Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 104/2024-60

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Loutockým ve věci

žalobce: Anonymizováno Anonymizováno z. s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno

zastoupený advokátkou Mgr. Anonymizováno Anonymizováno

sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0

Adresa zainteresované osoby 0/0

zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0

sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0

o 182 242 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v adresa na náhradě nákladů řízení státu částku, jejíž výše a splatnost bude určena samostatným usnesením.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, na náhradě nákladů řízení státu částku, jejíž výše a splatnost bude určena samostatným usnesením.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím, a to z titulu náhrady tvrzené škody, způsobené žalovanou. Uvedl, že byl vlastníkem plemenného hřebce plemene Anonymizováno Anonymizováno jménem Anonymizováno, narozeného datum, zapsaného do plemenné knihy Anonymizováno Anonymizováno v České republice v roce 2016 pod číslem hodnota jako import z Nizozemí s identifikačním číslem Anonymizováno. Žalovaná si koně opakovaně pronajímala k jednotlivým projížďkám na základě ústně uzavřené nájemné smlouvy, přičemž počátkem ledna roku 2023 byl dohodnut „úplný“ pronájem koně za částku částka měsíčně. Žalovaná dne datum na vyjížďce z koně spadla, načež kůň utekl a zahynul po srážce s projíždějícím vlakem. Žalovaná byla předsedkyní žalobce upozorněna na to, že kůň není zvyklý jezdit daleko sám bez ostatních koní, přesto se při vyjížďce nedržela v bezprostředním okolí stáje a vydala se až do katastru obce adresa. K pádu žalované z koně došlo v blízkosti tunelu pod železniční tratí, když kůň zakopl. Jelikož přitom žalovaná jela na tzv. zahozené (volné) otěže, nestačila včas zareagovat, a z koně i přes své dlouholeté jezdecké zkušenosti spadla. Žalovaná tak svým jednáním dopustila, aby se kůň vymkl z její kontroly, a posléze již bez jezdce vběhl pod jedoucí vlak. Smrtí koně došlo ke vzniku škody ve výši obvyklé ceny koně, která podle znaleckých závěrů činila částka, a nákladů za kafilerii ve výši částka.

2. Žalovaná uvedla, že žalobcem uplatněný nárok v plném rozsahu neuznává. Za nesporné skutečnosti označila vlastnictví koně žalobcem a opakované uzavírání nájemních smluv mezi žalobcem a žalovanou, na jejichž základě byla žalovaná oprávněna jezdit s koněm na projížďky. Předsedkyní žalobce, paní jméno FO, byla sice upozorněna, že kůň není zvyklý jezdit sám, nicméně paní jméno FO věděla, kam žalovaná s koněm jezdí, a neměla vůči tomu žádné námitky. Dne datum, kdy došlo k úmrtí koně, se žalovaná s koněm pohybovala pouze zhruba 3 km od výběhu, a danou trasu předtím s koněm absolvovala několikrát. Není přitom pravdou, že by kůň zakopl, ale vyděsil jej rozsypaný písek na louce, načež se začal chovat nepředvídatelně, z kroku začal běžet a skákat, až žalovanou vyhodil ze sedla a následně utekl pryč. K pádu žalované z koně nedošlo v blízkosti kolejí, ale ve vzdálenosti zhruba 1 km od nejbližší tratě. Ihned po pádu žalovaná telefonicky kontaktovala paní jméno FO a následně koně společně s dcerou paní jméno FO hledaly. Vlak srazil koně ve vzdálenosti zhruba 2 km od místa pádu žalované, a to více než 30 minut po pádu. jméno FO však neučinila žádné kroky (např. nezavolala na Policii ČR či Správu železnic), aby střetu koně s vlakem zabránila. Žalovaná dále rozporovala hodnotu koně, který byl v minulosti pravidelně zahleněný a není zřejmé, jak kvalitní byla podezřelý výraz péče o koně. Současně je třeba zohlednit, že kůň nebyl do svých 13 let „přiježděný“ a neměl ani základní jezdecký a jízdárenský výcvik či sportovní výsledky. Kůň tak sloužil pouze pro vození dětí a připouštění klisen. Žalovaná rovněž uvedla, že žalobce v oblasti pronájmu koní neoprávněně podniká, neboť nemá živnostenské oprávnění. Žalovaná svým jednáním neporušila žádnou smluvní povinnost a mezi jejím jednáním a úmrtím koně absentuje příčinná souvislost, neboť žalovaná nemohla nenadálé chování koně očekávat. Na její straně není dáno ani zavinění, jelikož srážka koně s vlakem byla pouhá náhoda, k níž žalovaná nedala podnět. Žalovaná závěrem navrhla, aby byla žaloba soudem v plném rozsahu zamítnuta.

