Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 58/2024-38

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

zastoupená advokátem Anonymizováno

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

ASFCC9/1401043507

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený dne Anonymizováno

bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení částky 33 800 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku

a) 26 500 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 8 855,42 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 26 500 Kč ve výši 10 % ročně od 2. 6. 2023 do zaplacení

b) 7 300 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 2 609,75 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 300 Kč ve výši 10 % ročně od 2. 6. 2023 do zaplacení

a to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 530 Kč k rukám jejího zástupce tituly před jménem, tituly za jménem do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částkua) 26 500 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 8 855,42 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 26 500 Kč ve výši 10 % ročně od 2. 6. 2023 do zaplaceníb) 7 300 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 2 609,75 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 300 Kč ve výši 10 % ročně od 2. 6. 2023 do zaplacenía to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 530 Kč k rukám jejího zástupce , tituly před jménem, , , tituly za jménem, do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 1. 12. 2023 zaplacení částek shora s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČ IČO, a žalovaným došlo dne 20. 12. 2018 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit úroky ve výši 6 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 12 000 Kč. Dále žalovaný zvolil doplňkovou službu životního pojištění za poplatek 720 Kč. Celkovou částku poskytnutých prostředků, úroků a odměny za administrativní činnost se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 912 Kč od 28. 12. 2018, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 2. 2020. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, uhradil za celou dobu pouze 3 500 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána. Kromě dlužné jistiny 26 500 Kč požadovala žalobkyně zaplatit též zákonné úroky z prodlení z této částky od 15. 2. 2020 do zaplacení, což za dobu do data postoupení pohledávky činí 8 855,42 Kč.

2. Dále žalobkyně tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČ IČO, a žalovaným došlo dne 28. 9. 2018 k uzavření další smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit úroky ve výši 3 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč. Dále žalovaný zvolil doplňkovou službu životního pojištění za poplatek 360 Kč. Celkovou částku poskytnutých prostředků, úroků a odměny za administrativní činnost se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 456 Kč od 5. 10. 2018, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 22. 11. 2019. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, uhradil za celou dobu pouze 7 700 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána. Kromě dlužné jistiny 7 300 Kč požadovala žalobkyně zaplatit též zákonné úroky z prodlení z této částky od 23. 11. 2019 do zaplacení, což za dobu do data postoupení pohledávky činí 2 609,75 Kč.

3. Žalovaný shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovanému byla žaloba a výzva k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena na adresu jeho trvalého bydliště dne 2. 4. 202, a to postupem dle , 4 . Žalovaný se k věci ani k výzvě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, proto soud jednal dle a věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Žalovaný k věci ničeho neuvedl, ničeho nesporoval, po celé řízení byl pasivní.

5. Smlouvou o půjčce (Fajnpůjčka) ze dne 28. 9. 2018 včetně smluvních podmínek, zařazením zákazníka do pojistného programu, kartou zákazníka z téhož dne bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným v uvedený den uzavřela smlouvu, na jejímž základě tato poskytla žalovanému prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti. Žalovaný měl zaplatit za poskytnuté prostředky úroky 3 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 3 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč a pojištění 360Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 456 Kč. Při jednání s poskytovatelem úvěru měl tvrdit žalovaný, že nemá děti, žije v nájemním bydlení, ničeho nesplácí, je zaměstnán, žije s parterem/partnerkou, jejich příjmy jsou 11 200 Kč a 13 780 Kč měsíčně čistého, měsíční výdaje žalovaného jsou 1 000 Kč na bydlení (nájem, inkaso, energie) a 4 200 Kč, na telefon, jídlo, léky, dopravu, oblečení. Uvedené skutečnosti měl poskytovatel úvěru ověřit telefonicky, z výplatních pásek, nájemní a pracovní smlouvou. Ověřena měla být i totožnost žalovaného, a to z jeho předloženého občanského průkazu.

