Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 34/2019-333
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci
žalobce: Město Moravské Budějovice, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem JUDr. Stanislavem Juránkem sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částky 13 992 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 13 922 Kč s 8,05% zákonným úrokem z prodlení z částky 2 863 Kč od 1. 6. 2016 do zaplacení, z částky 5 778 Kč od 1. 6. 2017 do zaplacení a z částky 5 281 Kč od 1. 6. 2018 do zaplacení.
II. V části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení poplatku z prodlení ve výši 1 promile za každý započatý den prodlení z částky 2 863 Kč od 1. 6. 2016 do zaplacení, z částky 5 778 Kč od 1. 6. 2017 do zaplacení a z částky 5 281 Kč od 1. 6. 2018 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku 11 385 Kč, a to k rukám Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 advokátky se sídlem adresa.
IV. Žalobce i žalovaná jsou povinni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit ČR - Okresnímu soudu v Třebíči na nákladech státu: žalobce částku 11 167 Kč, žalovaná částku 6 281 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 13 922 Kč s 8,05% zákonným úrokem z prodlení z částky 2 863 Kč od 1. 6. 2016 do zaplacení, z částky 5 778 Kč od 1. 6. 2017 do zaplacení a z částky 5 281 Kč od 1. 6. 2018 do zaplacení.II. V části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení poplatku z prodlení ve výši 1 promile za každý započatý den prodlení z částky 2 863 Kč od 1. 6. 2016 do zaplacení, z částky 5 778 Kč od 1. 6. 2017 do zaplacení a z částky 5 281 Kč od 1. 6. 2018 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku 11 385 Kč, a to k rukám , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, advokátky se sídlem , adresa, .IV. Žalobce i žalovaná jsou povinni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit ČR - Okresnímu soudu v Třebíči na nákladech státu: žalobce částku 11 167 Kč, žalovaná částku 6 281 Kč.
1. Podanou žalobou domáhal se žalobce prostřednictvím svého právního zástupce stanovení povinnosti žalované zaplatit mu částku 14 268 Kč s poplatkem z prodlení ve výši 1 promile (nejméně však 10 Kč za každý i započatý měsíc prodlení) za každý dne prodlení z částky 2 979 Kč od 1. 6. 2016 do zaplacení, 5 910 Kč od 1. 6. 2017 do zaplacení, 5 379 Kč od 1. 6. 2018 do zaplacení z titulu neuhrazeného vyúčtování služeb.
2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila s tím, že jednotlivá vyúčtování služeb za období let 2015, 2016 a 2017 považuje za nesprávná. Konkrétně pak nesprávnost spatřuje v blíže nevysvětlených dopočtech spotřeby vody a přepočtech její ceny nad rámec ceny vodného a stočného platného pro rok 2015 mj. pro adresa ve výši 85,73 Kč/m3. Za rok 2015 např. dle bližší kalkulace rozúčtování TUV pro byty (celý bytový dům) udává žalobce spotřebu podle vodoměru pro kotelnu 351 m3 a podle poměrových měřidel v jednotlivých bytech 278 m3 s tím, že z ceny 85,73 Kč/3, na základě zjištěného rozdílu, pro tyto účely vyrobí cenu 108,24 Kč/m3. U studené vody postupuje obdobně a odchylka je zřejmě ještě vyšší. Jde o navýšení blížící se 30%. Takový postup nemá oporu v právních předpisech a případné odchylky měření dosahují značné výše, kterou nelze považovat za běžnou či akceptovatelnou s tím, že navíc bude bez dalšího přenesena pronajímatelem na nájemce. Částka neoprávněně účtovaná jen v souvislosti s navýšením cen vody dosahuje u žalované pro rok 2015 minimálně 1 912,84 Kč. Obdobná situace se týká i vyúčtování za další období, kterých se týká žaloba. V tomto směru pak žalovaná navrhla provedení znaleckého zkoumání.
3. Soud, vycházeje ze znění podané žaloby a doplňujících vyjádření účastníků, provedl dále dokazování zejména kopií smlouvy o nájmu bytu ze dne 24. 11. 2014, kopií výpočtového listu platného od 1. 12. 2014, protokolem o vyúčtování služeb za období 2015/01 – 2015/12, protokolem o vyúčtování služeb za období 2016/1 - 2016/12, protokolem o vyúčtování služeb za období 2017/01 - 2017/12, výpisem konta k datu 21. 2. 2019, předsoudní výzvou ze dne 2. 5. 2019, korespondencí účastníků, pokladními doklady, znaleckým posudkem Ing. Martina Škopka č. 003/158/20, dodatky č. 158/20-D01 a 003-158/20-D02, VY01-003-158/20, výslechem znalce a přehledy odečtů měřidel a fotodokumentací.
4. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci:
Žalobce uzavřel s žalovanou dne 24. 11. 2014 smlouvu o nájmu bytu, podle níž jí pronajal byt č. hodnota o velikosti 1+1 v 2. podlaží domu č.p. 904 na adresa, a to na dobu neurčitou. Nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu byly splatné dle č.l. V.2 a VI.2.5 nájemní smlouvy vždy do posledního dne daného kalendářního měsíce, výše záloh na služby činila od 1. 12. 2014 dle výpočtového listu z 24. 11. 2014 částku 1 680 Kč měsíčně. Dle čl. 2.7. smlouvy o nájmu bytu vyúčtuje pronajímatel (zde žalobce) skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby nájemci (zde žalované) vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 30. dubna roku následujícího po zúčtovacím období. Finanční vyrovnání provedou pronajímatel a nájemce v dohodnuté lhůtě do 31. 5. roku následujícího po zúčtovacím období. V případě nedoplatku vyplývajícího z vyúčtování je nájemce zavázán tento nedoplatek uhradit pronajímateli dle dispozic uvedených ve vyúčtování.
