Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 108/2024-34

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci

žalobkyně: právnická osoba s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení částky 83 428,78 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 82 596,28 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 82 596,28 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 275,73 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč, částku 832,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 832,50 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 82 596,28 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 82 596,28 Kč od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 275,73 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč, částku 832,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 832,50 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 83 428,78 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba. (dále jen „CETELEM“), jejíž jmění přešlo na základě přeshraniční fúze na nástupnickou společnost právnická osoba právnická osoba SA, uzavřela se žalovaným dne právnická osoba. číslo smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota na základě které poskytla žalovanému kreditní kartu s úvěrovým rámcem 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet formou měsíčních splátek v minimální výši 5 % z čerpané jistiny, minimálně však 500 Kč, žalovaný však poskytnutý úvěr řádně a včas nehradil, a ačkoliv vyčerpal v průběhu doby celkem 507 399,73 Kč (jistina 491 014,73 Kč a 16 385 Kč představující poplatky za výběry hotovosti, dotazy na zůstatek) zaplatil pouze 603 877 Kč a dostal se do prodlení, pročež původní věřitelka přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni datum. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přímo zástupcem žalobkyně. Žalobkyně následně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, avšak žalovaný poté již ničeho neuhradil. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném úhradu částky 82 596,28 Kč jako dlužnou jistinu, úrok z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, dále částku 9 068,03 Kč, která představuje smluvní úrok kapitalizovaný ke dni zesplatnění úvěru (22,68 % ročně z částky 82 596,28 Kč od datum do datum), částku 1 607,70 Kč představující dlužné poplatky za sjednané pojištění schopnosti splácet, také částku 482 Kč představující náklady spojené s mimosoudním vymáhání pohledávky, dále částku 832,50 Kč, která je smluvní pokutou ve výši 20 % z dlužných splátek a v neposlední řadě také zákonný úrok z prodlení ze smluvní pokuty od datum do zaplacení ve výši 15 % ročně. Žalobkyně doplnila, že před uzavřením smlouvy její právní předchůdkyně s odbornou péčí prověřovala úvěruschopnost žalovaného a k tomu odkázala na Žádost, kde je uvedeno, že žalovaný měl měsíční příjem 17 000 Kč a výdaje 3 000 Kč, bydlel ve vlastním domě a dále neměl žalovaný žádný záznam v insolvenčním rejstříku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne datum vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne datum. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.

3. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění:

4. Z y nazvané Žádost/Smlouva o klasickém úvěru č. hodnota a žádosti/smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru a rámcové smlouvy o platebních službách datované dnem právnická osoba. číslo, bylo zjištěno, že CETELEM by se dohodla se žalovaným, že mu kromě úvěru na koupi zboží, poskytne i revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 20 000 Kč s tím, že žalovaný čerpané prostředky bude splácet pravidelnými měsíčními splátkami v minimální výši 5 % z čerpané jistiny, minimálně však 500 Kč měsíčně. Ze Žádosti soud zjistil, že žalovaný uvedl CETELEM, že je zaměstnaný s příjem 9 000 Kč měsíčně a má náklady na bydlení ve výši 3 000Kč, přičemž je vlastníkem tohoto bydlení a má jednu vyživovací povinnost. Žalovaný dále uvedl, že jeho partnerka je na mateřské a její příjem činí 8 000 Kč.

5. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že CETELEM oznámila žalovanému, že akceptuje jeho žádost o poskytnutí úvěrového rámce a návrh na uzavření rámcové smlouvy o platebních služných ze dne právnická osoba. 2014 úvěru, který bude veden na úvěrovém účtu č. hodnota. Zároveň žalovanému zaslala kreditní kartu s dohodnutým úvěrovým rámcem.

6. Platební historií žalobkyně prokázala, že v průběhu doby žalovaný z revolvingového úvěru čerpal celkem 491 017,73 Kč. Z platební historie dále vyplývá, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 603 877 Kč. Naposledy žalovaný plnil dluh dne datum.

7. Z dopisu nazvaného Odstoupení od úvěrové smlouvy č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že CETELEM oznámila žalovanému, že od uzavřené smlouvy ke dni datum odstupuje pro porušení smluvních povinností žalovaným a současně ho vyzvala k úhradě dluhu k tomuto datu.

8. u označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek, bylo prokázáno, že právnická osoba právnická osoba prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným za sjednanou úplatu. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum oznámila žalobkyně žalovanému, že na žalobkyni byla převedena pohledávka ze smlouvy.

9. Předžalobní výzvou k plnění ze dne datum bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu s poučením, že pokud výzvě nevyhoví, přistoupí žalobkyně k podání žaloby. Výzva byla odeslána datum.

10. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil nic, co by přispělo k objasnění věci, zejména by svědčilo o zkoumání úvěruschopnosti žalované. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.

