Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 171/2024-51

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Šídovou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Anonymizováno

zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o 171 791,60 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 135 077,91 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 11. 8. 2023 do 30. 1. 2024 ve výši 9 603,48 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 135 077,91 Kč od 31. 1. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení

a) částky 13 911,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 911,22 Kč od 31. 1. 2024 do zaplacení,

b) částky 7 887,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 887,70 Kč od 31. 1. 2024 do zaplacení,

c) částky 1 173,37 Kč,

d) částky 767,92 Kč,

e) částky 1 270 Kč,

f) částky 2 100 Kč,

se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 68 % v částce 31 924 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 135 077,91 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 11. 8. 2023 do 30. 1. 2024 ve výši 9 603,48 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 135 077,91 Kč od 31. 1. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacenía) částky 13 911,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 911,22 Kč od 31. 1. 2024 do zaplacení,b) částky 7 887,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 887,70 Kč od 31. 1. 2024 do zaplacení,c) částky 1 173,37 Kč,d) částky 767,92 Kč,e) částky 1 270 Kč,f) částky 2 100 Kč,se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 68 % v částce 31 924 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila dne 16. 2. 2024 ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne 17. 5. 2024, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 171 791,60 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel Smlouvu o úvěru Anonymizováno č. číslo, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 155 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal úvěr splatit s úroky v pevně stanovených měsíčních anuitních splátkách ve výši 2 557,67 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla přísně individuální posouzení úvěruschopnosti žalovaného, kdy vycházela z informací získaných od žalovaného v žádosti o úvěr ze dne 3. 7. 2022. Zároveň vyvinula žalobkyně aktivní činnost k získání informací o finančních poměrech žalovaného. Získané informace ověřila nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, zejména nahlédnutím do BRKI, NRKI, insolvenčního rejstříku ISIR, databáze Ministerstva vnitra ČR, a také zohlednila státem publikované údaje o životním a existenčním minimu. Žalobkyně porovnala získané informace o příjmové a výdajové stránce žalovaného s historickými daty Českého statistického úřadu. Porovnáním příjmové a výdajové stránky žalovaného stanovila žalobkyně výši disponibilních příjmů, kterou poměřila výdajovou stránkou, jejíž výši ověřila z interních a externích zdrojů. V případě žalovaného v zaměstnaneckém poměru vycházela žalobkyně z čistého příjmu, který žalovaný doložil v potvrzení o příjmu ve výši 23 428 Kč, kdy toto žalobkyně ověřila výpisem z běžného účtu. Pokud jde o statisticky stanovené výdaje žalovaného, žalobkyně vycházela konkrétně z částky 10 376 Kč. Žalovaný měl vůči žalobkyni v době podání žádosti závazky ve výši 5 084,64 Kč. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 155 000 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr ke dni 25. 7. 2023 zesplatnila a současně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovanou částku 171 791,60 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 148 989,13 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 148 989,13 Kč od 31. 1. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 7 887,7 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 887,7 Kč od 31. 1. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 10 776,85 Kč, částka 767,92 Kč představující úrok z prodlení z částky dlužného obchodního úroku a částka 3 370 Kč představující předepsané poplatky. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), v nepřítomnosti žalovaného, neboť žalovaný se k jednání soudu konaném dne 25. 6. 2024 nedostavil bez omluvy, ač byl k jednání řádně a včas předvolán.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci:

