Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 117/2020-304

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem ve věci

žalobkyní: a) Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

b) Jméno zainteresované osoby 1/0Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0

obě právně zastoupeny advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0

proti

žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

zastoupené advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

o náhradu újmy a negatorní žaloba

takto:

I. Pokud se žalobkyně domáhaly po soudu, aby uložil žalované odstranit dřeviny – habry obecné vysázené v délce cca 100 m a ve vzdálenosti 50 cm a 75 cm od společné hranice pozemku parc. č. 147/11 a 148/1, 148/6 vše v k.ú. adresa, žaloba se zamítá.

II. Pokud žalobkyně po žalované domáhaly zaplacení částky ve výši částka spolu s 10% úrokem z prodlení ročně ode dne datum do zaplacení, žaloba se zamítá.

III. Žalobkyně A) a B) jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění:

I. Pokud se žalobkyně domáhaly po soudu, aby uložil žalované odstranit dřeviny – habry obecné vysázené v délce cca 100 m a ve vzdálenosti 50 cm a 75 cm od společné hranice pozemku parc. č. 147/11 a 148/1, 148/6 vše v k.ú. , adresa, , žaloba se zamítá.II. Pokud žalobkyně po žalované domáhaly zaplacení částky ve výši , částka, spolu s 10% úrokem z prodlení ročně ode dne , datum, do zaplacení, žaloba se zamítá.III. Žalobkyně A) a B) jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou domáhaly, aby soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. uvedené rozsudku. Dále uvedli, že jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. 148/1, 148/6 a st. 116/2 v k.ú. adresa, obec adresa, které souvisejí s pozemkem parc. č. 147/11 v k.ú. adresa, obci adresa, který je ve vlastnictví žalované. Na jaře r. 1998 vysadili žalobkyně a jejich rodiče při hranici těchto pozemků ve vlastnictví žalobkyň stromky - zejména smrky - jako přirozenou rozhradu mezi pozemky ve vlastnictví a rodiny žalobkyň a ostatními pozemky mimo jiné ve vlastnictví žalované. Dne datum žalovaná svévolně bez vědomí žalobkyň provedla ořez větví již vzrostlých 20ti letých smrků. Žalobkyně uvádí, že žalovaná jednala protiprávně, žalobkyně nebyly žalovanou nikdy vyzvány k odstranění větví, které by přesahovaly na obecní pozemek, žalovaná nikdy nesdělila žalobkyním, jakou škodu by mohlo přesah smrkových a ovocných větví způsobit a jaké obtíže s přesahem větví žalovaná měla. Tímto způsobila žalovaná žalobkyním škodu nejenom na dřevinách, ale došlo i ke snížení schopnosti živého plotu plnit funkci hygienickou, bioklimatickou a společenskou. Společenská funkce je pro žalobkyně zvlášť významnou funkcí, jelikož živý plot, tvořil přirozenou rozhradu mezi pozemky klientek a pozemky obce, zvlášť poté, co pozemky obce navazující na pozemky klientek začaly být využívány jako veřejná cesta, kudy denně prochází nemalé množství obyvatel obce. Došlo k vybudování obecní školky a obec nově plánuje vybudovat na těchto svých pozemcích polyfunkční dům a hřiště, nabyla společenská funkce silně na významu, jelikož chránila pozemky před nejrůznějšími imisemi, zejména zvýšeným hlukem a dalšími negativními vlivy spojenými s přítomností velkého množství lidí. Především chránila soukromí žalobkyň, přičemž tuto poslední funkci ztratil živý plot téměř zcela. Klientky byly nuceny řešit vybudování plotu nového či alternativně zvýšit stávající plot. Žalobkyním vznikla nejenom újma na jmění, ale rovněž nemajetková újma spočívající v zásahu obce do jejich vlastnického práva. Újmu na vrostlých stromech především na smrcích, konstatoval i soudní znalec v jeho znaleckém posudku, kdy stanovil škodu v rozmezích od částka až do částka, cena uhrazena za odborné vyjádření činila částka. Žalobkyně k ochraně svého vlastnického práva a soukromí byly nuceny vybudovat dočasnou nástavbu oplocení, kterou jim do té doby poskytovaly právě smrky. Částka, kterou žalobkyně vynaložily na tuto dočasnou nástavbu oplocení, činí k datu podání žaloby částku ve výši částka.

