Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 404/2023-19
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Křivským ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
pro zaplacení 19 344 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 000Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu částky částka spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 000Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v rozsahu částky , částka, spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, dále jen „smlouva“, uzavřené dne datum prostřednictvím webového portálu žalobkyně www.rerum.cz, na kterém si žalovaný nastavil požadovanou výši úvěru a dobu jeho trvání, vyplnil žádost o úvěr, souhlasil s podmínkami úvěru a smluvní dokumentací a prostřednictvím ověřovací platby ve výši částka žalobkyně ověřila totožnost a majitele bankovního účtu. Žalobkyně poté prověřila úvěruschopnost žalovaného z majetkových poměrů žalovaného a jeho lustrací v dostupných registrech (ISIR,CEE, CRKI a BRKI). K ověření příjmu žalovaný poskytl žalobkyni výplatní listy. Jelikož nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného, byla žalovanému žalobkyní schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru a následně byla dne datum mezi účastníky uzavřena smlouva. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému dne datum peněžní prostředky v celkové výši částka na bankovní účet žalovaného č. č. účtu a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně z jistiny v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy nejpozději k 10. dni v měsíci. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle čl. 4.2. písm. c) smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně níže je žalovaný v prodlení Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. Žalobkyně proto celý úvěr ke dni datum zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, ač byl o úhradu jeho dluhu upomínán i předžalobní výzvou odeslanou mu právním zástupcem žalobkyně dne datum. Žalobkyně má za to, že jí s ohledem na výše uvedené vznikl nárok na zaplacení neuhrazené jistiny ve výši částka, smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny v kapitalizované výši částka, na úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a na smluvní pokutu v kapitalizované výši částka (počítaná z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení, tj. datum, do data odeslání předžalobní výzvy, tj. datum).
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože mu byla žaloba řádně doručena.
3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , dále jen „o. s. ř. “, není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoli mu byla výzva k vyjádření řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne datum za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše částka na bankovní účet žalovaného č. č. účtu, který byl žalovaný oprávněn při splnění smluvních podmínek opakovaně čerpat. Výše úrokové sazby činila 40 % měsíčně. Úvěr byl splatný nejpozději ke dni ukončení smlouvy a smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy nejpozději k 10. dni v měsíci. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle čl. 4.2. písm. c) smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení.
5. Z fotokopie cestovního pasu žalovaného, z fotokopie občanského průkazu žalovaného a z potvrzení o platbě ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného a ověřovací platbou ve výši částka ztotožnila bankovní účet žalovaného č. č. účtu.
6. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. hodnota soud zjistil, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z měsíčních výdajů uvedených žalovaným ve výši částka a z měsíčních příjmů uvedených žalovaným ve výši částka s tím, že žalovaný dále uvedl, že je rozvedený, má jednu vyživovací povinnost a je zaměstnán ve společnosti právnická osoba
7. Z výplatní pásky za měsíc 5/2022 soud zjistil, že příjem žalovaného u společnosti právnická osoba činil částka, z výplatní pásky za měsíc 6/2022 ověřil soud příjem žalovaného ve výši částka a z výplatní pásky za měsíc 7/2022 soud ověřil příjem žalovaného ve výšin částka.
8. Z potvrzení o provedení transakce ze dne datum soud zjistil, že dne datum poskytla žalobkyně na účet žalovaného č. č. účtu peněžní prostředky ve výši částka.
9. Z předžalobní upomínky ze dne datum včetně podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně řádně vyzván k úhradě jeho dluhu před podáním žaloby s tím, že na svůj dluh neuhradil ničeho.
10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný označený jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, telefonním číslem a e-mailovou adresou uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne datum s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout na bankovní účet žalovaného úvěr až do výše částka a žalovaný se jej zavázal vrátit nejpozději ke dni ukončení smlouvy spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně z jistiny v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy nejpozději k 10. dni v měsíci. Žalobkyně zaslala žalovanému na jeho bankovní účet dne datum částku ve výši částka. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný na svůj závazek neuhradil žalobkyni ničeho, ač byl o úhradu jeho dluhu upomínán i předžalobní výzvou odeslanou mu dne datum. Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, v řízení netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni na svůj závazek něčeho uhradil.
11. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , dále jen „o. z.“, a podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, dále jen „ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 ZoSÚ a § 420 a § 1810 a násl. o. z.
12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.
15. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
16. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
17. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 tohoto ustanovené souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla hodnota a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však částka.
18. Podle § 580 odst. 1 o. z . neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
22. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., kterou se žalobkyně zavázala, že poskytne žalovanému v jeho prospěch peněžní prostředky do výše sjednaného úvěrového rámce částka a žalovaný se jí zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok z úvěru ve sjednaných splátkách a lhůtě. Žalobkyně svoji smluvní povinnost splnila, když žalovanému poskytla jím požadované peněžní prostředky, avšak žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když neuhradil žalobkyni ničeho. Po zesplatnění úvěru tak žalovaný dluží žalobkyni částku částka, úrok z prodlení, o který se dluh žalovaného zvyšuje každým dnem jeho prodlení se zaplacením, a smluvní pokutu za období od datum do datum ve výši částka. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována, smluvní pokuta byla sjednána zcela v souladu s § 2048 o. z. a § 122 odst. 1 ZoSÚ a její výše je přiměřená utvrzené primární povinnosti žalovaného. Soud proto rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, smluvní pokuty, tak i co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z vládního nařízení č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném ke dni prodlení žalovaného.
23. Co se týče kapitalizovaného úroku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení soud v tomto rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelskou smlouvu, bylo by namístě, aby výše smluvních úroků byla v souladu s dobrými mravy. Soudu nic nebrání přezkoumat ujednání o výši smluvního úroku optikou dobrých mravů. Jednání žalobkyně, která inkasuje smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně, je dle názoru soudu v příkrém rozporu s dobrými mravy, a proto takové ujednání má soud za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 o. z. K neplatnosti podle § 580 o. z. přihlíží soud i bez návrhu (§ 588 o. z.), neplatnost ujednání o výši smluvního úroku ovšem nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, protože toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy (§ 576 o. z.).
24. Závěr o nemravnosti tak vysokého úroku vyplývá mimo jiné také z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp.zn. spisová značka, ve kterém mimo jiné shledal, že plnění přiznané rozhodcem ze smlouvy o revolvingovém úvěru, ve kterém byla sjednána RPSN ve výši 75,08 % bylo natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení povinné, že bylo namístě zastavit pro takový exekuční titul exekuci dle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. Ve svém rozhodnutí vycházel Nejvyšší soud také z další rozhodnutí Nejvyššího soudu (spisová značka) a Ústavního soudu (II. ÚS 2230/16 , II. ÚS 3194/18 , I. ÚS 199/11 ).
25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky částka, tedy ze 75 %. Žalovaný byl úspěšný co do částky částka, tedy z 25 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 50 % (75 % - 25 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT “), za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínku) náleží odměna ve výši částka, dále odměna advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po částka (§ 13 odst. 3 ve znění § 14b odst. 5 AT ) a náhrada za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve výši částka. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 50 % z částky částka, tj. na částku částka.
26. Soud při určení výše nákladů řízení aplikoval § 14b a. t., neboť mu je z úřední činnosti známo, že žaloby podávané žalobkyní v obdobných případech se liší pouze údaji o žalovaném, druhu úvěru, výši dlužné částky a popř. výši příslušenství. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a. t.
27. Lhůtu k plnění soud určil podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. a § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. o. s. ř. Žalovaný v řízení netvrdil nic ohledně toho, jaké jsou jeho možnosti, soudu proto nezbylo, než stanovit standardní třídenní lhůtu k plnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.