Žalovaný uzavřel dne 3. 7. 2022 s žalobkyní smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Anonymizováno včetně všeobecných produktových podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 155 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 12,45 % ročně a sjednanými poplatky v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši 2 557,67 Kč. Strany si také sjednaly pojištění schopnosti splácet ve výši 254 Kč měsíčně; měsíční splátka tak činila 2 811,67 Kč. RPSN bylo sjednáno ve výši 13,17 %. Žalobkyně se zavázala bez žádosti o čerpání úvěru a bez stanovení jeho účelu poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve prospěch běžného účtu č. č. účtu /viz smlouva o úvěru na č. l. 12 – 15 spisu, vysvětlení některých pojmů na č. l. 24 spisu, formulář pro standardní informace na č. l. 25 – 26 spisu, všeobecné produktové podmínky a sazebník žalobkyně v systému CEPR/. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný uvedl, že je zaměstnán na dobu neurčitou u společnosti právnická osoba. s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 23 428 Kč. Dále uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, má základní vzdělání, nevyživuje žádné další osoby a celkový příjem domácnosti činí 4 000 Kč. Žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků také zjistila, že by se žalovaný měl podílet na nákladech na bydlení v rozsahu 100 % a jeho splátky dříve poskytnutých interních úvěrů měly být 5 084,64 Kč /viz žádost o úvěr na č. l. 16 spisu, vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti na č. l. 19 – 21 spisu/. Žalovaný v době žádosti o spotřebitelský úvěr pobíral měsíční mzdu od zaměstnavatele v dubnu 2022 ve výši 28 577 Kč, v květnu 2022 ve výši 23 519 Kč a v červnu 2022 ve výši 23 766 Kč. Celkové příjmy žalovaného v dubnu 2022 činily 28 956,99 Kč a jeho výdaje 59 108,33 Kč, v květnu 2022 příjmy činily 123 845 Kč a jeho výdaje 112 657,06 Kč a v červnu 2022 potom příjmy činily 24 210 Kč a jeho výdaje 39 789,70 Kč. Dne 23. 4. 2022 a 23. 5. 2022 uhradil žalovaný částku ve výši 3 750,29 Kč označenou jako „Anonymizováno“ a dne 23. 6. 2022 pak částku ve výši 3 570,48 Kč označenou též jako „Anonymizováno“. Dne 16. 5. 2022 byla na účet žalovaného připsána částka ve výši 100 000 Kč označená jako „čerpání úvěrutel. číslo“. Konečný zůstatek na účtu žalovaného byl v rozhodném období (duben až červen 2022) zpravidla menší než počáteční zůstatek /viz výpis z běžného účtu žalovaného v systému CEPR/. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně dne 3. 7. 2022 žalovanému na běžný účet částku ve výši 155 000 Kč /viz výpis z běžného účtu žalovaného v systému CEPR/. Žalovaný úvěr ve výši 155 000 Kč dne 3. 7. 2022 čerpal, se splácením úvěrových splátek se však dostával do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a dopisem ze dne 27. 7. 2023 zůstatek úvěru ke dni 25. 7. 2023 zesplatnila /viz výpis z úvěrového účtu v systému CEPR, oznámení o prohlášení úvěru za splatný na č. l. 18 spisu, poštovní podací arch na č. l. 31 spisu, amortizace na č. l. 22 – 23 spisu/. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 2. 2. 2024 /viz předžalobní upomínky na č. l. 29 a 32 spisu, podací lístky na č. l. 30 a 33 spisu/. Na svůj dluh žalovaný uhradil celkem částku ve výši 19 922,09 Kč /viz amortizace na č. l. 22 – 23 spisu, platební historie na č. l. 27 – 28 spisu, výpis z úvěrového účtu v systému CEPR/.

5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

Žalovaný uzavřel dne 3. 7. 2022 s žalobkyní smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet včetně všeobecných produktových podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 155 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 12,45 % ročně a sjednanými poplatky v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši 2 557,67 Kč. Strany si také sjednaly pojištění schopnosti splácet ve výši 254 Kč měsíčně; měsíční splátka tak činila 2 811,67 Kč. RPSN bylo sjednáno ve výši 13,17 %. Žalobkyně se zavázala bez žádosti o čerpání úvěru a bez stanovení jeho účelu poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve prospěch běžného účtu č. č. účtu. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný uvedl, že je zaměstnán na dobu neurčitou u společnosti právnická osoba. s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 23 428 Kč. Dále uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, má základní vzdělání, nevyživuje žádné další osoby a celkový příjem domácnosti činí 4 000 Kč. Žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků také zjistila, že by se žalovaný měl podílet na nákladech na bydlení v rozsahu 100 % a jeho splátky dříve poskytnutých interních úvěrů měly být 5 084,64 Kč. Žalovaný v době žádosti o spotřebitelský úvěr pobíral měsíční mzdu od zaměstnavatele v dubnu 2022 ve výši 28 577 Kč, v květnu 2022 ve výši 23 519 Kč a v červnu 2022 ve výši 23 766 Kč. Celkové příjmy žalovaného v dubnu 2022 činily 28 956,99 Kč a jeho výdaje 59 108,33 Kč, v květnu 2022 příjmy činily 123 845 Kč a jeho výdaje 112 657,06 Kč a v červnu 2022 potom příjmy činily 24 210 Kč a jeho výdaje 39 789,70 Kč. Dne 23. 4. 2022 a 23. 5. 2022 uhradil žalovaný částku ve výši 3 750,29 Kč označenou jako „Anonymizováno“ a dne 23. 6. 2022 pak částku ve výši 3 570,48 Kč označenou též jako „Anonymizováno“. Dne 16. 5. 2022 byla na účet žalovaného připsána částka ve výši 100 000 Kč označená jako „čerpání úvěrutel. číslo“. Konečný zůstatek na účtu žalovaného byl v rozhodném období (duben až červen 2022) zpravidla menší než počáteční zůstatek. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně dne 3. 7. 2022 žalovanému na běžný účet částku ve výši 155 000 Kč, se splácením úvěrových splátek se však dostával do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 2. 2. 2024. Na svůj dluh žalovaný uhradil celkem částku ve výši 19 922,09 Kč.

6. Soud neučinil žádná skutková zjištění z y označené jako uznání dluhu na č. l. 17 spisu, když tato není vyplněná o identifikační údaje žalovaného a není žalovaným ani podepsána.

7. Soud návrhy žalobkyně na doplnění dokazování dotazem u zřizovatele název. a zřizovatele název právnická osoba. na to, zda a kdy žalobkyně nahlížela v rámci prověřování úvěruschopnosti žalovaného do příslušných registrů, zamítl pro nadbytečnost, když tyto důkazy měly sloužit k prokázání toho, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, tyto důkazy však nic nemohly změnit na závěru soudu, že k řádnému zkoumání nedošlo, jak je podrobně rozvedeno níže.

8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle , (dále jen „o. z.“) a dle , o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (dále jen „ “).