2. Dále uvedly, že žalovaná v r. 2017 vysadila po celé délce hranice pozemků žalobkyň dřeviny a to habr obecný, aniž tato výsadba byla projednána se žalobkyněmi. Tyto stromy jsou zasazeny v těsné blízkosti plotů žalobkyň ve dvou řadách 50 a 75 cm od hranice pozemků. Vzhledem k tomu, že z místních zvyklostí neplyne opak, porušila žalovaná povinnost stanovenou , když vysázela habry takto blízko od společné hranice pozemků, nikoliv minimálně jeden a půl metru od hranice pozemků, pokud je zamýšlela nechat vyrůst do tří metrů výšky (ovšem žalobkyně upozorňují, že habry mohou vzrůst až do výšky 25 m) jak stanoví zákon. Žalobkyně proto z důvodu porušení ustanovení požadují, aby žalovaná habry odstranila. Žalobkyně mají ohledem na shora uvedené rozumný důvod požadovat, aby žalovaná habry odstranila. Důvodem je dendrologicky předpokládaný vzrůst habrů, jeho mohutné rozrůstání, potřeba usměrňování jeho růstu, jinak by mohlo dojít k poškození plotu žalobkyň. Další rozumným důvodem je, že třeba zachovávat přístup k plotu žalobkyň z obou stran, a to z důvodu možných oprav, což případě výsadby ve vzdálenosti odporující zákonu v brzké době nebude možné, jelikož plot se stane ze strany souseda nepřístupným. Dalším rozumným podpůrným důvodem pro odstranění habrů je fakt, že za vysázenými habry na pozemky obce se nachází veřejná cesta, kde obyvatelé obce venčí své psi, kteří své exkrementy zanechávají právě ve vysázeném habroví. Dále žalobkyně uvedli, že v důsledku stavebních aktivit žalované, která v blízkosti pozemků žalobkyň vystavěla obecní školku a následně i dětské hřiště, jsou žalobkyně jako spoluvlastnice vystaveny neustálým emisím prachu, zvířecích pachů, zvířecích výkalů a nadměrného hluku. Pěstované smrky při hranici pozemku zabezpečovaly alespoň částečně ochranu soukromí žalobkyň před zvídavými pohledy dělníků a chodců, návaly prachu a hluku, rovněž ochranu před krajně nevhodným umístěním pouličních lamp osvětlujících pozemek žalobkyň a v nepatrné míře jim poskytovaly ekologickou ochranu před zmiňovaným imisemi. Žalobkyně a) vyzvala žalovanou na přijetí opatření i mimo jiné k odstranění dřevin vysázených za plotem. Opětovně v předžalobní výzvě obě žalobkyně vyzvaly žalovanou k odstranění habrů a k náhradě škody za nezákonně ořezané smrky, avšak dosud žalovaná požadavky žalobkyň nesplnila.

3. Žalovaná ve věci uvedla, že nárok uplatnění žalobou neuznává, a to ani v části. Co se týká, vlastnických vztahů ohledně pozemků toto prohlásila za nesporné. Co se týká, ořezu smrků ve vlastnictví žalobkyň, k tomu žalovaná uvedla, že větve smrků přesahovaly cca 1 m na pozemek žalované. Žalovaná uvádí, že v průběhu roku 2018 až 2019 žalobkyně z vnější strany plotu umístily stínící folii na plot. Větve smrku nebyly ostříhávány, v důsledku čehož větve začaly přesahovat na pozemek žalované. Co se týká, samotného vysázení habrů obecných, ty žalovaná skutečně v blízkosti plotu žalobkyň podél společné hranice vysázela, a to v rámci projektu - Projekt obnovy a rozvoje funkčních ploch, sídelní zeleň v obci - akceptační číslo projektu 14180076. Na financování projektu obdržela žalovaná mimo jiné dotaci ze Státního fondu životního prostředí. Žalovaná se v rámci uvedeného projektu zavázela k desetileté udržitelnosti. Jednotlivé části realizace projektu byly projednávány na veřejných zasedání zastupitelstva obce adresa, např. datum byla schválena smlouva o dílo na zpracování projektové dokumentace, na zasedání zastupitelstva ze dne datum byla schválena smlouva o dílo na zpracování zadávacích podmínek a zadávacího řízení. Žalobkyně nevznesly v průběhu trvání projektu ani po jeho skončení, kdy projekt byl skončen datum, žádné námitky ani připomínky. Žalobkyně ničeho nevznesly ani do konce roku 2019, přitom po celou dobu realizace projektu byly v bezprostřední blízkosti.

4. Jelikož větve smrků ve vlastnictví žalobkyně přesahovaly na pozemek žalované a bránily vzrůstu nově vysázeným habrům, žalovaná vyzvala opakovaně a to 3x v průběhu měsíců červenec až září 2019 žalobkyně, aby provedly zastřižení větví smrků s upozorněním, že pokud to neprovedou sami, provede toto zastřižení obec. Tato výzva byla sdělena žalobkyním ústně, a to zaměstnancem úřadu žalované, panem jméno FO, z pokynu starosty žalované. Vzhledem k tomu, že žalobkyně na výzvu nereagovaly, ničeho neučinily, pak žalovaná přistoupila k ořezu větví a to prostřednictvím společnosti jméno FO s.r.o., která již má 25 leté zkušenosti v oblasti poskytování služeb pro zemědělství a zahradnictví. Z emailové zprávy této společnosti (adresované starostovi žalované dne datum) větve smrků a ořechů, které jsou ve vlastnictví žalobkyň přesahovaly přes živý plot do účelové komunikace ve vlastnictví žalované, čímž došlo k ohrožení udržitelnosti projektu, neboť se habrům nedostávala vláha a světlo, čímž rostliny chřadly. Žalované zarůstáním větví z dřevin žalobkyň mohla vzniknout škoda a to jednak tím, že tyto větve zasahovaly do účelové komunikace a mohly znatelně ztěžovat užívání této cesty místním občanům a dále docházelo ke stínění habrů a hrozilo, že habry uschnou. Jak žalovaná uvedla, zavázala se k desetileté udržitelnosti, pokud by habry uschly, musela by vynaložit další prostředky na pořízení a vysázení nových habrů a pokud by tak neučinila, byla by obec zkrácena na dotaci. Co se týká argumentace ořezů větví mimo vegetační době, že došlo k prořezu v nevhodnou v roční dobu, k tomu žalovaná uvádí, že toto tvrzení není pravdivé. V souladu o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, se období vegetačního klidu rozumí období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny. K ořezům větví smrku žalobkyň došlo na konci září 2019, což lze považovat za dobu vegetačního klidu. Žalovaná neporušila zákonem žádnou stanovenou povinnost, nezasáhla do žádného práva žalobkyň. Žalobkyně navíc sami umístili folii (síť) na plot, která sama o sobě stěžuje přístup k plotu. Co se týká argumentů týkající se psích exkrementů, žalovaná umístila v místě 3 koše na sběr psích exkrementů, což je logické odpovídající řešení. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

5. Žalobkyně spolu s žalobou požadovaly dále, aby byla žalované uložena povinnost se do 15ti dnů od právní moci rozsudku omluvit žalobkyním a to uveřejnění omluvy v místním periodickém časopise – „Ptickém okénku“. V této části soud řízení vyloučil k samostatnému projednání a to z důvodu specializace podle rozvrhu práce.

6. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Žalobkyně jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p.č. 148/1, p.č. 148/6 a p.č. 112/2 v k.ú. obci adresa, které sousedí s pozemkem p.č. 147/11 v k.ú. a obci adresa, který ve vlastnictví žalovaného (důkaz: výpis z Katastru nemovitosti, nesporná tvrzení účastníků). Na pozemku žalobkyň v bezprostřední blízkosti plotu, který odděluje pozemky žalobkyň a žalované byly vysazeny již ke konci devadesátých let smrky a ještě dříve ořech (důkaz: místní šetření). Smrky tvoří živý plot, byly však v minulosti ořezány do ve výši plotu, takže do výše plotu jsou pouze holé kmeny a jednotlivé větvoví je až nad samotným plotem (důkaz: místní šetření). Tento ořez smrků ve spodní části provedli sami žalobkyně (důkaz: nesporná tvrzení účastníku). Žalovaný v bezprostřední blízkosti plotů žalobkyň a to ve vzdálenosti 50 až 90 cm vysázel řadu několika desítek habrů (důkaz: místní šetření). Tyto habry byly vysazeny kolem roku 2015 (důkaz: kontrolní protokol pro kontrolu na místě o dohlížecí činnosti na to projektem, účastnická výpověď starosty obce tituly před jménem jméno FO). adresa vysázeny zhruba v metrovém pásu podél plotu žalobkyň, dále směrem do pozemku žalovaného tento prostor přechází do místní komunikace, na který je zakázán vjezd osobních aut a motocyklů (důkaz: místní šetření). Obecná zvyklost v obci adresa je, že velmi často se mezi pozemkem a vlastníka jednotlivých parcel, na kterých se nacházejí rodinné domy a místní komunikací je buď travnatý pás zhruba o šířce 1 až 2 m, případně tento je zarostlý keři, či hustým stromovím (důkaz: místní šetření). Zhruba v letech 2018 nebo 2019 žalobkyně umístily na plot síťovinu, která měla zabraňovat pohledům do jejich zahrady, vzhledem k tomu (jak uvedeno výše), že ořezaly ze spodu větve smrků, které zasychaly (důkaz: účastnická výpověď starosty tituly před jménem jméno FO). Výsadba uvedených habrů na pozemku žalované podél plotu žalobkyň byla součástí projektu, na kterou byla poskytnuta podpora ze Státního fondu životního prostředí (důkaz: smlouva č. hodnota o poskytnutí podpory ze Státní fondu životního prostředí). Součásti této smlouvy byl závazek žalované nejméně po dobu deseti let od ukončení realizace akce zabezpečit, že předmět podpory nebude převeden na jinou osobu a dále je povinen o předmět podpory řádně pečovat a zajistit jeho funkčnost (důkaz: smlouva č. hodnota). Jednotlivé kroky pro vznik zeleně a schválení projektu, byly schváleny zastupitelstvem obce žalovaného, tedy obce adresa (důkaz: výpis usnesení ze zasedání zastupitelstva obce adresa z datum, datum). Podle projektu měli být vysazené habry, dále střiženy jako živý plot (důkaz: průvodní zpráva – sadové úpravy, projekt obnovy a rozvoje účinných ploch sídelní zeleně v obci adresa z října 2013). Vzhledem k tomu, že smrky žalobkyň přesahující na pozemek žalovaného stínily růstu habrů a z toho důvodu zabránily jak proniku slunečních paprsků, tak především závlaze, habry řádně v průběhu roku 2019 neprosperovaly (důkaz: účastnická výpověď starosty žalované tituly před jménem jméno FO, svědecká výpověď tituly před jménem jméno FO). Z tohoto důvodu někdy v průběhu července 2019 oslovil starosta obce svého zaměstnance, tedy zaměstnance obecního úřadu jméno FO, aby sdělil majitelkám sousední nemovitosti, tedy žalobkyním, aby si ostříhaly větve, které přesahují na obecní pozemek (důkaz: účastnická výpověď starosty tituly před jménem jméno FO). jméno FO následně sdělil tuto skutečnost žalobkyni b) a toto ji sdělil 3x v rozmezích zhruba dvou měsíců. Když toto sděloval žalobkyni a) poprvé ta mu řekla, ať ji to starosta podá písemně (důkaz: svědecká výpověď svědka jméno FO). O tom starostu obce informoval. (důkaz: účastnická výpověď starosty tituly před jménem jméno FO, svědecká výpověď svědka jméno FO) Následně starosta žalované pověřil společnost jméno FO, aby provedla ořez smrku a ořechu, tedy v tom směru jak tyto přesahují na pozemek žalované (důkaz: účastnická výpověď starosty žalované tituly před jménem jméno FO, svědecká výpověď svědka tituly před jménem jméno FO). Ořez jednotlivých větví jak uvedeno shora proběhl dne datum (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Smrky byly ořezány na hranici pozemku tedy to, co přesahovalo přes plot (důkaz: místní šetření). V současné době smrky prosperují a nejsou žádné stopy po poškození v tom smyslu, že by se to neblaze projevilo na tom, jakým způsobem smrky nadále rostou a prosperují a stejně tak i v případě ořechu. adresa na pozemku žalované jsou stříhány do keřovitého tvaru. (důkaz: místní šetření).

