Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 56/2024-33

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Anonymizováno.Anonymizováno. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 25.480 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka spolu s úroky z prodlení ve výši 15 % od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částka spolu s úroky z prodlení ve výši 15 % jdoucími z částky částka od datum do datum a dále jen z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % jdoucím z částky částka od datum do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, spolu s úroky z prodlení ve výši 15 % od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části o zaplacení , částka, spolu s úroky z prodlení ve výši 15 % jdoucími z částky , částka, od , datum, do , datum, a dále jen z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % jdoucím z částky , částka, od , datum, do zaplacení zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se jako právní nástupkyně společnosti právnická osoba., se sídlem adresa, IČO: IČO (dále jen jako „právní předchůdkyně žalobkyně“), domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi žalovanou a společností právnická osoba., byla uzavřena smlouva nazvaná „Smlouva o úvěru“ č. hodnota (dále také jen jako „smlouva o spotřebitelském úvěru“), na jejímž základě byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka. Poskytnuté prostředky se žalovaná zavázala vrátit ve 14 měsíčních splátkách po částka, a to spolu s úrokem ve výši částka, odměnou za uzavření smlouvy ve výši částka a úhradou za administrativní činnost ve výši částka a za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Celkem tedy částka. Poslední splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději do datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná na svůj dluh uhradila jen částka dne datum. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni datum řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši částka ode dne datum až do zaplacení dále úrokem ve výši 8 % ročně sjednaným v čl. „Splatnost, úrok, RPSN“ smlouvy o úvěru. Pohledávka ze smlouvy o úvěru včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalované řádně písemně oznámeno. Žalobkyně pak požaduje po žalované úhradu dlužné jistiny ve výši částka, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, kapitalizovaného úroku za období od datum do datum z dlužné jistiny ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení vyčísleného za období od prodlení do datum ve výši částka. Dále žalobkyně požaduje zaplacení úroků z úvěru ve výši 8,00% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši částka od datum do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15% p.a. z částky ve výši částka, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši částka, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka od datum do zaplacení. Žalobkyně pak dále doplnila, že její právní předchůdkyně před uzavřením úvěrové smlouvy posuzovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr především na základě zhodnocení informací a dokladů požadovaných a získaných od žalované, která byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Rovněž bylo nahlíženo do veřejných registrů. Poskytnuté informace byly zaznamenány do žádosti o úvěr ze dne datum a ověřeny doklady uvedenými v části „Doložení příjmu žadatele.“ Žalovaná dále prohlásila a svým podpisem stvrdila, že poskytla právní předchůdkyni žalobkyně úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné k posouzení její schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Právní předchůdkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované a nebylo její povinností prověřovat, zda se žalovaná nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Žalovaná byla o zaplacení opakovaně upomínána.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání se pak žalovaná bez řádné a včasné omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu jednal v její nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

právnická osoba y označené jako „Smlouva o úvěru“ č. hodnota ze dne datum vč. Přílohy č. hodnota – předpis splátek, má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba., se sídlem adresa, IČO: IČO, jako věřitelkou na straně jedné a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva, na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala vrátit částku v celkové výši částka, a to ve 14 měsíčních splátkách po částka s tím, že první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá následující splátka vždy do měsíce po datu splatnosti předcházející splátky. adresa.440 Kč kromě poskytnutých peněžních prostředků ve výši částka zahrnovala též sjednaný úrok ve výši částka, odměnu za uzavření smlouvy ve výši částka a úhradu za administrativní činnost ve výši částka a za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Dále se strany dohodly, že v případě porušení povinnosti dlužníka zaplatit jakoukoliv splátku řádně a včas, je dlužník povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, a to za každý den prodlení s tím, že smluvní pokuta je splatná dne následujícího po dni takového prodlení. Za prodlení s každou jednotlivou splátkou lze uložit smluvní pokutu v max. výši částka.

4. Z žádosti o úvěr ze dne datum má soud prokázáno, že žalovaná požádala společnost právnická osoba., o úvěr ve výši částka. Žádost je koncipována jako formulář, jehož součástí jsou rovněž údaje sloužící k prověření úvěruschopnosti žadatele. Žalovaná pak výslovně uvedla, že je na rodičovské dovolené a její příjem tvoří rodičovský příspěvek ve výši částka. Jiné příjmy neuvedla. Žalovaná dále uvedla, že je svobodná, bydlí u rodičů a má jednu vyživovací povinnost. Svou majetkovou a příjmovou situaci dokládala výpisy z bankovního účtu za měsíc prosinec 2021 a leden 2022. Měsíční výdaje naopak tvoří částka částka na bydlení a energie, částka částka na dopravu, jídlo a osobní náklady a částka částka představuje splátky stávajících zápůjček. Použitelný měsíční příjem tak činí částka. Žalovaná dále uvedla, že má u společnosti Anonymizováno dluh, na který zbývá zaplatit částka z jeho původní výše částka.

5. Z výpisu z běžného účtu žalované pod č. tel. číslo za období od datum do datum vedeného u banky právnická osoba., má soud prokázáno, že ve prospěch účtu byly jako příjmy připsány rodičovský příspěvek ve výši částka, příspěvek na živobytí ve výši částka a doplatek na bydlení ve výši částka. Počáteční zůstatek účtu činil částka a konečný částka.