9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

11. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dne 3. 7. 2022 poukázala na bankovní účet žalovaného částku ve výši 155 000 Kč. Soud vzal dále za prokázané, že žalobkyně a žalovaný chtěli uzavřít smlouvu o úvěru, ve které by se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 155 000 Kč, a žalovaný by se zavázal vrátit žalobkyni jistinu úvěru spolu s příslušenstvím. Podle názoru soudu však je nutné na danou smlouvu nahlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou, neboť žalobkyně nezkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu a 2 s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla především z nedoložených osobních, výdělkových a majetkových poměrů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Žalobkyně v daném případě zjistila pouze příjmy žalovaného v průměrné výši 23 428 Kč měsíčně, které také ověřila z výpisu z běžného bankovního účtu žalovaného. Nicméně výdaje, a to ani ty podstatné, zjišťovány a ověřovány nebyly. Žalobkyně uvedla, že měsíční výdaje žalovaného odhadla na základě statistického modelu na částku 10 376 Kč. Takovýto způsob stanovení výdajů ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru není možný. Údaje o životním minimu, normativní náklady na bydlení či jiné statistické údaje o nákladech na bydlení, domácnost a běžnou spotřebu jsou pouze orientační údaje, které je však poskytovatel úvěru povinen ověřit a údaje individualizovat ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr. Nelze přehlédnout, že žalobkyně vedla běžný účet žalovaného, nebyl tak pro ni problém běžné měsíční výdaje žalovaného na bydlení a živobytí zjistit. Kdyby takto žalobkyně postupovala, nemohla by dospět k závěru, že měsíční výdaje žalovaného činí 10 376 Kč, když jeho výdaje v dubnu 2022 činily 59 108,33 Kč, v květnu 2022 činily 112 657,06 Kč a v červnu 2022 potom 39 789,70 Kč. Žalovaný tak ve sledovaných měsících spotřeboval tolik prostředků, kolik daný měsíc obdržel, nebo dokonce více. Tomu odpovídal také rozdíl počátečního a konečného zůstatku na jeho bankovním účtu. Zároveň je třeba zmínit, že byl žalovanému v květnu 2022 poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč, o nějž se mu měsíční příjem navýšil, avšak i ten následně ihned spotřeboval. Žalobkyně měla při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného postupovat o to obezřetněji, když žalovanému poskytla zhruba 5 měsíců před žádostí o předmětný úvěr částku ve výši 250 000 Kč, s jejímž splácením se žalovaný dostal rovněž do prodlení (zjištěno ze spisu vedeného u zdejšího soudu sp. zn. spisová značka). Nadto soud dodává, že u předmětného úvěru ve výši 155 000 Kč byly měsíční splátky ve výši 2 811,67 Kč, nikoliv tedy ve výši 2 557,67 Kč, jak uváděla žalobkyně, neboť v rámci smlouvy bylo také sjednáno pojištění ve výši 254 Kč, které žalovaný v rámci jednotlivých splátek hradil, a které nelze při výpočtu splátek opominout. Pro úplnost soud konstatuje, že skutečnost, že žalovaný splátky předmětného úvěru po určitou dobu hradil, sama o sobě neprokazuje, že byl schopen úvěr splácet, když není zřejmé, z jakých prostředků byl předmětný úvěr splácen (zda se nejednalo o prostředky získané na základě jiných spotřebitelských úvěrů, zápůjček apod.). Nelze proto uzavřít, že byla úvěruschopnost žalovaného zkoumána řádně.

15. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele v zákoně je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností (viz důvodovou zprávu k ). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti ).

16. V poměrech projednávané věci tudíž soud uzavírá, že žalobkyně svou povinnost stanovenou zákonem nesplnila. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Pakliže byla smlouva o úvěru neplatně sjednána, neměla žalobkyně nárok na příslušenství ve formě smluvních úroků, zákonných úroků z prodlení a na jiné související poplatky. Soud proto žalobu v tomto rozsahu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

17. Ohledně zbývající části žalobkyní uplatněné pohledávky soud uvádí, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 3. 7. 2022 jistinu ve výši 155 000 Kč bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost předmětné smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Jelikož však žalovaný uhradil žalobkyni na bezdůvodné obohacení částku 19 922,09 Kč, zbývá mu povinnost vrátit žalobkyni toliko částku 135 077,91 Kč. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, bylo oznámení o prohlášení úvěru za splatný, odeslané dne 28. 7. 2023, které se do dispozice žalovaného dostalo dne 31. 7. 2023, kdy byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí, což si soud ověřil na webových stránkách České pošty a.s. www.ceskaposta.cz. Splatnost dluhu dle textu výzvy nastala dne 10. 8. 2023. Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle o. z. v jí požadované výši. Lhůta k plnění byla určena v souladu s (výrok I. tohoto rozsudku).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 31 924 Kč (částka je zaokrouhlena na celé koruny), přičemž tato částka představuje 68 % z jejich celkové výše 46 947,20 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 84 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 16 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 872 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 171 791,60 Kč sestávající z částky 7 980 za každý ze čtyř úkonů uvedených v a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepsání žaloby a účast na jednání soudu dne 25. 6. 2024) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 6 955,20 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle (výrok III. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.