7. Ze shora provedeného dokazování soud vzal za prokázaný tento skutkový děj: Žalobkyně jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p.č. 148/1, p.č. 148/6 a p.č. 112/2 v k.ú. obci adresa, které sousedí s pozemkem p.č. 147/11 v k.ú. a obci adresa, který ve vlastnictví žalovaného. Na pozemku žalobkyň v bezprostřední blízkosti plotu, který odděluje pozemky žalobkyň a žalované byly vysazeny již ke konci devadesátých let smrky a ještě dříve ořech. Smrky tvoří živý plot, byly však v minulosti ořezány do ve výši plotu, takže do výše plotu jsou pouze holé kmeny a jednotlivé větvoví je až nad samotným plotem. Tento ořez smrků ve spodní části provedli sami žalobkyně. Žalovaný v bezprostřední blízkosti plotů žalobkyň a to ve vzdálenosti 50 až 90 cm vysázel řadu několika desítek habrů. Tyto habry byly vysazeny kolem roku 2015. adresa vysázeny zhruba v metrovém pásu podél plotu žalobkyň, dále směrem do pozemku žalovaného tento prostor přechází do místní komunikace, na který je zakázán vjezd osobních aut a motocyklů. Obecná zvyklost v obci adresa je, že velmi často se mezi pozemkem a vlastníka jednotlivých parcel, na kterých se nacházejí rodinné domy a místní komunikací je buď travnatý pás zhruba o šířce 1 až 2 m, případně tento je zarostlý keři, či hustým stromovím. Zhruba v letech 2018 nebo 2019 žalobkyně umístily na plot síťovinu, která měla zabraňovat pohledům do jejich zahrady, vzhledem k tomu jak uvedeno výše, že ořezaly ze spodu větve smrků, které zasychaly. Výsadba uvedených habrů na pozemku žalované podél plotu žalobkyň byla součástí projektu, na kterou byla poskytnuta podpora ze státního fondu životního prostředí. Součásti této smlouvy byl závazek žalované nejméně po dobu deseti let od ukončení realizace akce zabezpečit, že předmět podpory nebude převeden na jinou osobu a dále je povinen o předmět podpory řádně pečovat a zajistit jeho funkčnost. Jednotlivé kroky pro vznik zeleně a schválení projektu, byly schváleny zastupitelstvem obce žalovaného, tedy obce adresa. Podle projektu měli být vysazené habry, dále střiženy jako živý plot. Vzhledem k tomu, že smrky žalobkyň přesahující na pozemek žalovaného stínily růstu habrů a z toho důvodu zabránily jak proniku slunečních paprsků, tak především závlaze, habry řádně v průběhu roku 2019 neprosperovaly. Z tohoto důvodu někdy v průběhu července 2019 oslovil starosta obce svého zaměstnance, tedy zaměstnance obecního úřadu jméno FO, aby sdělil majitelkám sousední nemovitosti, tedy žalobkyním, aby si ostříhaly větve, které přesahují na obecní pozemek. jméno FO následně sdělil tuto skutečnost žalobkyni b) a toto ji sdělil 3x v rozmezích zhruba dvou měsíců, když toto sděloval žalobkyni a) poprvé ta mu řekla, ať ji to starosta podá písemně. O tom starostu obce informoval. Následně starosta žalované pověřil společnost jméno FO, aby provedla ořez smrku a ořechu, tedy v tom směru jak tyto přesahují na pozemek žalované. Ořez jednotlivých větví jak uvedeno shora proběhl dne datum. Smrky byly ořezány na hranici pozemku tedy to, co přesahovalo přes plot. V současné době smrky prosperují a nejsou žádné stopy po poškození v tom smyslu, že by se to neblaze projevilo na tom, jakým způsobem smrky nadále rostou a prosperují a stejně tak i v případě ořechu. adresa na pozemku žalované jsou stříhány do keřovitého tvaru.

8. Soud provedl i další důkazy než je uvedeno shora, nevyvodil však z nich žádné skutkové závěry, které kromě těch o kterých uvede podrobně níže.

9. Dále soud nepřipustil žalobkyněmi navržený důkaz, a to výslech účastníků řízení. Žalobkyně zde neuvedly rozhodující skutečnosti z jakého důvodu má být účastník vyslechnut, a zdali tato skutečnost nevylučuje . Dále soud zamítl výslech svědka jméno FO, který měl být seznámen s předžalobní výzvou žalobkyň a byla na místě samém dne datum a viděl rozsah poškození plotu. K tomu soud uvádí, že tento výslech je nadbytečný, samotný ořez proběhl 3 měsíce předtím, než byl svědek na místě samém. Skutečnost, že byly stromy ořezány je mezi stranami nesporná, skutečnost že byla zaslána předžalobní výzva také a vyplynulo to z dalšího dokazování. Soud dále zamítl výslech svědků členů zastupitelstva - tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO, jméno FO, jméno FO, tituly před jménem jméno FO a to k tomu, zdali bylo zastupitelstvo obce seznámeno s tím, že obec chce ostříhat plot na hranicích pozemků žalobkyň. Soud tento důkaz zamítl pro nadbytečnost, když sám starosta žalované jako účastník uvedl, že zastupitelstvo s tímto seznámeno nebylo. Soud dále zamítl spis policie ČR MO adresa, a to pro nadbytečnost neboť i z výpovědí svědka jméno FO vyplynulo, že smrky byly ořezány na hranici pozemku a samotné provedení policejního spisu bylo za těchto okolností nadbytečné. Dále zamítl odborné vyjádření vedoucího výzkumné stanice právnická osoba univerzity v Praze tituly před jménem jméno FO o skutečnosti, že habr obecný je strom, a to pro nadbytečnost, kdy se jedná o obecně známou skutečnost, kdy je naprosto zřejmé, že habr obecný je dendrologického hlediska strom.

