Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 363/2023-30
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci
žalobkyně: právnická osoba IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 265 362 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 263 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Pro částku 2 362 Kč, úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 263 000 Kč od 25.10.2023 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 265 362 Kč od 25.10.2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 35 145,26 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 16 401,93 Kč, se žaloba žalobkyně zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 22 877 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 263 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.II. Pro částku 2 362 Kč, úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 263 000 Kč od 25.10.2023 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 265 362 Kč od 25.10.2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 35 145,26 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 16 401,93 Kč, se žaloba žalobkyně zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 22 877 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 265 362 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I., II. tohoto rozsudku s tím, že dlužnou částku žalovaná dluží žalobkyni na základě smlouvy o úvěru č. číslo, uzavřené mezi účastníky dne 14.7. 2022, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované téhož dne úvěr ve výši 263 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet včetně úroku ve výši 16,7 % ročně a poplatků v 60měsíčních splátkách po 6 520 Kč, splatných vždy do 24. dne v měsíci. Dle obchodních podmínek byla žalobkyně oprávněna účtovat žalované poplatky dle Sazebníku. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalované, nahlédnutím do informačních databází, kdy příjem žalované byl ověřen výpisem z jejího účtu, vedeného u žalobkyně, výdaje na základě dlouhodobého vyhodnocení finančních transakcí na jejím běžném účtu a ze statistických údajů a na základě náhledů do registrů. Žalovaná však své povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru řádně neplnila, neuhradila jedinou splátku, proto žalobkyně dle ujednání mezi stranami prohlásila veškeré pohledávky za okamžitě splatné k 24.1.2023, o čemž byla žalovaná informována výzvou k úhradě dluhu. Žalovaná splatnou pohledávku žalobkyni až dosud nezaplatila a dluží tak žalobkyni na dlužné jistině vyčerpaného úvěru částku 263 000 Kč, na poplatcích 2 362 Kč (pojištění od 8/2022 do 9/2022 ve výši 2 x 431Kč + 3 poplatky po 500 Kč za 3 výzvy), na smluvních úrocích kapitalizovaných ke dni 24.10.2023 částku 35 145,26 Kč, na úrocích z prodlení kapitalizovaných ke dni 24.10.2023 částku 16 401,98 Kč, a až do zaplacení smluvní úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení od 25.10.2023 do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
právnická osoba listin y nazvané Smlouva o úvěru č. číslo, předsmluvních informací žalobkyně, z obchodních podmínek žalobkyně pro spotřebitelské úvěry bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla podepsána oběma stranami dne 9.7.2022 smlouva, dle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 263 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet společně s úrokem ve výši 16,7 % ročně a poplatky dle Sazebníku žalobkyně v 60 měsíčních splátkách po 6 520 Kč a pojištěním, splatných vždy k 24. dni v měsíci. Z informací z CBCB k datu 7. 7. 2015, bylo dále zjištěno, že žalovaná měla evidovány 3 úvěry ve výši celkové jistiny 194 784 Kč, 5 zamítnutých žádostí. Celé výpisy z účtů žalované, vedených u žalobkyně, ze kterých měla žalobkyně při schvalování poskytnutí úvěru vycházet, v řízení předloženy nebyly, žalobkyně předložila programové zpracování výsledků těchto finančních toků, nebylo zřejmé, jaké příjmy a výdaje jsou na těchto účtech evidovány, jaké jsou zůstatky, z jakých závěrů a za jaké konkrétní období dospěla žalobkyně k předschválení předmětné výše úvěru. Z dokladu o čerpání a výpisu z účtu žalované č. č. účtu za 7/2022 bylo dále zjištěno, že na účet žalované došla od žalobkyně dne 14.7.2022 částka 263 000 Kč. Dle smlouvy bylo mezi stranami sjednáno pro případ prodlení žalované se splácením jakékoliv částky právo žalobkyně požadovat zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, tedy právo zesplatnit úvěr. Žalovaná úvěr nesplácela, k úhradě byla opakovaně vyzývána žalobkyní dopisy, žalovaná však nereagovala, proto žalobkyně oznámením z 26.1.2023 informovala žalovanou o zesplatnění předmětného úvěru k 24.1.2023, což bylo zjištěno z dopisu žalobkyně o zesplatnění. Z předžalobní upomínky s datem 8.11.2023 bylo dále zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě žalované částky se lhůtou do 7 dnů od odeslání upomínky, přičemž podle podacího archu pošty, tato upomínka byla odeslána téhož dne.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 9.7.2022 uzavřena smlouva o úvěru, dle které žalobkyně poskytla dne 14.7.2022 žalované na základě informací o finančních tocích na jejím běžném účtu, vedených u žalobkyně a na základě informací získaných z právnická osoba úvěr ve výši 263 000 Kč ve prospěch jejího účtu vedeného u žalobkyně a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet společně se smluvním úrokem ve výši 16,7 % ročně a poplatky dle Sazebníku žalobkyně, v měsíčních splátkách po 2 362 Kč. Žalovaná nic nezaplatila, žalobkyně úvěr 24.1.2023 zesplatnila, žalovaná netvrdila a ani neprokázala, kolik žalobkyni celkem zaplatila, žalobkyně požaduje na jistině částku 263 000 Kč. Upomínkou z 26.1.2023, podanou u pošty téhož dne, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě zůstatku dluhu včetně smluvních úroků a smluvních úroků z prodlení ve stanové lhůtě do 7 dnů od odeslání této upomínky, žalovaná ničeho nezaplatila.
5. Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích , které ověřovala pouze z výpisu z účtu, vedeného u žalobkyně, což , zejména ve vztahu k výdajům určeným ze statistických údajů a z výpisu z jejího účtu, nepostačí ke splnění podmínky odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015(zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
8. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy s odbornou péči, když, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu, přičemž tato neplatná smlouva nebyla ani stranami podepsána.
9. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb. ) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 2991 odst. 1 ,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb. ) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalované na její účet celkem částku 263 000 Kč, žalovaná nezaplatila nic, žalovaná se tudíž na úkor právní předchůdkyně žalobkyně obohatila právě o částku 263 000 Kč, proto soud žalobě v této části vyhověl. Ve vztahu k dalším nárokům ze smlouvy byla žaloba pro neplatnost ujednání rovněž zamítnuta.
12. Ve vztahu k zákonnému úroku z prodlení z ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky. V tomto směru lze odkázat na rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021 . Vzhledem k tomu, že lhůta ke splatnosti byla určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto rozhodnutím, žalovaná se nemohla dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu, proto byla žaloba pro zákonný úrok z prodlení zamítnuta zcela.
13. Lhůta k plnění pak vychází z ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu , když soud důvod pro aplikaci lhůty delší, případně povolení splátek, neshledal.
14. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná v 75%, neboť z původně žalované částky 349 465,19 Kč (včetně příslušenství vyčísleného ke dni rozhodování), bylo žalobkyni vyhověno v částce 263 000 Kč. Neúspěch žalobkyně je představován 25 %, proto má vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Od úspěchu žalobkyně je však nutno odečíst úspěch žalované, žalobkyně má tedy právo na 50 % účelně vynaložených nákladů řízení. Celkové náklady řízení při 100 % úspěchu představují částku 45 754 Kč (soudní poplatek ve výši 10 615 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 35 139 Kč), 50 % z těchto nákladů představují částku 22 877 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit rovněž ve lhůtě tři dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.