Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 130/2024-31
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
zastoupená advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno.Anonymizováno. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 64 025,78 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky částka, úroku kapitalizovaného za období od datum do datum částkou částka, úroku 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za období od datum do datum částkou částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku kapitalizovaného za období od datum do datum částkou částka, úroku 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za období od datum do datum částkou částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky , částka, , úroku kapitalizovaného za období od , datum, do , datum, částkou , částka, , úroku 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za období od , datum, do , datum, částkou , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroku kapitalizovaného za období od , datum, do , datum, částkou , částka, , úroku 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za období od , datum, do , datum, částkou , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota. Žalovaný byl na základě smlouvy oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr do výše úvěrového rámce částka, a to opakovaně při splnění smluvních podmínek. Čerpané peněžní prostředky byl žalovaný povinen žalobkyni vrátit a zaplatit úroky a poplatky, případně smluvní sankce, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,18 % z výše sjednaného úvěrového rámce se splatností každého 20. dne v měsíci. Žalovaný načerpal celkovou částku částka a celkově uhradil částku částka. Jelikož žalovaný přestal úvěr včas a řádně splácet, žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalovaný po zesplatnění úvěru neuhradil již ničeho a zůstal žalobkyni dlužen celkovou částku částka sestávající se z dlužné jistiny částka, nákladů na vymáhání ve výši částka, smluvních pokut ve výši částka a poplatků za pojištění ve výši částka. Žalobkyně požaduje po žalovaném též zaplacení sjednaného úroku kapitalizovaného za období od datum do datum částkou částka, úroku ve výši 25,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za období od datum do datum částkou částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky, přesto ničeho nezaplatil.
2. Dne datum uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota. Žalovaný byl na základě smlouvy oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr do výše úvěrového rámce částka, a to opakovaně při splnění smluvních podmínek. Čerpané peněžní prostředky byl žalovaný povinen žalobkyni vrátit a zaplatit úroky a poplatky, případně smluvní sankce, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z výše sjednaného úvěrového rámce se splatností každého 20. dne v měsíci. Žalovaný načerpal celkovou částku částka a celkově uhradil částku částka. Jelikož žalovaný přestal úvěr včas a řádně splácet, žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalovaný po zesplatnění úvěru neuhradil již ničeho a zůstal žalobkyni dlužen celkovou částku částka sestávající se z dlužné jistiny částka, nákladů na vymáhání ve výši částka, smluvních pokut ve výši částka a poplatků za pojištění ve výši částka. Žalobkyně požaduje po žalovaném též zaplacení sjednaného úroku kapitalizovaného za období od datum do datum částkou částka, úroku ve výši 26,28 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za období od datum do datum částkou částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky, přesto ničeho nezaplatil.
3. K prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smluv žalobkyně uvedla, že posoudila příjmovou a výdajovou stránku žalovaného, zohlednila jeho věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí či způsob bydlení. Dále žalobkyně nahlédla do externích úvěrových registrů SOLUS, NRKI, CEE a ISIR.
4. Žalobkyně nejprve porovnávala příjem žalovaného částka uvedený při uzavírání smlouvy ze dne datum s jeho životním minimem částka, životním minimem na 2 vyživované děti částka splátkami jiným společnostem ve výši částka a s výší splátky schváleného úvěru částka, čímž dospěla ke zbývající částce částka. V případě smlouvy ze dne datum pak žalobkyně vycházela z totožného příjmu částka, ovšem ze zvýšených výdajů – životní minimum žalovaného částka, životní minima na 2 vyživované děti částka, splátky jiným společnostem z Nrki mimo žalobkyni částka, splátky u žalobkyně částka, výše splátky schváleného úvěru částka, žalobkyně dospěla k částce částka, která by žalovanému zbyla. Z důvodu kladného výsledku uvedených výpočtů, neshledala žalobkyně důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet předmětné úvěry.
