Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
25 C 298/2023-44
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Pěničkovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Anonymizováno.Anonymizováno. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 14 323 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 11,75 % ročně za období od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní mocí rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky částku částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 11,75 % od datum do datum, zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 11,75 % od datum do zaplacení, a úroku z částky částka ve výši 18,82 % ročně od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 11,75 % ročně za období od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní mocí rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky částku , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 11,75 % od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 11,75 % od , datum, do zaplacení, a úroku z částky , částka, ve výši 18,82 % ročně od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhá zaplacení částka s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, Anonymizováno: IČO, sídlem adresa se žalovanou uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaná zavázala původní věřitelce vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím (poplatkem) ve výši částka, který tvoří úrok ve výši částka, částka za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši částka a částka za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka. Žalovaná dále v rámci uzavřené smlouvy přistoupila k doplňkovému pojištění právní předchůdkyně žalobkyně zpoplatněnému částkou částka. Celkem se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit částku částka formou 52týdenních splátek v režimu 51 splátek po částka, a výše poslední splátky částka. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně ode dne uzavření smlouvy o úvěru do dne podpisu smlouvy o postoupení pohledávky zaplatila celkem částku částka (oproti sjednané částce částka). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Žalobkyně se po žalované z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru domáhá zaplacení dlužné částky ve výši částka sestávající se z dlužné jistiny ve výši částka a dlužné částky poplatku ve výši částka, kapitalizovaných úroků ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, úroků ve výši 18,82 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení, úroků z prodlení z dlužné jistiny úvěru ve výši 9 082,10 ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení.
Pokud se týká skutečnosti, jakým způsobem a v jaké intenzitě právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala schopnost žalované řádně splatit úvěr, žalobkyně tvrdila, že žalovaná byla před uzavřením předmětné smlouvy dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly následně ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne datum a byly ověřeny doklady uvedenými v části „Ověřené dokumenty“. Až následně byla s žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce. Ze zákaznické karty se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalované z výplatních pásek – ústřižků, současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla, zejména že má stálý příjem ze státní podpory, její měsíční příjem činí částka, žije v nájmu, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, dále s ohledem na výši jejího příjmu a výši požadované zápůjčky dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná.
Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ve věci byla v průběhu celého soudního řízení nečinná.
Soud ve věci nařídil jednání na den datum, ze kterého se žalovaná řádně omluvila, a ke kterému se právní zástupce žalobkyně dostavil a navrhoval žalobě v plném rozsahu vyhovět s odkazem na sudu předložené listinné důkazy.
Soud ve věci provedl důkazy listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne datum, zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne datum, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum. Žalobkyně rovněž doložila předžalobní výzvu ze dne datum, kterou byla žalovaná o zaplacení dlužné částky upomínána.
Z výše citovaných listin zjistil soud takový skutkový stav věci, podle kterého právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, Anonymizováno: IČO, sídlem adresa se žalovanou uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaná zavázala původní věřitelce vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím (poplatkem) ve výši částka, který tvoří úrok ve výši částka, částka za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši částka a částka za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka. Žalovaná dále v rámci uzavřené smlouvy přistoupila k doplňkovému pojištění právní předchůdkyně žalobkyně zpoplatněnému částkou částka. Celkem se tak žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit částku částka formou 52týdenních splátek v režimu 51 splátek po částka, a výše poslední splátky částka. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně ode dne uzavření smlouvy o úvěru do dne podpisu smlouvy o postoupení pohledávky zaplatila celkem částku částka (oproti sjednané částce částka). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Žalobkyně se po žalované z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru domáhá zaplacení dlužné částky ve výši částka sestávající se z dlužné jistiny ve výši částka a dlužné částky poplatku ve výši částka, kapitalizovaných úroků ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, úroků ve výši 18,82 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení, úroků z prodlení z dlužné jistiny úvěru ve výši 9 082,10 ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení.
Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o spotřebitelském úvěru “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, podle odst. 2 téhož ustanovení při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle § 88 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele, prostřednictvím databáze spravované právnickou osobou, která a) zpracovává údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti, b) poskytuje přístup k těmto údajům osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr, c) umožňuje osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr se sídlem nebo skutečným sídlem v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako osobám se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice, d) nepodmiňuje přístup osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům oprávněním takové osoby k činnosti banky, zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, e) zachovává ohledně získaných údajů mlčenlivost a chrání je před zneužitím a f) uveřejní podmínky přístupu osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup, podle odst. 2 téhož ustanovení je poskytovatel povinen k údajům získaným o spotřebiteli z databáze podle odstavce 1 přistupovat tak, jako by šlo o údaje, které získal od spotřebitele sám. Poskytovatel může údaje o spotřebiteli získané prostřednictvím databáze podle odstavce 1 využít výhradně pro vyhodnocení předpokladů řádného splácení jeho dluhů, zejména ke splnění povinností podle § 85 a 86, podle odst. 3 téhož ustanovení poskytovatel informuje spotřebitele v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů o svém záměru vyhledávat o spotřebiteli údaje v databázi podle odstavce 1.
Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
Podle závěrů vyslovených v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka (který v daném ohledu vychází a ztotožňuje s již dříve vyslovenými závěry vyloženými v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka) povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru a nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud, který v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, zdůraznil, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Ve své argumentaci odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, který dovodil, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu právnická osoba inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne datum ve věci AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno/Anonymizováno (CA Consumer Finance SA v. jméno FO a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání smluvního vztahu. Ústavní soud uzavřel, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.
Výše citované závěry se plně uplatní i na právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.
Na základě zjištěného skutkového stavu věci s na to navazujícím právním posouzením případu dospěl soud dále k takovému skutkovému a právnímu závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně, jakožto poskytovatelka úvěru, nedostála své zákonné povinnosti uložené jí ustanovením § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, konkrétně povinnosti náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách. Právní předchůdkyně žalobkyně, jak žalobkyně uvedla, v době před uzavřením smlouvy a poskytnutím peněžních prostředků, měla k dispozici jediný doklad prokazující její majetkové poměry, kterým byl doklad o příjmech žalované za období 2 po sobě jdoucích měsíců 8/2020 a 9/2020 (zde soud vychází z údajů uvedených v zákaznické kartě žalované), avšak pokud se týká dalších žalovanou sdělených příjmů - tzv. ostatních příjmů žadatele ve výši částka a dalších čistých příjmů domácnosti žalované ve výši částka – ohledně způsobu jejich ověření již zákaznická karta nevypovídá. Pokud se dále týká listin, na základě kterých by si původní věřitelka řádně ověřila současně tak výdajovou stránku na straně žalované, tyto v době před uzavřením smlouvy k dispozici neměla a v tomto ohledu se spokojila pouze s informacemi sdělenými od žalované (avšak neověřenými). Případný náhled do insolvenčního rejstříku žalované považuje soud za daného stavu věci za nedostačující. Právě z výše uvedených důvodů bylo nutno posoudit spotřebitelskou smlouvu, jež odporuje § 580 odst. 1 o. z., jako neplatnou a k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.).
Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované je v daném řízení dáno částkou částka, která představuje částku, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla a kterou žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně (a ani žalobkyni) nevrátila (částka – částka = částka). Soud proto výrokem I tohoto rozsudku žalobě vyhověl co do části, kterou žalobkyně žádá zaplacení částka.
Jelikož se žalovaná dostala se splněním svého splatného závazku do prodlení, vzniklo žalobkyni podle ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku dále právo požadovat úrok z prodlení, ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů.
Úrok z prodlení soud přiznal z částky představující bezdůvodné obohacení ve výši částka, kdy počátek prodlení stanovil ode dne následujícího, který žalobkyně k zaplacení žalované částky žalované stanovila v předžalobní výzvě, a kdy výši přiznaného úroku z prodlení přiznal ve výši požadované žalobkyní (11,75 % ročně), která nepřesahuje výši stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
Co do zbytku požadovaného nároku bylo třeba žalobu zamítnout (výrok II tohoto rozsudku).
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), kdy žalovaná, která byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, by měla nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Jelikož však žalované žádné náklady v souvislosti s provedeným řízením nevznikly, rozhodl soud, jak ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. Lhůta k plnění soudem přisouzených nároků je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.