Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
706 C 41/2023-68
Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Zatloukalem v právní věci
žalobkyně: Anonymizováno
sídlem Anonymizováno
zastoupená advokátkou Anonymizováno
sídlem Anonymizováno Anonymizováno
proti
žalovanému: Anonymizováno
bytem Anonymizováno
o zaplacení částky Anonymizováno s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení, smluvní pokutu ve výši částka, úrok ve výši 57,3 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka a úrok ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokátky tituly před jménem jméno FO.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, smluvní pokutu ve výši , částka, , úrok ve výši 57,3 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, a úrok ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , se zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokátky , tituly před jménem, , jméno FO, .
1. Žalobou uplatněnou u soudu dne datum se žalobkyně domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku částka s příslušenstvím s poukazem na skutečnost, že mezi ní (věřitelem) a žalovaným (klientem) byla uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, kterou žalovaný podepsal dne datum. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr částka, k jeho vyplacení na účet došlo dne datum. Žalovaný se zavázal úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 57,3 % ročně uhradit ve 48 měsíčních splátkách částka, splatných vždy k 17. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem říjnem roku 2022. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím e-mailové komunikace. Součástí splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši částka, jak bylo sjednáno v příloze č. hodnota smlouvy. Žalobkyně oznámila žalovanému schválení úvěru, v oznámení byly uvedeny základní parametry úvěru, jeho přílohu tvořil i splátkový kalendář. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.), bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (nebankovní registr klientských informací), přičemž na základě uvedených údajů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o poskytnutí úvěru. Žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy, ocitl se v prodlení s úhradou splátek, když do data zesplatnění úvěru uhradil jen čtyři splátky po částka, a to ve dnech datum, datum, datum a datum. Před zesplatněním úvěru vzniklo v důsledku prodlení žalovaného žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut podle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši částka (právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů, které vzniklo v případě splátek č. hodnota, Anonymizováno. Tato smluvní pokuta je podle smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni dále právo na zaplacení náhrady nákladů podle bodu 6.2. smlouvy ve výši částka (právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů, jež vzniklo v případě splátek č. hodnota, 3, 4, 5, 6). Tato náhrada nákladů je podle smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru (viz bod 6.3. smlouvy), neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky č. hodnota (splatná datum) o 65 dnů. K datu datum došlo k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se celá nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši částka byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný nezaplatí novou jistinu úvěru v den jeho zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení. Žalovaný tak dluží: a) částku odpovídající nové jistině úvěru ve výši částka (původní jistina částka + úrok přirostlý ke dni zesplatnění ve výši částka); b) smluvní pokuty podle bodu 6.1. smlouvy ve výši částka s příslušenstvím; c) náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením podle bodu 6.2. smlouvy ve výši částka; d) smluvní pokutu podle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru částka za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem datum do zaplacení – žalobkyně zde požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby, tedy ve výši částka; e) úrok z částky odpovídající dlužné původní jistině úvěru částka od datum do zaplacení – žalobkyně zde požaduje tento úrok v sazbě 57,3 % ročně za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy od datum), přičemž podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. , je tento úrok uplatňován v nominální úrokové sazbě 15 % ročně; f) úhrady za pojištění schopnosti splácet úvěr podle přílohy č. hodnota smlouvy ve výši částka (úhrada za pojištění činila částka měsíčně a tvořila součást splátek, nebyla uhrazena v případě splátek č. hodnota a 6). Žalovaný tyto částky neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobkyně zaslala. U dlužných částek pod písm. a), b), c) a f), tedy u částky v celkové výši částka (žalobkyně součet zaokrouhlila směrem dolů na celé koruny a nedomáhá se zaplacení haléřových položek), požaduje žalobkyně s ohledem na prodlení žalovaného s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení, a to pro zjednodušení až od druhého dne následujícího po zesplatnění úvěru. Žalobkyně rovněž zohlednila, že podle bodu 2.2. smlouvy je výše úroku uvedeného pod písm. e) limitována částkou částka.