3. Soud za účelem zjištění rozhodných skutečností provedl následující dokazování.

4. Svědkyně jméno FO, předsedkyně žalobce, vypověděla, že žalovaná si předtím, než došlo k nehodě, koně půjčovala zhruba 2,5 – 3 měsíce několikrát týdně. Celkem se mohlo jednat zhruba o 20 vyjížděk. Neví přesně, po jaké trase žalovaná s koněm jezdila, ale kdyby věděla, že s koněm pojede až do adresa, tak by se jí to nelíbilo, jelikož tam je to nebezpečné. Žalovanou poučila, že kůň nebyl obsednutý, což znamená, že na něm předtím nikdo neseděl. Bylo tedy třeba jej na ježdění postupně navyknout. Kůň byl sám zvyklý jezdit pouze v okolí stáje do vzdálenosti 1 km a dále od stáje jezdil jenom s klisnou, s níž byl v ohradě. Po pouhých 20 jízdách přitom kůň nemůže být na jezdce zvyklý, navyknutí trvá jeden až dva roky. Je pravdou, že kůň nebyl až do svých 13 let přiježděný a neměl ani žádný výcvik. Byl to plemeník a důležitá tedy byla plemenitba, nejednalo se o koně určeného na sport ani ježdění, chtěli pouze, aby chodil na procházky. Žalovaná o tom věděla, neboť když žalobce dával inzerát, tak specifikoval, že hledá někoho, kdo půjde s koněm na procházku, a že na něm sice již seděli, ale musí se opatrně. Žalovaná má 15letou jezdeckou zkušenost. Dne datum jí žalovaná zavolala, že spadla z koně a popsala jí místo pádu, které bylo u obce adresa poblíž tunelu. Sedly tedy s dcerou do auta a vydaly se na místo. Když k nim žalovaná po pádu z koně nasedla do auta, řekla jim, že seděla a jela na zahozené (prověšené) otěži. Koukala okolo a neví, kam kůň šlápnul a co se stalo. Svědkyně však uvedla, že když někdo jede na koni, který není cvičený a přeježděný, tak musí mít krátkou otěž, sedět a být neustále připraven, jestli kůň neuskočí nebo se něco nestane. Na takovém koni se na prověšené otěži a takhle daleko nejezdí. Žalovaná s koněm přešla koleje, a tak jí muselo být jasné, že se kůň bude vracet přes koleje, jelikož kůň běží zpět nejkratší cestou a ne znovu přes most. Po příjezdu hledaly v okolí, jestli koně někde neuvidí, a poté jim někdo volal, že kůň je na kolejích, kde posléze zjistily, že je mrtvý. Na „dráhy“ nevolala, protože právnická osoba nebudou kvůli tomu, že někde běží kůň, zastavovat vlaky. Nájemní smlouvu se žalovanou uzavřena nebyla, žalovaná platila stejně jako ostatní členové spolku členský příspěvek a 2–3 × týdně na koni jezdila. Členové klubu dostávají koně k zaježdění podle zkušeností, a proto zkušený jezdec, který to s koněm umí, může dostat „zlobivého“ koně, který vyhazuje. Jednotlivé koně žalobce s ohledem na výši pojistného pojištěné nemá. Žalovanou nijak neinstruovala, aby změnila výpověď u pojišťovny.

