Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 2/2024-78
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci
žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0
sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno.Anonymizováno.
sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, IČO Anonymizováno
sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částky 52 732,13 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 39 012,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 475 Kč za dobu od 31. 8. 2023 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč splatných vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením jedné ze splátek nastává splatnost celého zůstatku dluhu.
II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 13 719,63 Kč, úroku z prodlení ve výši 182,5 % ročně z částky 9 146,42 Kč za dobu od 31. 8. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 167,5 % ročně z částky 25 475 Kč za dobu od 31. 8. 2023 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 39 012,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 475 Kč za dobu od 31. 8. 2023 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč splatných vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením jedné ze splátek nastává splatnost celého zůstatku dluhu.II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 13 719,63 Kč, úroku z prodlení ve výši 182,5 % ročně z částky 9 146,42 Kč za dobu od 31. 8. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 167,5 % ročně z částky 25 475 Kč za dobu od 31. 8. 2023 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi ní a žalovaným byla dne 14. 7. 2023 uzavřena smlouva o úvěru na podporu a rozvoj podnikání číslo Anonymizováno/Anonymizováno, na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9 321,42 Kč a poplatkem za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 300 Kč ve dvou splátkách splatných ke dni 14. 8. 2023 a ke dni 14. 9. 2023. Žalovaný na svůj závazek ze smlouvy neuhradil ničeho. Podle článku VIII smlouvy o úvěru tak vznikl žalobkyni nárok na a) smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení, b) náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v důsledku prodlení žalovaného a c) smluvní pokutu ve výši 50 % z celkové dlužné částky v případě marného uplynutí 15. kalendářního dne od počátku prodlení. Žalovaná částka 52 732,13 Kč představuje zůstatek neuhrazené jistiny ve výši 25 000 Kč, neuhrazeného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 9 321,42 Kč, neuhrazeného poplatku za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 300 Kč, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 17 310,71 Kč a neuhrazených poplatků (náhrady účelně vynaložených nákladů) za upomínky ve výši 800 Kč. Z částky 34 621,41 Kč (jistina + poplatek za poskytnutí úvěru + poplatek za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti) požadovala žalobkyně ode dne následujícího po splatnosti úvěru (od 31. 8. 2023) smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně až do zaplacení.
2. Žalovaný uvedl, že úvěrovou smlouvu uzavřel a úvěrovou jistinu ve výši 25 000 Kč obdržel a použil ji na podnikání, konkrétně na nákup softwaru. Na dluh neuhradil ničeho, neboť byl v tíživé finanční situaci. Jistinu nerozporuje, rozporuje však nepřiměřeně vysoké další nároky. Současně s poukazem na své sociální poměry požádal o možnost uhradit dlužnou částku ve splátkách 5 000 Kč měsíčně.
3. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř. ).
4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že účastníci dne 16. 7. 2023 uzavřeli smlouvu o úvěru na podporu a rozvoj podnikání číslo Anonymizováno/Anonymizováno (dále jen „smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému jako podnikateli úvěr ve výši 25 000 Kč na nákup zařízení a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9 321,42 Kč a s poplatkem za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 300 Kč (celkem tedy částku 34 621,42 Kč) ve dvou splátkách ve výši 17 160,71 Kč splatných ke dni 14. 8. 2023 a ke dni 14. 9. 