10. Soud dále nemohl provést důkaz výslechu jméno FO, když tento dle tvrzení žalobkyň již zemřel.

11. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v její vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo z nařízení najevo, včetně toho co uvedli účastníci ( ). Soud vycházel z listinných důkazů, výpovědi svědků, účastníka a místního šetření.

12. Co se týká samotného výslechu svědků, soud uvádí, že tyto má za věrohodné, stejně tak i jako účastníka starosty obce tituly před jménem jméno FO. Svědci byli vyslechnuti opakovaně, když již předtím byli vyslechnuti v řízení spisová značka a to již o několik let dříve. V žádných z těchto výslechů soud nespatřil vnitřní rozpory ani rozpory vzájemné, pokud svědci a účastník někde váhali, uváděli případné nepřesnosti, bylo to způsobeno časovým odstupem. V základních okolnostech i případných detailech, ohledně základní skutečnosti, vypovídali však shodně a zcela věrohodně. Zde soud navíc uvádí, že svědek jméno FO tak, jak jej soud osobně viděl u jednání, je osobou s poměrně značným intelektuálním deficitem, jak ostatně svědčí i jeho pracovní smlouva a pracovní povinnosti, které má ze strany obecního úřadu, a taková osoba by těžko soudu mohla uvádět rafinované lži, aniž soud toto mohl zjistit. Z výpovědi starosty obce navíc vyplynulo, že žalobkyně mají dlouhodobé a poměrně značné konflikty nejenom se samotnou obcí, ale dalšími osobami v obci, a že je to zřejmě i motiv této žaloby - neutěšený vztah žalobkyň k vedení obce i k svému okolí. Co se týká, svědka tituly před jménem jméno FO, tento byl ve věci zcela nezainteresován, pouze vykonal zakázku pro obec, jedná se o odborníka, kdy prostřednictvím jeho společnosti, jeho zaměstnanci provedli předmětný ořez a soud nemá důvod v tomto mu nevěřit. Svědek navíc poměrně fundovaně popsal situaci z hlediska odborné stránky jak výsadby habrů, zastřihávání stromů atd.. Co se týká samotného výslechu, soud samozřejmě vyslechl svědky i účastníka osobně, třebaže tito byli slyšeny již v řízení spisová značka. Na takovou nezastupitelnost osobního výslechů účastníků a svědků jejím vizuálním akustickou observatoři a na velký význam při zjištění skutkové stavu nejednou upozornil ve své judikatuře Nejvyšší soud ČR ( viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. spisová značka).

13. Soud dále provedl místní šetření. Podrobně prošel a fotograficky zdokumentoval celé území, a to jednak na pozemku žalované (tedy obce) na veřejné komunikaci, zjistil současnou výšku habrů, současnou situaci smrků a ořechu žalobkyň, stejně tak situaci habrů, jejich osazení v místě, jejich vzdálenost od plotu, jejich výšku, stejně soud na místním ohledáním navštívil pozemky žalobkyň, kde prošel celou řadu živého plotu smrků ze strany žalobkyň a i zde pořídil fotodokumentaci. Dále pak prošel bezprostřední okolí obce adresa, okolí pozemků žalobkyň a sousedního pozemku žalovaného, zhruba ¼ až 1/3 obce adresa, okolí, kde se nachází také výstavby rodinných domů, a provedl tam podrobnou fotodokumentaci a zjistil tak místní zvyklosti při výsadbách živých plotů v obci. I zde soud místní šetření provedl osobně a ohledně nezastupitelnost i takovéhoto osobního místního šetření soud plně také odkazuje na to, co je uvedeno ve shora uvedené judikatuře spisová značka.

14. Soud dále neprovedl důkazy týkající se vzniku škodu žalobkyň, a to jednak z toho důvodu, až do posledního jednání ve věci, třebaže tyto důkazy byly označeny, nebyly soudu předloženy, a především pro jejich nadbytečnost z důvodu, které jsou uvedeny výše, když žalobu o náhradu škody zamítl.