5. Žalovaná v rámci své výpovědi soudu sdělila, že hledala koně, jemuž by se mohla věnovat, a narazila na inzerát žalobce. jméno FO jí sdělila, že se jedná o velice hodného hřebce, kterého využívají i na tábory právnická osoba, ale není zvyklý chodit sám. Kůň byl hodně zahleněný, podle sdělení paní jméno FO i opakovaně léčen antibiotiky, a nebyl vůbec v kondici. Koně si půjčovala na základě domluvy, členem spolku nebyla. Platila relativně nižší částku, jelikož kůň nebyl naježděný. Nejprve s koněm jezdila pouze kratší vzdálenosti, a až postupně s ohledem na zlepšující se kondici a podezřelý výraz stav přidávala. O tom, kam s koněm jezdila, paní jméno FO informovala, a ta proti tomu nevznesla žádné námitky. Na předmětném koni jela zhruba 30× za dobu necelých tří měsíců. Trasu, na které došlo k nehodě, s koněm jela asi počtvrté. Dne, kdy došlo k nehodě, jela s koněm na vyjížďku. Koně měla na otěži a poté mu, po příjezdu na louku, povolila, aby nebyl v neustálém tlaku. Najednou se však kůň lekl, vyskočil dopředu, vytrysknul, začal skákat a vyhazovat do vzduchu. Žalovanou asi třikrát vyhodil, což žalovaná „neuseděla“ a spadla před koně na zem. Kůň následně od žalované utekl a popásal se. Žalovaná k němu šla pomalu obloukem, aby ho nevyplašila, ale kůň poté odklusal směrem domů. Okamžitě tedy zavolala paní jméno FO, která pro ni spolu se svou dcerou přijela autem. Společně projely les a cestou potkaly pána, který jim řekl, že viděl běžet koně směrem ke kolejím. Poté dvakrát dojely ke stájím a zpět. Následně jim zhruba po půl hodině hledání volali, že kůň je na kolejích. Před pádem z koně měla otěž volnější, ale koně měla pod kontrolou, měla ho na otěži, ale ne na krátké, protože bylo třeba nechat koně oddechnout. Neví, proč se kůň splašil. Jelikož neproběhla pitva, tak ani neví, na co kůň zemřel. Má již 15letou jezdeckou zkušenost a s výjimkou půl roku jezdila minimálně 2× týdně. Po nehodě ji svědkyně jméno FO telefonicky instruovala, aby průběh nehody vylíčila pojišťovně jinak, a aby nesdělovala, že se kůň splašil, protože to by pojišťovna neuznala. Hovor má svědkyně nahraný.

6. Z lékařské zprávy ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uvedeného dne v 17:33 hodin navštívila chirurgickou pohotovost Masarykovy podezřelý výraz v adresa, kde uvedla, že téhož dne spadla z koně a udeřila se do hlavy. Byla jí předepsána analgetika a zafixována krční páteř fixačním límcem.

7. Z vyjádření právnická osoba. ze dne datum dále vyplynulo, že pojišťovna odmítla v souvislosti s pádem žalované z koně a jeho následným úhynem vyplatit žalované pojistné plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v běžném občanském životě. Zamítavé stanovisko pojišťovna odůvodnila absencí příčinné souvislosti mezi jednáním žalované a vznikem škody.

8. Z průkazu koně se podávalo, že kůň byl hřebcem plemene Anonymizováno Anonymizováno jménem Anonymizováno, narozeným roku 2008. V průběhu svého života byl pravidelně očkován a laboratorně testován s negativními výsledky. V roce 2016 byl po převozu z Nizozemí registrován v České republice a od datum byl jako vlastník koně evidován žalobce.

9. Z potvrzení o zaevidování majitele koně Anonymizováno Anonymizováno vystaveného dne datum vyplynulo, že předmětný kůň byl v Ústřední evidenci koní ČR evidován od datum až do jeho úhynu dne datum, a to na majitele JK právnická osoba.

