Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 136/2024-18
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, 602 00 Brno zastoupená advokátem Mgr. Markem Indrou sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrh, tj. úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrh, tj. úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhá po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému dne datum na jeho bankovní účet č. č. účtu částku částka, čímž se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil, jelikož mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Žalovaný poskytnutou částku dosud nevrátil. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na společnost právnická osoba., IČO IČO, pohledávku za žalovaným nabyla žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi společností právnická osoba. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Jelikož žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil i přes předžalobní upomínku ze dne datum, domáhá se žalobkyně vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum, tj. od 11. dne po odeslání předžalobní upomínky.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivní, přestože mu byla žaloba řádně doručena dne datum.
3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tímto postupem.
4. Z dokumentu „smlouva o spotřebitelském úvěru“ bez data vyplývá, že společnost právnická osoba, IČO IČO, jednala se žalovaným o poskytnutí peněžních prostředků do výše částka na bankovní účet č. č. účtu s tím, že žalovaný by úvěr spolu s příslušným smluvním úrokem vrátil dle individuálních podmínek uvedených ve smlouvě.
5. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že společnost právnická osoba zaslala na účet č. č. účtu dne datum částku částka, a to pod variabilním symbolem var. symbol.
6. Ze sdělení právnická osoba. ze dne datum soud zjistil, že majitelem účtu č. č. účtu byl ke dni datum žalovaný, na uvedený účet byla dne datum připsána příchozí úhrada od společnosti právnická osoba v částce částka.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena společností právnická osoba na společnost právnická osoba.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.
9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že žalovanému bylo písemně oznámeno postoupení pohledávky vzniklé z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy číslo hodnota, a to v částce částka zahrnující neuhrazenou jistinu, poplatek za zápůjčku, smluvní pokutu, úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady na vymáhání.
10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum spolu s podacím lístkem z téhož dne soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky částka s odkazem na smlouvu o spotřebitelském úvěru, číslo smlouvy 13462987, uzavřenou dne datum mezi žalovaným a společností právnická osoba
11. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Společnost právnická osoba, zaslala žalovanému na jeho účet č. č. účtu dne datum částku částka. Žalovaný poskytnutou částku právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou postoupena na společnost právnická osoba., která ji následně smlouvou ze dne datum postoupila na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne datum, odeslaným dle podacího lístku téhož dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a ničeho nezaplatil.
12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 87 odst. 1 věty první ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
16. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
17. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému pohledávku ve výši odpovídající žalované částce. Nárok byl žalován jako bezdůvodné obohacení, které vzniklo v důsledku neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru (nepodepsání smlouvy), nicméně byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na kterou se rovněž užije ustanovení ZoSÚ . Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční částku ve výši částka, čímž došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o zápůjčce podle § 2390 o. z. Žalobkyně nebyla schopna prokázat, resp. dobrovolně upustila od dokazování skutečnosti, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru (zápůjčce) uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ právní předchůdkyně žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost.
18. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednané lhůtě splatnosti, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., absolutně neplatná; k této neplatnosti soud přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).
19. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni toliko částku odpovídající jeho bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně (§ 2991 odst. 2 o. z.), když pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou ve smyslu § 1879 o. z. Žalovaný přes výzvu žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, resp. žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na pohledávku cokoli zaplatil, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku, která mu byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy, a kterou dosud nesplatil. Z dokazování vyplynulo, že žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka částka a žalovaný ničeho nevrátil. adresa 000 Kč tak představuje výši bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, které je žalovaný povinen vrátit. Soud žalobě vyhověl co do žalované jistiny, jelikož žalovaná částka odpovídala zapůjčené jistině, kterou žalovaný ani částečně nesplatil.
20. Soud výrokem II. zamítl požadované příslušenství pohledávky, tj. úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, z níže uvedených důvodů.
21. Z § 87 odst. 1 a 2 ZoSÚ vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první, a jde tak o speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy oproti obecným zásadám vypořádání bezdůvodného obohacení vyplývajícím z § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z., která sleduje ochranu spotřebitele při vracení poskytnutých plnění. Textace ustanovení „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Poskytovatel úvěru má tedy nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli (ochuzenému) vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Soud tedy uzavírá, že při zohlednění procesní neaktivity žalovaného a s ohledem na předložené listinné důkazy stanovil jako dobu přiměřenou možnostem žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť shledal důvod pro její prodloužení. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni přiznanou částku ve lhůtě delší než zákonné (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. činí tři dny od právní moci rozsudku). Soud přihlédl ke skutečnosti, že by lhůta k plnění měla být v tomto případě poskytnuta dle majetkových možností a schopností žalovaného, lhůtu 30 dnů soud považuje za zcela přiměřenou mimo jiné vzhledem k výši přiznané částky a současně bude mít žalovaný v této lhůtě možnost projednat s žalobkyní případnou delší lhůtu k úhradě nebo splátkový kalendář, pokud nebude v jeho majetkových schopnostech pohledávku ve stanovené lhůtě uhradit.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z většinové části úspěšná (poměrně nepatrnou neúspěšnou část představuje příslušenství – úrok z prodlení z žalované částky), nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; předžalobní výzva; žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Podmínky pro přiznání nižší náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b a. t. má soud za splněné, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částka.
23. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, který je advokátem, bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.