Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 114/2024-81
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Eliškou Bognárovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o 27 928 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do datum ve výši částka a zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do datum ve výši částka a zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do datum ve výši částka a zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do datum ve výši částka a zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, částky částka a úroku ve výši 64,62 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba na zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, částky , částka, a úroku ve výši 64,62 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky částka a částky částka spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal vrátit ve 48 měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 16. dni kalendářního měsíce spolu se sjednaným úrokem ve výši nominální úrokové sazby 64,62 % ročně. Účastníci si ve smlouvě dále sjednali, že žalovaný zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši částka za každou splátku, u které se ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu v celkové výši částka. V důsledku prodlení žalovaného dále žalobci vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši částka. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakékoli splátky o délce 65 dnů, dojde bez dalšího k zesplatnění celé zbývající dlužné částky. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. hodnota splatné dne datum. K datu datum tak došlo k zesplatnění celého úvěru, kdy se dle ujednání smlouvy stala splatnou celá dosud nezaplacená jistina a k ní přirostlé dosud nezaplacené úroky, které se ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny ve výši částka. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že pokud žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí jistinu v den následující po zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení s její úhradou. V tomto případě ode dne datum do jejího úplného zaplacení, k datu vyhotovení žaloby v celkové výši částka. Žalobkyně se dále domáhá žalobou zaplacení úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ode dne datum do zaplacení, tj. úrok z částky částka od datum do 20. 3 .2023 ve výši částka, úrok z částky částka od datum do datum ve výši částka a úrok za poskytnutí úvěru z částky částka od datum do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 64,62 % p. a., která odpovídá nominální úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy za dobu od datum) žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 15 % p. a. Na zaslanou předžalobní výzvu k plnění žalovaný nereagoval.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval.
3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
- z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, že žalobkyně je od datum držitelem povolení České národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů;
- z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum a z dodatku č. hodnota k návrhu smlouvy o úvěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru č. hodnota ve znění dodatku č. hodnota, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka. Smlouva o úvěru byla na základě žádosti žalovaného uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný tuto smlouvu podepsal doplněním jedinečného kódu, který mu byl žalobkyní za tímto účelem zaslán. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkovou částku částka ve 48 měsíčních splátkách ve výši částka, přičemž ve splátkách je zahrnuta i splátka úroku, kdy sjednaná výpůjční úroková sazba činí 64,62 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru, výše RPSN činí 87,64 %. V čl. 6 úvěrové smlouvy si účastníci dohodli důsledky vyplývající z prodlení žalovaného. V čl. 6.1. smlouvy si účastníci sjednali, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů, max. částka za rok, přičemž smluvní pokuta je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejímu zaplacení. V čl. 6.2. účastníci dále sjednali právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši částka vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného u každé splátky, u které se žalovaný ocitne v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, s tím, že náhrada nákladů je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. V čl. 6.3. smlouvy si účastníci sjednali, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru, čímž se stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů. Dle čl. 6.4. smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Novou jistinu úvěru je žalovaný povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. V čl. 6.5. smlouvy se účastníci dále dohodli, že pokud žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení;
