Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 78/2024-61
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci
žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o 123 739,24 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 100 778,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 788,04 Kč od 9. 3. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 22 961,20 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 309,65 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 10 013,30 Kč, s úrokem ve výši 14,2 % ročně z částky 121 104,24 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 961,20 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 9 532,51 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 100 778,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 788,04 Kč od 9. 3. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 22 961,20 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 309,65 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 10 013,30 Kč, s úrokem ve výši 14,2 % ročně z částky 121 104,24 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 961,20 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 9 532,51 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 123 739,24 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba. (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 24. 9. 2021 smlouvu o úvěru č. tel. číslo. Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 24. 9. 2021 bezhotovostně peněžní prostředky ve výši 131 000 Kč převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 2 517,60 Kč počínaje dnem 17. 10. 2021, přičemž anuitní splátka sestává z jistiny, úroku sjednaného ve výši 14,20 % p.a. a poplatků v souladu se Sazebníkem poplatků. Žalovaný však svůj dluh nesplácel řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva a s účinností ke dni 20. 2. 2023 prohlásila celý dosud neuhrazený úvěr za okamžitě splatný. Pohledávka za žalovaným byla předchůdkyní žalobkyně postoupena na společnost Anonymizováno a.s. (dále též „přechodný věřitel“) na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023. Přechodný věřitel dále postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2023. Žalovaný svůj dluh neuhradil. Žalobkyně požaduje na nesplacené jistině částku 121 104,24 Kč, na smluvních poplatcích částku 2 635 Kč, na kapitalizovaném smluvním úroku z dlužné jistiny částku 7 309,65 Kč a na kapitalizovaném úroku z prodlení částku 10 013,30 Kč. Žalobkyně dále požaduje úrok ve smluvené výši 14,2 % ročně z částky 121 104,24 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 121 104,24 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení. K výzvě soudu dále žalobkyně uvedla, že její předchůdkyně při schvalování úvěru ověřovala úvěruschopnost žalovaného. Vycházela z údajů poskytnutých přímo žalovaným, kdy tyto údaje byly ověřeny nahlédnutím na účet žalovaného, vyhodnocením nákladů na bydlení aj. Všechny informace byly hodnoceny individuálně v souladu s interními schvalovacími strategiemi. Takovým způsobem předchůdkyně žalobkyně nezjistila žádnou skutečnost, která by bránila v poskytnutí úvěru žalovanému.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svoji účast u jednání řádně omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků.
3. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet „Anonymizováno“ bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 24. 9. 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 131 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 14,20 % ročně splatit 95 měsíčními splátkami ve výši 2 290,60 Kč a 96. splátkou ve výši 1 185,13 Kč; splátky byly splatné k 17. dni v měsíci počínaje dnem 17. 10. 2021. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 220 087,13 Kč. Úvěr byl poskytnut převodem z úvěrového účtu č. č. účtu (na který jej měl žalovaný též splácet) na účet č. č. účtu. Žalovaný se dále zavázal hradit stanovené poplatky dle smlouvy, sazebníku a obchodních podmínek, a pojistné ve výši 227 Kč měsíčně, neboť součástí smlouvy bylo také ujednání o pojištění. Pro případ porušení povinností ze strany žalovaného byla žalobkyně oprávněna prohlásit dluh za ihned splatný. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahuje shodné informace jako smlouva.
4. V žádosti o úvěr ze dne 24. 9. 2021 žalovaný uvedl, že žije ve vlastním domě/bytě v adresa, je svobodný, bez vyživovacích povinností, je zaměstnán v pracovním poměru u společnosti Anonymizováno – právnická osoba., na dobu neurčitou s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 18 677 Kč, přičemž příjem domácnosti má činit 50 000 Kč. Nezbytné měsíční náklady byly uvedeny ve výši 0 Kč, stejně jako jiné měsíční splátky.
5. Z jednotlivých výpisů z úvěrového účtu za období od září 2021 do září 2023 soud zjistil, že žalovaný vyčerpal celou výši úvěru dne 24. 9. 2021 (částka ve výši 131 000 Kč byla zaslána na běžný účet žalovaného). Z těchto výpisů také vyplývá, že žalovaný nehradil měsíční splátky řádně a včas. Žalovanému byly účtovány poplatky za pojištění, poplatky za papírové výpisy, poplatky za další čerpání, poplatky za upomínky a poplatek za zesplatnění úvěru účtovaný dne 20. 2. 2023. Ve spojení s předloženou platební historií soud zjistil, že žalovaný zaplatil celkem 30 221,96 Kč.
