Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 72/2024-14
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Holubovskou ve věci
žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]
proti
žalované: [osobní údaje žalované]
pro 31 947,40 Kč s přísl./ úvěr
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 212 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % od 17. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 212 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % od 17. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Ve zbytku se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 31 947,40 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu 2 nesplacených úvěrů. Aktivní legitimace žalobkyně jako postupníka plyne ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s postupitelem dne 2. 8. 2023.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Na základě zjištění učiněných z předložených listin žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
Žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo] – [část obce], dne 3. 5. 2022 smlouvu o úvěru č. 0400761, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku ve výši 10 000 Kč, jejíž sjednané podmínky porušila. Z obsahu smlouvy vyplývá, že žalovaná měla půjčenou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 507 Kč a dalšími náklady úvěru, celkem částku 18 592 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč nejpozději do 3. 7. 2023 RPSN činilo 272,44%. Žalobkyně uvedla, že žalovaná zaplatila celkem částku 1328 Kč.
Žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo] – [část obce], dne 13. 7. 2021 smlouvu o úvěru č. 0360018, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku ve výši 10 000 Kč, jejíž sjednané podmínky porušila. Z obsahu smlouvy vyplývá, že žalovaná měla půjčenou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 963 Kč a dalšími náklady úvěru, celkem částku 18 592 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč nejpozději do 3. 7. 2023 RPSN činilo 271,44%. Žalobkyně uvedla, že žalovaná zaplatila celkem částku 13 460 Kč.
Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , neboť s ohledem na nepřípustnou výši smluvního úroku a RPSN v době uzavření smluv této odepřel právní ochranu ve smyslu § 6 , 8 citovaného zákona a posoudil je jako smlouvy neplatné podle § 580 odst. 1 téhož zákona, a to tím spíše, že žalovaná uzavřela smlouvy v pozici spotřebitele (dále s odkazem na § 1810 téhož zákona). Výše vedlejších poplatků tvoří 85,92% půjčených částek.
Soud byl tedy připraven přiznat žalobkyni nárok na zaplacení dlužné jistiny včetně zákonného příslušenství (20 000Kč – 14 788 Kč) tj. částku 5 212 Kč vzniklou rozdílem částky půjčené (20 000 Kč) a částky zaplacené (14 788 Kč). Ve zbytku pak soud žalobu zamítl.
Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , kdy počátek prodlení vztáhl soud k datu splatnost uvedenému v předžalobní upomínce.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že žádnému z účastníků nepřiznal na náhradu nákladů řízení právo. Žalobkyně byla v řízení výrazně neúspěšná a úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.