Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 438/2023-35

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pohorelcovou v právní věci žalobce: právnická osoba., se sídlem adresa, IČO: IČO, zastoupený tituly před jménem. jméno FO, tituly za jménem., advokátem, AK adresa, proti žalovanému: jméno FO, narozený datum, hlášen na adrese adresa, o zaplacení částky 71.040,99 Kč s příslušenstvím, takto:

takto:

I. Žalovaný jméno FO je povinen zaplatit žalobci částku 17.759,- Kč s úroky z prodlení ve výši 14,75% ročně z této částky od 27.3.2024 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se pro částku 53.281,99 Kč, pro úrok ve výši 3.300,76 Kč, ve výši 15% ročně z částky 13.252,91 Kč od 12.7.2023 do zaplacení a ve výši 8% ročně z částky 14.597,29 Kč od 12.7.2023 do zaplacení, pro úroky z prodlení ve výši 3.965,57 Kč a ve výši 15% ročně z částky 29.335,53 Kč od 12.7.2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný , jméno FO, je povinen zaplatit žalobci částku 17.759,- Kč s úroky z prodlení ve výši 14,75% ročně z této částky od 27.3.2024 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se pro částku 53.281,99 Kč, pro úrok ve výši 3.300,76 Kč, ve výši 15% ročně z částky 13.252,91 Kč od 12.7.2023 do zaplacení a ve výši 8% ročně z částky 14.597,29 Kč od 12.7.2023 do zaplacení, pro úroky z prodlení ve výši 3.965,57 Kč a ve výši 15% ročně z částky 29.335,53 Kč od 12.7.2023 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení částky 36.033,- Kč s úroky z prodlení ve výši 1.960,14 Kč, úroky ve výši 1.125,75 Kč, s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z 15.240,61 Kč od 12.7.2023 do zaplacení, s úroky ve výši 8% ročně z částky 14.597,29 Kč od 12.7.2023 do zaplacení a částky 35.007,99 Kč s úroky z prodlení ve výši 2.005,43 Kč, úroky ve výši 2.175,01 Kč, s úroky z prodlení ve výši 15% ročně z 14.094,92 Kč od 12.7.2023 do zaplacení, s úroky ve výši 15% ročně z částky 13.252,91 Kč od 12.7.2023 do zaplacení

Svůj nárok opíral o skutečnost, že žalovaný uzavřel dne 5.8.2021 s právním předchůdcem žalobce (právnická osoba.) smlouvu o úvěru č. hodnota. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20.000,- Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši 1.925,- Kč, paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím úvěru, a to úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 9.800,- Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.859,- Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3.600,- Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 37.184,- Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 2.656,- Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 5.10.2022. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas. Poslední příslušnou splátku žalovaný uhradil dne 22.1.2022 ve výši 1.000,- Kč. Právnímu předchůdci žalobce následně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky, která činila jistinu ve výši 13.252,91 Kč, úrok ve výši 842,01 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 5.903,99 Kč, úhradu za administrativní činnost ve výši 1.194,79 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 2.314,29 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 13.252,91 Kč dále úrokem ve výši 15% ročně a to od 6.10.2022. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úroky z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny. V důsledku porušení smluvních povinností ze strany žalovaného (hradit splátky řádně a včas) vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve smlouvě. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2.8.2023 uzavřenou mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem byla předmětná pohledávka postoupena žalobci s účinností ke dni 7.8.2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobce požaduje zaplacení jistiny ve výši 13.252,91 Kč, úroku ve výši 842,01 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 5.903,99,- Kč, úhrady za administrativní činnost ve výši 1.194,79 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 2.314,29 Kč, smluvní pokuty ve výši 11.500,- Kč, úroku vyčísleného od 6.10.2022 do 11.7.2023 ve výši 2.175,01 Kč, vyčísleného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.005,43,- Kč. Žalobce dále požaduje zaplacení úroku ve výši 15% z částky 13.252,91 Kč od 12.7.2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15% z částky 14.094,92 od 12.7.2023 do zaplacení. Před podáním žaloby zaslal žalobce žalovanému upomínku.

