Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
45 C 20/2023-69
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Anonymizováno.Anonymizováno. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 283 671,15 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 108 945,91 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 108 945,91 Kč od 20. 9. 2022 do zaplacení, a částku 70 158,32 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 70 158,32 Kč od 20. 9. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 46 043,59 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7,62 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 151,91 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 154 989,5 Kč od 8. 1. 2022 do 19. 9. 2022, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 46 043,59 Kč od 20. 9. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 9,9 % ročně z částky 131 596,39 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, částky 58 523,33 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,66 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 038,73 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 128 681,65 Kč od 8. 1. 2022 do 19. 9. 2022, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 58 523,33 Kč od 20. 9. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 9,9 % ročně z částky 106 887,53 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 108 945,91 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 108 945,91 Kč od 20. 9. 2022 do zaplacení, a částku 70 158,32 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 70 158,32 Kč od 20. 9. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 46 043,59 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7,62 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 151,91 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 154 989,5 Kč od 8. 1. 2022 do 19. 9. 2022, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 46 043,59 Kč od 20. 9. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 9,9 % ročně z částky 131 596,39 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, částky 58 523,33 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,66 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 038,73 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 128 681,65 Kč od 8. 1. 2022 do 19. 9. 2022, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 58 523,33 Kč od 20. 9. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 9,9 % ročně z částky 106 887,53 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne 7. 12. 2022 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 283 671,15 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba., dříve Anonymizováno Anonymizováno, AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 2. 11. 2020 smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v 84měsíčních splátkách po 2 708 Kč (první splátka splatná dne 2. 12. 2020). Splátky měly být hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného č. č. účtu, žalovaný byl povinen zajistit na účtu dostatek disponibilních prostředků. Úroková sazba byla stanovena v neměnné výši 9,90 % ročně. Předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr před jeho poskytnutím, a to především na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, informací získaných z interních zdrojů, s ohledem na výši úvěru. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, ani přes písemné upozornění, proto předchůdkyně žalobkyně s účinností ke dni 7. 1. 2022 úvěr zesplatnila, vzniklo jí oprávnění požadovat po žalovaném okamžité zaplacení veškerých závazků ze smlouvy a rovněž právo na zaplacení smluvní pokuty. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr vrátil 41 054,09 Kč (do zesplatnění úvěru 29 101,10 Kč, od zesplatnění úvěru do postoupení pohledávky 11 952,99 Kč). Předchůdkyně žalobkyně dále uzavřela s žalovaným dne 12. 12. 2019 smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v 84měsíčních splátkách po 3 310 Kč (první splátka splatná dne 12. 1. 2020). Splátky měly být hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného č. č. účtu, žalovaný byl povinen zajistit na účtu dostatek disponibilních prostředků. Úroková sazba byla stanovena v neměnné výši 9,90 % ročně. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, ani přes písemné upozornění, proto předchůdkyně žalobkyně s účinností ke dni 7. 1. 2022 úvěr zesplatnila, vzniklo jí oprávnění požadovat po žalovaném okamžité zaplacení veškerých závazků ze smlouvy a rovněž právo na zaplacení smluvní pokuty. Předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr před jeho poskytnutím, a to především na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, informací získaných z interních zdrojů a s ohledem na výši úvěru. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr vrátil 129 841,68 Kč (do zesplatnění úvěru 69 511 Kč, od zesplatnění úvěru do postoupení pohledávky 60 330,68 Kč). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 8. 2022 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný své závazky nesplnil ani po předžalobní upomínce.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.
4. Z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb č. Anonymizováno ze dne 9.12.2019 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba.) a žalovaný uzavřeli dne 9. 12. 2019 smlouvu, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytovala (resp. bylo umožněno poskytovat) žalovanému bankovní služby dle aktuální nabídky.
5. Z Návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne 12.12.2019 bylo zjištěno, že žalovaný podal dne 12. 12. 2019 návrh na uzavření smlouvy o úvěru adresovaný předchůdkyni žalobkyně, kdy žádal o úvěr ve výši 200 000 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 9,90 %, s vrácením úvěru formou 84 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 310 Kč. Výše celkové částky, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 278 029,40 Kč.
6. Z Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne 12.12.2019 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně návrh na uzavření smlouvy podaný žalovaným bezvýhradně akceptovala a poskytla žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 9,90 % ročně, s vrácením úvěru formou 84 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 310 Kč. Výše celkové částky, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 278 029,40 Kč, RPSN 10,35 %. Splácení mělo být realizováno inkasem z běžného účtu č. č. účtu, první splátka byla splatná dne 12. 1. 2020, poslední splátka dne 12. 12. 2026.