6. Z upomínek ze 24. 10. 2022 a 7. 2. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl upomínán na dlužné splátky úvěru a vyzýván k jejich neprodlené úhradě spolu s vyúčtovanými poplatky. Z oznámení ze dne 22. 2. 2023 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně ke dni 20. 2. 2023 prohlásila celý neuhrazený úvěr za okamžitě splatný. Dlužnou částku měl žalovaný uhradit nejpozději do 8. 3. 2023.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2023 a seznamu postupovaných pohledávek, jež je přílohou smlouvy, bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a přechodným věřitelem jako postupníkem bylo ujednáno postoupení mimo jiné i pohledávky za žalovaným vyplývající ze smlouvy č. tel. číslo, a to oproti úhradě sjednané kupní ceny. Z potvrzení ze dne 18. 9. 2023 soud zjistil, že úplata za jednotlivé postupované pohledávky byla dne 18. 9. 2023 připsána na účet postupitele a tímto dnem došlo k postoupení pohledávek. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2023 a seznamu postupovaných pohledávek, jež je přílohou této smlouvy, bylo zjištěno, že mezi přechodným věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo ujednáno postoupení mimo jiné i pohledávky za žalovaným vyplývající z předmětné smlouvy rovněž oproti zaplacení sjednané úplaty.
8. Z oznámení ze dne 25. 9. 2023 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na přechodného věřitele (společnost Anonymizováno a vyzvala jej k úhradě dluhu právě na účet přechodného věřitele. Dle podacího archu bylo oznámení odesláno žalovaného dne 26. 9. 2023. Z oznámení ze dne 9. 10. 2023 soud zjistil, že přechodný věřitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzval jej k úhradě dluhu na účet žalobkyně. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 9. 10. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě postoupeného dluhu do 7 dnů od odeslání výzvy. Ze seznamu odeslaných oznámení o postoupení pohledávky a předžalobních výzev bylo zjištěno, že oznámení i výzva ze dne 9. 10. 2023 byly odeslány žalovanému téhož dne.
9. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 3. 5. 2024 soud zjistil, že ze strany předchůdkyně žalobkyně byl podrobně popsán postup ověřování úvěruschopnosti žalovaného (za užití matematických modelů schválených Českou národní bankou). Součástí tohoto vyjádření jsou základní údaje o poměrech žalovaného, které byly brány v úvahu (tyto údaje byly zjištěny z žádosti žalovaného o úvěr ze dne 24. 9. 2021, která byla soudu rovněž předložena). Čistý měsíční příjem žalovaného byl v době žádosti o úvěr 18 677 Kč (příjem měl být ověřen z výpisu z běžného účtu žalovaného). Žalovaný byl zaměstnán na dobu neurčitou. Žalovaný byl svobodný, neměl žádnou vyživovací povinnost, žil ve vlastním domě/bytě s podílem na společných nákladech na bydlení ve výši 37,35 %. Vycházelo se z jednoho zdroje příjmů žalovaného, ale v úvahu byly brány celkové měsíční příjmy domácnosti žalovaného ve výši 50 000 Kč čistého. Zohledňovány byly také dosavadní interní splátky úvěru ve výši 7 284,78 Kč měsíčně a dosavadní externí splátky ve výši 2 791 Kč (které byly zjištěno z BRKI/NRKI). Žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši 131 000 Kč.
10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně si mezi sebou ujednali, že žalovanému budou poskytnuty peněžní prostředky ve výši 131 000 Kč. Smlouva o úvěru byla mezi stranami podepsána dne 24. 9. 2021. Žalovaný dohodnuté peněžní prostředky vyčerpal téhož dne převodem na běžný účet. Na základě ujednání měl žalovaný vyčerpané prostředky vrátit společně s úrokem (ve výši 14,20 % ročně) v pravidelných měsíčních splátkách po 2 517,60 Kč splatných vždy k 17. dni v měsíci počínaje měsícem říjen 2021. Žalovaný měl hradit také měsíční poplatky za pojištění ve výši 227 Kč a další ujednané poplatky (zejména za poskytnutí úvěru, výpisy z úvěrového účtu či za zaslané písemné upomínky). Žalovaný nehradil splátky řádně, předchůdkyně žalobkyně proto ke dni 20. 2. 2023 zesplatnila celý dosud neuhrazený úvěr. Žalovaný dosud uhradil jen 30 221,96 Kč. Pohledávka za žalovaným byla ke dni 18. 9. 2023 postoupena na přechodného věřitele a ke dni 13. 10. 2023 na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně vyrozuměn se současnými výzvami k úhradě dluhu. Po postoupení na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalovaný byl k úhradě dluhu naposledy před podáním žaloby vyzván předžalobní upomínkou ze dne 9. 10. 2023.
11. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 23. 4. 2020 (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
13. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičkách smluv), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě provedeného dokazování nemůže učinit závěr o tom, jak se právní předchůdkyně snažila ověřit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, že její právní předchůdkyně ověřila příjmy i výdaje žalovaného například pomocí výpisů z bankovního účtu žalovaného, ke svým tvrzením však nepředložila žádné důkazy. Tím, že se žalobkyně k jednání soudu nedostavila, připravila se o možnost být opětovně poučena ve smyslu § 118a o. s. ř., když takové poučení soud zásadně poskytuje při jednání. Soud má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně měla důkladněji zkoumat zejména výdaje žalovaného, když sám žalovaný žádné výdaje neuvedl a žalobkyně argumentovala částkou životního minima, což soud považuje za nedostatečné. Dále pak již ze žádosti a z údajů právní předchůdkyně žalobkyně vyplývá rozpor mezi informacemi od žalovaného a skutečností, neboť žalovaný sám neuvedl žádné splátky dalších úvěrů, přitom při další lustraci v systémech byly právní předchůdkyní žalobkyně zjištěny splátky ve výši bezmála 10 000 Kč; za této situace měla právní předchůdkyně žalobkyně přistoupit k důkladnějšímu zkoumání poměrů žalovaného. Protože však právní předchůdkyně žalobkyně žádné takové kroky nepodnikla, resp. žalobkyní nebyly předloženy žádné důkazy, soud uzavírá, že se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho příjmů i výdajů.
16. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyní a žalovaným jako neplatné dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o pojistném, o smluveném úroku, poplatcích či smluvních pokutách, jak vyplývají ze smlouvy.
17. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí byla platně postoupena pohledávka za žalovaným a že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 131 000 Kč. Žalovaný měl dle tvrzení žalobkyně nepravidelně splácet, což bylo potvrzeno také výpisem z účtu, proto má soud za prokázané, že žalovaný uhradil částku ve výši 30 221,96 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným či mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalovanému plnila její právní předchůdkyně. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu. Žalovanému proto vznikla povinnost vrátit částku 100 778,04 Kč. Podle výzvy, která byla součástí dopisu o zesplatnění dlužné částky, měl žalovaný plnit do 8. 3. 2023. Následující den se tedy žalovaný dostal do prodlení a žalobkyni tak byl přiznán úrok z prodlení v požadované výši 15 % ročně (což je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dosud nevrácené části bezdůvodného obohacení za dobu od 9. 3. 2023, kdy již žalovaný prokazatelně byl v prodlení, do zaplacení. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství za dobu, kdy žalovaný podle závěrů soudu nebyl v prodlení, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala částky 166 833,16 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 111 794,59 Kč, tj. z 67 %, zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky, tj. z 33 %. Úspěch žalobkyně převýšil úspěch žalovaného, a proto má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 34 %. Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokáta stanovená dle ustanovení § 7 bod 5 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále též jen „AT“) ve výši 6 060 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 18 180 Kč (za 3 úkonů právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepsání žaloby, sepsání předžalobní výzvy). Dále zástupci žalobkyně přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení § 13 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 AT ve výši 900 Kč (za 3 úkony právní služby po 300 Kč), náhrada za daň z přidané hodnoty dle ustanovení § 137 o. s. ř. ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2013, ve výši 4006,80 Kč (21 % ze součtu částky odměny a náhrady) a zaplacený soudní poplatek v celkové výši 4 950 Kč, celkem tedy 28 036,80 Kč. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dle úspěchu v řízení částečnou náhradu nákladů ve výši 9 532,51 Kč (34 % z celku). Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně tituly před jménem jméno FO, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud opět neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí.