Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
16 C 85/2024-29
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci
žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno.Anonymizováno. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o 50 007,18 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částka s 15% úrokem ročně z částky částka od datum do zaplacení a s 15% úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka k rukám advokáta tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni , částka, s 15% úrokem ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s 15% úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , sídlem , Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v adresa dne datum domáhala zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru uzavřené dne datum pod č. hodnota, na základě níž byl žalovaný oprávněn čerpat finanční prostředky do sjednaného úvěrového rámce ve výši částka. Ke dni podání žaloby žalovaný dluží neuhrazenou jistinu úvěru ve výši částka, poplatky za pojištění ve výši částka, náklady na vymáhání pohledávky ve výši částka a smluvní pokutu v celkové výši částka. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, požadovala žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení, který kapitalizovala od datum do datum ve výši částka a stejný úrok z prodlení požadovala od datum do zaplacení. Dále žalobkyně požadovala zaplacení sjednaného úroku z úvěru za období od datum do datum v kapitalizované výši částka a stejný sjednaný úrok z úvěru požadovala od datum z dlužné jistiny do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.
3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.
4. Z úvěrové smlouvy ze dne datum uzavřené pod č. hodnota, z úvěrových podmínek a splátkového kalendáře tvořících nedílnou součást smlouvy, z metodiky žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žadatelů o úvěr, z karty klienta, z výzvy ke splacení celého úvěru včetně dokladu o odeslání výzvy žalovanému doporučenou poštou a z předžalobní výzvy ze dne datum včetně dokladu o odeslání zásilky žalovanému doporučenou poštou má soud za prokázané, že dne datum byla elektronickými prostředky na dálku podepsána mezi účastníky řízení flexibilní půjčka – revolvingový úvěr pod shora uvedeným číslem, na základě něhož byl žalovaný oprávněn čerpat finanční prostředky do sjednaného úvěrového rámce ve výši částka. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 25,90 % a výše minimální měsíční splátky představovala 3,182 % z úvěrového rámce, tj. částka. Současně bylo do smlouvy zahrnuto pojištění schopnosti splácet, kdy měsíční úhrada za pojištění představovala 8,9 % z minimální splátky úvěru. Konkrétní výše pojistného není uvedena. V případě nesplácení úvěru byly sjednány účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši částka za měsíc vymáhání a dále smluvní pokuta ve výši částka za každé porušení povinnosti řádného splácení úvěru. Žalovaný fakticky vyčerpal z úvěrového rámce částku částka a na předmětný úvěr uhradil částku částka, přičemž tuto částku věřitel započetl na úroky, poplatky a až následně na jistinu úvěru. Jelikož žalovaný neplatil dohodnuté splátky řádně a včas, věřitel ke dni datum úvěr zesplatnil. Ke dni podání žaloby žalobkyně evidovala neuhrazenou jistinu úvěru ve výši částka, dále dlužné pojištění zahrnuté v páté, šesté a osmé splátce ve výši 3x částka, celkem částka, náklady na vymáhání – pohledávky ve výši 2x částka a smluvní pokutu ve výši 2x částka, celkem částka. Celkově žalobkyně požadovala zaplacení částky částka. Žalobkyně současně kapitalizovala zákonný úrok z prodlení za období od datum do datum ve výši částka a sjednaný úrok z úvěru ve výši 25,9 % ročně za období od datum do datum, což představuje částku částka. Celková výše kapitalizované částky ke dni rozhodnutí soudu představovala částka (částka + částka + částka). Žalobkyně dále požadovala sjednaný úrok z úvěru i zákonný úrok z prodlení od datum do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k zaplacení dlužné částky.
