Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 116/2024-86

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Blažejovou, LL.M., ve věci

žalobkyně: Anonymizováno s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 35 671,85 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 948 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 948 Kč od 27. 1. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v částce 21 723,85 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 202 Kč od 27. 1. 2024 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 948 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 948 Kč od 27. 1. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v částce 21 723,85 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 202 Kč od 27. 1. 2024 do zaplacení zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala žalobou podanou u zdejšího soudu zaplacení částky 35 671,85 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 23. 8. 2022 spolu žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši celkem 20 000 Kč. Úvěr měl být spolu s úroky a poplatky (celkem 36 312 Kč) splacen ve 24 měsíčních částkách po 1 513 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil částky 2 364 Kč, 2 488 Kč a 1 200 Kč, celkem tedy 6 052 Kč. Žalobou uplatněná částka v sobě zahrnuje i smluvní pokutu ve výši 4 024 Kč. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně uvedla, že nahlédla do insolvenčního a exekučního rejstříku, a dále vycházela z informací předložených žalovaným, kdy si od žalovaného vyžádala výpisy z účtu žalovaného za poslední tři měsíce před uzavřením smlouvy a výplatní pásky žalovaného za poslední tři měsíce před uzavřením smlouvy. Žalobkyně dále uvedla, že k hodnocení úvěruschopnosti používá tzv. scoringový systém, do kterého se vedle prokázaných měsíčních výdajů promítá řada faktorů statistických a pravděpodobnostních, které přidávají klientovi bonitu. Z podkladů a informací vyhodnotila žalobkyně příjmy žalovaného na částku ve výši 37 976,82 Kč a pravidelné měsíční výdaje žalovaného vyhodnotil scoringový systém žalobkyně průměrně na částku 34 408,60 Kč (6,67 Kč výběry v hotovosti, 0,14 Kč bankovní poplatky, 17,76 Kč transakce platební kartou, 4,06 Kč rychlé půjčky k doplacení, 19 561 Kč splátky úvěru, 30,68 Kč mobilní platby, 129,97 Kč neidentifikovatelné domácí platby, 1 508,72 Kč platby za pojištění, 540 Kč Energie-plyn, voda, teplo, 2 766,50 Kč bydlení, 7 570 Kč životní minimum, 489,43 Kč platební portály, 117 Kč převod na účet fyzické osoby, 1 666,67 Kč zahrnující alimenty). Při jednání soudu žalobkyně rovněž doplnila, že žalovaný původně požadoval úvěr ve výši 150 000 Kč, avšak právě na základě posouzení jeho bonity mu žalobkyně poskytla úvěr pouze ve výši 20 000 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o zápůjčce č. hodnota ze dne ze dne datum soud zjistil, že touto se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč, přičemž finanční prostředky měly být poskytnuty žalovanému bezhotovostně na účet č. č. účtu. Žalovaný se částku 20 000 Kč spolu s úroky a poplatky měl zavázat poskytovateli úvěru vrátit ve 24 měsíčních splátkách.

4. Z obchodních podmínek soud zjistil, že tyto podrobněji upravují práva a povinnosti účastníků smlouvy o zápůjčce.

5. Z elektronického výpisu informací ze systému uzavírání smluv on-line soud zjistil, že obsahuje souhrnné informace evidované žalobkyní o žalovaném ke smlouvě o zápůjčce č. hodnota

6. Z výpisu z účtu pro platbu 20 000 Kč z 23. 8. 2022 soud zjistil, že z účtu žalobkyně byla na účet č. č. účtu odeslána částka 20 000 Kč.

7. Z výzvy ze dne 26. 6. 2023 soud zjistil, že žalobkyně touto měla vyzvat žalovaného k úhradě dluhu, doklad o odeslání předložen nebyl.

8. Z předžalobní upomínky ze dne ze dne 14. 9. 2023, soud zjistil, že žalobkyně touto měla vyzvat žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby, doklad o odeslání předložen nebyl.

9. Z oznámení o zesplatnění ze dne 15. 8. 2023 soud zjistil, že žalobkyně touto měla oznámit žalovanému zesplatnění zbytku úvěru, doklad o odeslání předložen nebyl.

10. Z kopie občanského průkazu č. číslo OP (č. l. 45) soud zjistil, že tento byl vydán na jméno žalovaného a byl platný do datum.