6. Smlouvou o půjčce (Fajnpůjčka) ze dne 20. 12. 2018 včetně smluvních podmínek, zařazením zákazníka do pojistného programu, kartou zákazníka z téhož dne bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným v uvedený den uzavřela smlouvu č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaný čerpala jednorázově v hotovosti. Žalovaný měl zaplatit za poskytnuté prostředky úroky 6 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 6 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek 12 000 Kč a pojištění 720 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 912 Kč. Při jednání s poskytovatelem úvěru měl žalovaný tvrdit, že nemá děti, žije v nájemním bydlení, splácí měsíčně 2 000 Kč u poskytovatele úvěru, je zaměstnán, žije s parterem/partnerkou, jejich příjmy jsou 13 600 Kč a 14 000 Kč měsíčně čistého, měsíční výdaje žalovaného jsou 1 000 Kč na bydlení (nájem, inkaso, energie) a 4 200 Kč, na telefon, jídlo, léky, dopravu, oblečení. Uvedené skutečnosti měl poskytovatel úvěru ověřit telefonicky, z výplatních pásek, nájemní a pracovní smlouvou. Ověřena měla být i totožnost žalovaného, a to z jeho předloženého občanského průkazu.

7. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek z 1. 6. 2023 spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem postupitele (poskytovatelem úvěru) ze dne 23. 6. 2023 na adresu uvedenou ve smlouvách o úvěru jako adresa dle výběru, odeslaným dle podacího lístku 23. 6. 2023.

8. Předžalobní výzva ze dne 29. 9. 2023 byla žalovanému zaslána zástupce žalobkyně dle podacího lístku dne 2. 10. 2023.

9. Žalovaný neprokázal, ba ani netvrdil, že by na žalobkyní tvrzený dluh, nad rámec 7 700 Kč a 3 500 Kč, něčeho uhradila či že by jeho závazky již zanikly.

10. Podle , , (dále jen „ “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Podle výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Podle a 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Dle věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

18. Dle věty prvé plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

19. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

20. Soud se zabýval tím, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření dvou smluv o úvěru. Jelikož jednou ze smluvních stran (úvěrovaný žalovaný) byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. -39 ze dne 1. dubna 2015). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

21. Pouze jazykový výklad § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora sp. zn. C-679/18 ze dne 5. března 2020, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

22. S ohledem na citované rozhodnutí má soud za to, že neplatnost smlouvy stanovenou v jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek. Soud je povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

23. Povinnost soudu přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti smlouvy o úvěru v daném případě plyne také z judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu. Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob, potažmo společnosti jako celku, způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. , v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele.

24. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že původní věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a 15 000 Kč. Pro účely posouzení úvěruschopnosti poskytovatel úvěru nedostatečně ověřil měsíční příjmy žalovaného a zejména jeho výdaje, v podstatě žádné nezjišťoval a vycházel pouze z tvrzených výdajů, neověřoval ani nevyžadoval doložení listin týkajících se těchto výdajů, resp. toto neprokázal. Při zjišťování jeho výdajů bylo nutné zjišťovat skutečné výdaje spotřebitele.

25. Soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce, uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Posouzení úvěruschopnosti proběhlo formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Žalobkyně žádným způsobem nejen neověřovala, ale ani nezjišťovala výdaje žalované. Důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost každé shora uvedené úvěrové smlouvy v souladu s zákona o spotřebitelském úvěru. Za této situace má žalobkyně vůči žalovanému toliko právo na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, jakožto bezdůvodného obohacení ( ), čehož si žalobkyně byla sama vědoma, neboť pouze toto žalobou požadovala. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 30 000 Kč, žalovaný jí do současné doby uhradila pouze 3 500 Kč. Proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl mezi uvedenými částkami, tj. žalovanou částku 26 500 Kč s úroky z prodlení jdoucími ode dne následujícím po dni, do kterého měla být zápůjčka uhrazena. V případě poskytnutých prostředků 15 000 Kč bylo žalovaným uhrazeno pouze 7 700 Kč a žalobkyně tak má právo pouze na rozdíl mezi těmito částkami, tj. na 7 300 Kč a zákonné úroky z prodlení jdoucími ode dne následujícím po dni, do kterého měla být daná zápůjčka/úvěr uhrazen. Výše úroku z prodlení vyplývá z Za dobu do postoupení pohledávky tyto úroky z prodlení činí 8 855,42 Kč a 2 609,75 Kč

26. Žalovaný je povinen žalobkyni nahradit náklady řízení dle , neboť ta měla plný úspěch ve věci. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem 1 352 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci po 500 Kč ( ve spojení s , 2 vyhl. č. ), 3x 100 Kč paušál za výše uvedené úkony ( vyhl. č. ) + 21 % DPH z odměny advokátky a paušálních náhrad, tj. 378 Kč. Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 3 530 Kč.

27. Lhůta k plnění byla stanovena dle věta za středníkem s přihlédnutím k návrhu žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí/exekuci.