Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
11 C 96/2024-117
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Spanilou ve věci
žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
t. č. Věznice Praha-Pankrác, Soudní 988/1, Praha 4, 140 57
o 261 706,16 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 261 706,16 Kč
- s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 600,37 Kč od 5. 9. 2017 do 18. 7. 2022,
- s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 35 239,67 Kč od 5. 9. 2017 do 18. 7. 2022,
- s úrokem ve výši 10,6 % ročně z částky 257 491,16 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení,
- s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 257 491,16 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 45 607,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 261 706,16 Kč- s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 600,37 Kč od 5. 9. 2017 do 18. 7. 2022,- s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 35 239,67 Kč od 5. 9. 2017 do 18. 7. 2022,- s úrokem ve výši 10,6 % ročně z částky 257 491,16 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení,- s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 257 491,16 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 45 607,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky výše uvedené s odůvodněním, že právnická osoba. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 5. 9. 2017 smlouvu o úvěru č. tel. číslo, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 350 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 165,34 Kč. Při posuzování jeho úvěruschopnosti vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z údajů poskytnutých jí žalovaným; právní předchůdkyně žalobkyně stanovila příjem žalovaného na základě potvrzení o výši příjmu ve výši 29 969 Kč, výdaje žalovaného stanovila právní předchůdkyně žalobkyně s ohledem na životní minimum a normativní náklady na bydlení a došla k částce 8 165,40 Kč. Peněžní prostředky byly poskytnuty žalovanému dne 5. 9. 2017 na jeho bankovní účet. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, a tak právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr ke dni 18. 7. 2022 za okamžitě splatný. Celkem žalovaný uhradil na svůj dluh částku 258 348,28 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na společnost I-Xon, a. s. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023 a dále na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2023.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (ust. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “) a ust. § 115a o. s. ř). Žalobkyně uvedla, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí již v žalobě. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval a soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.
4. Z listinných důkazů byla učiněna následující skutková zjištění:
5. Ze žádosti o úvěr ze dne 5. 9. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že bydlí v pronajatém bytě, je svobodný, je zaměstnán od 1. 5. 2017 na dobu neurčitou, jeho průměrný čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce dosahoval výše 29 969 Kč, přičemž předložil právní předchůdkyni žalobkyně potvrzení o příjmu.
6. Z vyjádření právní předchůdkyně žalobkyně k procesu posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila příjem klienta z doložených dokumentů. Výdaje žalovaného stanovila na základě částky životního minima a částky normativních nákladů.
7. Z potvrzení o výši příjmu žalovaného ze dne 5. 9. 2017 bylo zjištěno, že jeho čistý měsíční příjem za poslední tři měsíce před poskytnutím úvěru dosahoval výše 29 969 Kč.
8. Ze smlouvy o úvěru ze dne 5. 9. 2017 bylo zjištěno, že výše úvěru byla sjednána na částku 350 000 Kč, měsíční výše splátky byla stanovena na 5 165,34 Kč včetně pojištění, roční úroková sazba ve výši 10,60 %. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, představovala 573 311,50 Kč. Součástí smlouvy jsou rovněž všeobecné produktové podmínky právní předchůdkyně žalobkyně účinné od 1. 9. 2014. Stejné informace vyplývají z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.
9. Ze sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od 1. 3. 2017 bylo zjištěno, že strany si mezi sebou ujednaly výši poplatků, mimo jiné za zaslání upomínky ve výši 600 Kč a zesplatnění úvěru ve výši 300 Kč.
10. Ze základních produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru účinných od 1. 8. 2017 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně mohla v případě kteréhokoliv porušení smluvní povinnosti žalovaného rozhodnout prohlášení úvěru za splatný.
11. Z platební historie bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 5. 9. 2017 částku ve výši 350 000 Kč.
12. Z upomínek žalovaného na uhrazení nedoplatku ze dne 22. 7. 2020, dne 23. 8. 2020, dne 22. 3. 2022, dne 19. 4. 2022 a dne 2. 7. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl opakovaně upomínán k úhradě svého dluhu.
13. Z dopisu ze dne 20. 7. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru.
14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na společnost I-Xon a. s., a to k okamžiku připsání úplaty na účet. Rovněž byla předložena příloha č. 1, která obsahuje jméno žalovaného pod bodem 133. Dle potvrzení ze dne 18. 9. 2023 společnost I-Xon a. s. uhradila právní předchůdkyni žalobkyně úplatu za pohledávky.
15. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 9. 2023 a podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn.
16. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 9. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl o postoupení na žalobkyni vyrozuměn.
17. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností I-Xon, a. s. a žalobkyní včetně přílohy č. 1 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, k čemuž došlo podpisem této smlouvy.
18. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 9. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu před podáním žaloby.
19. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného ke dni 18. 9. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně evidovala u žalovaného nesplacenou jistinu ve výši 257 491,16 Kč.
20. Na základě provedeného dokazování dopěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 5. 9. 2017 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému finanční částku ve výši 350 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 165,34 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně si před poskytnutím úvěru ověřila výši příjmu žalovaného. Výdajovou stránkou žalovaného se právní předchůdkyně žalobkyně nezabývala a stanovila jeho výdaje prostřednictvím svého modelu na základě životního minima a normativních nákladů na bydlení. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, a tak právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr ke dni 18. 7. 2022 za okamžitě splatný. Celkem žalovaný uhradil na svůj dluh částku 258 348,28 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na společnost I-Xon, a. s. a dále na žalobkyni.
21. Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
22. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
23. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
24. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
25. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
26. Dle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
27. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
28. Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval otázkou zkoumání úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. I když právní předchůdkyně žalobkyně v tomto případě řádně nezkoumala výdajovou stránku žalovaného a pouze si ověřila jeho příjmy, toto zjištění samo o sobě neznamená, že žalovaný nebyl schopen úvěr splácet, a že mu neměl být poskytnut. Soud má za prokázané, že od poskytnutí úvěru, tedy 5. 9. 2017, až do roku 2022 žalovaný úvěr řádně splácel a celkem uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 258 348,28 Kč. Smlouvu je tedy třeba považovat za platnou (v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023 ). Na základě smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně umožnila žalovanému čerpat finanční částku ve výši 350 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným smluvním úrokem a poplatky. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil řádně a včas a právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr v souladu s podmínkami ujednanými ve smlouvě zesplatnila dne 18. 7. 2022 a vyzvala žalovaného, aby dlužnou částku uhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. Protože žalovaný dluh ve lhůtě splatnosti neuhradil, dostal se ode dne následujícího po splatnosti do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 45 607 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 469 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 261 706,16 Kč sestávající z částky 9 380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 040 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.