Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 148/2024-56

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Matějíčkem ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, 602 00 Brno

zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, dříve Anonymizováno, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 38 105,91 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částka s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalované se vůči žalobkyni nepřiznává náhrada nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná zaplatila žalobkyni , částka, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žalované se vůči žalobkyni nepřiznává náhrada nákladů řízení.III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se stala věřitelem žalované pohledávky, která vůči žalované původně vznikla společnosti Ferratum Bank p.l.c., jež se žalovanou za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jejích webových stránek uzavřela dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši částka, který měl být splacen nejpozději dne datum, když žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti peněžní prostředky nevrátila.

2. Žalovaná při jednání ve věci samé, které se u zdejšího soudu konalo dne datum, k návrhu na zahájení řízení uvedla, že uplatněný nárok žalobkyně neuznává a rozhodnutí o něm ponechala na úvaze soudu.

právnická osoba předložené Smlouvy o revolvingovém úvěru, datované datum, vzal soud za prokázané, že mezi společností Ferratum Bank p.l.c. jako úvěrujícím a věřitelem na straně jedné a žalovanou jako úvěrovaným a dlužníkem (klientem) na straně druhé, mělo dojít distančním způsobem, tj. za pomoci prostředků komunikace na dálku (bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran) ke vzniku závazkového právního vztahu, v jehož rámci se uvedená právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový bezhotovostní spotřebitelský revolvingový úvěr (s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru), a to až do výše úvěrového limitu částka, přičemž úvěr měl být úročen úrokovou sazbou ve výši 0,4026 % denně, tj. 146,949 % ročně. Při této nominální úrokové sazbě za předpokladu poskytnutí úvěru v maximální výši částka činila výše sjednaného úroku částku částka v jednom roce, tzn. že celková žalovanou splatná částka by činila částka. Úvěr měl být poskytnut na dobu jednoho roku počínaje dnem prvního čerpání a měl být splácen v měsíčních splátkách. Nedílnou součástí smlouvy byly předložené Standardní podmínky úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v České republice. Soudu pak byly k důkazu předloženy rovněž Standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně v návrhu na zahájení řízení netvrdila, jaké konkrétní úvěrové částky byly postupně její právní předchůdkyní z titulu předmětné smlouvy na účet žalované poukázány, když v této souvislosti byly soudu pouze předloženy (bez jakýchkoliv odpovídajících relevantních skutkových tvrzení) jakási blíže nespecifikovaná sjetina obsahující nějaké finanční údaje, z níž ani není zřejmé, jakého konkrétního úvěrového závazku by se měla týkat a v anglickém jazyce, nadepsaná „Loan application info“ a dále dokument (faktura), ze kterého by mělo vyplývat, že žalovaná měla ke dni splatnosti úvěru, tj. k datu datum, dlužit celkovou částku ve výši částka. Lze přitom důvodně dovozovat, že částka žalované jistiny ve výši částka má představovat nikoliv konečnou částku žalovanou čerpaného úvěru, jak je tvrzeno v žalobním návrhu, nýbrž částku zahrnující pravděpodobně rovněž i sjednané úrokové navýšení a příp. další ujednané platby. V řízení pak byla předloženými listinami prokázána aktivní legitimace stávající žalobkyně, na niž byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena v souladu s předloženou smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek ze dne datum, ve spojení s dodatkem č. hodnota ze dne datum a se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno předloženým dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum a předloženou předžalobní výzvou žalobkyně z téhož dne.

4. Podle (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

6. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotné smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru, když již jen s ohledem na deklarovanou výši sjednaných úroků z úvěru dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy v souladu s § 580 odst. 1 o. z., podle něhož neplatným je kromě jiného právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. V posuzované věci byla mezi smluvními subjekty úvěrová smlouva uzavřena jako smlouva spotřebitelská v souladu s § 1810 a násl. o. z., když ustanovení § 1813 o. z. přímo výslovně zakazuje ve spotřebitelských smlouvách, tj. ve smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem, ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem dobré víry značnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tzn. z úřední povinnosti. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být rovněž i podle Směrnice Rady č. 93/13/EHS ze dne datum a podle judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Článek 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě měla smlouva standardizovaný neměnný obsah s tím, že byly do předem připraveného textu pouze doplněny údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy v tomto směru nemohla nijak ovlivnit. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu (právního jednání). Dle již ustálené judikatury jsou „dobré mravy“ souhrnem společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv „dobrých mravů“ musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují.