- z předsmluvního formuláře, že žalovanému byly ze strany žalobkyně poskytnuty dne datum standardní informace o spotřebitelském úvěru;
- z informačního dokumentu - podpisu na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A), že v tomto dokumentu je obsažen popis systémového řešení podpisu klienta u smluv o spotřebitelském úvěru uzavíraných na dálku a že k podpisu návrhu smlouvy a dalších dokumentů ze strany klienta dochází tak, že zašle SMS zprávu na telefonní spojení žalobkyně, přičemž tato zpráva musí obsahovat jméno a příjemní klienta a stanovený podpisový kód, který byl klientovy zaslán ve formě variabilního symbolu platby ve výši částka;
- ze základních informací o klientovi, že se jedná o informace o žalovaném, jsou zde uvedeny kontaktní údaje (tel. č., e-mail) a č. účtu žalovaného Anonymizováno/Anonymizováno;
- z výpisu z registru SOLUS ke dni datum, že v něm žalovaný nemá žádný záznam;
- z výpisu z nebankovního registru klientských informací ze dne datum, že žalovaný získal CBS skóre 255, spadal tedy do kategorie I. (nízké body do interní Score Card, vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán);
- z informace pro klienta, prohlášení klienta, že dne datum žalovaný mimo jiné stvrdil svým podpisem, že se seznámil se všemi informacemi podle § 92 zákona o spotřebitelském úvěru, že si je vědom, jaká je výše sjednaných úroků z úvěru a souhlasí s ní, že nemá žádné splatné dluhy a že se nenachází v úpadku;
- z výpisu z běžného účtu č. č. účtu, že na uvedený účet byla připsána úhrada od společnosti právnická osoba dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka a dne datum ve výši částka;
- z hodnocení klienta ze dne datum, že ke dni datum měl žalovaný pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání částka, jeho měsíční výdaje činily celkem částka, z toho částka na bydlení (nájemné a inkaso) a částka jako životní minimum, ostatní výdaje (doprava, kurzy, záliby, apod.) činily částka. Rezerva byla vyčíslena částkou částka. Dále žalovaný uvedl, že je svobodný, má maturitu, je zaměstnán u společnosti právnická osoba, adresa v hlavním pracovním poměru na dobu neurčitou od datum, formu bydlení uvedl státní/obecní.;
- z dokladu o vyplacení úvěru, že žalovaný úvěr čerpal ve výši částka dne datum;
- z obsahu zaslané SMS (informace o vyplacení), že žalobkyně žalovaného SMS zprávou ze dne datum informovala, že na jeho účet odeslala platbu ve výši částka, současně žalovanému sdělila, že VS této platby má použít jako podpisový kód pro odpovědní SMS zprávu, čímž dojde k podpisu smlouvy;
- z oznámení o schválení úvěru ze dne datum včetně dodejky, že žalobkyně oznámila žalovanému, že akceptovala jeho návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum a došlo tak k jejímu uzavření;
- ze splátkového kalendáře, že žalovanému bylo v souvislosti se smlouvou o úvěru č. hodnota předepsáno 48 měsíčních splátek po částka;
- z karty klienta, že žalovaný uhradil žalobkyni splátky č. hodnota – 15, na splátku č. hodnota uhradil částka a dále neuhradil ničeho. Celkem žalovaný uhradil žalobkyni částku částka;
- z kopie občanského průkazu žalovaného, že žalobkyně disponuje úplnou kopií občanského průkazu žalovaného;
- z výzvy k zaplacení ze dne datum, že žalobkyně touto žalovaného vyzývala k zaplacení splátky č. hodnota splatné dne datum a splátky č. hodnota splatné dne datum s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru;
- z výzvy k zaplacení ze dne datum, že žalobkyně touto žalovaného vyzývala k zaplacení splátky č. hodnota splatné dne datum a splátky č. hodnota splatné dne datum s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru;
- z výzvy k zaplacení ze dne datum, že žalobkyně touto žalovaného vyzývala k zaplacení splátky č. hodnota splatné dne datum a splátky č. hodnota splatné dne datum a splátky č. hodnota splatné dne 16. 12. 202 s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru;
- z oznámení ze dne datum, že žalobkyně oznamovala žalovanému, že vzhledem k jeho prodlení se splácením splátek došlo k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a vyzvala ho do 10 dnů od data odeslání tohoto oznámení k úhradě dlužné částky v celkové výši částka;
- z výpisu z centrální evidence obyvatel ohledně žalovaného soud zjistil, že je hlášen od datum k trvalému pobytu na adrese adresa;
- z výpisu z insolvenčního rejstříku, že ohledně žalovaného nebylo a není vedeno insolvenční řízení;
- z předžalobní výzvy včetně podacího archu bylo zjištěno, že dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne datum odeslaným téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky.
Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
4. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru 9103101558, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkovou částku částka ve 48 měsíčních splátkách ve výši částka, přičemž ve splátkách je zahrnuta i splátka úroku, kdy sjednaná výpůjční úroková sazba činí 64,62 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru, výše RPSN činí 87,64 %. V čl. 6 úvěrové smlouvy si účastníci dohodli důsledky vyplývající z prodlení žalovaného. V čl. 6.1. smlouvy si účastníci sjednali, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů, max. částka za rok, přičemž smluvní pokuta je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejímu zaplacení. V čl. 6.2. účastníci dále sjednali právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši částka vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného u každé splátky, u které se žalovaný ocitne v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, s tím, že náhrada nákladů je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. V čl. 6.3. smlouvy si účastníci sjednali, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru, čímž se stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů. Dle čl. 6.4. smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Novou jistinu úvěru je žalovaný povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. V čl. 6.5. smlouvy se účastníci dále dohodli, že pokud žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě výpisu z registru SOLUS, na základě výpisu z NRKI a z výpisu z účtu. V registru SOLUS neměl žalovaný uveden žádný záznam, v NRKI bylo žalovanému přiřazeno skóre 255, spadal tedy kategorie I. (nízké body do interní Score Card, vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán). Žalovaný byl v době uzavření smlouvy zaměstnán v pracovním poměru na dobu neurčitou u zaměstnavatele právnická osoba, adresa. Žalovaný v hodnocení klienta uvedl, že má maturitu je svobodný, formu bydlení uvedl státní/obecní. Žalovaný dále uvedl, že má měsíční výdaje ve výši částka na bydlení a životní minimum ve výši částka. V kolonce „ostatní“ (doprava, kurzy, záliby apod.) žalovaný uvedl částka. Příjmy žalovaného činily částka, výdaje celkem částka a volné zdroje ke splácení částka. Z výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovanému byla zaměstnavatelem vyplacena na účet mzda dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka a dne datum ve výši částka. Žalovaný na úvěr zaplatil celkem částku částka. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dní žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním v článku 6.) Smlouvy úvěr zesplatnila a dopisem ze dne datum vyzývala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši částka. Před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě žalobní pohledávky výzvou ze dne datum.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.
7. Podle § 2398 odst. 1, 2 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.
8. Podle § 2399 odst. 1, 2 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době poskytnutí úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb. “), (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , ve znění účinném do 28. 5. 2022, (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.
12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
14. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Po provedeném dokazování dospěl soud v rámci právního hodnocení k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně.
17. Podle aktuální judikatury Ústavního soudu by měly obecné soudy poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , dostupný z www.nalus.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tak vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení uzavřené smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Navíc k závěru, že vnitrostátní soud je zásadně povinen zkoumat z úřední povinnosti dodržování povinností věřitele vyplývajících z vnitrostátních právních předpisů provádějících článek 8 a čl. 10 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice o spotřebitelském úvěru“), když článek 8 ve spojení s článkem 23 směrnice o spotřebitelském úvěru brání vnitrostátní právní úpravě sankce za porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, která požaduje, aby se spotřebitel aktivně dovolával příslušného porušení povinnosti (spotřebitel je povinen neplatnost úvěrové smlouvy namítnout, a to ve tříleté promlčecí době), dospěl i Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (rozsudek dostupný na www.curia.europa.eu). Pokud pak jde o samotné posouzení úvěruschopnosti, tak jak uzavřel Nejvyšší soud, věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru (zde je sice míněn zákon č. 145/2010 Sb. , tyto závěry však jsou aplikovatelné i na zákon č. 257/2016 Sb. ), tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný z www.nsoud.cz). Ke stejným závěrům pak dospěl i soudní dvůr 5 75 Co 202/2021 Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (rozhodnutí dostupné z www.curia.europa.eu), který uzavřel, že článek 8 odst. 1 směrnice o spotřebitelském úvěru musí být vykládán tak, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, avšak za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a dále tak, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. S ohledem na výše uvedené závěry judikatury tedy je pro řádné prověření úvěruschopnosti nezbytné, aby prohlášení dlužníka bylo podepřeno i doklady, není však nezbytné kompletní podložení jednotlivých položek.
