Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 102/2024-46
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Svobodovou ve věci
žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, 130 00 Praha zastoupená advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
pro zaplacení 62 657,21 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 24 049,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 15 561,46 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení, zastavuje.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 38 607,59 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 34 521,54 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 24 049,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 15 561,46 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení, zastavuje.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 38 607,59 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 34 521,54 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 62 657,21 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 50 083 Kč od 2.3.2024 do zaplacení z titulu smlouvy o zápůjčce č. hodnota uzavřené mezi účastníky řízení s využitím prostředků komunikace na dálku dne 24.6.2021. Na základě citované smlouvy vyplatila žalobkyně dne 24.6.2021 po prověření úvěruschopnosti žalované této částku 59 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit poskytnutou jistinu v pravidelných měsíčních splátkách po 2 948 Kč spolu s obchodním úrokem ve výši 75 839 Kč a administrativním poplatkem 42 000 Kč. Jelikož žalovaná se s úhradou splátek dostala do prodlení, žalobkyně nesplacenou část jistiny 47 863 Kč ke dni 13.1.2024 zesplatnila. Následně žalovaná jistinu částečně hradila a celkem zaplatila co do jistiny 28 825 Kč, co do obchodního úroku 40 671 Kč a co do administrativního poplatku 16 100 Kč. K zaplacení tak zůstala nadále částka 30 175 Kč (jistina), 11 808 Kč (obchodní úrok za dobu do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky, následující po zesplatnění), 5 600 Kč (administrativní poplatek), 2 619,31 Kč (úrok z prodlení do 1.3.2024), 7 601 Kč (smluvní pokuta k datu zesplatnění ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které je spotřebitel v prodlení), 2 353,90 Kč (smluvní pokuta od zesplatnění do 1.3.2024 ve výši 0,1 % denně), 2 500 Kč (náklady spojené s uplatněním pohledávky).
2. Při jednání soudu dne 4.6.2024 vzala žalobkyně s ohledem na odlišný právní názor soudu ve věci žalobu částečně zpět, resp. k zaplacení navrhovala částku 38 607,59 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 34 521,54 Kč od 2.3.2024 do zaplacení. Žalovaná částka po částečném zpětvzetí reflektuje tzv. úrokový strop dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR ve výši 4násobku běžné úrokové sazby ke dni sjednání závazku, v daném případě ve výši 7,1 % ročně.
3. Žalovaná ničeho nenamítala proti tomu, že od žalobkyně obdržela peněžitou částku ve výši 59 000 Kč. Pokud však v řízení v rámci poučovací povinnosti soudu se žalovaná měla vyjádřit k údajům uváděným o své osobě a svých majetkových poměrech rozhodujících pro řádné posouzení úvěruschopnosti před poskytnutím peněžitého plnění, které neodpovídají skutečnosti, neuměla si tento rozpor v listinných důkazech vysvětlit. Resp. s ohledem na způsob uzavření závazku prostřednictvím prostředků komunikace na dálku je dle žalované možné, že některé údaje byly ve formuláři předvyplněny z doby, kdy v minulosti o zápůjčku u žalobkyně již jednou neúspěšně žádala. Rozhodně ona sama žalobkyni o svých majetkových poměrech ničeho netajila, mimo jiné poskytla občanský průkaz a jiné listiny, z nichž aktuální osobní stav vyplývá, jako bylo možné zjistit i její reálné majetkové poměry. Pro zápůjčku, resp. úvěr se rozhodla v době finanční nouze, kterou tímto způsobem řešila, avšak po několika splátkách již neměla peníze na splátky.
4. Smlouvou č. hodnota má soud za zjištěné, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky bez účelového vázání ve výši 59 000 Kč s úrokem ve výši 39 % ročně a administrativním poplatkem 700 Kč měsíčně. Žalovaná byla povinna splatit žalobkyni zapůjčené peněžní prostředky spolu s příslušenstvím, tj. celkovou částku 176 839 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 2 948 Kč (1. – 59. splátka) a 2 907 Kč (60. splátka), to vše dle splátkového kalendáře počínaje první splátkou dne 9.8.2021 a konče 9.7.2026 (viz tzv. standardní informace o spotřebitelském úvěru, též sazebník úroků, poplatků a smluvních pokut ).
