Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
10 C 46/2024-56
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Pastorovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0
sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno
sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0
trvale bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 21 902 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 1 700 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 700 Kč za dobu od 5. 7. 2023 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 750 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 1 200 Kč splatných vždy do posledního dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením jedné ze splátek nastává splatnost celého zůstatku dluhu.
III. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 452 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 202 Kč za dobu od 5. 7. 2023 do zaplacení.
IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 515 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 1 700 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 700 Kč za dobu od 5. 7. 2023 do zaplacení.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 750 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 1 200 Kč splatných vždy do posledního dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením jedné ze splátek nastává splatnost celého zůstatku dluhu.III. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 452 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 202 Kč za dobu od 5. 7. 2023 do zaplacení.IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 515 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 21 902 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 902 Kč za dobu od 5. 7. 2023 do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru č. tel. číslo, kterou žalovaný dne 1. 5. 2023 uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba distančním způsobem prostřednictvím elektronické komunikace. Žalovaný na základě úvěrové smlouvy vyčerpal částku 20 000 Kč, která byla splatná dne 4. 7. 2023. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaný uzavření smlouvy o úvěru nerozporoval. Dovolával se však její neplatnosti, neboť nebyla řádně posouzena jeho úvěruschopnost. Nárok žalobkyně by měl být posouzen jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, tzn. přiznat částku, kterou obdržel (20 000 Kč) a od této částky odečíst částku, kterou uhradil v období od 10/2023 do 02/2024 ve výši 4 250 Kč. S poukazem na svou tíživou finanční situaci žalovaný žádal o povolení splátek ve výši 850 Kč měsíčně. Současně požadoval, aby soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení.
3. Podáním ze dne 4. 6. 2024 žalobkyně vzala žalobu zpět ohledně částky ve výši 1 700 Kč včetně úroku z prodlení v zákonné výši z částky 1 700 Kč za dobu od 5. 7. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že tuto částku žalovaný uhradil původnímu věřiteli před podáním žaloby a tyto platby nebyly započteny z důvodu administrativní chyby. Soud na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1 , 2 o.s.ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok I.). Přitom soud podle § 96 odst. 4 o.s.ř. nezkoumal stanovisko žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci.
4. Žalobkyně i žalovaný se z účasti u jednání omluvili. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř. ).
5. Z provedeného dokazování soud zjistil, že dne 1. 5. 2023 byla mezi společností právnická osoba a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. tel. číslo ve znění jejích dodatků č. hodnota - 4 (dále jen „smlouva“), na jejímž základě žalovaný načerpal úvěr ve výši 20 000 Kč. Dne 1. 5. 2023 byla na bankovní účet žalovaného připsána částka ve výši 3 000 Kč, dne 2. 5. 2023 částka ve výši 3 000 Kč, dne 4. 5. 2023 částka ve výši 5 000 Kč, dne 4. 5. 2023 částka ve výši 5 000 Kč a dne 4. 5. 2023 částka ve výši 4 000 Kč [smlouva o úvěru ze dne 1. 5. 2023, dodatek č. hodnota ke smlouvě o úvěru, dodatek č. hodnota ke smlouvě o úvěru, dodatek č. hodnota ke smlouvě o úvěru, dodatek č. hodnota ke smlouvě o úvěru, výpisy z účtu žalovaného]. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně ani na výzvu soudu neuvedla, jak původní věřitel postupoval při posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Současně soudu nepředložila žádný důkaz prokazující, že původní věřitel úvěruschopnost žalovaného ověřoval. Žalovaný dne 30. 10. 2023 uhradil částku 850 Kč, dne 30. 11. 2023 částku ve výši 850 Kč, dne 2. 1. 2024 částku ve výši 850 Kč, dne 30. 1. 2024 částku ve výši 850 Kč a dne 29. 2. 2024 částku ve výši 850 Kč [sdělení právnická osoba. ze dne 7. 5. 2024, historie pohybů na běžném účtu žalovaného za období od 13. 3. 2023 až 17. 3. 2024]. Společnost právnická osoba pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 1. 2023 postoupila žalobkyni [smlouva o postoupení pohledávek ze dne 2. 1. 2023, seznam pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku]. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem odeslaným žalovanému dne 17. 11. 2023 na adresu uvedenou žalovaným ve smlouvě o úvěru č. tel. číslo [výzva k úhradě ze dne 17. 11. 2023 včetně podacího lístku, smlouva o úvěru č. tel. číslo].
6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Úvěrující je povinen řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele.
12. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlédne i bez návrhu žalovaného spotřebitele. Nadto námitku neplatnosti uplatnil i samotný žalovaný.
13. V dané věci, jak bylo popsáno výše, žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnila. Žalobkyně nevylíčila rozhodné skutečnosti, když nepopsala, jak konkrétně prověřila při posuzování úvěruschopnosti žalovaného jeho příjmy a výdaje a zda má dluhy a jak zjištěné informace vyhodnotila. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k příjmům i výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít.
14. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť netvrdila a neprokázala, že před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejich základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč poníženou o provedené úhrady ve výši 4 250 Kč. Soud tak žalovaného zavázal k zaplacení částky 15 750 Kč a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.
15. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ).
16. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky 15 750 Kč coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Jelikož mezi účastníky byl spor o to, v jaké lhůtě je žalovaný povinen jistinu zaplatit, když žalobkyně navrhovala splátky ve výši 1 500 Kč měsíčně a žalovaný splátky ve výši 850 Kč měsíčně, určil její splatnost po zhodnocení možností žalovaného soud (§ 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. ).
17. K poměrům žalovaného soud zjistil, že zaměstnaný jako dělník s příjmem ve výši 24 000 Kč měsíčně. Jeho výdaje spojené s cestou do zaměstnání činí 1 000 Kč měsíčně, náklady spojené s bydlením činí 5 000 Kč měsíčně. Nemá žádnou vyživovací povinnost, v domácnosti žije sám a nevlastní žádné nemovité věci. Splácí pravidelně 10 půjček. S ohledem na výši dluhu 15 750 Kč a na povinnost žalovaného splácet i další dluhy, vyhodnotil soud jeho majetkovou situaci tak, že je schopen splácet dluh splátkami ve výši 1 200 Kč měsíčně, k čemuž pod ztrátou výhody splátek žalovaného zavázal. Soud proto upozorňuje žalovaného, že nehradí-li včas a řádně byť jedinou splátku, nastane splatnost celého dluhu.
18. Žalobkyně měla ve věci úspěch v převažující míře, proto jí podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věty první o.s.ř. (žalobkyně procesně zavinila zastavení řízení ohledně částky ve výši 1 700 Kč – žalovaný uhradil tuto částku před podáním žaloby) přísluší vůči žalovanému právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán poměrem částky 25 070,20 Kč (21 902 Kč + úrok z prodlení vyčíslený dle žalobního návrhu ke dni vydání rozhodnutí 3 168,20 Kč) a částky 15 750 Kč vyjádřeným v procentuální výši 62 %. Žalobkyni tedy náleží právo na náhradu 24 % (62 % - 38 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 2 147,50 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 877 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 750 Kč [2,5×300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. , sepis jednoduché výzvy k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. ], náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3×100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby) a částky 220,50 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 515 Kč (24 % z částky 2 147,50 Kč) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.
19. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, spisová značka a spisová značka). Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené. Soud z důvodu neúčelného vynaložení nepřiznal žalobkyni náklady řízení v souvislosti s podáním ze dne 4. 6. 2024, jímž došlo k částečnému zpětvzetí žaloby, neboť skutečnosti tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě, když žalobkyně platby provedené žalovaným před podáním žaloby nezohlednila z důvodu administrativní chyby.
20. Soud současně neshledal důvody pro aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. , kterého se dovolával žalovaný. Okolnost zvláštního zřetele hodnou ve smyslu tohoto ustanovení, která by dle žalovaného měla vést k odepření práva na náhradu nákladů řízení jinak úspěšné žalobkyni, žalovaný spatřoval v odmítání smírného řešení ze strany žalobkyně. Žalovaný dle svého tvrzení splátky nehradil, neboť se dostal do těžké situace. Poté, co si vyřešil své osobní problémy, kontaktoval v září 2023 právní předchůdkyni žalobkyně s tím, že jí popsal situaci, do které se dostal a požádal ji o úhradu zapůjčené jistiny ve splátkách.
21. Soud se jako okolností zvláštního zřetele hodnou zabýval chováním účastníků před podáním žaloby. Primárně je nutno uvést, že žalovaný svá tvrzení nijak nedoložil. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu, kterou žalobkyně předložila, vyplývá, že žalobkyně dne 4. 7. 2023 žalovanému sdělila, že jelikož do uvedeného dne nevyužil možnost mimosoudního řešení a svůj dluh dosud neuhradil, úvěr zesplatnila. Současně uvedla, že úvěr je připraven k soudnímu vymáhání a pokud má žalovaný zájem se dohodnout smírčí cestou, operátoři společnosti právnická osoba jsou žalovanému k dispozici. Žalovaný dle jeho tvrzení reagoval až v září 2023, tedy téměř tři měsíce po doručení předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu. Žalovaný dlužnou částku od 30. 10. 2023 splácel měsíčními splátkami ve výši 850 Kč.
22. Žalovaný tak za vážně míněnou snahu o mimosoudní dohodu na úhradě dluhu vydává svůj návrh na povolení splátek ve výši 850 Kč bez dalších záruk, a to v době, kdy již byl tři měsíce v prodlení s úhradou dluhu a žalobkyni neuhradil do té doby ničeho. První splátku uhradil až 6 měsíců po poskytnutí peněžních prostředků od žalobkyně. Takový návrh není přiměřený vzniklé situaci. Žalovaný coby dlužník neplnící si své povinnosti ze smlouvy nemohl očekávat, že výsledkem jeho prodlení se splacením bude dohoda na pro něj výhodnějších podmínkách, než vyplývaly z úvěrové smlouvy.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.