Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 29/2024-30
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci
žalobkyně: právnická osoba, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem adresa zastoupená advokátem jméno FO. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o 17 535 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 835 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, co do částky 9 640 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 151,46 Kč za dobu od 4. 11. 2023 do 21. 11. 2023 a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 475 Kč od 22. 11. 2023 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 835 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá, co do částky 9 640 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 151,46 Kč za dobu od 4. 11. 2023 do 21. 11. 2023 a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 475 Kč od 22. 11. 2023 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl podán k soudu dne 21. 11. 2023, se žalobkyně domáhá zaplacení částky 20 475 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru ze dne datum. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 13 124 Kč, z poplatků za službu Bezpečná splátka ve výši 396 Kč (tj. 4 x poplatek ve výši 99 Kč), z poplatku za službu Korunový odklad ve výši 1 485 Kč, z účelně vynaložených nákladů ve výši 1 030 Kč (tj. náklady ve výši 300 Kč/úkon za úkony ze dne 7. 7. 2023, 7. 8. 2023, 1. 9. 2023 a 22. 9. 2023), ze smluvních pokut ve výši 1 500 Kč (tj. smluvní pokuta za prodlení s úhradou čtvrté, páté a šesté splátky ve výši 500 Kč za každé prodlení). Příslušenství je pak představováno kapitalizovanými úroky ve výši 2 940 Kč (úroky byly účtovány v rámci druhé až šesté splátky ve výši 735 Kč v každé splátce, v prvních třech splátkách byl úrok uhrazen, ve zbývajících třech splátkách zbývá uhradit), kapitalizovaným úrokem z prodlení za dobu od 4. 11. 2023 do 21. 11. 2023 ve výši 151,46 Kč a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 475 Kč od 22. 11. 2023 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaná na úvěr uhradila celkem částku 4 365 Kč. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že zkoumala, zda má žalovaná u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí prostřednictvím registrů NRKI, BRKI a SOLUS a Centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku, posuzovala příjmovou a výdajovou stránku žalované a přezkoumávala několik podstatných ukazatelů jako je věk, rodinný stav, splátky u jiných společnosti atd. dle metodiky, kterou připojila k důkazu.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání ve věci se bez omluvy nedostavila.
3. Výpisem z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobkyně je v obchodním rejstříku zapsána jako akciová společnost od datum, předmětem jejího podnikání od datum je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.
4. Metodikou posuzování úvěruschopnosti klienta bylo prokázáno, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti klienta standardně vychází z údajů o příjmech a výdajích klientů, lustruje je v různých registrech za účelem zjištění jejich platební morálky a majetkové situace, na základě toho dospívá k limitu nejvyšší měsíční splátky, tedy částce, kterou je dle zjištěných údajů klient schopen hradit a tuto částku porovnává s výší nově sjednávané splátky úvěru, systém žalobkyně pracuje automatizovaně na základě údajů uvedených klientem a údajů z registrů, ověřování příjmů a výdajů provádí žalobkyně pouze v některých případech, kdy je indikována pochybnost o schopnostech klienta splácet.
5. Kopií občanského průkazu bylo prokázáno, že jde o občanský průkaz žalované.
6. Výpisem z bankovního účtu č. hodnota vedeného u právnická osoba, bylo prokázáno, že se jedná o bankovní účet žalované.
7. Potvrzením o provedení ověření bonity klienta bylo prokázáno, že při posuzování úvěruschopnosti žalované za účelem sjednání úvěru ve výši 15 000 Kč žalobkyně o žalované zjistila, že tato je na mateřské dovolené, má 2 děti, její příjem je částka měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti je částka měsíčně. Žalobkyně dále lustrovala žalovanou v registru ISIR, SOLUS, NRKI a CRIBIS a zjistila, že žalovaná v registrech není vedena a nemá žádnou exekuci.
8. Úvěrovou smlouvou a formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno, že smlouva je datována datum, podepsána žalobkyní a žalovanou podpisovým SMS kódem, žalobkyně se ve smlouvě zavázala půjčit žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala půjčené peníze vrátit i s úroky a poplatky, a to poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatkem za doplňkovou službu Expres výplata ve výši 199 Kč a poplatkem za doplňkovou službu Bezpečná splátka ve výši 99 Kč měsíčně. Ve smlouvě je dále sjednáno, že poplatek za Korunový odklad činí 1 485 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni celkem zaplatit částku 20 640 Kč ve 24 splátkách ve výši uvedené ve splátkovém kalendáři, jenž je součástí smlouvy, přičemž splatnost první splátky byla sjednána do 28. 2. 2023 a splatnost dalších splátek vždy do 30. dne v měsíci. Variabilní symbol pro platby byl hodnota.