5. Soud má shodným tvrzením účastníků řízení ve spojení s „elektronickým výpisem informací ze systému smluv“ dále za zjištěné, že smlouva byla uzavřena elektronicky ve znění „obchodních podmínek pro užívání klientského centra a poskytování spotřebitelského úvěru“ zadáním jednorázového podpisového kódu žalobkyně dne 24.6.2021 a uvedeného dne byla částka 59 000 Kč dle výpisu z účtu žalobkyně odeslána na účet č. č. účtu, resp. k rukám žalované.
6. Co do prověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru předložila žalobkyně k důkazu formulář příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr z 23.6.2021, dále občanský průkaz žalované č. tel. číslo, výpis z účtu č. č. účtu za období od 28.2.2021 do 31.5.2021, mzdový list žalované za únor 2021. Dle citovaného formuláře příjmů (elektronická verze bez podpisu žalované) vykazuje žalovaná příjem 23 000 Kč měsíčně ve spojení s nástupem do zaměstnání v srpnu 2020. Na pravidelných splátkách půjček hradí 2 000 Kč a stejnou částku vynakládá na běžné výdaje jako léky, telefonické služby atd. (nikoliv náklady na bydlení), má zajištěno vlastní bydlení, je svobodná, bezdětná. V občanském průkazu č. tel. číslo má žalovaná uveden rodinný stav „vdaná“. Dle mzdového listu za únor 2021 byla žalované za uvedené období vyplacena mzda ve výši 22 700 Kč. Výpisem z peněžního účtu č. č. účtu za období 28.2.2021 – 31.5.2021 bez označení osoby majitele, nicméně shodujícího se s účtem, na který byla žalované vyplacena částka 59 000 Kč, soud zjistil, že v měsíci březnu bylo žalované na mzdě od společnosti Lidl vyplaceno 22 097 Kč, v dubnu 24 726 Kč a v květnu jen 7 889 Kč a současně od ČSSZ ošetřovné 12 806 Kč. Současně s měsíční frekvencí odchází z tohoto účtu platba ve prospěch právnická osoba ve výši 1 032 Kč a ve třech případech i platba 3 320 Kč, 1 000 Kč a 22 430 Kč ve prospěch právnická osoba Podle tohoto výpisu za uvedené období je částka na příjmech a výdajích vesměs totožná (111 786,79 Kč : 111 765,05 Kč).
7. Dle čl. 4 obchodních podmínek žalobkyně vyžaduje pro posouzení úvěruschopnosti žadatele konkrétní typy dokladů, jejichž rozsah může v závislosti na průběhu individuálního posouzení úvěruschopnosti daného klienta rozšířit (čl. 4.1.). Současně klient bere na vědomí, že: „Dle § 84 odst. 2 ZoSÚ je povinen jméno FO poskytnout úplné a pravdivé informace a doklady a že na žádost jméno FO je povinen poskytnuté informace a doklady vysvětlit a doplnit. Klient dále bere na vědomí, že pokud nesplní svoji povinnost poskytnout úplné a pravdivé informace a doklady nezbytné pro posouzení jeho úvěruschopnosti a jméno FO proto nebude schopna posoudit jeho úvěruschopnost, jméno FO Smlouvu neuzavře a Jistinu, resp. Spotřebitelský úvěr, neposkytne.“ (čl. 4.3., 4.právnická osoba případě prodlení klienta se splácením úvěru (zápůjčky) náleží žalobkyni dle čl. právnická osoba podmínek úrok z prodlení, účelně vynaložené náklady a smluvní pokuta, to s odkazem na sazebník úroků, poplatků a smluvních pokut. Tento sazebník určuje výši smluvní pokuty 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky za každý den, který následuje po dni, kdy se klient ocitl v prodlení se splacením splátky nebo její části a 0,1 % denně z aktuální výše celkové částky, ohledně níž je klient v prodlení po zesplatnění. Tentýž sazebník určuje výši nákladů vynaložených při prodlení klienta s úhradou úvěru za každý měsíc prodlení ve výši od 350 Kč do 1 000 Kč.