10. Z lékařské zprávy o ošetřování koně vystavené dne datum veterinářkou tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že jmenovaná veterinářka koně ošetřovala od datum do datum. V tomto období byl kůň třikrát ošetřen ve dnech datum – vakcinace, datum – preventivní vyšetření před připouštěcí sezónou a datum (správně zřejmě 2022) – vakcinace. Kůň byl ve všech případech klinicky zdráv a vhodný pro reprodukční účely a rekreační ježdění.

11. Ze znaleckého posudku č. Anonymizováno/AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno vypracovaného dne datum soudním znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, se specializací na hospodářská zvířata a koně tituly před jménem jméno FO, bylo zjištěno, že předmětný kůň plemene Anonymizováno Anonymizováno jménem Anonymizováno byl v roce Anonymizováno v Nizozemsku schválen do chovu, získal ocenění Ster a ocenění „Nejlepší čtyřletý hřebec“. Následně byl v roce 2016 zapsán jako holandský import pod číslem hodnota, identifikační číslo Anonymizováno. Jednalo se o velmi kvalitního zdravého hřebce, který byl v plemenitbě od roku 2016 a do roku 2022 se narodilo 12 potomků. Plemeno není sportovně využíváno, a proto neměl sportovní kariéru. Cenu koně ke dni jeho úhynu, tj. ke dni datum, znalec stanovil na částku částka včetně daně z přidané hodnoty.

12. Znalec dále v rámci svého výslechu znalecký posudek doplnil, uvedl, že plemeno Gypsy Cob je poměrné vzácné, má výbornou povahu, a v současnosti je velice módní. Koně nemohl s ohledem na jeho úmrtí vyšetřit z hlediska jeho klinického stavu, který tudíž nebyl znám. Znalec nicméně předpokládal, že kůň byl zdravý, jelikož jinak by nemohl být vypuštěn na vyjížďku s jezdcem, protože by ji nezvládl, a po pádu by ani nezvládl utíkat. Pokud jde o tvrzenou zahleněnost koně, mohlo se jednat o přirozený výtok v rámci zachování přirozené vlhkosti sliznic, což je normální stav. Ostatně hřebec by jako plemeník ani nemohl působit, kdyby nebyl zdravý. Na tuzemském trhu není koňů tohoto plemena mnoho. Hodnocení a počet potomků, které měl hřebec Monarch, má málokterý kůň. Jednalo se o opravdu kvalitního hřebce a plemeník s jeho charakterem a nadto z importu byl chovatelsky velmi vážený. Jelikož se tak jednalo o 15letého plemeníka v nejlepších letech s prověřeným potomstvem, je znalcem stanovená cena koně v podstatě cenou pohybující se na minimální hranici.

13. Z faktury vystavené dne datum vyplynulo, že znalec vyúčtoval žalobci za vypracování znaleckého posudku částku částka.

14. Z faktury vystavené společností právnická osoba., která tvoří přílohu shora uvedeného znaleckého posudku, soud zjistil, že dne datum bylo odvezeno a asanováno tělo koně, za což žalobce uhradil částku ve výši částka včetně daně z přidané hodnoty.

15. Z předžalobní výzvy ze dne datum se podávalo, že žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky včetně nákladů na vypracování znaleckého posudku ve výši částka, tj. částky v celkové výši částka, a to nejpozději do datum s tím, že v opačném případě bude věc řešit soudní cestou. Podle přiložené doručenky byla předžalobní výzva dodána do datové schránky zástupce žalované dne datum.

16. Pro úplnost soud dodává, že z dalších provedených důkazů nezjistil žádné rozhodné skutečnosti nebo tyto pouze již učiněná zjištění duplovaly. Žádné další důkazní návrhy v řízení nebyly, přičemž skutkový stav byl provedeným dokazováním dostatečně věrohodně zjištěn.