7. Z Poslední výzvy – smlouva o půjčce č. hodnota ze dne 20.12.2021 a poštovního podacího archu ze dne 21.12.2021 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 11 018,29 Kč s upozorněním pro případ nezaplacení na možný požadavek na jednorázové splacení celé půjčky a úhradu smluvní pokuty.
8. Z Návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne 2.11.2020 bylo zjištěno, že žalovaný podal dne 2. 11. 2020 prostřednictvím internetového bankovnictví návrh na uzavření smlouvy o úvěru adresovaný předchůdkyni žalobkyně, kdy žádal o úvěr ve výši 150 000 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 9,90 % ročně, s vrácením úvěru formou 84 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 483 Kč (bez pojištění ve výši 225 Kč). Výše celkové částky, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 208 503,88 Kč.
9. Z Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne 2.11.2020 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně návrh na uzavření smlouvy podaný žalovaným akceptovala a poskytla žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 9,90 % ročně, s vrácením úvěru formou 84 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 483 Kč (+ 225 Kč měsíční poplatek za pojištění schopnosti splácet). Výše celkové částky, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 208 503,88 Kč, RPSN 10,36 %. Splácení mělo být realizováno inkasem z běžného účtu č. č. účtu, první splátka byla splatná dne 2. 12. 2020.
10. Z Poslední výzvy – smlouva o půjčce č. hodnota ze dne 20.12.2021 a poštovního podacího archu ze dne 21.12.2021 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 9 201 Kč s upozorněním pro případ nezaplacení na možný požadavek na jednorázové splacení celé půjčky a úhradu smluvní pokuty.
11. Žalobkyně dále předložila Produktové obchodní podmínky Anonymizováno Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno pro půjčky účinné od 25.5.2018, Sazebník Anonymizováno Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno pro občany platný od 7.12.2019, právnická osoba podmínky Anonymizováno Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno účinné od 1.7.2020.
12. Z Oznámení o zesplatnění půjčky/výzva k úhradě závazku ze dne 7.1.2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr poskytnutý na základě smlouvy o půjčce reg.č. hodnota za okamžitě splatný ke dni 7. 1. 2022 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 168 265,60 Kč nejpozději do 10 dnů od data vyhotovení výzvy, a to zajištěním dostatečného zůstatku na běžném účtu.
13. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25.8.2022, Potvrzení o zaplacení úplaty ze dne 30.8.2022, Přílohy č. 1 ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 29.8.2022 bylo zjištěno, že pohledávky za žalovaným ze shora uvedených smluv byly postoupeny žalobkyni.
14. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12.9.2022 (vs var. symbol) a poštovního podacího archu ze dne 13.9.2022 (list 4) bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky vedené na běžném účtu č. hodnota.
15. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12.9.2022 (vs var. symbol) a poštovního podacího archu ze dne 13.9.2022 (list 5) bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky vedené na běžném účtu č. hodnota.
16. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne 18.11.2022 a podacího lístku ze dne 18.11.2022 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zaslal před podáním žaloby žalovanému výzvu s upozorněním, že je v prodlení se splácením dluhu z předmětných úvěrů a na možnost podání žaloby k soudu v případě nezaplacení uvedených závazků.
17. Z Výpisu z obchodního rejstříku spol. právnická osoba. ze dne 7.6.2018 byla zjištěna subjektivita žalobkyně ke dni pořízení výpisu.
18. Z Transakční historie ke smlouvě č. hodnota bylo zjištěno, že dne 2. 11. 2020 žalovaný na základě smlouvy č. hodnota čerpal úvěr ve výši 150 000 Kč, a dále jsou zde evidovány průběžné úhrady prováděné žalovaným, kdy celkem v souvislosti s úvěrem žalovaný vrátil 41 054,09 Kč.
19. Z Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta vč. příloh (záznam údajů k žádosti a výpis z úvěrových registrů) ze dne 31.10.2020 bylo zjištěno, že byl zjištěn postup předchůdkyně žalobkyně při schvalování úvěrů včetně předmětného úvěru poskytnutého žalovanému, kdy předchůdkyně žalobkyně uvedla, že vycházela ze vstupních informací, které žalovaný v době žádosti deklaroval. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného bylo využito interních a externích datových zdrojů, prošetřila výši příjmu, přičemž vycházela jak z údajů uvedených žalovaným, tak z nezávislého zhodnocení a ověření, prověřila doklady, existující exekuce, informace z externích úvěrových registrů BRKI/NRKI a SOLUS, insolvenční rejstřík byl bez záznamu, příjmy ověřila statistickým modelem, který v případě nízké věrohodnosti příjmu spouští proces sběru dalších dokladů, pravidelné výdaje, jako jsou splátky stávajících úvěrů, náklady na domácnost, pokrytí potřeb dětí, životní minimum, náklady na bydlení – nákladové složky se stanovují portfoliovým způsobem na základě aktuálních statistických dat státních úřadů a zohledňují strukturu domácnosti, způsob bydlení a místo bydliště a porovnávají se s deklarovanými. Do výpočtu volných zdrojů klienta se berou vždy vyšší výdaje. Deklarovaný příjem 30 000 Kč byl ověřen s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě osobních předpokladů. Zohledněny byly výdaje ve výši 19 432 Kč, z toho splátky stávajících úvěrů ve výši 7 902 Kč, výdaje na bydlení včetně hypotéky ve výši 4 670 Kč, výdaje na živobytí 3 860 Kč a ostatní výdaje 3 000 Kč. Podle vyhodnocení na splátku úvěru a nepředvídané výdaje zbývalo žalovanému celkem 10 568 Kč a byl tedy schopen úvěr splácet. Předchůdkyně žalobkyně evidovala údaje o žádosti žalovaného o úvěr a o žalovaném s tím, že žalovaný při podání žádosti uvedl, že je ženatý, typ bydlení jiné, má magisterské vzdělání, je zaměstnán u zaměstnavatele IČO IČO, s příjmem ze zaměstnání 30 000 Kč, deklaroval měsíční výdaje na bydlení 3 000 Kč, na živobytí ve výši 2 000 Kč a rodinné náklady a ostatní výdaje ve výši 3 000 Kč, pravděpodobnost splacení úvěru byla vyhodnocena na 99,34 %. Splátkové zatížení u předchůdkyně žalobkyně činilo 182 770 Kč s měsíční splátkou 3 310 Kč, splátkové zatížení z úvěrových registrů se splátkou ve výši 9 860 Kč. Při výpočtu platební kapacity žalovaného byly započteny výdaje na bydlení ve výši 4 670 Kč, životní náklady 3 860 Kč, další výdaje 3 000 Kč, v době žádosti měl mít žalovaný platební kapacitu 10 568 Kč. Žádost o spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši 150 000 Kč, s úrokovou sazbou 9,90 %, s vrácením úvěru ve formě 84měsíčních splátek ve výši 2 483 Kč byla schválena. V úvěrových registrech měl žalovaný evidované 4 kontrakty u dvou institucí, z toho dva existující a dva předčasně ukončené. Od 12. 12. 2019 měl osobní úvěr se zůstatkem nesplacené jistiny 184 557 Kč a měsíční splátkou 3 310 Kč, a od 24. 1. 2017 měl spotřební úvěr se zůstatkem nesplacené jistiny 488 460 Kč a měsíční splátkou 9 860 Kč.
20. Z Transakční historie ke smlouvě č. hodnota bylo zjištěno, že dne 12. 12. 2019 žalovaný na základě smlouvy č. hodnota čerpal úvěr ve výši 200 000 Kč, a dále jsou zde evidovány průběžné úhrady prováděné žalovaným, kdy celkem v souvislosti s úvěrem žalovaný zaplatil 129 841,68 Kč.