5. Na základě výše uvedeného žalobce zaslal žalované: 1) protokol o vyúčtování služeb za období 2015/01-2015/12 ze dne 7. 4. 2016 na částku 9 079 Kč, splatnou dne 31. 5. 2016, žalovaná na tuto vyúčtovanou částku uhradila doposud ve splátkách pouze 6 100 Kč a jako dluh tak zůstává částka 2 979 Kč, 2) protokol o vyúčtování služeb za období 2016/1-2016/12 ze dne 4. 4. 2017 na částku 8 310 Kč splatnou dne 31. 5. 2017, žalovaná na tuto vyúčtovanou částku uhradila doposud ve splátkách pouze 2 400 Kč a jako dluh tak zůstává částka 5 910 Kč, 3) protokol o vyúčtování služeb za období 2017/1-2017/12 ze dne 5. 4. 2018 na částku 6 779 Kč, splatnou dne 31. 5. 2018, žalovaná na tuto vyúčtovanou částku uhradila doposud na splátkách pouze 1 400 Kč a jako dluh zůstává částka 5 379 Kč.
6. Na službách souvisejících s užíváním bytu tedy žalovaná dle výše cit. protokolů dluží k datu podání žaloby celkem částku 14 268 Kč, kterou i přes výzvu neuhradila. V průběhu řízení vzal žalovaný žalobu jako nedůvodnou zpět co do částky celkem 116 Kč za rok 2015, 132 Kč za rok 2016 a 98 Kč za rok 2017 a soud proto řízení v této části zastavil.
7. Ze znaleckých posudků znalce Ing. Martina Škopka č. 003/158/20, dodatků č. 158/20-D01, 003-158/20-D02, VY01-003-158/20 a zejména výslechu znalce před soudem vyplynulo, že nesprávně účtovaná byla žalované spotřeba vody za období let 2015 - 2017 v částce 346,74 Kč, přičemž vyúčtování žalovaného pak absentovalo některé zákonné náležitosti, částečně pak byla nesprávná i terminologie použitá žalobcem ve vyúčtování, tedy si musel jako odborník některé věci dovodit.
8. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ust. § 2 .235 a násl. občanského zákoníku otázku úroku z prodlení pak posuzoval podle ustanovení § 1970 zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku v platném znění.
9. V projednávané věci soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru, že ačkoli žalobce jako pronajímatel předal žalované jako nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistil tak plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním předmětu nájmu bytu, žalovaná nedostála svým povinnostem zákonným a smluvním povinnostem, tedy povinnostem platit pronajímateli za služby vyúčtované částky a za roky 2015 - 2017 pak žalobci konkrétně dluží v souvislosti s odběrem vody celkem 13 922 Kč. V části žaloby týkající se příslušenství pohledávky má pak soud za zcela prokázané, že žalovaná se po obdržení jednotlivých protokolů o vyúčtování dostala vždy k 1. dni 6 měsíce do prodlení s plněním peněžního závazku a soud tak žalobci přiznal dle ust. § 1970 NOZ právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši odpovídající zákonným kritériím. Ve vztahu k tvrzeným formálním nedostatkům vyúčtování žalobce pak soud uvádí, že přes znalcem uvedené nedostatky nepovažuje bez dalšího vyúčtování za neplatná a proto z těchto (mimo nesprávného vyúčtování co do částky 346,74 Kč) vycházel.
10. S ohledem na výše uvedené pak soud rozhodl o návrhu žalobce ve znění výrokové části pod bodem I. tohoto rozhodnutí.
11. Výrokem II. pak byl soud nucen žalobu co do požadovaného příslušenství – poplatku z prodlení zamítnout, neboť tento byl od 1. 1. 2016 novelou č. 104/2015 zákona č. 67/2013 Sb. zrušen.
12. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. , kdy soud s ohledem na zamítavý výrok II. rozsudku (kdy výše žalované částky 13 922 Kč a požadovaného poplatku z prodlení 29 326 Kč činila ke dni vyhlášení rozsudku celkem 43 318 Kč) ve věci převážně úspěšné žalované přiznal 64% náhradu nákladů řízení, a to 6 úkonů právní služby po 1 700 Kč, po částečném zpětvzetí 3 úkony právní služby po 1 660 Kč a 9 x 300 Kč rež. paušály, to vše ve smyslu vyhl. č. 177/1996 Sb. , tedy náklady řízení v celkové výši 11 385 Kč.
13. Konkrétní způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalované nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu ; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.
14. Výrokem IV. pak soud rozhodl ve smyslu ust. § 148 o.s.ř. o povinnosti účastníků uhradit v průběhu řízení vzniklé náklady státu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči ve třech vyhotoveních (ustanovení §§ 201 a 204 odst. 1 občanského soudního řádu ).
Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (ustanovení § 202 odst. 3 občanského soudního řádu ).