2. Žalovaný se přes výzvu soudu (viz usnesení ze dne datum, č. j. spisová značka, jež mu bylo doručeno dne datum) ve věci nevyjádřil. K nařízenému jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání k tomuto jednání včas doručeno dne datum. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Z provedených listinných důkazů učinil soud především tato skutková zjištění.
4. Žalobkyně (jako věřitel) a žalovaný (jako dlužník) uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, spolu s přílohou č. hodnota (pojištění schopnosti splácet úvěr) a dodatkem č. hodnota, na základě které byl žalovanému poskytnut (na účet č. č. účtu) spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši částka, žalovaný se zavázal tuto částku spolu se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 57,3 % ročně a měsíční úhradou za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši částka (tedy celkovou částku částka), uhradit ve 48 měsíčních splátkách částka, splatných k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen (počínaje datum). Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 71,47 % (viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum včetně přílohy č. hodnota k návrhu a dodatku č. hodnota, předsmluvní formulář ze dne datum, informační dokument o pojistném produktu – pojištění schopnosti splácet úvěry, oznámení o schválení úvěru ze dne datum, splátkový kalendář z téhož dne). Částka ve výši částka byla vyplacena na účet žalovaného č. č. účtu označený v úvěrové smlouvě dne datum (viz doklad o vyplacení úvěru). Z listin y označené jako „HODNOCENÍ KLIENTA“ se podává, že žalobkyně vycházela při posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet z následujících údajů: Anonymizováno, který má příjem toliko z hlavního pracovního poměru v čisté měsíční výši částka, jehož celkové výdaje činí částka měsíčně: Anonymizováno životní minimum částka, náklady na bydlení (nájemné, inkaso) částka a splátky u právnická osoba. ve výši částka. K ověření těchto údajů měla žalobkyně k dispozici občanský průkaz žalovaného, historii pohybů (toliko plateb zaměstnavatele jako příchozích plateb) na běžném účtu žalovaného č. č. účtu ve dnech datum, datum, datum a datum. Z karty klienta vyplývá, že žalovaný žalobkyni uhradil jen čtyři splátky po částka, ve dnech datum, datum, datum a datum. V průběhu měsíců leden až duben roku 2023 byl žalovaný opakovaně žalobkyní vyzván k zaplacení dlužných splátek a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru (viz výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru), k čemuž následně došlo písemným oznámením žalobkyně ze dne datum. Dopisem ze dne datum (předžalobní výzva) vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky z úvěrové smlouvy, a to do 15 dnů ode dne odeslání výzvy, zásilka byla odeslána doporučeně téhož dne (viz podací arch právnická osoba.).
právnická osoba listin ě obsahující „hodnocení klienta“ přitom žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy ze dne datum poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, který byl žalovaným hrazen v měsíčních splátkách částka, tyto žalovaný platil jen do prosince roku Anonymizováno (uhradil sedm splátek), tento úvěr nebyl žalovaným doplacen a je předmětem soudního řízení vedeného u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 uvedeného zákona (ve znění účinném do datum) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec první). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec druhý). Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.
8. Neplatnost úvěrové smlouvy pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ve smyslu § 87 odst. 1 věta druhá shora uvedeného zákona je neplatností absolutní, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 580 odst. 1 a § 588 o. z.). Jedná se přitom o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soud je povinen se jí zabývat z úřední povinnosti (tedy i bez výslovné námitky), je-li z právního jednání patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, na právní jednání se hledí, jako by nikdy nebylo učiněno a jeho účastníkům z něho nevznikají žádná práva ani povinnosti.
9. Z uvedeného důvodu se soud nejdříve z úřední povinnosti zabýval otázkou, zda při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru byla žalobkyní, jako poskytovatelem úvěru, dostatečným způsobem prověřena úvěruschopnost žalovaného, jako spotřebitele.