2023. Ve smlouvě byl dále stanoven poplatek za odeslání jedné doporučené upomínky 500 Kč a za odeslání jedné SMS upomínky 50 Kč. Podle článku VIII. odst. 1 smlouvy o úvěru ocitne-li se žalovaný v prodlení s úhradou dlužné splátky úvěru a poplatku za poskytnutí úvěru, má žalobkyně vůči žalovanému nárok: a) na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky až do zaplacení, b) na náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v důsledku prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky z úvěru, účelně vynaložené náklady jsou specifikovány v sazebníku, který tvoří nedílnou součást smlouvy a c) na zaplacení smluvní pokuty ve výši 50 % z celkové dlužné částky v případě marného uplynutí 15-tého kalendářního dne od počátku prodlení. Za dlužnou částku se pro účely tohoto čl. považuje dlužná jistina úvěru a poplatek za poskytnutí úvěru. Podle článku VIII. odst. 6 smlouvy o úvěru, pokud je sjednáno splácení úvěru a poplatku za poskytnutí úvěru ve více splátkách, pak v případě prodlení s úhradou jakékoli dlužné splátky úvěru a poplatku za poskytnutí úvěru se stává zbytek úvěru a sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru za celé období poskytnutí úvěru splatným 15. kalendářním dnem od počátku prodlení (zesplatnění úvěru). Žalovaný je tak povinen v případě zesplatnění úvěru zaplatit žalobkyni zbytek celkové částky ke splacení žalovaným uvedenou v parametrech úvěru. Žalobkyni zesplatněním úvěru vznikají vůči žalovanému nároky podle čl. VIII.1 této smlouvy [smlouva o úvěru ze dne 16. 7. 2023, výpis z veřejné části Živnostenského rejstříku, čestné prohlášení o použití finančních prostředků]. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč převodem na jeho bankovní účet dne 17. 7. 2023 [potvrzení o provedení transakce, sdělení právnická osoba. ze dne 10. 1. 2024]. Jelikož žalovaný neuhradil dlužné splátky z úvěru ve lhůtě splatnosti, odeslala mu žalobkyně v rozmezí od 20. 8. 2023 do 13. 9. 2023 6 SMS zpráv s žádostí o úhradu dluhu [přehled odeslaných SMS]. Jelikož žalovaný ve stanovené lhůtě dlužnou částku neuhradil, žalobkyně jej dopisem ze dne 1. 9. 2023 vyzvala k úhradě dlužné částky [výzva k úhradě dlužné částky ze dne 1. 9. 2023 včetně detailu o odeslané zprávě]. právnická osoba. sdělením ze dne 5. 1. 2024 odkázala na statistiku České národní banky dostupné na internetových stránkách České národní banky [sdělení právnická osoba. ze dne 5. 1. 2024]. Ze sdělení jméno FO a.s. ze dne 5. 1. 2024 soud zjistil, že úvěry pro fyzické osoby podnikatele sjednané v červenci 2023 na částku 25 000 Kč měly základní úrokovou sazbu (dle rizikovosti klienta) v rozmezí 6,9 % - 17,9 % ročně a sazbu při včasném splácení (dle rizikovosti klienta) 5,9 % - 15,9 % [sdělení jméno FO a.s. ze dne 5. 1. 2024]. právnická osoba. sdělením ze dne 5. 1. 2024 sdělila, že minimální hranice pro úvěry pro podnikatele je nastavena na 50 000 Kč. Nad 20 000 Kč poskytují pouze startovací kontokorent, který má sazbu 17,9 % [sdělení právnická osoba. ze dne 5. 1. 2024]. Ze sdělení právnická osoba. ze dne 8. 1. 2024 soud zjistil, že úvěry pro fyzické osoby podnikatele sjednané v červenci 2023 na částku 25 000 Kč měly úrokovou sazbu v rozmezí 8,57 % - 13,07 % ročně [sdělení právnická osoba. ze dne 8. 1. 2024]. Ze sdělení právnická osoba. ze dne 10. 1. 2024 soud zjistil, že úroková sazba by se pohybovala kolem 17 % p.a. [sdělení právnická osoba. ze dne 10. 1. 2024]. Ze statistiky úrokových sazeb z úvěrů poskytnutých bankami klientům dostupných na internetových stránkách České národní banky soud zjistil, že úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami živnostníkům do 1 roku včetně činila v době uzavření smlouvy o úvěru 10 % ročně [statistika ČNB úrokových sazeb z úvěrů poskytnutých bankami klientům – nové obchody – měsíční – živnosti, do 1 roku včetně].
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.
8. Podle § 1968 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
11. Skutkový stav zjištěný dokazováním soud právně posoudil tak, že mezi účastníky byla podle § 2395 o. z. uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho účet peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovanému podle citovaného ustanovení vznikla povinnost poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit, a to ve dvou splátkách ke dni 14. 8. 2023 a ke dni 14. 9. 2023. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanému poskytla úvěr ve výši 25 000 Kč. Nevrátil-li jej v dohodnutém termínu, soud jej k tomu zavázal tímto rozsudkem.