15. Soud tedy zkoumal, zda-li jednak žalovaná byla oprávněna vysadit habry bezprostřední blízkosti pozemků žalobkyň, dále zda-li svou činností nezpůsobila žalobkyním škodu. Co se týká požadavku žalobkyň na odstranění uvedených habrů, soud k tomu uvádí, že dle jeho názoru žalovaná neporušila žádné povinnosti. Je potřeba uvést, že jednak uvedené habry zcela jasně (jak si soud na místě ověřil), tvoří rozhradu mezi pozemky žalobkyň a žalovaným, nacházejí se v blízkosti plotu a vzhledem k tomu, že jsou kráceny, tvoří víceméně jednotný keřovitý pás - živý plot. Zde soud uvádí, že habry jsou kráceny nikoliv pravidelně, někde přerůstají, přesto je zřejmá charakteristika uvedených habrů jako keřovitého porostu bez ohledu na to, že habr obecný je dendrologického hlediska strom. O tom ostatně svědčí skutečnost, že habry sázeny právnická osoba. Na 100 m délky plotu sama žalobkyně a) uvedla, že jejich napočítala 180, je tedy zřejmé, že za těchto okolností žalovaná nemohla pomýšlet na to, že by se jednalo o stromovou výsadbu, když stromy není možné sázet v takovéto blízkosti, ale naopak toto potvrzuje argument strany žalované, že vždy se mělo jednat o keře, které budou zastříhávány, což ostatně prokazuje i projektová dokumentace k projektu výsadby těchto stromů, která byla provedena v důkazu a na ni soud odkazuje. Za těchto okolností tak soud o uvedených habrech nemůže uvažovat jako o stromech, třebaže dendrologického hlediska se o stromy jedná. Výsadba habrů jako živých keřů, které tvoří souvislou keřovitou rozhradu, je zcela obecně známá ostatně i v samotné bezprostřední blízkosti zdejšího soudu v místě, kde adresa se setkává s Petřínskými sady je obdobný živý plot z habrů. Žalovaná samozřejmě i s ohledem na uvedený projekt, s ohledem na hustotu zasazení jednotlivých habrů má ostatně povinnost tyto habry stříhat do požadovaného tvaru, nelze však u nich hovořit o tom, že by se jednalo o stromy tak jak o nich uvádí § 1017 o.z., když rozhodně nedosahují výše obvyklého stromu, jsou sázeny jako živý plot a jako keře.

16. Navíc soud během místního šetření zjistil, že z místních šetření zvyklostí vyplývá, jak je uvedeno i shora, že v obci adresa je zcela běžné, že mezi pozemky jednotlivých vlastníků rodinných domů přiléhající směrem k ulici a samotné ulice, tedy samotné silniční ploše je určitý prostor o šířce 1 m až 2,5 m a tato část bývá částečně užívána jako parkovací prostor, částečně jako prostor do vjezd do pozemků, částečně jako travnatá plocha, avšak v nemalé míře i jako místo pro výsadbu živého plotu (někdy dokonce i stromů), který tvoří zvnějšku pozemku jednotlivých uživatelů určitou rozhradu. Takovouto situaci soud zdokumentoval v bezprostřední blízkosti navazující na pozemky žalobkyň, ať se jedná o adresa nebo K Lesu, případně i vzdálenější jako je např. Uhlířská či Za Úřadem, to je možné zjistit z fotodokumentace založené ve spise (fotografie č. hodnota, 43, 45, 46, 47, 48, 51, 55, 56, 57, 61, 62, 64, 65, 73, 76, 77). V adresa jsou v pásu mezi plotem a vozovkou konce stromy. V jiných místech je hustý živý plot z tújí o výšce cca 2 m. Obdobně je takový keřovitý pás i v adresa, Úvoz, adresa a Souběžné. Je tedy zřejmé, že i z místních zvyklostí plyne to, že je možné v takovéto místě vysazovat dřeviny (prostor mezi plotem zahrady a vozovkou - cestou), tedy výsadba habrů v tomto případě, třebaže se jednalo o bezprostřední hranici k pozemkům žalobkyň, byla přípustná. Zde však soud uvádí, že habry byly vysazovány jako keře nikoliv jako stromy.

17. Soud zkoumal rozumný důvod na straně žalobkyň, aby mohli požadovat zdržení se sázení stromů v těsné blízkosti, respektive jejich odstranění, tak jako tomu uvádí § 1017 o.z.. Jednak žalobkyně argumentovaly dendrologickým růstem habrů. K tomu soud uvádí to, co uvedl shora. adresa mají být zastřihovány, jak vyplývá z projektu, v minulosti byly zastřihovány. Pokud dnes přerůstají přes výšku, která byla plánována je, to z důvodu rychlého růstu habrů, neboť je zřejmé, že v minulosti museli být několikrát ostříhány neboť při obvyklém růstů habrů, které byly zasazeny někdy kolem r. 2015 by dosahovaly mnohem značně vyšší výšky.

18. Dále žalobkyně argumentovaly tím, že potřebují přístup k plotu i ze strany vnější. K tomu soud uvádí, že toto je možné i za existence habrů, což bylo prokázáno i z místního šetření, když bylo zřejmé, že plot bylo možné navýšit. Žalobkyně následně po ořezu smrků, o čemž se soud přesvědčil, plot navýšily a navýšily i o sítě, které zabraňují vizuálnímu kontaktu přes plot. Údržba plotu není činnosti, která by se prováděla denně, je potřeba buď při důkladné opravě nebo při běžných opravách, což však není činnost, která by se prováděla často, ale výjímečně, při takovýchto výjimečných situací je vždy možné plot udržovat, i přes určité nepohodlí, které při takové činnosti habry způsobí. Zde je však třeba upozornit, že samy žalobkyně umístily ze své strany plotu do jeho bezprostřední blízkosti výsadbu smrků, které tvoří rozhradu, stěžuje přístup k plotu. Primárně mají žalobkyně ošetřovat svůj plot ze svého pozemku.

