Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 346/2023-25

Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

pro zaplacení 13 601,62 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 500 Kč

s 15 % zákonným úrokem z prodlení z částky 4 000 Kč jdoucím od 29. 1. 2023 do zaplacení,

s 15 % zákonným úrokem z prodlení z částky 1 500 Kč jdoucím od 29. 1. 2023 do zaplacení,

a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 500 Kčs 15 % zákonným úrokem z prodlení z částky 4 000 Kč jdoucím od 29. 1. 2023 do zaplacení,s 15 % zákonným úrokem z prodlení z částky 1 500 Kč jdoucím od 29. 1. 2023 do zaplacení,a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do zbytku se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 31. 8. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 13 601,62 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností právnická osoba a žalovaným byla uzavřena dne 7. 12. 2020 smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal tuto jistinu původnímu věřiteli vrátit spolu s částkou 10 029 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 971 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28,74 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 998 Kč. To vše se zavázal uhradit v 52 týdenních splátkách po 386 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 6. 12. 2021. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně uvedla, že žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil toliko částku 6 000 Kč, po postoupení pohledávky již neuhradil ničeho. Žalobkyně se tak domáhala uhrazení dlužné jistiny ve výši 7 912,49 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 356,17 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 885, 54 Kč a dále úroku ve výši 28,74% ročně z dlužné jistiny od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení z dlužné jistiny od téhož data do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdce žalobkyně posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného zápůjčku splácet, přičemž žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, přičemž následně byly zaznamenány do zákaznické karty. V zákaznické kartě byly uvedeny doklady, které byly ověřeny, mezi které patří pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva.

2. Žalobkyně dále uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla dne 4. 11. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku 8 635 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 977 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 25,41% ročně, dále částku 1 500 Kč za zpracování zápůjčky a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 598 Kč. To vše se zavázal uhradit v 52 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 11. 2021. Žalovaný však splátky a včas nehradil, přičemž od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, na základě které byla pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován, uhradil toliko částku 6 500 Kč. Následně už neuhradil ničeho. Žalobkyně se tak domáhala uhrazení dlužné jistiny ve výši 5 689 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 630,32 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 636,71 Kč, úroku ve výši 25,41 % ročně z dlužné jistiny od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroky z prodlení z dlužné jistiny jdoucím od 15. 12. 2022 do zaplacení.

3. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

4. V daném případě soud postupoval dle , kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně.

5. Z předložených listin má soud za zjištěné, že společnost právnická osoba a žalovaný podepsali dne 4. 12. 2020 u nazvanou Smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal za spotřebitelský úvěr uhradit poplatek ve výši 10 029 Kč sestávající se z úroku ve výši 4 971 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 998 Kč. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal uhradit tak činila 20 029 Kč s tím, že úroková sazba byla stanovena ve výši 86 %, kdy žalovaný se zavázal dlužnou částku uhradit formou 52 týdenních splátek ve výši 386 Kč, RPSN byla stanovena ve výši 193 %. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaný ke svým příjmům uvedl, že je mu vyměřován důchod podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky ve výši 12 000 Kč měsíčně, odhadované měsíční výdaje žalovaného byly stanoveny na částku 1 300 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného za období od 1.10.2020 do 31. 10. 2020 vyplynulo, že žalovanému byl zaslán příspěvek ve výši 12 000 Kč od Úřadu práce dne 7. 10. 2020, tato částka byla v plné výši téhož dne vybrána, jiné obraty v daném měsíci na účtu neproběhly. V oddíle ověřené dokumenty byl zaškrtnut výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. Z přehledu plateb vyplynulo tvrzení žalobkyně, že žalovaný v souvislosti s poskytnutím těchto peněžních prostředků uhradil celkem částku 6 000 Kč, když žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak. Aktivní věcná legitimace žalobkyně pak byla zjištěna ze smlouvy o postoupení pohledávek, i oznámení o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2022, která byla odeslána žalovanému dne 13. 1. 2023 (podací lístek ČP s. p.). Soud dále zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k plnění předžalobní upomínkou.

6. Soud dále z y nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 4. 11. 2020 zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 8 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s tímto se žalovaný zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně taktéž částku 8 635 Kč představující úrok ve výši 3 977 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 1 598 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku 16 635 Kč uhradit formou pravidelných 52týdenních splátek ve výši 320 Kč, přičemž úroková sazba byla stanovena ve výši 86 % a RPSN bylo ve výši 208,44 %. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaný ke svým příjmům uvedl, že je mu vyměřován důchod podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky ve výši 12 000 Kč měsíčně, odhadované měsíční výdaje žalovaného byly stanoveny na částku 1 400 Kč. V oddíle ověřené dokumenty byl zaškrtnut výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. Z přehledu plateb vyplynulo tvrzení žalobkyně, že žalovaný v souvislosti s poskytnutím těchto peněžních prostředků uhradil celkem částku 6 500 Kč, když žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak. Aktivní věcná legitimace žalobkyně pak byla zjištěna ze smlouvy o postoupení pohledávek, i oznámení o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2022, která byla odeslána žalovanému dne 13. 1. 2023 (podací lístek ČP s. p.). Soud dále zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k plnění předžalobní upomínkou.