21. Z Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta vč. příloh (záznam údajů k žádosti a výpis z úvěrových registrů) ze dne 9.12.2019 bylo zjištěno, že byl zjištěn postup předchůdkyně žalobkyně při schvalování úvěrů včetně předmětného úvěru poskytnutého žalovanému, kdy předchůdkyně žalobkyně uvedla, že vycházela ze vstupních informací, které žalovaný v době žádosti deklaroval. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného bylo využito interních a externích datových zdrojů, prošetřila výši příjmu, přičemž vycházela jak z údajů uvedených žalovaným, tak z nezávislého zhodnocení a ověření, prověřila doklady, existující exekuce, informace z externích úvěrových registrů BRKI/NRKI a SOLUS, insolvenční rejstřík byl bez záznamu, příjmy ověřila statistickým modelem, který v případě nízké věrohodnosti příjmu spouští proces sběru dalších dokladů, pravidelné výdaje, jako jsou splátky stávajících úvěrů, náklady na domácnost, pokrytí potřeb dětí, životní minimum, náklady na bydlení – nákladové složky se stanovují portfoliovým způsobem na základě aktuálních statistických dat státních úřadů a zohledňují strukturu domácnosti, způsob bydlení a místo bydliště a porovnávají se s deklarovanými. Do výpočtu volných zdrojů klienta se berou vždy vyšší výdaje. Deklarovaný příjem 65 000 Kč byl ověřen s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě osobních předpokladů. Zohledněny byly výdaje ve výši 34 094 Kč, z toho splátky stávajících úvěrů ve výši 8 900 Kč, výdaje na bydlení ve výši 4 559 Kč, výdaje na živobytí 4 635 Kč a ostatní výdaje 16 000 Kč. Podle vyhodnocení na splátku úvěru a nepředvídané výdaje zbývalo žalovanému celkem 30 906 Kč a byl tedy schopen úvěr splácet. Předchůdkyně žalobkyně evidovala údaje o žádosti žalovaného o úvěr a o žalovaném s tím, že žalovaný při podání žádosti uvedl, že je ženatý, počet osob v domácnosti 3, počet vyživovaných osob 1, typ bydlení pronajatý dům/byt, má středoškolské vzdělání, je podnikatel IČO IČO, s příjmem z podnikání 65 000 Kč, deklaroval měsíční splátky úvěrů 8 900 Kč, výdaje na živobytí 4 000 Kč a další výdaje 16 000 Kč. Pravděpodobnost splacení úvěru byla vyhodnocena na 99,75 %. Splátkové zatížení z úvěrových registrů bylo ve výši 9 860 Kč. Při výpočtu platební kapacity žalovaného byly započteny výdaje na domácnost ve výši 4 559 Kč, životní náklady 3 410 Kč, výdaje na vyživované děti 1 225 Kč, další výdaje 16 000 Kč. V době podání žádosti měl mít žalovaný platební kapacitu 30 906 Kč. Žádost o spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši 200 000 Kč, s úrokovou sazbou 9,90 %, s vrácením úvěru ve formě 84měsíčních splátek ve výši 3 310 Kč byla schválena. V úvěrových registrech měl žalovaný evidované 3 kontrakty u jedné instituce, z toho jeden existující a dva předčasně ukončené. Od 24. 1. 2017 měl spotřební úvěr se zůstatkem nesplacené jistiny 543 808 Kč a měsíční splátkou 9 860 Kč.
22. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel dne 12. 12. 2019 s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru. V souvislosti s touto smlouvou čerpal žalovaný bezhotovostně 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 9,90 % ročně v pravidelných 84měsíčních splátkách ve výši 3 310 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným a z údajů zjištěných z bankovních a nebankovních registrů klientských informací. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je ženatý, v jeho domácnosti žijí tři osoby, má jednu vyživovací povinnost, bydlí v pronajatý domě/bytě, jeho příjem z podnikání činí 65 000 Kč. Dále deklaroval měsíční splátky úvěrů 8 900 Kč, výdaje na živobytí 4 000 Kč a další výdaje 16 000 Kč. Splátkové zatížení z úvěrových registrů bylo ve výši 9 860 Kč. faktický příjem a výdaje žalovaného předchůdkyně žalobkyně neověřovala. V době podání žádosti měl žalovaný evidované další tři úvěry, z toho jeden existující a dva předčasně ukončené. Od 24. 1. 2017 měl spotřební úvěr se zůstatkem nesplacené jistiny 543 808 Kč a měsíční splátkou 9 860 Kč. Jelikož žalovaný nehradil splátky předmětného úvěru řádně a včas, předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 7. 1. 2022. Žalovaný na úvěr vrátil celkem 129 841,68 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dále uzavřel dne 2. 11. 2020 s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru. V souvislosti s touto smlouvou čerpal žalovaný bezhotovostně 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 11,90 % ročně v pravidelných 84měsíčních splátkách ve výši 2 708 Kč (včetně pojistného 225 Kč). Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným a z údajů zjištěných z bankovních a nebankovních registrů klientských informací. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je ženatý, způsob bydlení nespecifikoval (jiné), byl zaměstnán u zaměstnavatele IČO IČO, s příjmem ze zaměstnání 30 000 Kč. Dále deklaroval měsíční výdaje na bydlení 3 000 Kč, na živobytí ve výši 2 000 Kč a rodinné náklady a ostatní výdaje ve výši 3 000 Kč. V době podání žádosti o úvěr měl žalovaný evidované 4 úvěrové smlouvy, z toho dva existující závazky a dva předčasně ukončené. Od 12. 12. 2019 měl osobní úvěr se zůstatkem nesplacené jistiny 184 557 Kč a měsíční splátkou 3 310 Kč, a od 24. 1. 2017 měl spotřební úvěr se zůstatkem nesplacené jistiny 488 460 Kč a měsíční splátkou 9 860 Kč. Jelikož žalovaný nehradil splátky předmětného úvěru řádně a včas, předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 7. 1. 2022. Žalovaný na úvěr vrátil celkem 41 054,09 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení dlužných částek.
23. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
24. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
25. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
26. Dle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
27. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
28. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
29. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
30. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
31. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu absolutně neplatnou.
32. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně s žalovaným měla uzavřít dne 12. 12. 2019 smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku , na jejímž základě žalovaný obdržel od předchůdkyně žalobkyně bezhotovostně částku ve výši 200 000 Kč, kdy úvěr měl být splacen formou 84měsíčních splátek po 3 310 Kč, a dále že předchůdkyně žalobkyně s žalovaným měla uzavřít dne 2. 11. 2020 další smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku , na jejímž základě žalovaný obdržel od předchůdkyně žalobkyně bezhotovostně částku ve výši 150 000 Kč, kdy úvěr měl být splacen formou 84měsíčních splátek po 2 708 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv o spotřebitelských úvěrech řádně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud obě předmětné smlouvy neplatnými. Předchůdkyně žalobkyně sice formálně zjišťovala příjmy a výdaje žalovaného, vycházela však pouze z údajů poskytnutých žalovaným, ze zjištění z úvěrových registrů a ze statistických dat. Skutečné příjmy a výdaje žalovaného ani jeho osobní poměry nijak neověřovala. A to ani poté co zjistila další závazky žalovaného, kdy měl žalovaný další úvěr s měsíční splátkou 9 860 Kč a nesplacenou jistinou ve výši 543 808 Kč, resp. 488 460 Kč. Předchůdkyně žalobkyně učinila v obou případech stejná nedostatečná zjištění, proto ani nemohla v obou případech učinit odpovídající kvalifikovaný závěr o bonitě žalovaného. Z předložených listin nebylo možné dojít k závěru, že by byl žalovaný schopen dostát svých závazků ze smluv o úvěrech. Lze tedy uzavřít, že se předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v daných případech zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalovaného v postavení spotřebitele poskytnuté úvěry splácet. Vzájemné vztahy účastníků řízení z obou předmětných smluv tak byly vypořádány dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.
33. Pokud pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 12. 12. 2019 částku 200 000 Kč a žalovaný vrátil pouze 129 841,68 Kč, je třeba na rozdíl v obou částkách ve výši 70 158,32 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku ). Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku ). Předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu nejdříve oznámením o postoupení pohledávky ze dne 12. 9. 2022, k jejímuž doručení došlo v souladu s § 573 občanského zákoníku třetí pracovní den po jejím odeslání (13. 9. 2022), tj. dne 16. 9. 2022. Jelikož dne 19. 9. 2022 neplnil, je od 20. 9. 2022 v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku ). Pokud pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 2. 11. 2020 částku 150 000 Kč a žalovaný vrátil pouze 41 054,09 Kč, je třeba na rozdíl v obou částkách ve výši 108 945,91 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku ). Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku ). Předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu nejdříve oznámením o postoupení pohledávky ze dne 12. 9. 2022, k jejímuž doručení došlo v souladu s § 573 občanského zákoníku třetí pracovní den po jejím odeslání (13. 9. 2022), tj. dne 16. 9. 2022. Jelikož dne 19. 9. 2022 neplnil, je od 20. 9. 2022 v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku ). Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle § 1879 občanského zákoníku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 8. 2022.
34. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení částky 108 945,91 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky jdoucího od 20. 9. 2022 do zaplacení, částky 70 158,32 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky jdoucího od 20. 9. 2022 do zaplacení a žalobě v této části vyhověl. Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a jejich výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.
35. Podle § 151 o. s. ř. o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když účastníci měli ve věci přibližně stejný úspěch (žalobkyně 52,5 %, žalovaný 47,5 %).
36. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.