5. V případě posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy žalobkyně na výzvu soudu doplnila, že postupovala podle své metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta a vycházela z údajů uvedených v kartě klienta, z nichž vyplývalo, že žalovaný byl ke dni uzavření smlouvy svobodný, bez vyživovací povinnosti, bydlel v podnájmu a jeho zdroj příjmu byl z pracovního poměru ve výši asi částka měsíčně. Příjmy ostatních členů domácnosti byly nulové. Měsíční výdaje domácnosti žalovaný uvedl ve výši částka. Údaje týkající se příjmů a výdajů žalovaného nebyly věřitelem žádným způsobem prověřeny. Z úvěrové zprávy zpracované k osobě žalovaného pak vyplývá, že k lednu 2023 měl žalovaný čtyři existující závazky, jeden splátkový a tři z kreditních karet. Současně měl podanou žádost o jeden splátkový závazek. Měsíční splátky představovaly částka a zbývající částka k zaplacení představovala částka. Žalovaný nebyl veden v insolvenčním rejstříku ani v rejstříku exekucí. Žalobkyně při stanovení výdajů domácnosti vycházela pouze ze statistických údajů zahrnujících součet životních minim členů domácnosti. Žádné důkazy, které by prokazovaly výši příjmů či výdajů žalovaného a jeho domácnosti nebyly žalobkyní označeny ani předloženy.
6. Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovaného za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně, tedy zda věřitel zákonným způsobem před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , je věřitel při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v § 86 cit. zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut.
11. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že schopnost žalovaného jako spotřebitele nebyla ze strany věřitele prověřena s náležitou péčí, u žalovaného nebyly před uzavřením smlouvy aktivně ověřovány a zjišťovány informace k jeho osobním a finančním poměrům a nebyla dostatečným a objektivním způsobem vyhodnocena možnost žalovaného fakticky úvěr splácet. Soud má za to, že nebyly ověřeny příjmy ani výdaje domácnosti žalovaného. Dále nelze odhlédnout od závazkového zatížení žalovaného v lednu 2023, kdy jeho celkové závazky představovaly částka a stávající měsíční splátky částku částka. Za této situace měla žalobkyně fakticky prověřit příjmy žalovaného. Rovněž nebylo prověřeno, zda pracovní poměr žalovaného je sjednán na dobu určitou či neurčitou, tedy zda po dobu závazku bude žalovaný schopen plnit své povinnosti ze smlouvy. Současně i skutečnosti, že nebyly prověřeny pravidelné výdaje žalovaného, dokládají, že jeho úvěruschopnost nebyla žalobkyní řádně prověřena.
12. Vzhledem k výše uvedenému lze žalobkyni přiznat jen neuhrazenou jistinu úvěru, která představovala částka (částka - částka) společně se zákonným úrokem z prodlení z této jistiny od datum do datum, což představuje částku částka, neboť v tomto období byl žalovaný v prodlení s úhradou dlužné jistiny. Celkem byla žalobkyni přiznána částka částka (částka + částka). Dále byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od datum do zaplacení, a to dle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené vládním nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ).
13. Soud dále ve výroku II. rozsudku zamítl žalobu do nároků, které nebyly důvodné vzhledem k dovození neplatnosti smlouvy o úvěru. Jednalo se o částku částka zahrnující část zaplacené jistiny úvěru ve výši částka (částka - částka), kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši částka, část kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka (částka - částka), pojistné ve výši částka, smluvní pokutu ve výši částka a náklady na vymáhání ve výši částka společně s úrokem z úvěru ve výši 15% ročně z částky částka od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky částka (částka - částka) od datum do zaplacení. Pokud soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, nemůže se žalobkyně úspěšně domáhat zaplacení ve smlouvě sjednaného úroku z úvěru, smluvní pokuty, pojištění, a nákladů na vymáhání pohledávky včetně příslušenství z těchto nároků.
14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla úspěšná do 77 % uplatněného nároku, neúspěšná do 23 % z uplatněného nároku, náleží jí tedy náklady řízení ve výši 54 % (77 % - 23 %). Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od datum, ve výši částka za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a kvalifikovaná výzva před podáním žaloby), odměna tedy činí částka. Ke každému úkonu právní služby byl žalobci přiznán režijní paušál ve výši částka, a to v souladu s § 13 odst. 4 cit. vyhlášky. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši částka. Náklady řízení představují celkem částka, 54 % z této částky činí částka.
15. Za podání žalobkyně ze dne datum soud odměnu nepřiznal, neboť tímto podáním žalobkyně na výzvu soudu doplnila rozhodné skutečnosti a označila důkazy k prokázání prověření úvěruschopnosti žalovaného, které měly být uvedeny v žalobě ve věci. Tyto náklady soud nepovažuje za účelně vynaložené.
16. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, ve dvojím vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelný rozsudek, může se žalobkyně domáhat podaným návrhem výkonu tohoto rozhodnutí.