Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 100/2024-43
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení Anonymizováno Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka, úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky částka, co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, co do úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, , úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky , částka, , co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , co do úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. tel. číslo dne datum. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému úvěr ve výši částka převodem na účet žalovaného č. č. účtu. Žalovaný se zavázal tento úvěr včetně úroku za poskytnutí úvěru splácet v pravidelných měsíčních splátkách, s nimiž se dostal do prodlení. Úvěr byl zesplatněn ke dni datum. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím webové stránky Anonymizováno Celková žalobou uplatněná částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši částka, smluvní úrokem ve výši částka a smluvní pokutou ve výši částka. Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a nebyla uhrazena i přes písemnou upomínku před podáním žaloby.
2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dne datum dle §49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků, když u nich byla zachována 10ti denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
3. Soud provedl důkazní řízení, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.
4. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. Vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a jejích příloh, z nichž vzal za prokázané, že právnická osoba jako postupitel uzavřela s žalobkyní coby postupníkem danou smlouvu, na základě níž pohledávky specifikované v příloze byly postoupeny na žalobkyni. V seznamu postoupených pohledávek pak figuruje pohledávka za žalovaným. Žalovaný byl dopisem ze dne datum informován o postoupení pohledávky na žalobkyni, jak doloženo oznámením a plnou mocí.
5. Ze smlouvy o úvěru č. tel. číslo bylo prokázáno, že byla uzavřena dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako klientem. V popisu základních vlastností úvěru bylo uvedeno, že se jedná o úvěr spotřebitelský, podléhající režimu o. z. i zákona č. 257/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Celková výše spotřebitelského úvěru měla činit částka, doba trvání spotřebitelského úvěru byla vymezena na 11 měsíců, když jednotlivé splátky, jejich výše a splatnost byly vymezeny přímo ve smlouvě. Bylo tak zřejmé, že splatnost první splátky připadla na datum a poslední na datum, výše splátky činila vždy částka. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba 116,44% ročně, kdy žalovaný na úroku měl zaplatit celkem částka. Zároveň byla vymezena roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr 203,80 %. Úvěr měl být poskytnut na účet spotřebitele č. č. účtu. Z výpisu z běžného účtu bylo prokázáno, že dne datum z účtu právního předchůdce žalobkyně odešla platba ve výši částka na účet žalovaného uvedený ve smlouvě o úvěru. Žalovaný ostatně nerozporoval, že uvedená částka byla na jeho účet připsána, ve věci zůstal zcela pasivní. Soud neměl důvod pochybovat o pravdivosti předloženého listinného důkazu, proto zamítl důkazní návrh dotazem na bankovní ústav, zda na daný účet byla platba ve výši částka poukázána. Z tvrzení žalobkyně, jež nebylo ze strany žalovaného rozporováno, vzal soud za zjištěné, že žalovaný nehradila splátky úvěru, proto došlo k zesplatnění úvěru dopisem ze dne datum, když tomuto úkonu předcházely výzvy k plnění datované datum, datum.
Po právní stránce soud považuje smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným za smlouvu absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatnosti absolutní dle § 588 o. z. Při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaný je v pozici spotřebitele. Tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit v celku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení občanského zákoníku vyjádřená v Hlavě I. je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intensích § 2395 o. z. je ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy smluvní strany ve smlouvě úrok sjednají, což byl daný případ, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru či půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005 ). Sjednaná úroková sazba 116,44 % ročně mnohonásobně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček v rozhodné době, jak je obecně známo. Úrok ve výši 116,44% ročně není úrokem přiměřeným, sjednaným v souladu s dobrými mravy. Žalovaný měl na úroku uhradit celkem částka, což je 67 % poskytnuté částky. Tato výše odměny je v hrubém nepoměru k poskytnuté částce a tedy nemravná. Soud při svém rozhodování vycházel též z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne datum č. j. 25 Co 127/2018 -76 a ze dne datum č. j. 25 Co 86/2019 -17, který rozhodoval obdobnou věc.
