Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 191/2024-76

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 27 136,85 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 18 016 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části požadující zaplacení 5 788,25 Kč s kapitalizovaným úrokem 20 718,18 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1 369,56 Kč, zákonným úrokem z prodlení 15 % z částky 23 804,25 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč a smluvní pokuty 3 332,60 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši 271 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 18 016 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části požadující zaplacení 5 788,25 Kč s kapitalizovaným úrokem 20 718,18 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1 369,56 Kč, zákonným úrokem z prodlení 15 % z částky 23 804,25 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč a smluvní pokuty 3 332,60 Kč, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši 271 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, .

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 27 136,85 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o úvěru č. hodnota, uzavřené dne 13. 4. 2022 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., IČO IČO (dále jen „původní věřitelka“). Touto smlouvou získal žalovaný od původní věřitelky úvěr 30 000 Kč, za který se zavázal vrátit celkem 55 776 Kč ve 14měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Zaplatil však pouze 11 984 Kč, ke dni 14. 6. 2023 se dostal do prodlení; žalovaná částka představuje jistinu ve výši 23 804,25 Kč a sjednané příslušenství. Dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu za prodlení žalovaného ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, tj. za období od 14. 6. 2023 do 1. 11. 2023 z částky 23 804,25 Kč žaluje ještě o zaplacení 3 332,60 Kč. Smlouvou účinnou dne 6. 12. 2023 postoupila původní věřitelka uvedenou pohledávku žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Předžalobní upomínku zaslala žalobkyně žalovanému dne 9. 4. 2024.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s , (dále jen „ “), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. ). Na zahájené řízení byl nadto žalovaný v projednávané věci soudem upozorněn prostřednictvím žalobkyní sdělené e-mailové adresy; telefonicky se s ním spojit nepodařilo.

3. Soud projednal věc v nepřítomnosti účastníků; žalobkyně se omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

5. Původní věřitelka s žalovaným podepsali dne 13. 4. 2022 Smlouvu o úvěru č. hodnota ve výši 30 000 Kč, který žalovaný ihned čerpal hotovostně a zavázal se za něj vrátit 55 776 Kč ve 14měsíčních splátkách po 3 984 Kč nejpozději do 13. 6. 2023 (viz formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru čl. 13, smlouva o úvěru čl. 14). Učinili tak na základě žádosti žalovaného (čl. 12), který ke svým osobním a majetkovým poměrům uvedl, že je svobodný, žije u rodičů, bez vyživovací povinnosti; pracovní smlouvou sjednanou na dobu určitou od 14. 6. 2021 do 30. 9. 2022 (čl. 35) a výplatními páskami za měsíce leden až březen 2022 (čl. 36) doložil tvrzený příjem ze zaměstnání v měsíční výši 26 349 Kč. Ke skladbě měsíčních výdajů žalovaný uvedl 2 000 Kč na bydlení a 4 200 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady. Žalovaný se dostal do prodlení, ke dni splatnosti poslední předepsané splátky uhradil podle tvrzení žalobkyně pouze 11 984 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek účinnou dne 6. 12. 2023 (čl. 15) postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným žalobkyni (viz seznam postoupených pohledávek čl. 16), což žalovanému oznámila dopisem ze dne 2. 1. 2024 (čl. 18-19). Dne 10. 4. 2024 odeslala žalobkyně žalovanému na jeho evidenční adresu předžalobní upomínku (viz předžalobní upomínka s podacím lístkem čl. 23-24). Z ostatních provedených důkazů soud nic podstatného nezjistil.

6. Ze zdejšího rozsudku č. j. spisová značka ze dne 19. 4. 2023 je soudu známo, že si žalovaný s třetí osobou sjednal v únoru 2022 úvěr 20 000 Kč, zavázal se jej vrátit i s příslušenstvím do 26. 3. 2022, avšak nevrátil na něj ničeho.

7. Žalobkyně netvrdila a neprokázala, že by původní věřitelka před poskytnutím sjednaných finančních prostředků žalovanému dostatečně zkoumala jeho osobní a majetkové poměry (že by např. podrobněji zkoumala jeho dosavadní zadluženost). Z nařízeného jednání se žalobkyně omluvila, připravila se tak o možnost poučení soudu podle , 3 v uvedeném smyslu.

8. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ “), a podpůrně , , ve znění účinném do 4. 1. 2023 (dále jen „o. z.“).

9. Podle soudu však původní věřitelka nesplnila svou povinnost vyplývající z a , podle kterého je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Uvedená úprava vychází z unijního práva, ke kterému Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SDEU“) již v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 zaujal při výkladu a bod 26 preambule směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“) takový postoj, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle SDEU zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně.

10. V projednávané věci vyšla původní věřitelka z prohlášení žalovaného, které zkoumala pouze povrchně. Ověřen měla pouze jeho příjem (nadto ze zaměstnání na dobu určitou), skutečnými výdaji žalovaného se již blíže nezabývala. Jak přitom plyne z výše zmíněného rozsudku, v době sjednání projednávaného úvěru byl žalovaný již v prodlení se splácením podobného předchozího závazku (nedávno sjednaného), což je informace pro posouzení jeho další úvěruschopnosti podstatná a zjistitelná (např. lustrací žalovaného v příslušných databázích). Poskytla-li původní věřitelka spotřebitelský úvěr přesto, že objektivně neměla vyloučeny pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, porušila

11. Uzavřenou smlouvu proto soud shledal absolutně neplatnou, a to s odkazem na zmíněná ustanovení ve spojení s o. z. a věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Soud vyšel z tvrzení žalobkyně, která žalovaný v řízení pro svou nečinnost nijak nezpochybnil, že původní věřitelka přenechala žalovanému hotovost ve výši 30 000 Kč a žalovaný jí dosud zaplatil zpět 11 984 Kč. Žalovaný se tedy na úkor původní věřitelky, dnes žalobkyně (na základě prokázaného a platného postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z.), bezdůvodně obohatil částkou 18 016 Kč, kterou je povinen žalobkyni vrátit. V této části soud žalobě vyhověl.

13. Vzhledem k absolutní neplatnosti stranami sjednané smlouvy o úvěru nebylo platně sjednáno žádné příslušenství, ve zbytku proto soud žalobu zamítl, a to i pro požadovaný úrok z prodlení, neboť podle poslední věty spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, k čemuž Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. spisová značka, vyložil (a zdejší soud se s ním ztotožňuje), že „spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text 'v době přiměřené jeho možnostem' míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. (logický výklad).“ Ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru lze tedy vnímat jako další soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů (vedle sankce absolutní neplatnosti) spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonný úrok z prodlení podle o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na úrok z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaný dostane až tehdy, neuhradí-li dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím, kterou soud považuje za přiměřenou ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru.

14. Výrok III o nákladech účastníků řízení je odůvodněn , neboť úspěch žalobkyně byl pouze nepatrný (8 %).

15. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. c) Sazebníku poplatků, který je přílohou výše uvedeného zákona o soudních poplatcích.

Poučení:

Proti výrokům I až III tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Není-li odvolání podáno elektronicky, je třeba je podat ve dvojím vyhotovení.

Proti výroku IV tohoto rozsudku není odvolání přípustné.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem, může soud pohledávku státu po 30 dnech po jeho právní moci postoupit k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.