8. Jak soud zjistil dopisem ze dne 28.11.2023, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě vzniklého dluhu po splatnosti ve výši 11 240 Kč, nákladů ve výši 750 Kč, administrativního poplatku 3 500 Kč a smluvní pokuty 17 024,70 Kč ve lhůtě do 12.1.2024 s upozorněním na zesplatnění celé dlužné částky marným uplynutím této lhůty. Následně žalobkyně odeslala žalované oznámení o zesplatnění zápůjčky ke dni 13.1.2024 (viz dopis z 16.1.2024 a vyčíslení pohledávky). O zaplacení aktuálně dlužné částky 90 947,63 Kč ve lhůtě do 29.2.2024 byla žalovaná urgována i předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně z 8.2.2024. Zesplatnění pohledávky ani opakované urgence k zaplacení žalovaná v řízení nesporovala.
9. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr ve věci. Žalovaná podepsala se žalobkyní dne 24.6.2021 elektronicky smlouvu a téhož dne převedla žalobkyně na peněžní účet označený žalovanou částku 59 000 Kč. Tu se žalovaná zavázala splácet žalobkyni spolu s úrokem 39 % ročně v pravidelných splátkách po 2 948 Kč počínaje 9.8.2021. Žalovaná peněžitý závazek řádně nesplácela, žalobkyně ke dni 13.1.2024 nesplacenou část zesplatnila a marně vyzvala žalovanou k plné úhradě.
10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 1813 o.z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo o ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
13. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy
15. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
16. S ohledem na shora uvedené soud žalobu v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby, tj. co co částky 24 049,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 561,46 Kč od 2.3.2024 do zaplacení, dle ust. § 96 odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o.s.ř.) zastavil (viz výrok I. rozsudku).
17. Ve zbývajícím rozsahu co do částky 38 706,59 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 34 521,54 Kč od 2.3.2024 do zaplacení byla žaloba výrokem II. rozsudku zamítnuta, neboť žalobkyně před poskytnutím úvěru žalované řádně neprověřila její úvěruschopnost, resp. její bonitu nesprávně vyhodnotila. V řízení nebylo pochyb o tom, že žalobkyně poskytla k rukám žalované bezhotovostním převodem ze dne 24.6.2021 částku 59 000 Kč prvotně na základě smluvního závazku. Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku po ověření totožnosti žalované občanským průkazem, úhradě tzv. verifikační platby a odeslání jednorázového ověřovacího kódu prostřednictvím SMS. V daném případě se jedná o úvěrovou smlouvu, resp. předmětem plnění je dle písemného znění smlouvy bezúčelový spotřebitelský úvěr. Žalobkyně měla před vyplacením peněžitého plnění od žalované k dispozici listiny, z nichž bylo vedle výstupů z veřejně přístupných rejstříků (evidence exekucí, insolvence atd.) možné řádně prověřit úvěruschopnost ve znění zákona o spotřebitelském úvěru. Předně měla k dispozici občanský průkaz žalované, z něhož byl minimálně patrný osobní stav žalované, tj. „vdaná“. V rozporu s tím pak nutně vyzněla informace z tzv. formuláře příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 23.6.2021. V něm je obsažena informace, že žalovaná je svobodná, bezdětná. Jak popsala žalovaná, tento formulář je žalobkyni odesílán elektronicky, tj. není žalovanou vlastnoručně podepsán. Nikdo z účastníků v řízení neobjasnil, na základě čeho byly tyto protichůdné informace žalobkyni předloženy. Žalovaná si uvedené neuměla vysvětlit jinak, než že nesprávné údaje o jejích osobních a majetkových poměrech byly do dotazníku převzaty z doby minulé, kdy již jednou tutéž žalobkyni o úvěr žádala, avšak neúspěšně. Od té doby se však na straně žalované mnohé změnilo, žalovaná se provdala, k datu uzavření úvěrové smlouvy již vychovávala jedno nezletilé dítě. Soud neměl důvod nevěřit žalované, že aktuální údaje o své osobě žalobkyni nijak netajila. Aktuální údaje byly totiž zcela evidentní jak z občanského průkazu, tak z dalších listin – výpisu z účtu a mzdového listu žalované, které žalovaná žalobkyni rovněž poskytla. Pouhým porovnáním těchto listin musela žalobkyně při běžné obezřetnosti dojít