10. Ohledně splnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně při zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr vycházela především z informací poskytnutých jí samotným žalovaným, což fakticky bylo pouze to, že jde o bezdětného zaměstnance s průměrným měsíční mzdou cca částka, který žije u rodičů, na bydlení vynakládá částku částka a na splátky předcházejícího úvěru u žalobkyně již hradí měsíční splátku částka (podle tvrzení žalobkyně u jednání dokonce částka). Mimo lustrace ve veřejně dostupných databázích (s negativním výsledkem) se přitom žalobkyně spokojila jen s předložením výpisu z bankovního účtu žalovaného, ze kterého se nepodává nic jiného, než výplata mzdy ze strany zaměstnavatele v měsících květen až srpen roku 2022. Nijak dokladovány ani ověřovány nebyly další skutečnosti, zejména tak podstatné, jako výdaje, kupříkladu ani výdaje na bydlení. Ze strany žalobkyně nebylo po žalovaném zjevně vyžadováno doložení jakýchkoli jiných podkladů, na jejichž základě by bylo možné objektivně posoudit jeho schopnost úvěr splácet, a to tím spíše, že před velmi krátkou dobu (pouhé čtyři měsíce předtím) již poskytla žalovanému jiný úvěr v nezanedbatelné výši částka (jen součet splátek těchto dvou úvěrů přitom představoval pro žalovaného měsíční úvěrové zatížení bezmála částka). Za této situace lze nepochybně po žalobkyni vyžadovat, aby si v rámci „odborné péče při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“ učinila velmi podrobný přehled o výdajích žalovaného a tyto následně ověřila, a to i za situace, kdy žalovaný nebyl evidován v databázích dlužníků (bez dalšího se totiž nabízí otázka, z jakého důvodu žádá žalovaný o poskytnutí úvěru ve výši částka pouhé čtyři měsíce poté, kdy mu byl vyplacen úvěr částka).
11. Soud považuje za potřebné zdůraznit, že povinnost poskytovatele úvěru využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), je sice při posuzování otázky úvěruschopnosti podstatná a významná, ale až v rámci jejich porovnání se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. V posuzované věci si žalobkyně na základě naprosto kusých informací rozhodně nemohla učinit reálnou představu o konkrétní životní a majetkové (finanční) situaci žadatele o úvěr, když především zcela rezignovala na zjištění výdajové stránky na straně žalovaného (schopnost splácet úvěr je též otázkou životního stylu žadatele o úvěr a je ovlivněna výší jeho reálných výdajů). Pokud má být zachován smysl a účel zákonné úpravy, je třeba, aby poskytovatel úvěru zjistil řádně a s odbornou péčí, na základě spolehlivých a dostatečných informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a na straně druhé pak dosavadní dluhové zatížení klienta a dále základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat (takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod.). Tomuto požadavku žalobkyně v daném případě nedostála.
12. Proto považuje soud posuzovanou smlouvu o úvěru podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. za neplatnou, neboť odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek (§ 580 a § 588 o. z.). Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního jednání, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soud se jí musí zabývat z úřední povinnosti, přičemž absolutní neplatnost znamená neplatnost od samého počátku.
13. Pokud žalobkyně za této situace ve prospěch žalovaného poskytla plnění ve výši částka, je nutné to posuzovat jako plnění přijaté bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo bezdůvodným obohacením nabyto (§ 3000 o. z.), tedy povinnost uvedenou částku žalobkyni vrátit podle § 2993 věta první o. z. Žalovaný tuto svoji povinnost splnil pouze co do výše částka (čtyři splátky po částka), tyto platby žalovaného byly zohledněny a soud mu proto uložil I. výrokem rozsudku povinnost uhradit žalobkyni jen zůstávající částku částka. Vzhledem k posouzení úvěrové smlouvy jako neplatné, nemohla tato žalovaným uhrazená částka být započtena na sjednaný úrok za poskytnutí úvěru, úhrady za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr či smluvní pokuty.