5. Za účelem ověření tvrzení žalovaného o příjmech si žalobkyně v rámci uzavírání smlouvy č. hodnota vyžádala výpis z bankovního účtu za období datum – datum a výplatní pásku za období 12/2022. Prostřednictvím těchto dokumentů žalobkyně ověřila tvrzení žalovaného o příjmu z titulu zaměstnání a dále ověřila i zaměstnavatele žalovaného - právnická osoba., adresa, IČO IČO. Prostřednictvím bankovního výpisu si žalobkyně rovněž ověřila výdaje žalovaného, mezi nimi například výdaje na stravu (úhrady v prodejnách Lidl, Penny, Coop aj.), pohonné hmoty (transakce v čerpacích stanicích Benzina, MOL, EuroOil), přepravní služby (například platba u společnosti Zásilkovna) či platby označené ve výpisu jakožto trvalé příkazy, svědčící o tom, že tyto výdaje byly pravidelnými výdaji žalovaného. K výdajům žalobkyně dále podotýká, že z výpisu jsou zjevné také tzv. zbytné a jednorázové výdaje, jako například tisícová úhrada u společnosti Planeo Elektro a Sportisimo, o kterých lze předpokládat, že mohou být v návaznosti na převzetí úvěrového závazku po dobu jeho splácení omezeny. Žalovaný značnou část svých výdajů nehradil přímo placením z účtu, ale jiným způsobem (zřejmě hotovostními platbami), když velkou část svých příjmů z účtu vybíral prostřednictvím bankomatu. Žalobkyně tak neměla žádnou možnost, jak zjistit či prověřit způsob nakládání s těmito z účtu vybíranými finančními prostředky. Samotný výběr finančních prostředků z účtu je tak nutno klasifikovat jako výdaje žalovaného, ať už je jimi v dalším kroku hrazeno cokoliv. Lze tedy předpokládat, že žalovaný, který uzavírá smlouvy o spotřebitelském úvěru, bude muset uzpůsobit výběry z účtu tak, aby svým závazkům dostál. Dále žalobkyně sdělila, že verifikace žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy č. hodnota proběhla také prostřednictvím telefonního hovoru, jehož záznam žalobkyně rovněž přiložila. Ze záznamu telefonního hovoru žalobkyně ověřila osobu žalovaného spolu s výší měsíčních výdajů domácnosti. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky shledala žalobkyně žalovaného schopným splácet předmětný úvěr.
6. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
7. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, neboť žalobkyně výslovně souhlasila a žalovaný dal svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
8. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:
9. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec s limitem částka, který byl žalovaný oprávněn opakovaně čerpat. Žalovaný se smlouvou zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % ze sjednaného úvěrového rámce se splatností každého 20. dne v měsíci. Součástí splátek byla úhrada úroku ve výši 26,28 % ročně. Žalovaný ve smlouvě uvedl, že je ženatý, má 2 děti, žije v podnájmu a má učňovské vzdělání. Dále sdělil, že je zaměstnancem s čistým měsíčním příjmem částka.
10. Z úvěrové smlouvy – revolvingový úvěr č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec s limitem částka, který byl žalovaný oprávněn opakovaně čerpat. Žalovaný se smlouvou zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 3,182 % ze sjednaného úvěrového rámce, tj. částka se splatností každého 20. dne v měsíci. Součástí splátek byla úhrada úroku ve výši 25,90 % ročně. Žalovaný ve smlouvě uvedl, že je ženatý, má 2 děti, žije v podnájmu a má učňovské vzdělání. Dále sdělil, že je zaměstnancem s čistým měsíčním příjmem částka.
11. Z potvrzení o ověření bonity klienta ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně při ověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti. Žalovaný uvedl, že je ženatý, má 2 děti a žije v podnájmu. Dále sdělil, že je zaměstnancem s příjmem částka, příjem ostatních členů domácnosti sdělil v částce částka, jako měsíční výdaje domácnosti sdělil částku částka. Žalovaný byl lustrován mimo jiné v registrech SOLUS, ISIR, NRKI, CEE, a to bez záznamu.
12. Z potvrzení o ověření bonity klienta ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně při ověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením druhé úvěrové smlouvy vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti. Žalovaný uvedl, že je ženatý, má 2 děti a žije v podnájmu. Dále sdělil, že je zaměstnancem s příjmem částka, příjem ostatních členů domácnosti sdělil v částce částka, jako měsíční výdaje domácnosti sdělil částku částka. Žalovaný byl lustrován mimo jiné v registrech SOLUS, ISIR, NRKI, CEE, a to bez záznamu.
