katastrálního a interní registry historie klienta. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla podle interní metodiky schválené Anonymizováno, kdy nejprve nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele - databází vedených spol. Anonymizováno – jméno FO-Anonymizováno právnická osoba, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (Anonymizováno a Anonymizováno), provedla náhled do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, se závěrem, že žalovaný je schopen své závazky splácet, nebyl veden v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně vycházela z informací od žalovaného získaných prostřednictvím licence Anonymizováno, kdy na základě souhlasu klienta třetí strana poskytuje informace o platebním účtu a jeho pohybech. Případně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila částka, která umožňuje závěr o bezproblémovém splácení úvěru ve výši poskytnuté žalobkyní, což žalobkyně dokládá výpisem o posouzení úvěruschopnosti. Žalobkyně dále provedla lustraci dokladu předloženého žalovaným v databázi neplatných dokladů Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Nadto se žalovaný jednoznačně identifikoval tím, že společnosti AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno zpřístupnil svůj bankovní účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli.
Soud na základě žalobkyní doložených listin zjistil takový skutkový stav věci, podle kterého byla mezi žalobkyní a žalovaným dne datum uzavřena smlouva o úvěru vedená pod VS č. var. symbol, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit společně s příslušenstvím sjednaným pevnou částkou částka formou jednorázové splátky ve výši částka splatné nejpozději k datum. K jejich splacení, a to ani částečnému, žalovaným nedošlo. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení: dlužné jistiny úvěru ve výši částka a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka, dále zaplacení poplatku za službu „Anonymizováno“ ve výši částka, zaplacení účelně vynaložených nákladů ve výši částka a zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru od datum do datum ve výši částka.
Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o spotřebitelském úvěru “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, podle odst. 2 téhož ustanovení při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle § 88 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele, prostřednictvím databáze spravované právnickou osobou, která a) zpracovává údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti, b) poskytuje přístup k těmto údajům osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr, c) umožňuje osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr se sídlem nebo skutečným sídlem v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako osobám se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice, d) nepodmiňuje přístup osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům oprávněním takové osoby k činnosti banky, zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, e) zachovává ohledně získaných údajů mlčenlivost a chrání je před zneužitím a f) uveřejní podmínky přístupu osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup, podle odst. 2 téhož ustanovení je poskytovatel povinen k údajům získaným o spotřebiteli z databáze podle odstavce 1 přistupovat tak, jako by šlo o údaje, které získal od spotřebitele sám. Poskytovatel může údaje o spotřebiteli získané prostřednictvím databáze podle odstavce 1 využít výhradně pro vyhodnocení předpokladů řádného splácení jeho dluhů, zejména ke splnění povinností podle § 85 a 86, podle odst. 3 téhož ustanovení poskytovatel informuje spotřebitele v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů o svém záměru vyhledávat o spotřebiteli údaje v databázi podle odstavce 1.
Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
Podle závěrů vyslovených v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka (který v daném ohledu vychází a ztotožňuje s již dříve vyslovenými závěry vyloženými v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka) povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru a nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud, který v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, zdůraznil, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Ve své argumentaci odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, který dovodil, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu právnická osoba inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne datum ve věci Anonymizováno. jméno FO a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání smluvního vztahu. Ústavní soud uzavřel, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.
Výše citované závěry se plně uplatní i na právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.
Na základě zjištěného skutkového stavu věci s na to navazujícím právním posouzením případu dospěl soud k takovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatelka úvěru, nedostála své zákonné povinnosti uložené jí ustanovením § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, konkrétně povinnosti náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr dle sjednaných podmínek.