11. Na základě písemné dohody uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému k opakovanému čerpání úvěrový rámec 20 000 Kč oproti závazku žalovaného tuto částku žalobkyni vracet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 5 % z čerpané jistiny, min. 500 Kč. Žalovaný nicméně porušoval své smluvní povinnosti, když se se splácením dostal do prodlení. Z tohoto důvodu předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne datum oznámila žalovanému, že od uzavřené smlouvy ke dni datum odstupuje pro porušení smluvních povinností žalovaným a současně ho vyzvala k úhradě dluhu k tomuto datu. Před přijetím nabídky dohody předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr tak, že měla k dispozici tvrzení žalovaného o příjmu 9 000 Kč a výdajích 3 000 Kč, s tím, že dále nahlédla do insolvenčního rejstříku. Dále vyšla z tvrzení žalovaného o tom, že jeho partnerka má příjem 8 000 Kč, že je na mateřské. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaný je schopen poskytnuté finanční prostředky splácet a na jeho návrh smlouvy přistoupila. CETELEM následně dne datum prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným za sjednanou úplatu a tuto skutečnost oznámila žalobkyně žalovanému dopisem ze dne datum. Žalobkyně vyzvala žalovaného, aby dlužnou částku z uvedené smlouvy uhradil, jinak se vystavuje možnosti podání žaloby, nicméně žalovaný již nic dalšího nezaplatil.

12. Podle věty druhé , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, (dále jen „ “) spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

13. Podle věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Podle spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

15. Podle , (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na základě které byly žalované poskytnuty prostředky ve výši 20 000 Kč k opakovanému čerpání. Jelikož CETELEM byla podnikatelem a finanční prostředky poskytla žalovanému při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytovala spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztahy mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i , jelikož i zápůjčka je spotřebitelským úvěrem ( věta druhá ).

18. Podle je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě žalobkyně, potažmo její právní předchůdkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalované, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. Z ustanovení je zřejmé, že je to věřitel, který má aktivně ověřovat a zjišťovat všechny skutečnosti důležité pro posouzení úvěruschopnosti, nikoliv se spolehnout jen na tvrzení podaná spotřebitelem. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Pokud si věřitel neověří ničím, nebo zcela nedostatečně, pravdivost uváděných výdajů implikuje to možnou snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. , rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. , nebo ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. .

19. S ohledem na uvedený výklad, soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně, nezkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. CETELEM se v době rozhodování o žádosti zjevně spolehla na pouhá tvrzení žalovaného, aniž by jakkoliv reflektovala, že žalovaný např. uvedl, že má výdaje na bydlení 3 000 Kč a vedle toho již žádné výdaje neuváděl, což je vzhledem k jeho ostatním tvrzením, kdy má partnerku na mateřské dovolené a jednu další vyživovací povinnost, zcela nelogické a není možné, aby taková rodina neměla jiné výdaje než výdaje na bydlení. Z předložených důkazů nadto nevyplývá, že výdaje si předchůdkyně žalobkyně, jakkoliv ověřila tvrzení žalovaného, ať už se jedná o příjmy jeho či jeho partnerky, nebo výdaje na bydlení. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr proto nebylo dle závěru soudu dostatečně a správné, proto právní předchůdkyně žalobkyně nemohla dostát svým povinnostem, které pro ni vyplývaly ze zákona o spotřebitelském úvěru, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Proto soudu nezbylo nic jiného než prohlásit smlouvu o zápůjčce za absolutně neplatnou, protože v souladu s § 588 o. z. je soud povinen i bez návrhu k absolutní neplatnosti přihlížet, neboť předmětná zápůjčka je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. V opačném případě by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá např. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18. Pro poučení žalobkyně ze strany soudu ve smyslu přitom nebyly předpoklady, neboť žalobkyně tvrdila všechny skutečnosti a předložila všechny důkazy, kterými disponovala ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyní. Soud tedy nerozhodoval na základě neunesení břemene důkazního nebo břemene tvrzení, ale na podkladě zjištěného skutkového stavu, který ve vztahu k úvěruschopnosti, vyhodnotil jako nedostatečný.

20. Jelikož byla smlouva mezi účastníky posouzena jako absolutně neplatná, bylo potřeba vztah mezi účastníky posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně plnila žalované, aniž by tady byl právní důvod takového plnění. Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku 491 014,73 Kč a žalovaný jí vrátil částku 603 877 Kč, pročež jí z tohoto titulu již nic nedluží. Pro doplnění soud dodává, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba právnická osoba (dříve CETELEM) jako postupitel, uzavřela se žalobkyní, jako postupníkem, platnou smlouvu o postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni, která je tak nyní aktivně legitimována k vymáhání pohledávek. S ohledem na vše shora uvedené však soudu nezbylo jinak než žalobu zamítnout.

21. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř, podle něhož by měl žalovaný, který byl ve věci plně procesně úspěšný, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, nicméně z obsahu spisu vyplývá, že žalovanému žádné náklady nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve FrýdkuMístku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.