14. Splatnost pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, pohledávka se tak stala splatnou na základě výzvy k zaplacení (§ 1958 odst. 2 o. z.), která je adresovaným právním jednáním, které se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl adresát možnost se s ním seznámit. Žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení v oznámení (výzvě) ze dne datum, přičemž tato výzva k plnění se reálně mohla dostat do jeho dispoziční sféry dne následujícího. Ode dne datum tak žalobkyni vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení (§ 1968 věta první o. z., § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ). K plnění byl žalovaný zavázán v obecné lhůtě splatnosti (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
15. V zůstávající části soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (II. výrok rozsudku), neboť z absolutně neplatné smlouvy nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti; nárok žalobkyně na úhradu smluvních úroků, poplatků či smluvních pokut, které měly být předmětnou úvěrovou smlouvou sjednány, je neoprávněný, pročež v tomto rozsahu se žalovaný nemohl dostat ani do prodlení s jejich zaplacením.
16. Z ustanovení § 142 o. s. ř. o. s. ř. vyplývá, že rozhodování o nákladech řízení je založeno na zásadě, že ve sporu úspěšný účastník má vůči účastníku neúspěšnému právo na plnou náhradu nákladů. Rozhodování je tak založeno na procesním výsledku sporu, přičemž tímto výsledkem je nutno rozumět, zda žalobní návrh (petit), z hlediska věcné stránky, byl či nebyl převzat do soudního rozhodnutí. V posuzovaném případě se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky částka (pohledávka částka + smluvní pokuta částka), tomuto jejímu požadavku bylo vyhověno jen částečně, když jí byla přiznána toliko částka částka, naproti tomu žaloba byla zamítnuta ohledně částky částka. Pokud předmětem řízení bylo rozhodování o částce částka, žalobkyně byla úspěšná co do částky částka (míra úspěchu 53 %), naopak neúspěšná co do částky částka (míra neúspěchu 47 %), vzniklo jí podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu (6 %).
17. Právní zástupkyně žalobkyně učinila tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif – dále jen „AT“), konkrétně převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby a zastoupení při jednání datum. Výše odměny advokátky za každý z úkonů činí podle § 7 bod pátý AT částku částka (z tarifní hodnoty částka) a výše paušální náhrady hotových výdajů náležející ke každému z úkonů činí podle § 13 odst. 4 AT částku částka. Náhrada za promeškaný čas při cestě advokátky k soudu a zpět (§ 14 odst. 1 písm. a/ , odst. 3 AT) činí částka za 4 půlhodiny po částka. Mezi hotové výdaje advokátky náleží cestovní výdaje (§ 13 odst. 5 AT), přičemž na trase z adresa a zpět byly ujety 52 kilometry, průměrná spotřeba vozidla činila podle technického průkazu 10,1 litrů na sto kilometrů, základní paušální náhrada za kilometr částka (§ 1 písm. b/ vyhlášky č. 398/2023 Sb. ) a cena pohonných hmot – benzin 95 oktanů částka (§ 4 písm. a/ téže vyhlášky). Jízdné činí částka [(52 × 5,60) + (52 × 10,1 × 38,20 : 100)] po zaokrouhlení. Náklady žalobkyně související s právním zastoupením tak dosáhly výše částka (odměna advokátky částka, paušální náhrady částka, náhrada za promeškaný čas částka, cestovné částka), spolu s 21% daní z přidané hodnoty (ve výši částka), které je advokátka plátcem, pak částky částka.
18. Náklady žalobkyně činí celkem částka (částka soudní poplatek + částka náklady právního zastoupení), z této částky jí byla přiznána poměrná část v rozsahu 6 %, tedy částka (po zaokrouhlení) částka. K takto vyčíslené náhradě nákladů zavázal soud žalovaného v obecné třídenní lhůtě splatnosti (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), k rukám advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného (Okresního soudu v Blansku).
Nebude-li povinnost stanovená tímto vykonatelným rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).