17. Na podkladě výše uvedených skutečností tudíž soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobce je chovatelem koní, které mimo jiné v rámci své činnosti za úplatu poskytuje dalším osobám k projížďkám. Žalovaná, která má zhruba 15letou jezdeckou zkušenost, asi od října roku 2022 s žalobcem spolupracovala, kdy si zpravidla několikrát týdně brala na projížďku plemenného hřebce jménem Monarch, s nímž absolvovala 20 až 30 vyjížděk. Svědkyně jméno FO, která je předsedkyní žalobce, žalovanou poučila o tom, že hřebec Monarch nebyl zvyklý na ježdění (nebyl tzv. obsednutý). Kůň rovněž neměl žádný jezdecký ani jízdárenský výcvik, a byl určen primárně pro plemenitbu. Při vyjížďce dne datum se žalovaná s koněm v rámci další vyjížďky vydala do katastru obce adresa, kde se kůň z neznámých příčin splašil. Žalovaná měla v okamžiku splašení koně nikoliv na krátké, ale na tzv. volné otěži. Nepodařilo se jí koně udržet pod kontrolou a spadla na zem. Hřebec Anonymizováno následně, nikým neovládán, z místa pádu žalovaná utekl. Žalovaná bezprostředně po útěku koně telefonicky kontaktovala svědkyni jméno FO, která ji spolu se svou dcerou následně vyzvedla automobilem a společně začaly po koni pátrat. Nalézt koně se jim však nepodařilo a hřebec Anonymizováno po zhruba 30 minutách zahynul po srážce s vlakem. Hodnota koně byla znalcem ke dni úmrtí koně vyčíslena na částku částka a částka částka byla žalobcem vynaložena za asanaci koně v kafilerii.

18. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil podle , (dále jen „o. z.“).

19. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

20. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

21. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

22. Podle § 2902 o. z. kdo porušil právní povinnost, nebo kdo může a má vědět, že ji poruší, oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit.

23. Podle § 2904 o. z. újmu způsobenou náhodou nahradí ten, kdo dal ze své viny k náhodě podnět, zejména tím, že poruší příkaz nebo poškodí zařízení, které má nahodilé újmě zabránit.

24. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

25. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

26. Podle § 2969 odst. 1 o. z. se při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

27. Podle § 494 věty druhé o. z. živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.

28. Předpoklady vzniku odpovědnosti za vzniklou újmu, ať již za majetkovou škodu nebo za nemajetkovou újmu, vyplývají z ustanovení § 2910 o. z. a v ustálené soudní praxi se jedná o a) porušení právní povinnosti (dobrých mravů, zákona či smluvní povinnosti), b) vznik újmy (v posuzovaném případě újmy majetkové, tj. škody), c) příčinnou souvislost mezi porušením právní povinnosti a vzniklou újmou a d) zavinění, ledaže jde o tzv. objektivní odpovědnost, u níž se zavinění nevyžaduje.

29. Soud se zabýval naplněním jednotlivých zákonných podmínek vzniku odpovědnosti žalované za škodu, které musí být splněny kumulativně (současně), a dospěl k následujícím závěrům.

30. Co se týká naplnění prvé podmínky spočívající v porušení právní povinnosti, žalovaná správně uvedla, že svým jednáním neporušila žádnou smluvní povinnost, a současně její jednání nelze považovat ani za rozporné s dobrými mravy. Žalovaná však svým jednáním podle názoru soudu porušila zákonnou prevenční povinnost zakotvenou v ustanovení § 2900 o. z. Podle citovaného ustanovení je každý, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, povinen počínat si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě mj. na vlastnictví jiného. Každý si tedy při svém jednání musí počínat natolik pozorně, aby jinému nezpůsobil škodu.