7. V tomto ohledu soud úrok ve 146,949 % ročně (tj. ve výši cca 12,25 % měsíčně) hodnotí jako úrok odporující dobrým mravům, neboť jeho výše mnohonásobně překračuje úrokovou míru obvyklou v době uzavření smlouvy. Je skutečností obecně známou a rovněž soudu známou z jeho činnosti, že běžné úrokové sazby bank z revolvingových úvěrů se v daném období pohybovaly ve výši okolo 2 % měsíčně (tj. 24 % ročně), což však úroková sazba v předmětné věci více než šestkrát převyšuje. Obsah ujednání o úrocích tedy v posuzovaném případě zakládá významnou nerovnováhu vzájemných práv a povinností a tato nerovnováha je natolik extrémní, že způsobuje poškozování práv slabší smluvní strany, tzn. spotřebitelů. Ujednání je zneužívající, obecně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy, sjednaný úrok vykazuje znaky lichvy dle § 1796 o. z. Vzhledem k tomu, že podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru dle výše citovaného ustanovení § 2395 o. z. je ujednání o úrocích (zároveň je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně by za situace, kdy by druhá smluvní strana na její podmínky nepřistoupila, smlouvu s ní neuzavřela), nelze uvažovat o oddělitelnosti ujednání o úrocích, nýbrž naopak je nutno smlouvu hodnotit v jejím celku jako absolutně neplatnou (§ 580 odst. 1 o. z.). V podrobnostech lze v této souvislosti odkázat např. na závěry Krajského soudu v Plzni, prezentované v jeho rozhodnutích č. j. -76 ze dne datum, č. j. -68 ze dne datum, č. j. -58 ze dne datum apod.

8. Zdejší soud tak s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru pro její rozpor s dobrými mravy. Nárok žalobkyně směřující vůči žalované tak bylo třeba po právní stránce posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle výše citovaného ustanovení § 2993 o. z. Pro dosažení spolehlivého závěru o tom, v jaké výši se žalovaná případně na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila, bylo z pohledu žalobkyně nezbytné prokázat, v jaké konkrétní výši byly úvěrové prostředky poukázány žalované a jakou celkovou částku žalovaná z titulu uzavřené smlouvy zaplatila, jelikož žalobkyni by vzniklo z titulu vydání bezdůvodného obohacení právo na zaplacení částky ve výši rozdílu mezi částkou žalované poskytnutou a částkou žalovanou zaplacenou. Zdejší soud proto ještě před jednáním ve věci samé vyzval žalobkyni k doplnění žalobních tvrzení o konkrétní specifikaci, z jakých případných dílčích částek se skládá žalovaná jistina ve výši částka a jakou celkovou částku žalovaná z titulu uzavřené smlouvy zaplatila a současně ji vyzval i k doložení tvrzeného čerpání revolvingového úvěru žalovanou, ke sdělení data jeho čerpání a k předložení přehledu plateb žalované na tvrzený úvěrový závazek. Právně zastoupená žalobkyně však na tuto výzvu nijak nereagovala a požadované skutečnosti soudu nesdělila a nedoložila. Soud tak na jednání konaném ve věci samé dne datum nemohl žalobkyni poskytnout adekvátní procesní poučení ve smyslu až 3 (dále jen ) a žalobkyně se tak sama zbavila možnosti být poučena ve vztahu ke skutečnostem, jejichž objasnění bylo ostatně požadováno již předchozí výzvou soudu, doručenou zástupci žalobkyně společně s předvoláním k jednání. Soud přitom není povinen za tímto účelem odročovat jednání či poučení poskytnout jinak. V řízení tak nebylo předloženými listinnými důkazy prokázáno žalobní tvrzení o tom, že by na účet žalované měly být poskytnuty nějaké úvěrové prostředky, již vůbec ne pak právě ve výši částka, když takovou skutečnost nelze hodnověrně seznat ani ze žalobkyní předložených listin (sjetina, faktura obsahující platební informace a v anglickém jazyce, označená jako Loan application info) a rovněž tak nebylo tvrzeno a spolehlivě prokázáno, jakou celkovou částku měla žalovaná na svůj tvrzený úvěrový dluh zaplatit.

9. Pokud by i bylo možné teoreticky konstatovat, že žalovaná čerpala úvěr v nějaké výši, jak by mohl naznačovat obsah zmíněných předložených listin, nebylo by i tak možné dospět ke stanovení přesné výše bezdůvodného obohacení, protože žalobkyně soudu nenabídla žádná konkrétní tvrzení o tom, jakou celkovou částku žalovaná na základě úvěrové smlouvy zaplatila, když pouhým předložením listinných důkazů nelze bez dalšího nahrazovat absenci tvrzení příslušných rozhodných skutečností. Za těchto okolností proto nezbylo zdejšímu soudu než podanou žalobu v plném rozsahu zamítnut.

10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě měla ve věci plný úspěch žalovaná, jež se však práva na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni výslovně vzdala, a proto bylo za použití argumentu a contrario ve vztahu k citovanému zákonnému ustanovení rozhodnuto o tom, že se žalované vůči žalobkyni náhrada nákladů řízení nepřiznává, ač by na ni jinak měla s ohledem na výsledek sporu právo.

11. V daném případě zdejší soud nevydal na návrh žalobkyně elektronický platební rozkaz, ale v řízení po jeho zahájení nařídil ústní jednání, a proto žalobkyni, která byla ve sporu zcela neúspěšnou, stíhá povinnost doplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek z návrhu ve výši částka podle položky 2 bodu 2 Sazebníku poplatků. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši částka podle položky 2 bodu 1 písm. c) Sazebníku poplatků, když podle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) tohoto sazebníku, soudní poplatek činí částku částka. Žalobkyni tedy zbývá doplatit rozdílovou částku ve výši částka. Splatnost doplatku v tomto případě nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé podle , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Pro jeho zaplacení byla žalobkyni dle stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení podáním ke zdejšímu soudu. O odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.