12. Žalobkyně se dále v řízení domáhala zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 9 321,42 Kč a poplatku za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 300 Kč. Soud obě dohodnuté platby spojené s poskytnutím úvěru právně kvalifikoval jako úrok, když obě tyto platby svou povahou a účelem představují peněžitou odměnu věřitele za poskytnutí peněz. Je-li poskytování úvěru předmětem podnikání věřitele, což je případ i společnosti jméno FO právnická osoba. představuje úrok obchodní marži, z níž úvěrující hradí své náklady a vytváří zisk. Žádnou službu či mimořádné náklady při sjednávání a správě smlouvy, které by měly být hrazeny nad rámec úroku formou poplatku, žalobkyně netvrdila. S ohledem na znění § 2395 o. z. je nutno dovodit, že žalobkyni coby věřiteli z úvěrové smlouvy náleží úroky z úvěru, neboť zaplacení úroků je definičním znakem úvěrové smlouvy. Soud tedy dospěl k závěru, že odměna za poskytnutí úvěru ve výši 25 000 Kč na 63 dnů byla sjednána ve výši 9 621,42 Kč (9 321,42+300), což představuje úrok ve výši 223 % ročně. Takto sjednaná výše úroku se však zjevně příčí dobrým mravům, když představuje úrok, který mnohonásobně převyšuje sazbu úroků z krátkodobých úvěrů pro živnostníky poskytovaných bankami, která dle údajů zveřejněných ČNB činila v době uzavření smlouvy (červenec 2023) 10 % ročně. Okolnost, že úvěr poskytl nebankovní subjekt ani případná vyšší míra zadlužení, která dlužníka nutí k uzavření smlouvy o úvěru s nebankovním subjektem, nezakládá právo věřitele požadovat nepřiměřeně vysoké smluvní úroky. Za v souladu s dobrými mravy lze považovat pouze požadavek věřitele na přiměřenou výši úplaty za poskytnutí peněz bez ohledu na situaci dlužníka (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004, resp. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 242/2011 ze dne 15. 5. 2012). Ve smlouvě dohodnutá výše úroků z úvěru je zcela nepřiměřená a zjevně se příčí dobrým mravům a nic na tom nemění okolnost, že žalovaný není spotřebitelem a výše úroku byla určena ve smlouvě. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o výši úroku obsažené v citované smlouvě je neplatné podle § 588 o. z. Protože důvod neplatnosti tkví jen v nezákonném určení výše úroku, změnil soud podle § 577 o. z. výši úroku tak, aby odpovídala spravedlivému uspořádání vztahu mezi účastníky, za který je s ohledem na již popsané okolnosti případu na místě považovat průměrnou roční úrokovou míru ve výši 11 %, poskytovanou bankami podnikatelům v červenci 2023. Žalobkyni tedy vzniklo právo na zaplacení úroku ve výši 11 % ročně z poskytnuté jistiny ve výši 25 000 Kč za dobu od 14. 7. 2023 do 14. 9. 2023 v kapitalizované výši 475 Kč (25 000 Kč×0,11/365×63 dní) a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 9 146,42 Kč (9 621,42-475), soud žalobu zamítl.
13. Jelikož žalovaný neuhradil dlužnou částku ani do 15. kalendářního dne od počátku prodlení, vzniklo žalobkyni podle článku VIII. odst. 1 písm. c) smlouvy o úvěru právo na smluvní pokutu ve výši 50 % z celkové dlužné částky. Žalobkyně požadovala smluvní pokutu z částky 34 621,42 Kč, soud jí však přiznal smluvní pokutu pouze z přiznané částky 25 475 Kč (25 000+475) a zavázal žalovaného k zaplacení částky ve výši 12 737,50 Kč (50 % z 25 475 Kč). V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 4 573,21 Kč (17 310,71-12 737,50), soud žalobu zamítl.
14. Žalobkyně se dále v řízení domáhala zaplacení nákladů za upomínku ze dne 1. 9. 2023 ve výši 500 Kč a nákladů za SMS upomínky (6×50 Kč) s poukazem na článek VIII. odst. 1 písm. b) smlouvy o úvěru, v níž bylo právo účtovat náklady za upomínky dohodnuto. Soud shledal žalobu i v této části důvodnou a k zaplacení částky v celkové výši 800 Kč představující dluh na upomínečném žalovaného zavázal.
15. Nesplacený úvěr byl splatný dne 30. 8. 2023 (15. kalendářním dnem od počátku prodlení, tj. od 15. 8. 2023). Protože žalovaný neuhradil částku 25 475 Kč (přiznaná jistina + úrok – žalobkyní označen jako poplatek) k datu její splatnosti, dostal se dnem následujícím po splatnosti (31. 8. 2023) s úhradou do prodlení, čímž žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení. Žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 34 621,42 Kč za dobu od 31. 8. 2023 do zaplacení s poukazem na článek VIII. odst. 1 písm. a) smlouvy o úvěru. Takto sjednaná výše úroku z prodlení se však s přihlédnutím k faktu, že pro případ prodlení byla mezi stranami smlouvy sjednána již smluvní pokuta ve výši 50 % z celkové dlužné částky, zjevně příčí dobrým mravům, když představuje úrok z prodlení ve výši 182,50 % ročně, tj. úrok, který mnohonásobně (zde více než dvanáctkrát) převyšuje zákonem stanovenou sazbu úroku z prodlení.