31. Základní povinností chovatele či toho, komu bylo zvíře, byť dočasně, svěřeno, je zajistit zvíře takovým způsobem, aby byla zabezpečena ochrana okolí, ale i zvířete samotného (srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, případně obdobně rovněž rozsudky téhož soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo ze dne datum, sp. zn. spisová značka, přičemž právní závěry v této judikatuře obsažené jsou plně aplikovatelné i za poměrů nové právní úpravy). Je přitom zcela irelevantní, na základě jakého právního důvodu ke svěření koně došlo, neboť podstatné je pouze to, že kůň byl žalované svěřen, a ta jej měla v rozhodné době pod kontrolou. Stejně tak je zcela bez významu, zda žalobce podniká oprávněně či neoprávněně, jelikož závěr o (ne)oprávněnosti podnikání není pro řešení otázky vzniku odpovědnosti za způsobenou škodu nijak relevantní.

32. V řízení bylo bez důvodných pochybností prokázáno, že žalobce byl vlastníkem hřebce Monarch, který byl žalované žalobcem opakovaně dočasně svěřen za účelem projížďky. Tak tomu bylo i při projížďce dne datum, v jejímž průběhu se hřebec splašil, žalovanou shodil ze sedla, vymkl se z její kontroly a při následném útěku zahynul po srážce s vlakem. Kůň Monarch tedy sice zahynul v důsledku srážky s vlakem, k níž došlo v době, kdy již nebyl v moci žalované, ale podstatné bylo, že kůň se na koleje dostal právě proto, že žalované, jíž byl žalobcem dočasně svěřen, utekl. Žalovaná přitom již tím, že se s koněm vydala mimo uzavřený výběh, převzala povinnost postarat se o to, aby nedošlo ke vzniku škody, a pokud volně pobíhající kůň bez doprovodu pobíhal po kolejích, je zjevné, že její dozor nad koněm nebyl dostatečný.

33. Skutečnost, že se kůň splašil, a žalovanou shodil na zem, přitom odpovědnost žalované nevylučuje. Možnost splašení koně není nijak nepředvídatelná či výjimečná, ale jedná se o obecně známý projev chování koní, který nelze vyloučit, a k němuž může dojít v podstatě z libovolného důvodu (srov. shora citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Soud rovněž podotýká, že žalovaná je jezdkyní s mnohaletými jezdeckými zkušenostmi, která byla o schopnostech a povaze hřebce Monarcha žalobcem, resp. svědkyní jméno FO, řádně poučena, a s koněm absolvovala desítky projížděk. Nadto v době splašení, jak sama uvedla, měla koně na tzv. volné (zahozené, prověšené) otěži, což její možnost zareagovat na případné splašení koně rovněž limitovalo.

34. Jestliže tedy žalovaná nebyla na možnost splašení koně dostatečně připravena tak, aby takovou situaci zvládla, porušila svou prevenční povinnost již tím, že se s koněm pohybovala v místech, kde mohlo dojít (a došlo) ke vzniku škody (viz opět citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Žalovaná tudíž svým chováním porušila prevenční povinnost zakotvenou v o. z., tedy právní povinnost stanovenou zákonem ve smyslu o. z. (srov. Pašek, jméno FO. , Obecná prevenční povinnost. In: adresa, Jan, Výtisk, Michal, Beran, Vladimír a kol. . 2. vydání, 2. aktualizace. adresa: právnická osoba. Beck, 2023, marg. č. hodnota). První podmínku vzniku odpovědnosti za způsobenou škodu tudíž soud shledal za naplněnou.

35. Pokud jde o druhou a třetí podmínku odpovědnosti za škodu spočívající ve vzniku újmy, v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že v důsledku porušení prevenční povinnosti žalovanou došlo k úhynu koně Monarcha, který byl ve vlastnictví žalobce. Příčinou úhynu byla srážka s vlakem, k níž došlo z důvodu jednání žalované, jehož protiprávnost spočívala v nedostatečném dozoru nad koněm, který v důsledku ztráty kontroly žalované vběhl na koleje, kde se střetl s vlakem (obdobně viz již také citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Újmu na majetku žalobce tedy vyvolalo protiprávní jednání žalované, které bylo tzv. nutnou podmínkou (conditio sine qua non), bez níž by ke vzniku škody v podobě úhynu koně nedošlo. Za těchto okolností tedy není pochyb o tom, že protiprávní jednání žalované je v příčinné souvislosti se vznikem újmy na vlastnictví žalobce.