19. Co se týká, argumentu exkrementů po psech, tento je zcela irelevantní. Obec provedla to, co mohla, osadila koše a sáčky na psí exkrementy v blízkosti plotu, jak se soud sám o tom přesvědčil. To že v místě jsou habry, je bez významu k tomu, zda - li pes na uvedeném místě zanechá exkrement či nikoliv, to je především věc, kterou je třeba řešit s jednotlivými vlastníky psů.

20. Soud dále zkoumal, zda-li žalovaný postupoval v souladu se zákonem při ořezu stromů, tedy v souladu s § 1016 o.z.. Jak je uvedeno shora, má za prokázané, že žalovaná požádala, a to dokonce opakovaně, žalobkyně o to, aby uvedené větvě, které přesahovaly na pozemek žalované, odstranily, a to vyplynulo z důkazu provedených shora. Co se týká, hodnocení těchto důkazů soud uvádí to, co je uvedeno také shora. Co se týká argumentů strany žalující, že obec měla žalobkyně vyrozumět písemně, toto je zcela bez významu. Jedná se o běžné právní jednání, na které nevyžaduje písemnou formu. To že následně obec, jak vyplynulo z důkazu předloženého u posledního jednání, komunikuje s žalobkyněmi písemně, dokonce prostřednictvím právního zástupce, je zcela jistě z důvodu několik let trvajícího soudní sporu mezi účastníky. Za těchto okolností je pak zřejmé, že obec bude vážit každé slovo, které bude žalobkyním adresovat a bude toto podávat písemně.

21. Skutečnost, že žalovaná ořezala větve přesahující na jejich pozemek, je mezi stranami nesporné. Soud na místním šetření tyto skutečnosti sám zjistil, sám viděl. Je zřejmé, že ořezy jsou na hranici pozemku, respektive umístěného plotu. Pokud snad někde ořez je dále směrem do pozemku žalobkyň, pak se jedná o pouhé jednotky cm a může toto být způsobeno původním zatížením větví dalšími větvemi a jehličím, když po ořezu se větev narovnala a tím pádem i původní ořez se po narovnání větve přemístil nad plotem směrem pozemků žalobkyň, jedná se však o pouhé cm. V tomto směru těžko soud nemůže vidět porušení právních povinností.

22. Dále žalobkyně argumentovaly skutečností, že ze strany žalované nebyl žádný důvod pro ořez těchto větví. K tomu soud uvádí, že má za prokázané, jak je uvedeno shora a to jednak svědeckou výpovědí jméno FO, jednak i místním šetřením, kde i to bylo zřejmé, neboť větve smrků dále dorostly a opětovně přesahují na pozemek žalované, že přesahující větve smrků jednak stíní uvedené habry a především jim brání v přístupu k závlaze, to je obecně známá skutečnost, kterou není třeba nějakým způsobem odborně dokazovat. Jestliže nad rostlinou je jiná rostlina, je pak zřejmé, že se vláhy této rostlině dostává méně.

23. Další byla otázka vhodné roční doby. Datum 25. září je na samém konci vegetačního období, které dle vyhlášek začíná 1. října. V tomto směru soud uvádí, že nepovažuje toto datum za tak hluboce umístěné ve vegetačním období, aby soud mohl považovat za tento den za nevhodnou roční domu. Navíc je potřeba uvést, že se jedná o běžný ořez a zástřih větví, které i jak uvedl, svědek jméno FO je možné provádět kdykoliv, když jednotlivé větve dorůstají postupně právě během vegetačního období často do značných délek.

24. Soud dále na místě samém zjistil, že smrky ani ořech na pozemku žalobkyň neutrpěly žádné újmy, nadále rostou, nadále prosperují, nadále mají bohaté větvoví horní části (nikoliv dolní části smrků, kde to byly sami žalobkyně, které tyto ořezaly), jak zřejmé z fotodokumentace založené ve spise i která byla pořízena při místním šetření. Smrky prosperují natolik, že dokonce opětovně zasahují do pozemku žalované a v nejbližší době by opětovně mohlo dojít k tomu, že žalovaná požádá žalobkyně o jejich zkrácení v tom, v čem přesahují na pozemek žalované, neboť zcela objektivně snižují přístup k dešťové vodě habrům rostoucích pod nimi.

25. Skutečnost, že žalobkyně museli navýšit plot, nebyla tak z důvodu nefunkčnosti původního plotu ve smyslu ochrany majetku, ale s ohledem na jeho funkci zakrývací. K tomu soud uvádí, že to je zřejmé, že při zkrácení větví vždy dochází k tomu, že vizuálně je následně živý plot více průhledný, více je přes něj vidět, což ostatně došlo i právě při ořezu, které žalobkyně sami učinily v dolní části větví jednotlivých smrků, kdy následně z tohoto důvody byly nuceni umístit si síťovinu, která zabránila pronikání pohledu z ulice. Tato síťovina následně byla žalobkyněmi byla zvýšena poté, kdy došlo k ořezu smrků ze strany žalované, avšak v současné době je tato část zvýšené síťoviny zcela nadbytečná právě za situace, kdy smrky opětovně tvoří clonu v této horní části plotu dodatečně zvýšeného, jak soud zjistil z místního šetření. Ani v této části pak tedy žalobkyním škoda způsobena být nemohla, když pro soud je významný stav v době vyhlášení rozsudku, který se přibližně kryje s obdobím místního šetření, které proběhlo cca o měsíc dříve.