Dále žalobce svůj nárok opíral o skutečnost, že žalovaný uzavřel dne 5.11.2021 s právním předchůdcem žalobce (právnická osoba.) smlouvu o úvěru č. hodnota. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 17.000,-Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši 862,- Kč, paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím úvěru, a to úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 8.330,- Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2.346,- Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3.060,- Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 31.598,- Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 2.257,- Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 5.1.2023. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas. Poslední příslušnou splátku žalovaný uhradil dne 22.1.2022 ve výši 1.000,- Kč. Právnímu předchůdci žalobce následně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky, která činila jistinu ve výši 14.597,29 Kč, úrok ve výši 643,32 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 6.545 Kč, úhradu za administrativní činnost ve výši 1.843,10 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 2.404,29 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 14.597,29 Kč dále úrokem ve výši 8% ročně a to od 6.1.2023. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úroky z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny. V důsledku porušení smluvních povinností ze strany žalovaného (hradit splátky řádně a včas) vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve smlouvě. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2.8.2023 uzavřenou mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem byla předmětná pohledávka postoupena žalobci s účinností ke dni 7.8.2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobce požaduje zaplacení jistiny ve výši 14.597,29 Kč, úroku ve výši 643,32 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 6.545,- Kč, úhrady za administrativní činnost ve výši 1.843,10 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 2.404,29 Kč, smluvní pokuty ve výši 10.000,- Kč, úroku vyčísleného od 6.1.2023 do 11.7.2023 ve výši 1.125,75 Kč, vyčísleného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.960,- Kč. Žalobce dále požaduje zaplacení úroku ve výši 8 % z částky 14.597,29 Kč od 12.7.2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 15.240,61 Kč od 12.7.2023 do zaplacení. Před podáním žaloby zaslal žalobce žalovanému upomínku.

V podání ze dne 27.3.2024 žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr (u obou úvěrových smluv) především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy a jejich ověřením doklady vyžádanými od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný byl dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány proti dokladům vyžádaných od žalovaného a byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne 29.11.2017 (úvěrová smlouva č. hodnota) a v žádosti ze dne 5.11.2021 (úvěrová smlouva č. hodnota). Žalovaný v obou žádostech uvedl, že je od 13.7.2019 zaměstnán u společnosti právnická osoba. na dobu neurčitou, jako výrobní operátor, výše měsíčního příjmu činila 31.457,- Kč a výše měsíčních výdajů činila 8.188,- Kč (úvěrová smlouva č. hodnota), výše měsíčního příjmu činila 34.213,- Kč a výše měsíčních výdajů činila 9.516 Kč (úvěrová smlouva č. hodnota). Žalovaný dále uvedl, že bydlí v pronájmu a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Tvrzenou majetkovou situaci žalovaného věřitel ověřil z předložené pracovní smlouvy žalovaného, dodatku k pracovní smlouvě, mzdového výměru a výplatních pásek. Příjmy žalovaného zkoumal právní předchůdce žalobce z výplatních pásek, mzdového výměru a pracovní smlouvy a výdaje žalovaného z výpisů z bankovního účtu. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že údaje, které věřiteli před uzavřením smlouvy poskytl, jsou úplné, přesné a pravdivé. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl a které si věřitel ověřil, s ohledem na výši požadovaného úvěru dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet tento úvěr je dostatečná (právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, kdy v případě uvedení nepravdivých údajů by mohlo jít o trestný čin úvěrového podvodu dle ust. § 211 tr. zákoníku). Žalovaný po uzavření smlouvy č. hodnota uhradil celkem 13.676,- Kč a po uzavření smlouvy č. hodnota uhradil celkem 5.565,- Kč.

Soud z dokladů předložených žalobcem zjistil, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2.8.2023 společnost právnická osoba. převedla pohledávky specifikované v Příloze č.hodnota, a to se všemi právy s nimi spojenými. Žalobce dále doložil, že pohledávky, které jsou předmětem tohoto sporu, jsou uvedeny v Příloze č. hodnota a to pod číslem hodnota a číslem hodnota. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisy ze dne 15.8.2023.

Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Dle ust. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovanému byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu ( ). K jednání soudu se nedostavil a ani svou nepřítomnost neomluvil. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v jeho nepřítomnosti.

Soud má za prokázané tyto skutečnosti:

Z fotokopie výplatní pásky za květen, červen, srpen a září 2021 má soud za prokázané, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti právnická osoba. s příjem ve výši 30.768,- Kč, 32.146 Kč, 37.286,- Kč a 31.141 Kč.

Z fotokopie pracovní smlouvy má soud za prokázané, že tuto žalovaný uzavřel dne 13.7.2017. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou od 13.7.2017 do 31.12.2017 se zkušební dobou tří měsíců druh práce: výrobní operátor.

Dle mzdového výměru ze dne 1.3.2020 byla žalovanému stanovena od 1.3.2020 hodinová základní mzda ve výši 151,- Kč.