18. V daném řízení žalobkyně tvrdila, že řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Žalobkyně k prověření úvěruschopnosti žalovaného soudu předložila výpis z databází NRKI a SOLUS, prohlášení žalovaného o jeho příjmech a výdajích a výpis z účtu žalovaného, z něhož je zřejmé pouze vyplacení mzdy žalovanému. Jakékoliv doklady o výdajích však k dispozici neměla a od žalovaného si je nevyžádala, když kromě běžných základních výdajů na jídlo a hygienické potřeby, které jsou kryté zohledněnou částkou životního minima, ostatní výdaje z valné většiny doložit lze a u jednotlivých dlužníků se mohou zcela zásadně lišit, a to v závislosti na formě bydlení či dalších pravidelných výdajích (telefon, internet, cesty do zaměstnání, léky atd.).
19. Soud tak po provedeném dokazování konstatuje, že v tomto konkrétním případě žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného řádně, když prověřila pouze měsíční příjmy žalovaného z výpisu z účtu žalovaného. Žalobkyně však vůbec neprověřila pravidelné měsíční výdaje žalovaného, když se spokojila s pouhým tvrzením žalovaného o nákladech na bydlení ve výši částka měsíčně a s uvedenou částkou životního minima částka. Přitom když už žalovaný dokládal svůj příjem výpisem z bankovního účtu, mohla žalovaná požadovat (netvrdila, že by jí v tom něco bránilo) úplný výpis z účtu, který by jí mohl poskytnout poměrně ucelený obrázek o tom, jaká je finanční situace žalovaného, jaká je výše a skladba jeho příjmů a výdajů. Což neučinila. Žalovaná měla posuzování schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr věnovat mnohem větší pozornost tím spíše, že z databáze NRKI bylo žalovanému přiřazeno nízké skóre, které jej řadilo do skupiny osob s vyšším rizikem, kdy úvěr by měl být výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán.
20. Za této situace tedy dospěl podepsaný soud k závěru, že v daném případě žalobkyně prokázala, že řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy o úvěru, neboť z tvrzení a předložených důkazů jasně vyplývá, že neměla dostatečné informace o pravidelných měsíčních výdajích žalovaného na bydlení, dopravu, příp. jiných pravidelných výdajích, a tyto věrohodným způsobem neověřila (předložení dokladů o výdajích žalovaného žalobkyně ani netvrdila). Smlouva o úvěru je tedy v návaznosti na § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. podle § 580 odst. 1 o. z. neplatná, a to pro rozpor se zákonem, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud podle § 588 o. z. povinen přihlédnout z úřední povinnosti.
21. Nároky z neplatné smlouvy o úvěru je pak třeba vypořádat podle § 2993 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně tedy má nárok na uhrazení zůstatku původní jistiny, nikoliv však dalších nákladů či příslušenství, jak žalobkyně také požaduje, když tento požadavek je s ohledem na výše uvedené nedůvodným.
22. Soud s ohledem na skutečnosti uvedené výše, zavázal žalovaného výrokem I. tohoto rozsudku k úhradě dlužné jistiny úvěru, tj. částky částka, když sama žalobkyně tvrdila, že žalovaný uhradil na shora označený úvěr celkem částka (naproti tomu čerpal částku částka). S ohledem na neplatnost celé smlouvy o úvěru pak žalobkyně nemá nárok na další částky ve výši částka s příslušenstvím a v tomto rozsahu byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta.
23. Pokud jde o požadavek žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení, pak zde bylo soudem rozhodnuto tak, že nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení nebyl žalobkyni přiznán (výrok I. rozsudku) a v této části byla žaloba zamítnuta (výrok II. tohoto rozsudku). Zde soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle kterého § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Žalovaný měl ve věci větší procesní úspěch, než žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovanému - dle obsahu spisu - žádné náklady soudního řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.