26. Z provedeného dokazování naopak vyplynulo, že to byly žalobkyně, které působily žalované škodu a to tím, že větve jimi přesahujících smrků za stínily habry v majetku žalované, která je s nemalými náklady vysadila (a to, jak je uvedeno shora, zcela v souladu se zákonem), když v důsledku přesahu větví žalobkyň na pozemek žalované se uvedeným habrům nedostávalo závlahy a slunečního svitu. Za těchto okolností pak soud těžko mohl rozhodnout tak, že by žalobkyním přiznal náhradu škody, kterou požadovaly a z těchto důvodů ani v tomto směru, co se týká výše náhrady škody, neprováděl žádné důkazy.

27. Co se týká odborného vyjádření jméno FO, které žalobkyně předložily k důkazu, soud tento důkaz provedl, nevyvodil však z něj žádné skutkové závěry. Co se týká výpočtu škody, k tomu soud uvádí shora. Co se týká dalších závěrů týkající se neodborného prořezu, k tomu soud uvádí, že jak osobně zjistil, smrky neutrpěly žádnou škodu, naopak prosperují a rostou. Ořez stromů, který naopak snížil hygienickou, bioklimatickou, společenskou funkci těchto smrků, způsobili sami žalobkyně, že je ořezaly níže a z toho důvodu museli na plot umístit neprůhlednou síť tak, aby co nejvíce izolovaly okolí od svého pozemku. K tomu soud dále uvádí, že výsadba habrů opětovně zvýší izolovanost pozemků žalobkyň od okolí. Navíc soud uvádí, že uvedený znalecký posudek, neobsahoval doložku podle § 127a os.ř. a soud s ním mohl pracovat pouze jako s listinným důkazem, nikoliv jako se znaleckým posudkem.

28. Co se týká argumentace žalobkyň, že žalovaná uznala skutečnost, že žalobkyním způsobila škodu, když v řízení sp.zn. spisová značka přistoupila na smír, omluvila se žalobkyním a tuto omluvu zveřejnila v místním periodiku – „Ptickém okénku“, k tomu soud uvádí, že smírné vyřešení sporu ve smyslu omluvy nemá význam pro soudní zjištění, porušila-li žalovaná povinnost a zda-li žalobkyním vznikla škoda.

29. Na shora uvedená skutková zjištění soud od aplikoval příslušná ustanovení platné a účinné době, kdy došlo k předmětnému jednání, tedy .

30. Podle § 1016 odst. 2 o.z. neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných keřů a větví získá.

31. Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení. (§ 1016 odst. 3 o.z.)

32. Dle § 1017 odst. 1 o.z. má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod může požadovat, aby se soused zdržel sázením stromu v těsné blízkosti společné hranice pozemku a vysadil-li je nebo nechal-li vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvyklé výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemku 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

33. Ustanovení dle odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu neboli jedná-li se o stromu zvláštně chráněný podle jiného právního předpisu.

34. Jak tedy vyplývá ze shora uvedených skutečností, žalobkyně přiměřené v době neodstranily větve, které, přesahovaly na pozemek žalované a zároveň žalované tato skutečnost působila škodu, když habry zasazené na tomto místě usychaly a při uschnutí by je musela žalovaná vysadit opětovně, pak žalovaná větve sama ořezala a to ve vhodné roční době a tím tedy nezpůsobila žalobkyním žádnou škodu, když neporušila žádnou povinnost (§ 1016 odst. 2 o.z.) a proto soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku II. a žalobu v této části zamítl.

35. Zároveň žalovaná vysadila uvedené habry v souladu se zákonem podle místních zvyklostí, kdy tyto habry byly vysazeny jako keře (§ 1017 odst. 1) a contrario a za těchto okolnosti pak žalobkyně nemohou požadovat, aby žalovaná tyto stromy odstranila ( navíc tvoří rozhradu - § 1017 odst.2 ) a proto soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I. a žalobu v této části zamítl.

36. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 za použití , že ve věci zcela úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladu řízení v plné výši. Soud při stanovení odměny advokáta postupoval dle vyhl. č. 177/96 Sb. Základem pro výpočet sazby mimosmluvní odměny ( vyhl. ) je částka částka pro výrok I - odstranění dřevin ( vyhl. č. ), a dále částka částka pro výrok II - náhrada škody, celkem tedy částka ( vyhl. č.177/1996 Sb), mimosmluvní odměna za jeden úkon je pak 2.940,-- Kč. Náklady se sestávají z těchto položek: odměna za zastoupení advokátem ve výši 2.940,-- Kč za jeden úkon právní služby dle podle vyhlášky 177/96 Sb., celkem hodnota úkonů (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření k výzvě soudu z datum, datum, datum, 2 x stručné vyjádření k výzveě soudu - ½ úkonu – dne datum, datum, účast u ú.j. dne datum, datum, datum (delší než 2 hodiny -další úkon), dne datum, datum, datum, účast na místním šetření dne datum). 15 x náhrada hotových výdajů po částka, ( vyhlášky 177/96 Sb.) Cestovné na místní šetření - adresa, motorovým vozidlem reg.zn. 7AV1775, Škoda -Scala, 50 km, při náhradě částka za km, průměrné spořebě 5 l/km benzínu, a ceně paliva částka/l benzínu, tedy cestovní náklady částka. Promeškaný čas za každou započatou půlhodinu ( vyhlášky č. 177/96 Sb) strávených na cestě, celkem hodnota půlhodiny po částka, tedy částka. Daně z přidané 21% z těchto částek. Celkem tedy částka. Lhůta k plnění byla podle určena na třídenní, s povinnosti plnit k rukám advokáta podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.