7. Podle ust. ,2 , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle ust. , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Soud po zhodnocení předložených listin dospěl k závěru, že na obě uzavřené smlouvy je nutno nahlížet jako na smlouvy absolutně neplatné dle ust. § 588 obč. zák.. Důvodem je to, že právní předchůdce žalobkyně nedodržel povinnost poskytovatele zápůjček či spotřebitelských úvěrů prověřit schopnost dlužníka splácet poskytnutý úvěr či zápůjčku. Soud pro zjednodušení ohledně posuzování úvěruschopnosti odkazuje na závěry plynoucí z rozhodnutí vyšších soudů, a to z nálezu Ústavního soudu sp. zn. z 26. 2. 2019, rozsudků Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. z 25. 7. 2018, Nejvyššího správního soudu sp. zn. , Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. . Ze zákonných ustanovení a citovaných rozhodnutí plyne, že obecně je povinností poskytovatele úvěru při prověřování schopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr prověření, zda tento úvěr v budoucnu bude žadatel schopen splácet. Přitom musí vycházet především z porovnání příjmů žadatele o úvěr a jeho výdajů, ale také z plnění dosavadních dluhů žadatelem. Vzhledem k tomu, že v žalobě žalobkyně toliko odkazovala na zákaznickou kartu a na tzv. ověřené dokumenty (nájemní smlouva, pracovní smlouva, výpisy z účtů), které však k žalobě nepředložila, byla vyzvána, aby tak učinila. Žalobkyně i po výzvě soudu opětovně poukázala na zákaznickou kartu, kdy ověřené dokumenty, které měly být předkládány právnímu předchůdci žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků nepředložila, byla soudem vyzvána, aby prokázala, že její právní předchůdce řádně zkoumal v souladu se zákonem úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně i po výzvě soudu opětovně poukázala na zákaznickou kartu, žalobkyně toliko předložila výpis z účtu žalovaného, který zcela jistě neprokazoval, že by žalovaný byl osobou schopnou úvěr splácet, kdy po obdržení sociální dávky tato byla ihned v plné výši vybrána, a k žádným dalším pohybům na účtu nedošlo. Stejně tak tvrzené výdaje ve výši 1300 Kč a 1 400 Kč se soudu jeví s ohledem na jejich minimální výši jako velmi nevěrohodné a bylo na poskytovateli úvěru, aby pravdivost těchto tvrzených skutečností řádně prověřil, ale nestalo se tak. S ohledem na tyto skutečnosti je zcela nedostačující tvrzení žalobkyně o tom, že pokud žalovaný podepsal zákaznickou kartu, potvrdil úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů. Je povinností poskytovatele úvěrů s ohledem na shora uvedené, aby řádně schopnost žadatele o spotřebitelský úvěr prověřili tak, aby nebyly pochybnosti o tom, že v budoucnu bude žadatel schopen tento úvěr splácet. Plnění předchůdce žalobkyně žalovanému tak představovalo plnění z neplatného právního jednání, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil ( ). Žalovanému tak vznikla povinnost žalobkyni vrátit dosud neuhrazené částky poskytnutých peněžních prostředků ve výši 4 000 Kč ze smlouvy ze dne 7. 12. 2020 a ve výši 1 500 Kč ze smlouvy ze dne 4. 11. 2020, když soud zohlednil již uskutečněné platby. Žalovaný se tak bezdůvodně obohatil celkem o částku 5 500 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, uložil mu soud povinnost vrátit dosud neuhrazenou jistotu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ustanovením , jehož výše vychází z ustanovení nařízení vlády Pokud jde o počátek prodlení o počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení, pak k tomuto soud uvádí, že z obsahu spisu bylo zjištěno, že poprvé byl žalovaný vyzván žalobkyní k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022, kterým byl vyzván k vrácení dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu. Podle č. , se oznámení dostalo do sféry žalovaného dnem 18.1.2023 (poštovní podací arch ze dne 13. 1. 2023) a ode dne 29. 1. 2023 se tak dostal žalovaný do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Obrátila-li se žalobkyně na soud s nárokem převyšujícím částku bezdůvodného obohacení, neučinila tak po právu, jak vyplývá ze shora uvedeného odůvodnění a soud proto žalobu ve zbytku pod výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

10. Žalovaný byl ve věci procesně úspěšnější (soud přihlédl taktéž k požadovanému příslušenství kapitalizovanému ke dni vyhlášení rozsudku), v řízení však nebylo zjištěno, že by žalovanému nějaké náklady vznikly, soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

11. O lhůtě k plnění soud rozhodoval dle ustanovení a žalovanému stanovil běžnou třídenní lhůtu po právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.