Pokud se týká příjmů žalovaného, z listin y – výpisu o posouzení úvěruschopnosti zpracovaného žalobkyní vyplývá, že žalobkyně vycházela z výše ověřeného měsíčního příjmu žalovaného ve výši částka a výše čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovaným ve výši částka. Ohledně zjištěných příjmů žalobkyně odkazovala na výpis z bankovního účtu žalovaného, který o výši příjmu vypovídá. I pokud by se soud spokojil s prokázáním výše pobíraného příjmu žalovaného dle doloženého přehledu částek připisovaných na bankovní účet žalovaného, kdy tato výše by odpovídala částce částka, bylo i v tomto ohledu povinností žalobkyně v rámci jejích žalobních tvrzení uvést skutečnosti, o který konkrétní příjem se jedná (zda dle výsledků šetření žalobkyně učiněných před poskytnutím úvěru byl vyvozen závěr o příjmu z pracovního poměru, zda se jedná o pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou, tj. příjem pravidelného charakteru s předpokladem jeho pravidelného vyplácení i pro dobu budoucí, ve které má být splacen úvěr, případně o jaký jiný druh příjmu, např. nahodilého (např. z půjčky), se u žalovaného jedná), což žalobkyně netvrdila, se nelze spokojit se zkoumáním výdajů na straně žalovaného a zkoumáním jeho dalších osobních, rodinných a majetkových poměrů, jež mají přímý vliv na jeho celkovou majetkovou situaci. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného totiž vyplývá, že při zjištění výše výdajů žalobkyně vycházela jednak z částky částka specifikované jako výše pravidelných měsíčních výdajů uvedených spotřebitelem, z částky částka specifikované jako vypočítané minimální výdaje, z částky částka specifikované jako rezerva pro výdaje, z počtu nepracujících členů ve společné domácnosti, kde byla označena hodnota hodnota, z celkového počtu členů domácnosti, kde bylo označeno: sám, z celkového počtu osob ve společné hospodařící domácnosti s příjmem, kde byla uvedena hodnota hodnota. Pravdivost uvedených údajů však nebyla dle doložených listinných důkazů ověřena. Právě s ohledem na absenci ověření údajů zohledňujících výdajovou stránku žalovaného a zjištění a ověření si jeho celkových osobních, rodinných a majetkových poměrů, které jsou způsobilé ovlivnit jeho celkové majetkové poměry (počet členů domácnosti, výše výdajů za bydlení, platby vyživovacích povinností atd.) má soud za to, že ze strany žalobkyně nebyly dostačujícím způsobem zkoumány a zejména prověřovány celkové majetkové poměry žalovaného za účelem objektivního posouzení schopnosti žalovaného splatit navrhovaný úvěr. Proto má soud tuto skutečnost za neprokázanou. Lustrace v databázích Anonymizováno, Anonymizováno, insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí považuje soud pro účely posouzení schopnosti žalovaného splatit poskytnutý úvěr za nedostatečnou.
Proto bylo v daném případě nutno posoudit spotřebitelskou smlouvu, jež odporuje § 580 odst. 1 o. z., jako neplatnou a k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované je v daném řízení dáno částkou částka, která představuje částku, kterou žalobkyně žalovanému poskytla a kterou žalovaný žalobkyni nevrátil. Soud proto výrokem I tohoto rozsudku žalobě vyhověl co do části, kterou žalobkyně žádá zaplacení částka.
Jelikož se žalovaný dostal se splněním svého splatného závazku do prodlení, vzniklo žalobkyni podle ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku dále právo požadovat úrok z prodlení, ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů.
Úrok z prodlení soud přiznal z částky představující bezdůvodné obohacení ve výši částka, kdy počátek prodlení stanovil ode dne následujícího, jež následuje po dni, který byl žalobkyní žalovanému stanoven ke splnění povinnosti v předžalobní výzvě. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne datum, tj. má se za to, že byla žalovanému doručena dne datum (zde soud odkazuje na § 573 o. z.), tři dny k plnění stanovené žalobkyní ke splnění povinnosti uplynuly dne datum a počátek prodlení nastal dne datum, kdy výši přiznaného úroku z prodlení přiznal ve výši požadované žalobkyní, která nepřesahuje výši stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
Co do zbytku požadovaného nároku bylo třeba žalobu zamítnout (výrok II tohoto rozsudku).
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná co do části, nárok na náhradu nákladů řízení po zaokrouhlení celkem ve výši částka. Uvedená částka představuje 34,87 % z celkové výše náhrady nákladů řízení (pozn. soudu: do výpočtu poměru úspěchu a neúspěchu ve věci je třeba zahrnout současně tak příslušenství vyčíslené ke dni rozhodnutí soudu v dané věci – dle uvedeného výpočtu žalobkyně ke dni rozhodnutí soudu požadovala částka a úspěšná byla co do částky částka). Náklady řízení ve věci plně úspěšné žalobkyně by sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno, z odměny za tři úkony právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, sepis žaloby a výzva k plnění se základním a právním rozborem) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 a § 11 odst. 1 písm. a) d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“) ve znění účinném od datum, z 3 režijních paušálů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny advokáta ve výši částka, tj. celkem ve výši částka, přičemž 34,87 % z celkové výše náhrady nákladů řízení činí částku částka, které soud žalobkyni přiznal.
Lhůta k plnění soudem přisouzených nároků je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení účastníkovi u Okresního soudu v Děčíně. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí u místně příslušného soudu anebo exekučním návrhem u soudního exekutora.