36. Výši škody způsobené žalovanou spočívající v úhynu zvířete je třeba podle o. z. za použití věty druhé o. z. určit jako obvyklou (tržní) cenu v době úhynu (viz Pašek, jméno FO. , Náhrada při poranění zvířete. In: adresa, Jan, Výtisk, Michal, Beran, Vladimír a kol. . 2. vydání, 2. aktualizace. adresa: právnická osoba. Beck, 2023, marg. č. hodnota). Jelikož přitom není s ohledem na úhyn koně možné škodu nahradit uvedením do předešlého stavu ve smyslu věty první o. z., je třeba, aby žalovaná škodu podle věty druhé o. z. uhradila v penězích.

37. Výše škody byla v řízení objektivizována znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO. Znalec uvedl, že Anonymizováno byl velice kvalitním plemenným hřebcem s početným a prověřeným potomstvem v nejlepších letech, a proto stanovil jeho cenu ke dni úhynu ve výši částka. Znalec rovněž své znalecké závěry přesvědčivým způsobem obhájil a vysvětlil, že sice z logických důvodů neměl možnost hřebce Monarcha klinicky vyšetřit, nicméně s ohledem na užívání hřebce k plemenitbě a jeho schopnosti absolvovat vyjížďky s jezdcem a po pádu žalované z místa utéct nepochyboval o tom, že se jednalo o zdravého koně. Ostatně pochybnosti o jeho podezřelý výraz stavu nevyplynuly ani ze zprávy ošetřující veterinářky. Soud tedy při svém rozhodování o výši škody způsobené úmrtím koně vyšel ze závěrů znalce a hodnotu koně ke dni jeho úmrtí stanovil na částku částka. Oprávněným soud shledal rovněž nárok žalobce na úhradu částky ve výši částka odpovídající nákladům na kafilerii, neboť kadáver koně bylo třeba zlikvidovat. I tato částka je jako majetková újma přitom v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalované, neboť bez porušení prevenční povinnosti žalovanou by nedošlo k úhynu koně, a náklady na asanaci jeho mrtvého těla by nevznikly. Protiprávním jednáním žalované tak vznikla škoda v celkové výši částka.

38. Žalované je třeba přisvědčit, že se v daném případě nejedná o objektivní odpovědnost, a tudíž se vyžaduje zavinění. V případě porušení prevenční povinnosti se přitom předpokládá (presumuje) nedbalostní zavinění (§ 2911 o. z.). Žalovaná měla možnost se vyvinit, tj. prokázat, že vzniklou škodu nezavinila, a to ani z nevědomé nedbalosti. K tomu však nepostačí, že učinila vše podle svých subjektivních schopností a znalostí, ale zavinění je třeba posuzovat objektivně podle míry úsilí, které je možné požadovat (srov. opět rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Žalovaná ovšem v řízení nijak neprokázala, že škodu nezavinila, a nadto je třeba s ohledem na výše řečené uzavřít, že i kdyby si žalovaná nebyla možnosti splašení koně vědoma, o této možnosti s ohledem na vlastnosti koně a své mnohaleté zkušenosti při práci s koňmi vědět měla a mohla. Žalovaná tak ve vztahu k zavinění neunesla důkazní břemeno, a tudíž se jí nepodařilo vyvrátit domněnku nedbalosti zakotvenou v § 2911 o. z.