13. Z úvěrové zprávy žalovaného se podává, že žalovaný v době žádosti o úvěr ze dne datum již splácel úvěr v původní částce částka, zbývalo mu doplatit 66 splátek po částka měsíčně a dále úvěr v původní částce částka, zbývalo mu doplatit 22 splátek po částka měsíčně.
14. Z úvěrové zprávy žalovaného se podává, že žalovaný v době žádosti o úvěr ze dne datum již splácel úvěr v původní částce částka, zbývalo mu doplatit 65 splátek po částka měsíčně, dále úvěr v původní částce částka, zbývalo mu doplatit 50 splátek po částka měsíčně, úvěr v původní částce částka, zbývalo mu doplatit 23 splátek po částka měsíčně a dále úvěr v původní částce částka, zbývalo mu doplatit 21 splátek po částka měsíčně.
15. Z výplatní pásky žalovaného vyúčtování mzdy za 12/2022 se podává, že čistý příjem žalovaného ze zaměstnání u zaměstnavatele právnická osoba. činil za měsíc prosinec 2022 celkem částka. Přičemž měsíční mzda žalovaného zde byla uvedena v částce částka, osobní hodnocení v částce částka, prémie celkem částka, dovolená v částce částka, náhrada ve svátky částka.
16. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíc leden ke dni datum se podává, že zůstatek žalovaného na začátku měsíce byl záporný: – částka, stejně jako zůstatek na konci měsíce: - částka. Kreditní obrat činil částka, debetní obrat 85 623, částka.
17. Z posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, jak má žalobkyně obecně nastavené postupy k posouzení úvěruschopnosti jejích klientů.
18. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě č. hodnota soud zjistil, že žalovaný celkem vyčerpal částku částka. Naposledy uhradil splátku dne datum. Celkem žalovaný žalobkyni zaplatil částka.
19. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě č. hodnota soud zjistil, že žalovaný celkem vyčerpal částku částka. Naposledy uhradil splátku dne datum. Celkem žalovaný žalobkyni zaplatil částka.
20. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne datum včetně podacího archu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně úvěr číslo hodnota zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky částka.
21. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne datum včetně podacího archu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně úvěr číslo hodnota zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky částka.
22. Z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího archu z následujícího dne soud zjistil, že zástupce žalobkyně žalovaného před podáním žaloby písemně vyzýval k zaplacení žalovaných částek vyplývajících ze smlouvy č. hodnota a smlouvy č. hodnota.
23. Soud nehodnotil předloženou nahrávku telefonického hovoru zástupce žalobkyně se žalovaným, neboť z ní nebylo zjištěno ničeho rozhodného ve věci.
24. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřených úvěrových smluv peněžní prostředky ve výši částka na základě smlouvy č. tel. číslo a částka na základě smlouvy č. hodnota. Celkem žalovaný žalobkyni zaplatil částka.
25. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:
26. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 ., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
27. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
28. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
29. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
30. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
31. Dle § 122 odst. 1 písm. a) ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.
32. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
33. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
34. V rozsudku č. j. spisová značka ze dne datum Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.
35. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.
36. V rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 ZoSÚ stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.
37. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne datum ve věci C679/18: společnost OPR-právnická osoba. proti GK), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, vyšla-li pouze z jednoho měsíčního příjmu žalovaného doloženého výplatní páskou a jednoho měsíčního výpisu z běžného účtu. Nadto již z těchto bylo zřejmé ve spojení s úvěrovou kartou žalovaného (již existující splácené závazky, které se nabalovaly), že žalovaný jen stěží vychází s aktuálním příjmem, jeho bankovní účet vykazoval záporný zůstatek na počátku i na konci měsíce, ač příjem na účtu činil částka. Ovšem značnou část finančních prostředků připsaných na účet žalovaného zřejmě představovaly úvěry a půjčky (viz částka částka přijatá dne datum od žalobkyně, částka částka přijatá dne datum od žalobkyně, částka částka přijatá dne datum od žalobkyně, částka částka přijatá dne datum od žalobkyně) tj. cizí zdroje, které byl žalovaný následně nucen splácet. Žalobkyně blíže nezkoumala výdaje žalovaného a jeho domácnosti, například na bydlení, jídlo, koníčky. Spokojila se s jeho tvrzením, až zcela zjevně neodpovídalo realitě (viz výpis z účtu s výdaji přes částka). Zda příjem žalovaného pravidelně pokrývá jeho výdaje a výdaje domácnosti, žalobkyně neověřila, nevyžádala si další výpisy z účtu žalovaného za delší období před uzavřením smluv, ze kterých by mohlo být seznatelné, jak žalovaný se svými příjmy vychází dlouhodobě. Rovněž z úvěrové karty bylo znatelné, že žalovaný se dále zadlužoval a splátky pokrýval navazujícími úvěry.
38. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost.
39. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednané lhůtě splatnosti, a proto jsou spotřebitelské smlouvy, které odporují § 580 odst. 1 o. z., absolutně neplatné; k této neplatnosti soud přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).
40. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni toliko částku odpovídající jeho bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni celkovou částku, která mu byla žalobkyní poskytnuta na základě neplatných smluv, a kterou dosud nesplatil. Z dokazování vyplynulo, že žalovanému byla žalobkyní poskytnuta částka celkem částka a žalovaný žalobkyni vrátil celkovou částku částka. Stále žalovaný žalobkyni nevrátil částku částka, která představuje výši bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně a kterou je žalovaný povinen vrátit. Dále soud uznal žalovaného povinným zaplatit žalobkyni i účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce částka s odkazem na § 122 odst. 1 ZoSÚ (žalobkyně účtovala částka za měsíc vymáhání jednoho nároku, tj. náklady vynaložené na zaměstnanecký aparát, telekomunikační služby, provozní náklady a náklady na systém správy pohledávek; žalovaný byl o výši nákladů vždy informován v příslušné výzvě k zaplacení, přičemž soud považuje za účelně vynaložené náklady na vymáhání obou nároků ze dvou smluv po dobu 2 měsíců.).
41. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do platného uzavření smlouvy o úvěru, soud výrokem II. tohoto rozsudku žalobu zamítnul co do zbývající částky žalobního návrhu, tj. co do částky částka, úroku kapitalizovaného za období od datum do datum částkou částka, úroku 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za období od datum do datum částkou částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku kapitalizovaného za období od datum do datum částkou částka, úroku 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za období od datum do datum částkou částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
42. Soud zamítl požadované příslušenství pohledávky (úrok z prodlení) z níže uvedených důvodů. Z § 87 odst. 1 a 2 ZoSÚ vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první, a jde tak o speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy oproti obecným zásadám vypořádání bezdůvodného obohacení vyplývajícím z § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z., která sleduje ochranu spotřebitele při vracení poskytnutých plnění. Textace ustanovení „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Poskytovatel úvěru má tedy nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli (ochuzenému) vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Soud tedy uzavírá, že při zohlednění procesní neaktivity žalovaného a s ohledem na předložené listinné důkazy stanovil jako dobu přiměřenou možnostem žalovaného vrátit zbytek obohacení do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť shledal důvod pro její prodloužení. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni přiznanou částku ve lhůtě delší než zákonné (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. činí tři dny od právní moci rozsudku). Soud přihlédl ke skutečnosti, že by lhůta k plnění měla být v tomto případě poskytnuta dle majetkových možností a schopností žalovaného. Protože ovšem žalovaný byl v řízení zcela nečinný a v možnostech soudu nebylo zjistit majetkové poměry žalovaného, jeho možnosti a schopnosti, soud stanovil k plnění lhůtu 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje za zcela přiměřenou vzhledem k výši přiznané částky, splátkám dle neplatných úvěrových smluv a částečně i poměrům žalovaného zjištěným při poskytování úvěrů.
43. Výrok III. o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky částka, tedy z 79 %, žalovaný byl úspěšný co do částky částka, tedy z 21 %. Žalobkyni proto náleží poměrná náhrada 58 % (79 % - 21 %) vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva) náleží odměna ve výši částka, dále 3 paušální náhrady hotových výdajů po částka (§ 13 odst. 4 a. t.) a náhrada za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve výši částka. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 58 % z částky částka, tj. po zaokrouhlení na částku částka. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.