16. Smysl úroku z prodlení lze nacházet v jeho motivační a sankční funkci. Podle přesvědčení soudu byl v projednávané věci žalovaný dostatečně motivován ke splnění peněžitého dluhu a pro případ jeho nesplnění včas byl dostatečně sankcionován již ujednanou smluvní pokutou ve výši 50 % poskytnutého úvěru. Takto stanovená výše smluvní pokuty přitom s ohledem na běžnou úrokovou míru z úvěrů rovněž zajišťuje reparaci případné škody vzniklé tím, že žalovaný svůj dluh včas nesplní (§ 2050 o. z.). Ujednání o povinnosti platit pro případ prodlení se splněním peněžitého dluhu úrok ve výši 0,5 % denně, tj. 182,5 % ročně se tak v tomto ohledu již vymyká účelu, který jinak obecně institut úroku z prodlení sleduje, a kterým je (stejně jako u smluvní pokuty) jednak pod hrozbou majetkové sankce motivovat dlužníka ke splnění dluhu a v případě prodlení se splněním této povinnosti jej jednak sankcionovat a současně tak kompenzovat újmu, která věřiteli zpožděnou platbou vzniká. Právě porovnání výše dohodnutého úroku z prodlení v této věci s běžnou úrokovou mírou a s výší úroku z prodlení stanovenou citovaným nařízením vlády, vede soud k závěru, že se zjevně příčí dobrým mravům, když na místo účelu stanoveného zákonem sleduje spíše ničím neodůvodněné a zřejmě nepřiměřené obohacení věřitele. Pokud jde o námitku žalobkyně, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru dobrovolně a se sjednanými sankcemi byl obeznámen a výslovně s nimi souhlasil, přičemž sankce byly obsaženy přímo ve smlouvě, pak soud uvádí, že zásada smluvní volnosti není bezbřehá, i zde je nutno dbát na zásadu přiměřenosti a právě proto, aby její neomezené využití nezpůsobovalo zjevné nespravedlnosti, je zde celá řada korekčních institutů. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o výši úroku z prodlení obsažené v citované smlouvě je neplatné podle § 588 o. z. Protože důvod neplatnosti tkví jen v nezákonném určení výše úroku z prodlení, změnil soud podle § 577 o. z. výši úroku z prodlení tak, aby odpovídala spravedlivému uspořádání vztahu mezi účastníky, za který je s ohledem na již popsané okolnosti případu, kdy má být pro případ prodlení placena smluvní pokuta, na místě považovat úrok z prodlení odpovídající svou výší sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , tj. úrok z prodlení ve výši 15 % ročně.
17. Žalobkyni tedy náleží právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 475 Kč za dobu od 31. 8. 2023 do zaplacení. S ohledem na shora uvedené pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl co do úroku z prodlení úroku z prodlení ve výši 182,5 % ročně z částky 9 146,42 Kč za dobu od 31. 8. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 167,5 % ročně z částky 25 475 Kč za dobu od 31. 8. 2023 do zaplacení.
18. Žalobkyně ve věci uspěla ze 47 % (v souhrnu uplatnila nároky ve výši 86 661,03 Kč a při kapitalizaci úroku z prodlení ke dni rozhodnutí soudu uspěla s částkou 41 064,40 Kč). Právo na náhradu nákladů řízení odpovídající poměru úspěchu a neúspěchu v řízení příslušelo žalovanému (§ 142 odst. 2 o.s.ř. ). Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
19. Žalovaný požádal o možnost plnění dluhu ve splátkách ve výši 5 000 Kč. Svou žádost o povolení splátek zdůvodnil svou tíživou finanční situací. Žalovaný v současné době pracuje na dohodu o provedení práce, jeho příjem se pohybuje od 20 000 Kč do 25 000 Kč čistého měsíčně. Aktuálně bydlí sám v garsonce. Na náklady spojené s bydlením hradí 3 500 Kč. Má manželku a dvě děti, ale nežije s nimi. Na každé dítě manželce přispívá částkou 3 500 Kč. Jednorázově není schopen dluh zaplatit.
20. Soud při uvážení osobní a majetkové situace žalovaného dospěl k závěru, že jsou v jeho případě splněny podmínky pro povolení splátek, když popsané poměry mu objektivně nedovolují bez dalšího zadlužení platit k úhradě žalované částky více než 5 000 Kč měsíčně, a zároveň je zřejmé, že stanovená výše splátek, jakož i prodloužená lhůta plnění se výrazněji nedotknou zájmů žalobkyně, rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalovanou částku s příslušenstvím v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč splatných vždy do posledního dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil, že nezaplacením jedné ze splátek nastává splatnost celého zůstatku dluhu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.