39. K jednotlivým námitkám žalované soud dále uvádí následující. Je nepochybné, že žalovaná po pádu z koně, tedy po porušení prevenční povinnosti ale ještě před vznikem škody, splnila svou oznamovací povinnost ve smyslu § 2902 o. z. a žalobci situaci nahlásila. Splnění oznamovací povinnosti by nicméně ke zproštění odpovědnosti žalované za způsobenou škodu vedlo pouze tehdy, pokud by žalobce mohl po oznámení vzniku škody zabránit. Tak tomu však nebylo, jelikož žalobce neměl informace o tom, kde se kůň nachází, a i přes intenzivní snahu a reakci ihned po oznámení se vzniku škody zabránit nepodařilo. I když lze srážku koně s vlakem označit za nešťastnou náhodu, nejedná se o náhodu ve smyslu § 2904 o. z., jelikož k této náhodě nikdo jiný (a tím spíše nikoliv žalobce) nedal podnět. Naopak to byl žalobce, kdo se, byť neúspěšně, snažil hřebce Monarcha najít a nepříznivým následkům tím zabránit. Současně nelze přisvědčit ani argumentaci žalované spočívající v tom, že žalobce po oznámení události neučinil potřebné kroky a nekontaktoval např. Policii ČR nebo Správu železnic, neboť skutečně nelze předpokládat, že při každém útěku zvířete dojde k zastavení vlakové či silniční dopravy. Důvodná není ani námitka absence pojištění koně žalobcem, neboť žádný právní předpis žalobci povinnost koně pojistit neukládá. Konečně není relevantní ani tvrzení žalované o údajném nátlaku svědkyně jméno FO, která ji měla instruovat, aby pojišťovně sdělila nepravdivé údaje o průběhu celého incidentu. Takové tvrzení by mohlo být předmětem jiného řízení, avšak pro rozhodnutí v této věci, kde byla posuzována pouze odpovědnost za způsobenou škodu, není nikterak relevantní.

40. Soud tedy uzavřel, že v řízení bylo prokázáno naplnění všech zákonných podmínek pro vznik odpovědnosti žalované za způsobení škody na majetku žalobce. Jelikož i výše způsobené škody uplatněná žalobním návrhem odpovídá provedenému dokazování, soud návrhu žalobce v plném rozsahu vyhověl.

41. Pokud jde o zákonné úroky z prodlení, žalobce vyzval prostřednictvím předžalobní výzvy žalovanou k úhradě žalované částky nejpozději do datum. Žalovaná však ani přes výzvu žalobci ničeho neuhradila. Z tohoto důvodu se žalovaná počínaje dnem datum dostala podle o. z. do prodlení a žalobci od tohoto dne až do zaplacení náleží zákonné úroky z prodlení z částky částka. Výše úroků z prodlení byla stanovena podle o. z. ve spojení s

42. Lhůtu ke splnění povinnosti žalované soud stanovil v obecné třídenní lhůtě podle část věty před středníkem , neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal žádných důvodů.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ve spojení s tak, že žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, přiznal plnou náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, účelně vynaložených nákladů důkazu v podobě úhrady za vypracování znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO ze dne datum za účelem stanovení ceny koně ve výši částka, a nákladů za zastoupení žalobce advokátkou. Té podle a (dále jen „“) náleží odměna ve výši částka, a to za každý z celkem šesti úkonů právní služby podle , d) a g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba a účast při jednání před soudem ve dnech datum, datum a datum). K takto stanovené odměně v celkové výši částka jí dále náleží podle advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů ve výši částka za každý z poskytnutých úkonů právní služby, tj. částka v celkové výši částka. Celkem jde tedy o částku ve výši částka.

44. Lhůta ke splnění povinnosti žalované k náhradě nákladů řízení byla určena rovněž v obecné třídenní lhůtě podle ustanovení část věty před středníkem , neboť ke stanovení jiné lhůty soud neshledal žádné důvody. Náhrada nákladů řízení byla určena na zákonné platební místo ( ).

45. Jelikož v průběhu řízení vznikly státu náklady řízení v podobě znalečného, rozhodl soud rovněž výrokem III tohoto rozsudku v souladu s o povinnosti žalované zaplatit státu náhradu nákladů řízení. O výši a splatnosti této náhrady však bude rozhodnuto samostatným usnesením až po právní moci usnesení o přiznání znalečného za účast znalce při ústním jednání konaném dne datum.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Rakovníku.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.