6. S ohledem na výše prezentovaný právní názor o absolutní neplatnosti právního jednání soud posoudil poskytnuté plnění jako plnění bez právního důvodu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částka, neboť žalovanému na účet bylo poskytnuto částka, z nichž uhradil částka, jak bylo možné dovodit matematickým postupem dále popsaným, vycházeje z žalobních tvrzení, jež žalovaný nesporoval. Žalovaný měl dle smlouvy o úvěru zaplatit celkem částka, z toho na jistině částka a na úroku částka. Pokud žalobkyně na jistině žaluje neuhrazených částka a na úrocích částka, pak je evidentní, že žalovaný uhradil celkem částka. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť získal majetkový prospěch ve výši částka bez právního důvodu, a proto dle § 2991 odst. 1 o. z. za užití § 2993 o. z. je povinen vydat žalobkyni oč se obohatil, tj. v daném případě o částku částka. Žalovaný nesporoval, že na jeho účet byla poukázána částka částka, proto soud zamítl důkazní návrh žalobkyně dotazem na bankovní ústav, zda žalovanému byla částka částka na účet připsána, pro nadbytečnost. Soud s ohledem na výše uvedené žalobě vyhověl, a to v rozsahu vymezeném ve výroku I. daného rozsudku, když úrok z prodlení má oporu v § 1968, § 1970 o. z. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení bylo třeba výzvy k plnění dle § 1958 odst. 2 o. z., které se dostalo žalovanému v upomínce ze dne datum, která byla dána k poštovní přepravě téhož dne a ve světle § 573 o. z. se dostala do dispoziční sféry adresáta dne datum. Dle této výzvy mělo být plněno do 3 dnů od doručení, tzn. do datum. Pokud žalovaný neplnil, dnem datum se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění a stíhá jej povinnost též k úhradě úroků z prodlení. Uvedené bylo prokázáno výzvou i poštovním podacím archem. Výše úroků z prodlení k uvedenému datu činila 14,75% ročně dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. , nikoli žalobkyní požadovaných 15 %. Soud proto co do zbývající části předmětu sporu žalobu zamítl. Soud pro úplnost dodává, že měl sice k dispozici další výzvy k plnění, časově předcházející výzvě ze dne datum, ale neměl k nim doklad o tom, že byly dány k poštovní přepravě.
7. Vzhledem k výše prezentovanému právnímu názoru soud žalobu co do zbývající části předmětu sporu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno. Součástí žalobou uplatněné částky byla též smluvní pokuta ve výši částka, která je ve smyslu § 2048 a násl. o. z. utvrzením dluhu a ujednání o ní nebylo shledáno platné, když nebyl shledán platným ani utvrzený dluh. Ujednání o smluvních pokutách jsou totiž existenčně závislá na existenci utvrzovaného dluhu. Žalobkyně se rovněž domáhala zaplacení částky částka (žalováno celkem částka z toho jistina částka, úroky částka a smluvní pokuta částka, což je v součtu částka, nikoli žalovaných částka) aniž by v žalobních tvrzeních uvedla co má tato částka představovat. Soud by ji proto na jednání poučil dle §118a odst. 1 ,3 o. s. ř. o. s. ř. , aby uvedla, co tato částka představuje a svůj nárok na ni aby prokázala. Žalobkyně se k jednání nedostavila, soud ji proto v intencích uvedeného zákonného ustanovení nemohl poučit. Soud není oprávněn a ani povinen žalobkyni sdělovat potřebné poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. To samé platí i u výzvy dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. k předložení důkazu o tom, že výzvy k plnění předcházející výzvě ze dne datum byly dány k poštovní přepravě, či jinak se dostaly do dispoziční sféry adresáta.
8. Soud sice k důkazu provedl smlouvu o úvěru datovanou datum, ale nedovodil z ní pro věc žádných zjištění, když žalobní tvrzení se opírala o úvěrovou smlouvu datovanou datum.
9. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy žalovaný měl převážný úspěch ve věci, měl by proto právo na poměrnou část svých účelně vynaložených nákladů. Žalovanému však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. V této souvislosti soud uvádí, že při zjišťování úspěchu ve věci vycházel rovněž z kapitalizovaných úroků z prodlení, jež byly předmětem žaloby a z jejich kapitalizace ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni datum, když v tomto směru měl na zřeteli nález Ústavního soudu I. ÚS 2717/08 .
10. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši částka, ale soud k jejímu návrhu nevydal elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto dle položky 2 bod 2 Sazebníku poplatků je třeba doměřit poplatek do položky 1, tj. do částky částka, doplatek proto činí částka. Soud uložil žalobkyni tento zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku za užití § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. , kdy splatnost poplatku nastává v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Povinnost soud uložil žalobkyni jako straně ve sporu převážně neúspěšné.
11. Při stanovení lhůty splatnosti částky uvedené ve výroku I., IV. rozsudku soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Okresnímu soudu v Klatovech. O odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).