Dle dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 18.12.2017 byl pracovní poměr žalovaného na základě praconí smlouvy ze dne 13.7.2017 změněn od 1. 8. 2018 na dobu neurčitou.

V ě označené jako žádost o úvěr žalovaný (jméno FO) uvedl své osobní údaje (je svobodný, bydlí v nájmu, nemá žádné vyživované dítě do 26 let, vzdělání střední, má osobní bankovní účet), sociální status zaměstnán od 13.7.2017, příjmy žadatele – mzda 31.457,- Kč, celkové měsíční výdaje 8.188,- Kč (bydlení, energie 3.000,- Kč, doprava, jídlo, osobní náklady 3.860,- Kč, měsíční splátky stávajících půjček 1.328,- Kč). Zástupce právního předchůdce žalobce ověřil tvrzení žalovaného z občanského průkazu, z pracovní smlouvy a výplatní pásky. Žádost o úvěr je dne 4.8.2021 podepsaná žalovaným a je uveden zástupce právního předchůdce žalobce.

Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 5.8.2021 a předpisu splátek má soud za prokázané, že dne 5.8.2021 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce uzavřena smlouva o úvěru, kdy se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20.000,-Kč. Žalovaný se oproti tomu zavázal zaplatit v souvislosti s úvěrem úrok ve výši 1.925,- Kč, úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 9.800,- Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.859,- Kč a za hotovostní inkaso plateb v bydlišti poplatek ve výši 3.600,- Kč. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal na základě smlouvy zaplatit, činila 37.184,- Kč, které měl žalovaný splatit v hotovosti ve 14 měsíčních splátkách po 2.656,- Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Strany se dohodly, že v případě porušení povinnosti dlužníka zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas je dlužník povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení z příslušné dlužné částky. Nezaplacením jakékoliv splátky řádně a včas se stává okamžitě splatnou dlužníkem dosud neuhrazená část celkové dlužné částky, nedohodnou-li se dlužník a věřitel písemně jinak.

Podle přehledu splátek byla zaplacena dne 6.8.2021 částka 2.656,- Kč, dne 13.9.2021 částka 2.660,- Kč, dne 17.10.2021 částka 2.660,- Kč, dne 23.11.2021 částka právnická osoba,- Kč, dne 18.12.2021 částka 2.700,- Kč a dne 22.1.2022 částka 1.000,- Kč.

Právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému dopisem ze dne 15.8.2023, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2.8.2023 byla pohledávka z úvěrové smlouvy č. hodnota uzavřená dne 5.8.2021 včetně příslušenství postoupena na žalobce.

V ě označené jako žádost o úvěr žalovaný (jméno FO) uvedl své osobní údaje (je svobodný, bydlí v nájmu, nemá žádné vyživované dítě do 26 let, vzdělání střední, má osobní bankovní účet), sociální status zaměstnán od 13.7.2017, příjmy žadatele – mzda 34.213,- Kč, celkové měsíční výdaje 9.516,- Kč (bydlení, energie 3.000,- Kč, doprava, jídlo, osobní náklady 3.860,- Kč, měsíční splátky stávajících půjček 2.656,- Kč). Zástupce právního předchůdce žalobce ověřil tvrzení žalovaného z občanského průkazu, z pracovní smlouvy a výplatní pásky. Žádost o úvěr je dne 5.11.2021 podepsaná žalovaným a je uveden zástupce právního předchůdce žalobce.

Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 5.11.2021 a předpisu splátek má soud za prokázané, že dne 5.11.2021 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce uzavřena smlouva o úvěru, kdy se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 17.000,-Kč. Žalovaný se oproti tomu zavázal zaplatit v souvislosti s úvěrem úrok ve výši 862,- Kč, úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 8.330,- Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2.346,- Kč a za hotovostní inkaso plateb v bydlišti poplatek ve výši 3.060,- Kč. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal na základě smlouvy zaplatit, činila 31.598,- Kč, kterou měl žalovaný splatit v hotovosti ve 14 měsíčních splátkách po 2.257,- Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Strany se dohodly, že v případě porušení povinnosti dlužníka zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas je dlužník povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1% za každý den prodlení z příslušné dlužné částky. Nezaplacením jakékoliv splátky řádně a včas se stává okamžitě splatnou dlužníkem dosud neuhrazená část celkové dlužné částky, nedohodnou-li se dlužník a věřitel písemně jinak.

Podle přehledu splátek byla zaplacena dne 6.11.2021 částka 2.265,- Kč, dne 18.12.2021 částka 2.300,- Kč a dne 22.1.2022 částka 1.000,- Kč.

Právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému dopisem ze dne 15.8.2023, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2.8.2023 byla pohledávka z úvěrové smlouvy č. hodnota uzavřená dne 5.11.2021 včetně příslušenství postoupena na žalobce.

Právní zástupce žalobce vyzval žalovaného výzvou k plnění ze dne 1.11.2023 k zaplacení pohledávek v aktuální výši 80.679,08 Kč nejpozději do 16.11.2023. Výzva byla odeslána dne 2.11.2023.

Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:

Dne 5.8.2021 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce uzavřena smlouva o úvěru, kdy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 20.000,- Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky úrok ve výši 1.925,- Kč, úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 9.800,- Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.859,- Kč a za hotovostní inkaso plateb v bydlišti poplatek ve výši 3.600,- Kč. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal na základě smlouvy zaplatit, činila 37.184,- Kč, které měl žalovaný splatit v hotovosti ve 14 měsíčních splátkách po 2.656,- Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal v hotovosti celou částku. Dle přehledu plateb žalovaný uhradil celkem částku 13.676,- Kč. Dále dne 5.11.2021 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce uzavřena smlouva o úvěru, kdy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 17.000,- Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky úrok ve výši 862,- Kč, úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 8.330,- Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2.346,- Kč a za hotovostní inkaso plateb v bydlišti poplatek ve výši 3.060,- Kč. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal na základě smlouvy zaplatit, činila 31.598,- Kč, které měl žalovaný splatit v hotovosti ve 14 měsíčních splátkách po 2.257,- Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal v hotovosti celou částku. Dle přehledu plateb žalovaný uhradil celkem částku 5.565,- Kč. Následně bylo žalovanému dopisy ze dne 15.8.2023 oznámeno postoupení pohledávek na žalobce.

Podle (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

K výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.

Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne 26.2.2019 sp.zn. , že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LSP. Ústavní soud tak dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy je dlužník v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

V projednávané věci uzavíral právní předchůdce žalobce s žalovaným úvěrové smlouvy jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měl tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný je uzavíral jako fyzická osoba, která přitom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se o úvěr, který by naplňoval znaky vymezené v § 4 zákona o spotřebitelském úvěru a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Předmětný úvěr je proto třeba posuzovat jako úvěr spotřebitelský.

Soud se proto zabýval otázkou platnosti smlouvy ve smyslu výše uvedených § 86, 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve které se ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů). Posouzení úvěruschopnosti nespočívá jen v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i v odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splacení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Schopnost žalovaného splácet právní předchůdce žalobce prověřil na základě prohlášení dlužníka.

Žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, nemá žádné vyživované dítě do 26 let, vzdělání střední, má osobní bankovní účet), sociální status zaměstnán od 13.7.2017, příjmy žadatele – mzda 31.457,- Kč, celkové měsíční výdaje 8.188,- Kč (bydlení, energie 3.000,- Kč, doprava, jídlo, osobní náklady 3.860,- Kč, měsíční splátky stávajících půjček 1.328,- Kč) v případě úvěrové smlouvy č. hodnota. Příjmy žadatele – mzda 34.213,- Kč, celkové měsíční výdaje 9.516,- Kč (bydlení, energie 3.000,- Kč, doprava, jídlo, osobní náklady 3.860,- Kč, měsíční splátky stávajících půjček 2.656,- Kč) v případě úvěrové smlouvy č. hodnota. Tvrzenou majetkovou situaci žalovaného (v případě obou úvěrových smluv) věřitel ověřil z předložené pracovní smlouvy žalovaného, dodatku k pracovní smlouvě, mzdového výměru a výplatních pásek. Soudu však nebyl předložen žádný doklad, potvrzující výdaje žalovaného, i když z žádostí o úvěr vyplývá, že ohledně výdajů měly být předloženy výpisu z bankovního účtu žalovaného. Předchůdce žalobce neprověřil tvrzení žalovaného o jeho bydlení (zda je nájemní smlouva uzavřena na dobu určitou či neurčitou, jaká výše je vynakládána na nájemné a jaká na energie, případně další poplatky související s bydlením). Žalovaným uvedený výdaj za bydlení a energie ve výši 3.000,- Kč a výdaj na osobní náklady ve výši 3.860,- Kč u obou žádostí o úvěr jsou údaje značně podhodnoceny a jelikož žalobce nedoložil, žádný důkaz prokazující žalovaným tvrzené výdaje, nelze než uzavřít, že v tomto nebyla úvěruschopnost žalovaného zkoumána s řádnou péčí. Taktéž z procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaného nevyplývá, do jaké míry byly právním předchůdcem žalobce zohledněny výdaje žalovaného představující splátky ostatních závazků žalovaného ve výši 1.328,- Kč a ve výši 2.656,- Kč. Samotný fakt, že žalovaný žádal předchůdce žalobce o další úvěr (ve výši 17.000,- Kč), a to jen tři měsíce poté, co mu byla poskytnuta částka ve výši 20.000,- Kč měl předchůdce žalobce vést k podrobnějšímu zkoumání schopnosti žalovaného oba poskytnuté úvěry splácet. Žádné takové podrobné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předchůdce žalobce neučinil. Předchůdce žalobce tedy bez bližšího prověření vycházel z nedoložených údajů o výdajích žalovaného. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru a věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřil jeho schopnost poskytnutý úvěr spolu s úrokem a dalšími doplatky v celkové výši 37.184,- Kč (úvěrová smlouva č. hodnota), v celkové výši 31.598,- Kč (úvěrová smlouva č. hodnota) splatit, kdy ohledně výdajů vycházel pouze z tvrzení žalovaného, aniž by jejich relevantní způsob ověření byl soudu prokázán. Ze strany právního předchůdce žalobce tak došlo k porušení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet (srovnej rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21.7.2020 sp. zn. ).

