Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 92/2024-37
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Simonou Kačerovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částky 23 730 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Návrh žalobkyně, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení a částku částka, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.
Odůvodnění:
I. Návrh žalobkyně, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení a částku , částka, , se zamítá.II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené mezi účastníky dne datum. Na základě této žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka s tím, že žalovaný se zavázal tuto částku společně s úrokem ve výši částka nejpozději do datum vrátit. adresa 730 Kč pak představuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, kterou se žalovaný zavázal platit z dlužné částky pro případ svého prodlení.
2. Žalovaný k tomu uvedl, že předmětnou úvěrovou smlouvu považuje za absolutně neplatnou, neboť žalobkyně nedostatečně posoudila jeho schopnost úvěr splácet a dále smlouva obsahovala nemravně vysoký úrok ve výši 40 % měsíčně. Žalovaný současně žalobkyni již zaplatil částku částka, tedy jistinu úvěru splatil, tudíž se nemůže jednat ani o bezdůvodné obohacení na jeho straně.
3. Soud v rámci dokazování zjistil následující skutkový stav.
4. Účastníci učinili nesporným, že spolu uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum, a dále skutečnost, že žalovaný čerpal od žalobkyně úvěr ve výši částka.
5. Žalovaný se od roku 2014 do roku 2019 nacházel v insolvenci (výpis z IR).
6. Žalovaný splatil na předmětný úvěr po dobu jeho trvání částku v celkové výši částka (výpis plateb).
7. Soud věc právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “).
8. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Dle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.
11. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Soud v rámci dokazování zjistil, že žalobkyně před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalovaného tak, jak jí to předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru . O tom svědčí také skutečnost, že žalovaný byl tou dobou v insolvenci, což žalobkyně mohla zjistit nahlédnutím do insolvenčního rejstříku. Na základě tohoto by posléze měla přistoupit k neposkytnutí úvěru, a to zvláště v situaci, kdy roční úroková sazba poskytovaného úvěru činila 480 %. Vzhledem k tomuto je nutné považovat předmětnou smlouvu za absolutně neplatnou. Poskytnutá jistina ve výši částka tak mohla na straně žalovaného představovat pouze bezdůvodné obohacení. Žalovanému se však v rámci řízení podařilo prokázat, že žalobkyni za celou dobu existence úvěru zaplatil částku celkem částka, tedy dvakrát více, než kolik činila jistina úvěru. Žalobkyně tak nemá nárok ani na vydání tohoto bezdůvodného obohacení, když žalovaný toto již fakticky učinil. Z těchto důvodů nemohl soud návrhu žalobkyně vyhovět.
13. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , a přiznal jejich náhradu žalovanému, neboť byl v řízení zcela úspěšný. Náklady žalovaného sestávají z:
− odměny za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odpor a vyjádření ve
věci samé, účast na jednání), každý ve výši částka (§ 11 odst. 1 , § 8 odst. 4 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ),
− paušální náhrady nákladů za tyto úkony, každý ve výši částka (§ 13 odst. 4 vyhlášky č.
177/1996 Sb. ),
− náhrady za promeškaný čas sestávající z 18 započatých půlhodin [cesta sídlo zástupkyně
– sídlo soudu a zpět], každá ve výši částka (§ 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ),
− náhrady cestovních výdajů za celkem hodnota km (cesta sídlo zástupkyně – sídlo soudu a
zpět) při průměrné spotřebě dle TP ve výši 7,07 l/100 km (§ 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce ), ceně 95oktanového benzinu částka/l (§ 4 vyhlášky č. 398/2023 Sb. ) a základní náhrady ve výši částka za 1 km jízdy osobního silničního motorového vozidla [§ 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb. ], tedy celkem z částka (§ 13 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ.