Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 139/2024-37
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Anonymizováno s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 122 242,52 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od datum do datum částkou částka, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od datum do datum částkou částka, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od datum do datum částkou částka, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od datum do datum částkou částka a s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od datum do datum částkou částka, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od , datum, do , datum, částkou , částka, , s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od , datum, do , datum, částkou , částka, , s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od , datum, do , datum, částkou , částka, , s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od , datum, do , datum, částkou , částka, a s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od , datum, do , datum, částkou , částka, , zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. Anonymizováno za účelem financování koupě osobního automobilu zn. Škoda Superb, rok výroby: 2007, VIN VIN kód (dále též jen „předmět financování“). Podpisem smlouvy stvrdila žalovaná, že se seznámila s obchodními podmínkami a sazebníkem poplatků, a že souhlasí s tím, že finanční prostředky jí poskytnuté budou žalobkyní uhrazeny přímo dodavateli předmětu financování, společnosti právnická osoba., jehož prostřednictvím byla smlouva o úvěru uzavřena. Žalobkyně poskytla žalované úvěrové prostředky ve výši částka, představující rozdíl mezi pořizovací cenou předmětu financování a přímou platbou žalované (částka – částka). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr včetně úroku vrátit v 60 měsíčních splátkách po částka, celkem tak měla uhradit částku částka. První splátka byla splatná dne datum, úrok z úvěru činil 19,75 % ročně. Žalovaná neuhradila již první splátku v částce částka Kč splatnou dne datum, tudíž žalobkyně ke dni datum veškeré nároky ze smlouvy o úvěru zesplatnila. Celková dlužná částka tak činila částka, přičemž tato částka se skládala z neuhrazených splatných splátek ve výši částka, nesplacené jistiny ve výši částka, kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši částka, poplatků za zaslané písemné upomínky v celkové výši částka dle Sazebníku (poplatek za odeslání upomínky činí dle Sazebníku částka, přičemž byly odeslány tři upomínky), účelně vynaložených nákladů za oznámení o okamžité splatnosti úvěru ve výši částka a smluvní pokuty za prodlení s úhradou dlužných splátek ve výši částka. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení, když vyzvala žalovanou dopisem ze dne datum k dobrovolnému plnění částek shora uvedených, žalovaná však nezaplatila ničeho.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. ”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění, z nichž dospěl k závěru o skutkovém stavu:
5. Ze smlouvy o úvěru č. Anonymizováno ze dne datum včetně úvěrových podmínek a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně, zastoupená společností právnická osoba. uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru na koupi zboží – osobního automobilu zn. Škoda Superb, VIN: VIN kód. Pořizovací cena činila částka, přičemž žalovaná přímo uhradila částku částka, zbylá částka ve výši částka byla žalobkyní uhrazena přímo dodavateli, společnosti právnická osoba. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky hradit v 60 měsíčních splátkách po částka, když úrok činil 19,75 % p.a. První splátka byla splatná dne datum.
6. Z Protokolu o předání – převzetí automobilu ke smlouvě č. Anonymizováno vyplývá, že žalovaná dne datum převzala předmět financování, automobil zn. Škoda Superb, od dodavatele, společnosti právnická osoba., IČO: IČO.
7. Ze smlouvy o obchodním zastoupení č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně a společnost právnická osoba. uzavřely smlouvu, na jejímž základě se společnost právnická osoba. zavázala uzavírat jménem žalobkyně úvěrové smlouvy s předmětem financování ojetých nebo nových automobilů.
8. Z potvrzení o poskytnutí/proplacení úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila dne datum částku ve výši částka na účet č. č. účtu s názvem právnická osoba.
9. Z dopisu žalobkyně ze dne datum včetně doručenky ze dne datum byla žalovaná informována o zesplatnění úvěrové smlouvy č. hodnota ke dni datum a zároveň vyzvána k úhradě veškerých dlužných částek v celkové výši částka.
10. Z přehledu plateb pro smlouvu č. Anonymizováno bylo zjištěno, že žalovaná neuhradila ničeho.
11. Z předžalobní upomínky ze dne datum včetně poštovního podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla zástupcem žalobkyně vyzvána před podáním žaloby k dobrovolnému plnění.
12. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Společnost právnická osoba. uzavřela jménem žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru na koupi zboží osobního automobilu zn. Škoda Superb, VIN: VIN kód. Žalobkyně poskytla žalované část kupní ceny ve výši částka, kterou na předmět financování uhradila dne datum přímo dodavateli. Žalovaná měla splácet poskytnutý úvěr žalobkyni měsíčními splátkami po částka. Jelikož žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas (nezaplatila jedinou splátku), žalobkyně ke dni datum veškeré nároky ze smlouvy o úvěru v celkové výši 102 105,56 zesplatnila a žalovanou opakovaně k uhrazení dlužné částky vyzývala. Žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně vedle dlužných splátek a nesplacené jistiny požaduje kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení, poplatky za zaslané písemné upomínky, účelně vynaložené náklady za oznámení o okamžité splatnosti úvěru a smluvní pokuty za prodlení s úhradou dlužných splátek. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení, když vyzvala žalovanou dopisem ze dne datum
13. Soud naopak nemá za prokázané, že by žalobkyně, dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy vyhodnotila informace o žalované získané z bankovních a nebankovních registrů, registru SOLUS, prověřila příjmy i výdaje žalované, její další závazky a finanční rezervu. Co se týče příjmu, žalovaná žalobkyni sdělila, že je majitelem podniku – OSVČ pod obchodním názvem Jméno zainteresované osoby 0/0, její příjem měl dle sdělení činit částka měsíčně, příjem domácnosti pak částka. Výdaje byly žalovanou sděleny v částce částka (náklady na bydlení), částka (splátky ostatních úvěrů) a částka (ostatní výdaje). K uvedeným tvrzením však žalobkyně ani přes výzvu soudu nepředložila žádné listinné důkazy či neoznačila další důkazy k prokázání skutečnosti, že zjištěné údaje řádně ověřila, a tím dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované. Nadto v ověřovacím protokolu je u žalované uvedeno „Fyzická osoba nepodnikající“.
14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
15. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 ., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
18. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. V rozsudku č. j. spisová značka ze dne datum Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.
21. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.
22. V rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 75 ZoSÚ stanoví, že poskytovatel (úvěru) je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
23. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne datum ve věci C679/18: společnost OPR-právnická osoba. proti GK), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, vyšla-li v případě smlouvy o úvěru pouze z údajů získaných od žalované a její tvrzení si neověřovala. Žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy více zkoumala, tj. že řádně posoudila možnosti žalované pohledávku splácet. K údajům zaznamenaným v návrhu na uzavření smlouvy žalobkyně nepředložila důkazy prokazující pravdivost těchto údajů, například daňové přiznání, potvrzení o příjmech či výdajích, nájemní smlouvu či výpisy z účtu žalované. Výše měsíčních nákladů žalované nebyla nikterak doložena.
24. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost.
25. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že žalobkyně v pozici poskytovatele úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná; k této neplatnosti soud přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni toliko částku odpovídající jejímu bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně (§ 2991 odst. 2 o. z.), tj. částku, která jí byla žalobkyní poskytnuta na základě neplatné smlouvy, a kterou dosud nesplatila. Z dokazování a tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalované byla žalobkyní poskytnuta částka částka a žalovaná žalobkyni ničeho nevrátila. adresa 000 Kč tedy představuje výši bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobkyně, kterou je žalovaná povinna vrátit. Žalovaná byla proto uznána povinnou zaplatit žalobkyni nesplacenou jistinu v částce částka.
26. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do platného uzavření smlouvy, nezbylo soudu než žalobu co do zbývající části žalobního nároku zamítnout, tj. zamítnout co do částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku ve výši 10,99 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 10,99 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
27. Soud zamítl požadované příslušenství pohledávky. Z § 87 odst. 1 a 2 ZoSÚ vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první, a jde tak o speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy oproti obecným zásadám vypořádání bezdůvodného obohacení vyplývajícím z § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z., která sleduje ochranu spotřebitele při vracení poskytnutých plnění. Textace ustanovení „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Poskytovatel úvěru má tedy nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli (ochuzenému) vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Soud tedy uzavírá, že při zohlednění procesní neaktivity žalované a s ohledem na předložené listinné důkazy stanovil jako dobu přiměřenou možnostem žalované vrátit zbytek obohacení do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť shledal důvod pro její prodloužení. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni přiznanou částku ve lhůtě delší než zákonné (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. činí tři dny od právní moci rozsudku). Soud přihlédl ke skutečnosti, že by lhůta k plnění měla být v tomto případě poskytnuta dle majetkových možností a schopností žalované. Protože ovšem žalovaná byla v řízení zcela nečinná a v možnostech soudu nebylo zjistit majetkové poměry žalované, její možnosti a schopnosti, soud stanovil k plnění lhůtu třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje za zcela přiměřenou vzhledem k výši přiznané částky, podmínkám úvěrové smlouvy a tvrzením žalované při jejím sjednávání.
28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky částka, tedy z 76 %, žalovaná byla úspěšná co do částky částka, tedy z 24 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 52 % (76 % - 24 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), za každý ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení; návrh ve věci samé; předžalobní upomínka) náleží odměna ve výši částka, dále odměna advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po částka (§ 13 odst. 4 a. t.) a náhrada za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve výši částka. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 52 % z částky částka, tj. po zaokrouhlení na částku částka. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.