9. Opisem výpisu proplacení smlouvy a potvrzením o provedené platbě bylo prokázáno, že z účtu žalobkyně byla odeslána dne datum na účet č. č. účtu částka 15 000 Kč.
10. Výpisem čerpání úvěrů a splátek bylo prokázáno, že žalovaná na úvěr poskytnutý ve výši 15 000 Kč dle smlouvy podepsané dne datum uhradila celkem částku 4 365 Kč, poslední platbu ve výši 1 Kč uhradila dne 31. 5. 2023.
11. Výzvou ze dne 7. 8. 2023 a podacím archem z téhož data bylo prokázáno, že žalobkyně uvedeného dne odeslala žalované přípis, v němž upozorňuje žalovanou, že dluží na jistině, příslušenství, poplatcích, smluvních sankcích a nákladech spojených s vymáháním částku 6 003 Kč a pokud dluh neuhradí do 30 dnů pod variabilním symbolem var. symbol, bude požadovat okamžité vrácení celého úvěru.
12. Výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 22. 9. 2023 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžitému zaplacení všech dluhů ze smlouvy o úvěru číslo hodnota ve výši celkem 20 475 Kč, a to do 14 dnů ode dne 22. 9. 2023 pod variabilním symbolem var. symbol.
13. Předžalobní výzvou ze dne 20. 10. 2023 a podacím archem ze dne 23. 10. 2023 bylo prokázáno, že dne 23. 10. 2023 odeslal právní zástupce žalobkyně žalované výzvu k zaplacení částky ve výši 20 475 Kč pod variabilním symbolem var. symbol.
14. Sazebníkem žalobkyně platným od 4. 1. 2019 bylo prokázáno, že smluvní pokuta za prodlení se zaplacením splátky činila 500 Kč, poplatek za službu Expres výplata úvěru 199 Kč, poplatek za službu Bezpečná splátka 99 Kč a poplatek za Korunový odklad 99 Kč za každých půjčených 1 000 Kč, účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním činí minimálně 100 Kč za měsíc vymáhání.
15. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně je akciovou společností zapsanou v obchodním rejstříku od datum, od datum je předmětem její činnosti poskytování a zprostředkování spotřebitelských úvěrů. Žalobkyně má v rámci poskytování spotřebitelských úvěrů nastaven automatizovaný systém posuzování úvěruschopností zájemců o poskytnutí spotřebitelského úvěru, který vychází z údajů o příjmech a výdajích klientů a lustrací v různých registrech za účelem zjištění jejich platební morálky a majetkové situace, na základě toho dospívá k limitu nejvyšší měsíční splátky, tedy částce, kterou je dle zjištěných údajů klient schopen hradit, a tuto částku porovnává s výší nově sjednávané splátky úvěru. Ověřování příjmů a výdajů provádí žalobkyně pouze v některých případech, kdy je indikována pochybnost o schopnostech klienta splácet. Při posuzování úvěruschopnosti žalované za účelem sjednání úvěru ve výši 15 000 Kč žalobkyně o žalované zjistila, že tato je na mateřské dovolené, má 2 děti, její příjem je částka měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti je částka měsíčně. Lustrací v registrech ISIR, SOLUS, NRKI a CRIBIS žalobkyně zjistila, že žalovaná v registrech není vedena a nemá žádnou exekuci. Na základě uvedeného žalobkyně dospěla k závěru, že žalované je možno úvěr poskytnout, načež dne datum žalobkyně a žalovaná (žalovaná podpisovým SMS kódem) podepsaly úvěrovou smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala půjčené peníze vrátit i s úroky, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatkem za doplňkovou službu Expres výplata ve výši 199 Kč a poplatkem za doplňkovou službu Bezpečná splátka ve výši 99 Kč měsíčně, celkem částku 20 640 Kč, ve 24 splátkách ve sjednané výši, přičemž splatnost první splátky byla sjednána do 28. 2. 2023 a splatnost dalších splátek vždy do 30. dne v měsíci. Variabilní symbol pro platby byl hodnota. Ve smlouvě je dále sjednáno, že poplatek za Korunový odklad činí 1 485 Kč. Dne datum žalobkyně převedla na účet žalované č. hodnota vedený u právnická osoba., částku 15 000 Kč. Žalovaná na úvěr uhradila celkem částku 4 365 Kč, poslední platbu provedla dne 31. 1. 2023. Dne 7. 8. 2023 žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě dluhů z úvěru s upozorněním na zesplatnění úvěru, nebude-li dluh ve stanovené lhůtě zaplacen. Dopisem ze dne 22. 9. 2023 pak žalobkyně požádala žalovanou o okamžité zaplacení všech dluhů z předmětné smlouvy o úvěru ve výši celkem 20 475 Kč, a to do 14 dnů ode dne 22. 9. 2023. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 23. 10. 2023.