11. Z kopie řidičského průkazu (č.l. 39) soud zjistil, že tento byl vydán na jméno žalovaného a byl platný do datum.

12. Z čestného prohlášení o příjmech (č.l. 40) soud zjistil, že žalovaný v něm měl prohlásit, že jeho čistý měsíční příjem je ze zaměstnání ve výši 37 000 Kč, jeho pravidelné měsíční splátky závazků jsou ve výši 10 000 Kč, výživné ve výši 2 000 Kč/měsíc, 1 000 Kč/měsíc na služby, náklady na bydlení jsou ve výši 5 500 Kč, je svobodný, počet osob v domácnosti je 3, z toho jedno dítě do 26 let bez vlastního příjmu.

13. Z výplatnice žalovaného za 06/2022 soud zjistil, že čistá mzda žalovaného v tomto měsíci byla 35 394 Kč.

14. Z vyčíslení pohledávky (č. l. 19-21) soud zjistil, že se nejedná o důkaz, ale o žalobní tvrzení na samostatném listu mimo hlavní text žaloby.

15. Z výpisů z účtu žalovaného za období 17. 5. 2022 až 16. 8. 2022 soud zjistil, že v období 17. 5. 2022 až 16. 6. 2022 byl počáteční zůstatek na účtu 31 355,65 Kč a konečný zůstatek na účtu 43 053,80 Kč, připsáno na účet bylo celkem 57 575 Kč a odepsáno 45 876,85 Kč; na účet byla v tomto období připsána mzda 37 775 Kč a dále jsou patrné splátky úvěrů ve výši 9 207,40 Kč (vč. souvisejících poplatků), výživné ve výši 2 500 Kč, plyn 200 Kč, elektřina 800 Kč, nájem 4 333 Kč. V období 17. 6. 2022 až 15. 7. 2022 byl počáteční zůstatek na účtu 43 053,80 Kč a konečný zůstatek na účtu 8 824,76 Kč, připsáno na účet bylo celkem 153 872,61 Kč a odepsáno 188 101,65 Kč; na účet byla v tomto období připsána mzda 35 394 Kč a vyplacen úvěr ve výši 16 000 Kč, dále jsou patrné splátky úvěrů ve výši 10 832,76 Kč (vč. souvisejících poplatků), výživné ve výši 2 500 Kč, platba za mobilní služby 3 026Kč a nájem garáže 1 200 Kč. V období 16. 7. 2022 až 16. 8. 2022 byl počáteční zůstatek na účtu 8 824,76 Kč a konečný zůstatek na účtu 22 338,86 Kč, připsáno na účet bylo celkem 95 542 Kč a odepsáno 82 027,90 Kč; na účet byla v tomto období připsána mzda 38 922 Kč a dále jsou patrné splátky úvěrů ve výši 9 207,40 Kč (vč. souvisejících poplatků), výživné ve výši 2 500 Kč, plyn 200 Kč a 200 Kč, elektřina 920 Kč s 920 Kč, platba za mobilní služby ve výši 3 151,73 Kč, nájem 4 333 Kč a nájem za garáž 1 200 Kč.

16. Z provedených důkazů má soud po skutkové stránce za prokázané tyto skutečnosti: žalobkyně a žalovaný spolu uzavřely smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr spolu s úroky a poplatky měl zavázat poskytovateli úvěru vrátit ve 24 měsíčních splátkách. Žalovaný však svůj dluh nehradila řádně a včas a dostal se tak s placením splátek do prodlení.

17. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení ( , , dále jen „o. z.“) a , o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) ve znění od 29. 5. 2022.

18. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

24. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

25. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

26. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně nevyhodnotila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ust. § 86 z. s. ú. V daném případě žalobkyně prokazatelně při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr vycházela z informací poskytnutých žalovaným, z doložené výše příjmů žalovaného a z výpisů z účtů za období 17. 5. 2022 až 16. 8. 2022. Výplatnice a výpis z účtu žalovaného sice dokládají, že čistá měsíční mzda žalovaného byla ve výši cca 37 000 Kč/měsíc, výpisy z účtu však zároveň dokládají v období 17. 6. 2022 až 15. 7. 2022 a 16. 7. 2022 až 16. 8. 2022 zcela nestandardní a nadstandardní příjmy i výdaje žalovaného (připsáno na účet bylo celkem 153 872,61 Kč a odepsáno 188 101,65 Kč, resp. připsáno na účet bylo celkem 95 542 Kč a odepsáno 82 027,90 Kč), které měly vést žalobkyni k větší obezřetnosti, neboť tyto údaje byly žalobkyni dostupné a zřejmé ještě před poskytnutím úvěru. V této souvislosti v prvé řadě vyvstává otázka, odkud zcela nadstandardní měsíční kreditní příjem na účtu 153 872,61 Kč a 95 542 Kč při čisté mzdě 37 000 Kč pochází, stejně tak na co žalovaný zcela nadstandardní měsíční výdaje 188 101,65 Kč a 82 027,90 Kč vynaložil. Z výpisů z účtu navíc ani nevyplývá, že by žalovaný měl na účtu odpovídající částky tak, aby mohl dlouhodobě splácet splátku úvěru 1 513 Kč/měsíc z nějaké „rezervy“ či „úspor“ – celkové příjmy za období 17. 5. 2022 až 16. 8. 2022 byly 306 989,61 Kč, celkové výdaje v tomto období byly 316 006,40 Kč, tzn. že celkové výdaje v rozhodném období převyšují celkové příjmy o 9 016,79 Kč. Ze shora uvedeného tak vyplývá, že za těchto okolností se žalobkyně jednak měla podrobněji zabývat výší příjmů i výdajů žalovaného a obecně skutečnou ekonomickou situací žalovaného. Žalobkyně takto nepostupovala a zkoumání úvěruschopnosti žalované bylo ze strany žalobkyně nedostatečné, neboť jeho cílem zjevně bylo pouze formálně dostát liteře zákona ukládající žalobkyni povinnost úvěruschopnost dlužníka zkoumat. Na uvedeném nemůže ničeho změnit ani to, že žalobkyně k hodnocení bonity klientů používá vlastní „scoringový systém“, když samotné používání scoringového systému ještě neznamená řádnost zkoumání úvěruschopnosti, v projednávané věci jsou navíc zcela zřejmé nedostatky scoringového systému používaného žalobkyní – dle jejího scoringového systému byly u žalovaného měsíční mobilní platby ve výši 30,68 Kč, platby za energie-plyn, voda, teplo ve výši 540 Kč, náklady na bydlení ve výši 2 766,50 Kč, výživné ve výši 1 666,67 Kč, a to ačkoliv z předložených výpisů jasně vyplývá jiná (podstatně vyšší) průměrná výše těchto nákladů - výživné ve výši 2 500 Kč, elektřina a plyn 1000 Kč až 1120 Kč, nájem 4 333 Kč. Ve scoringovém systému žalobkyně tedy zcela jasně dochází k podstatnému zkreslení skutečných dat minimálně o výdajích, přičemž zodpovědnost za toto zkreslení nese žalobkyně coby tvůrce a uživatel toho systému, nikoli žalovaný. Jako zcela lichý se ve světle všeho výše uvedeného jeví i argument žalobkyně, že žalovanému poskytla namísto požadované částky 150 000 Kč toliko finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. S ohledem na vše výše uvedené má soud za prokázané, že žalobkyně nedostála požadavku odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, proto je úvěrová smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 z. s. ú., § 580 a § 588 o. z.), přičemž k této neplatnosti přihlíží soud sám i bez návrhu.

28. Pokud jde ov veškerou žalobkyní odkazovanou judikaturu, pak soud uvádí, že závěry žalobkyní uváděných rozhodnutí nejsou s ohledem na ustálenou judikaturu (dřívější i aktuální) Soudního dvora Evropské unie (viz rovněž výše v tomto rozhodnutí) na projednávanou věc aplikovatelná. Soud v této souvislosti připomíná zejména nové rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. ledna 2024 ve věci C‑755/22, EC Financial Services, a.s., dle kterého „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“.

29. Z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy posoudil soud právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.). Žalovaný je povinen bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat žalobkyni (§ 2991 odst. 1 o. z.), soud mu tak uložil, aby zaplatil žalobkyni částku 13 948 Kč (tj. skutečně čerpaná částka úvěru ve výši 20 000 Kč mínus úhrady tvrzené žalobkyní ve výši 6 052 Kč) s příslušenstvím (výrok I.). Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení ( o. z.) ve výši stanovené

30. Ve zbytku soud žalobu zamítl, když v tomto rozsahu převyšuje bezdůvodné obohacení žalovaného (výrok II.).

31. Z důvodu nadbytečnosti soud neprováděl následující důkazy: sazebníky úroků a poplatků; návrh smlouvy; standardní informace o spotřebitelském úvěru.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”). Žalobce byl v řízení ohledně částky 13 948 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně částky 21 723,85 Kč. V řízení tedy byl převážně úspěšný žalovaný, který by proto měl vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však dle obsahu spisu náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté , či exekucí dle příslušných ustanovení exekučního řádu ( ).