ke stejnému závěru jako soud v daném řízení, tj. že obsah předložených listin si v některých aspektech protiřečí. Uvedené mohlo být zapříčiněno i jen pouhou nepozorností při vyplňování a odesílání elektronických formulářů žalobkyni, popř. jinak. Avšak pokud žalobkyně z tzv. formuláře příjmů a výdajů bez dalšího dovodila, že žalovaná při příjmu ze zaměstnání 23 000 Kč nemá žádnou další vyživovací povinnost a pravidelně vyjma bydlení vynakládá pouze částku 2 000 Kč měsíčně na léky, telefon apod. (netýká se bydlení) a 2 000 Kč na splátky půjček, musela na základě předloženého účtu žalované o tomto závěru minimálně pochybovat. Ve výpisu z účtu žalované za období 28.2.-31.5.2021 nebylo možné přehlédnout, že jen ve prospěch poskytovatelů nebankovních půjček (právnická osoba, právnická osoba) byly poukázány platby vyšší, než ve formuláři přiznané 2 000 Kč měsíčně. Dále k datu 25.5.2021 bylo na účet vyplaceno ošetřovné od ČSSZ za období 12.4.-30.4.2021, což je zpravidla spojeno s péčí o nemocné nezletilé dítě. V takovém případě, má-li být řádně prověřena úvěruschopnost žalované, bylo na místě žalovanou minimálně vyzvat k vysvětlení nastalých pochybností. K poučení soudu však žalobkyně v tomto směru netvrdila, že by tak vůbec učinila. Tj. i přes zcela viditelné rozpory v předložené dokumentaci (osobní stav, osoby ve společné domácnosti, vyživovací povinnost atd.) nemohla být žalobkyně schopna úvěruschopnost žalované řádně posoudit a tedy neměla úvěr žalované poskytnout, jak je uvedeno v čl. 4.3., 4.4. samotných jejích obchodních podmínek. Žalobkyně nijak neověřovala skutečné příjmy a výdaje žalované, nežádala souhlas manžela s uzavřením úvěrové smlouvy a na základě uvedeného došla k nesprávným závěrům. Chybné posouzení úvěruschopnosti, jež posléze vedlo žalovanou k prodlení s úhradou peněžitého závazku, dovozuje soud i ze samotného porovnání příjmů a výdajů na výpisu z účtu (stejného účtu jako pro převod mzdy žalované dle mzdového listu za únor 2021). Je-li celkový příjem za doložené období 3 měsíců roven celkovým výdajům, aniž by na účtu byly tvořeny alespoň minimální finanční rezervy, lze zcela legitimně předpokládat, že žalovaná nebude schopna splátky úvěru představující nový výdaj na její straně dříve či později řádně splácet. Na tom nic nemění ani skutečnost, že v počátku žalovaná úvěr řádně splácela. To zcela koresponduje s tvrzením žalované, která při jednání soudu uvedla, že svou majetkovou situaci musela v době před uzavřením této úvěrové smlouvy řešit brigádním přivýdělkem popř. finanční výpomocí od svých rodičů a tento úvěr si brala v době, kdy se již ocitla ve finanční nouzi.
18. S ohledem na vše shora uvedené má soud úvěrovou smlouvu pro řádné neprověření úvěruschopnosti a vyvození nesprávných závěrů o bonitě žalované za absolutně neplatnou dle ust. § 588 o.z., k čemuž přihlíží ze své úřední činnosti (nikoliv jen k námitce úvěrovaného), jak dovozuje stávající judikatura vyšších soudů (viz např. rozsudek nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 z 25.7.2018, usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 3.4.2007, sp. zn. Pl. ÚS 92/06), popř. jak uzavřel i nadřízený odvolací Krajský soud v Praze v jiné obdobné věci sp. zn. 27 Co 221/2019. Z neplatné smlouvy vzniká žalobkyni pouze nárok na vrácení jistiny z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021), v daném případě ve výši 59 000 Kč, jež byla k rukám žalované poskytnuta. Nicméně v řízení byly účastníci ve shodě o tom, že žalovaná již zaplatila žalobkyni na jistině 28 825 Kč, na obchodním úroku 40 671 Kč a na administrativním poplatku 16 100 Kč. Tedy částku 59 000 Kč žalovaná žalobkyni k datu vydání tohoto soudního rozhodnutí již plně zaplatila, resp. přeplatila. Žaloba na peněžité plnění ve znění částečného zpětvzetí je tak nedůvodná.
19. Výrok o náhradě nákladů řízení je dán ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně ve věci neuspěla, resp. v části bylo řízení zastaveno, pročež žalovaná by měla právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaná však náhradu nákladů řízení nežádala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.