16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, (dále jen „z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
18. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
20. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Soud dospěl k následujícímu posouzení: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě úvěru dle § 2395 a násl. o. z. ve spojení s § 2 z. s. ú. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitel, žalobkyně vystupovala při poskytnutí úvěru jako podnikatelka. Žalobkyně prokázala, že se věnovala procesu ověřování úvěruschopnosti žalované, tento proces však dle soudu není dostatečný. Příjem žalované, matky se dvěma dětmi, tvořil pouze rodičovský příspěvek ve výši částka, zjevně tak neměla dostatek prostředků na hrazení jakýchkoliv splátek. Zdánlivě úvěruschopnou se žalovaná stala jen díky dalším příjmům domácnosti, u kterých však není jasné, jaké příjmy to jsou a jaký je jejich zdroj a už vůbec nebyly nijak ověřeny. Zde je nutno poznamenat, že nemá-li dlužník vlastní prostředky k úhradě dluhů, musí věřitel dbát zvýšené opatrnosti stran toho, zda je dlužník skutečně chopen plnit své závazky z cizích prostředků. Lze se sice zásadně domnívat, že se v případě žalované mohlo jednat o příjmy jejího manžela (ačkoliv údaj o rodinném stavu žalované zjišťován nebyl) a takové příjmy může žalovaná užít k hrazení svých závazků, právo však připouští, aby dluh manželky nepostihoval společné jmění manželů nebo aby manžel měl příjmy, které nespadají do společného jmění a druhý manžel tak s nimi nesmí nakládat, natož aby je směl věřitel postihnout. Nelze se tedy bez dalšího spolehnout na to, že pokud vůbec nějaký další příjem domácnosti existoval, byla jej žalovaná oprávněna užít k placení svých závazků – sjednané smlouvy. Touto okolností a ani dalším ověřením skutečných příjmů či výdajů žalované, které nebyly ani zjišťovány, se žalobkyně nezabývala. Vzhledem k výše uvedenému soud uzavírá, že žalobkyně neověřila úvěruschopnost žalované řádně (vizte nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelských úvěrů, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, došlo ve smyslu § 588 o. z. ke zjevnému porušení zákonných ustanovení chránících spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení žalovaných částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích – tyto nároky tak soud zamítl.
22. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 15 000 Kč a žalovaná uhradila částku celkem 4 365 Kč. Žalovaná se tak obohatila na základě absolutně neplatné smlouvy o rozdíl uvedených částek, tedy o částku 10 835 Kč a ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení uvedené částky. K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 nebo rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc ze dne 31. 10. 2023, sp. zn. 75 Co 252/2023 , podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle o. z. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří zanedbají svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. v době rozhodování soudu tedy dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, proti ji určil soud. Jelikož žalovaná netvrdila v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), rozhodl tak, že žalovaná je povinna dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci z tohoto rozsudku.
23. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Z porovnání přiznané částky a zamítnutých nároků je zřejmé, že převážně úspěšná byla žalovaná, podle poměru úspěchu a neúspěchu by měla tedy nárok na náhradu nákladů řízení žalovaná, které však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly a soud tak žádnou náhradu nákladů účastníkům nepřiznal.
24. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když neshledal důvody pro uložení lhůty delší ani pro přivolení k plnění ve splátkách.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. , či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.