Podle ustanovení , (dále jen „ “). je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp.zn. a sp.zn. ) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům – tedy zejména nebankovním společnostem poskytujícím úvěry spotřebitelům – které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje , neplatná a k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu ( ).

Podle ustanovení , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Podle ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

Podle ustanovení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

Podle ustanovení po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 20.000,- Kč, kdy žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal v hotovosti celou výši spotřebitelského úvěru. Vzhledem k tomu, že uzavřená smlouva byla absolutně neplatná, nebyl žalovaný smluvně zavázán ke smluvním povinnostem, zejména k úhradě ve smlouvě uvedených poplatků. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 20.000,- Kč, tím žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které byl žalovaný povinen podle § 2991 odst.1 vydat. Z přehledu plateb vyplývá, že žalovaný zaplatil částku 13.676,- Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost vydat zbývající bezdůvodné obohacení ve výši 6.324,- Kč (částka poskytnutá 20.000,- Kč – částka žalovaným zaplacená 13.676,- Kč). V řízení bylo dále prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 17.000,- Kč, kdy žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal v hotovosti celou výši spotřebitelského úvěru. Vzhledem k tomu, že uzavřená smlouva byla absolutně neplatná, nebyl žalovaný smluvně zavázán ke smluvním povinnostem, zejména k úhradě ve smlouvě uvedených poplatků. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 17.000,- Kč, tím žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které byl žalovaný povinen podle § 2991 odst.1 vydat. Z přehledu plateb vyplývá, že žalovaný zaplatil částku 5.565,- Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost vydat zbývající bezdůvodné obohacení ve výši 11.435,- Kč (částka poskytnutá 17.000,- Kč – částka žalovaným zaplacená 5.565,- Kč). Celkem soud proto žalovanému uložil povinnost vydat zbývající bezdůvodné obohacení ve výši 17.759,- Kč a pro zbývající požadované částky a úroky u obou nároků žalobu zamítl.

Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván ( ). V řízení nebylo prokázáno, kdy žalobce vyzval žalovaného k plnění, a proto soud u úroků z prodlení vycházel ze dne, kdy byla žalovanému doručena žaloba. Žaloba byla doručena dne 25.3.2024. Nárok se stal splatným 26.3.2024 a žalovaný se dostal do prodlení od 27.3.2024. Soud proto přiznal žalobci úroky z prodlení od 27.3.2024 v souladu s ust. nařízení vlády 351/2013Sb. a pro zbytek požadovaných úroků z prodlení žalobu zamítl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. , kdy měl-li účastník ve věci jen úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobce v řízení požadoval zaplacení částky celkem 71.040,99 Kč (jistiny obou nároků). Pro částku 17.759,- Kč byl žalobce v řízení úspěšný a pro částku 53.281,99 Kč byl žalobce v řízení neúspěšný. Žalobce dosáhl úspěchu v řízení ve výši 25 %, tomu odpovídá úspěšnost žalovaného ve výši 75 %. Poměr úspěchu tedy činí 50 % ve prospěch žalovaného. Podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl, i s přihlédnutím k zamítnutí podstatné části příslušenství u obou nároků, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.