6. Z výpisu z běžného účtu žalované pod č. tel. číslo za období od datum do datum vedeného u banky právnická osoba., má soud prokázáno, že ve prospěch účtu byly jako příjmy připsány rodičovský příspěvek ve výši částka, příspěvek na živobytí ve výši částka a doplatek na bydlení ve výši částka. Počáteční zůstatek účtu činil částka a konečný částka.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne datum, má soud prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena ze společnosti právnická osoba., jako postupitelky na žalobkyni.

8. Z dopisu ze dne datum má soud prokázáno, že žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky.

9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne datum má soud prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě aktuálně k témuž dni vyčíslené dlužné částky ve výši částka spolu s příslušenstvím ve lhůtě nejpozději do datum.

10. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci.

11. Podle , (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do datum (dále jen „ “) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

18. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a společností právnická osoba., byla uzavřena smlouva o úvěru ze dne datum. Současně se však jedná o spotřebitelský úvěr (ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do datum) a spotřebitelskou smlouvu ve smyslu a následující o.z. zavedl do právního řádu povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č.j. spisová značka). Věřitel je tak povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Povinnost posuzovat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací pak shodně věřiteli ukládá i .

20. Za rozhodující pro právní posouzení této věci proto soud považoval skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá . Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, resp. nejsou-li o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet důvodné pochybnosti. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v zákona o spotřebitelském úvěru, je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti. V tomto směru je třeba připomenout, že české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13/EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru pak transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, která v členským státům ukládá povinnost zajistit, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a v povinnost stanovit pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. K otázce interpretace citovaných článků předmětné směrnice pak Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, OPR-Finance, učinil jednoznačný závěr, že „články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“. S ohledem na uvedené lze tedy uzavřít, že ačkoliv ve znění účinném do datum výslovně nestanoví, že soudy se mají otázkou, zda věřitel řádně před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost spotřebitele, zabývat z úřední povinnosti, je takový postup nezbytný v rámci tzv. nepřímého účinku směrnic, resp. povinnosti soudů členských států vykládat vnitrostátní předpisy takovým způsobem, aby bylo dosaženo cílů stanovených směrnicemi. Jak přitom uvedl Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne datum, sp. zn. , to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoli.

21. Z předložené žádosti o úvěr je zřejmé, že žalobkyně při prověřování úvěruschopnosti žalované postupovala zcela formálně, a to s cílem pouze vykázat údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele byla zkoumána (s kladným výsledkem). Především je třeba zdůraznit, že příjmy žalované tvořily jen dávka státní sociální podpory (rodičovský příspěvek) a dávky hmotné nouze – příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Tyto dávky hmotné nouze navíc nebyly ve formuláři „Žádost o úvěr“ ani uvedeny. Každopádně tuto skutečnost musela právní předchůdkyně žalobkyně zjistit nahlédnutím do výpisů z bankovního účtů, ze kterých je zcela zjevné, že žalovaná není po finanční stránce vůbec zajištěna. Již tyto skutečnosti samy o sobě jsou učebnicovým příkladem, který měl vést právní předchůdkyni žalobkyně k závěru, proč žalované úvěr neposkytovat.

22. Shora uvedený postup právní předchůdkyně žalobkyně tak lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Naopak všechny shora uvedené skutečnosti přitom svědčí o tom, že zde jednoznačně existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet, a to s ohledem na její nedostatečné příjmy a celkové sociální a majetkové poměry, pro které jí byly přiznány a poskytovány dávky v hmotné nouzi. Pokud by právní předchůdkyně žalobkyně postupovala odborně a s řádnou péčí, neměla žalované úvěr vůbec poskytnout. Primárním smyslem povinnosti věřitele posuzovat úvěruschopnost dlužníka, je právě ochrana individuálního spotřebitele před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

23. Důsledkem tohoto postupu nesplnění zákonné povinnosti je tedy absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy a v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezenost nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele.

24. V řízení pak bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta částka částka, kterou je tak povinna žalobkyni vrátit. Bylo rovněž prokázáno, že žalovaná na tento svůj dluh uhradila jenom částka, k zaplacení tak zbývá částka (11.000,- - 1.460,-). Rovněž bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění shora uvedených pohledávek v rámci předžalobní výzvy ze dne datum, a to ve lhůtě nejpozději do datum. Žalovaná však na tuto výzvu nijak nereagovala, čímž konkludentně akceptovala žalobkyní navrženou dobu plnění. Lze tedy uzavřít, že za této situace nevznikl mezi účastníky spor o přiměřenou dobu plnění (§ 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Žalovaná tak byla povinna do datum svůj závazek vyřešit a od datum je tedy v prodlení. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit z přiznané částky částka úroky z prodlení v požadované výši. Dle , v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 15% p.a. právnická osoba s část věty před středníkem byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.).

25. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části o zaplacení úroků a náhrady nákladů včetně smluvní pokuty zamítnout včetně příslušenství. Smluvní pokuta je totiž svou povahou vedlejším (akcesorickým) právním vztahem závislým na existenci platného závazku hlavního, v němž zajišťuje splnění určité povinnosti. Pokud tedy není platný hlavní závazek, nemůže se uplatnit ujednání o smluvní pokutě a smluvní pokutu nelze přiznat. V rozsahu, v jakém soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok II.).

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení za použití , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě pak měla převážný úspěch žalovaná, které však žádné náklady v rámci řízení nevznikly, a proto soud rozhodl, tak jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.