Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 36/2024-104
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským v právní věci
žalobce: Anonymizováno, s.r.o., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno
proti
žalované: Anonymizováno Anonymizováno, narozený Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno
o zaplacení 10 291,53 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do 4 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do 4 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala na žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny za dodávku elektřiny. Žalobkyně blíže uvedla, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba (dále též „předchůdce žalobkyně“) smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalované elektřinu a související služby (vč. zajištění dopravy elektřiny) do odběrného místa na adrese adresa, adresa. Za období datum do datum vystavil předchůdce žalobkyně žalované fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny č. hodnota na částku částka (jedná se o konečnou vyúčtovanou částku po započtení přijatých dílčích plateb ve výši částka, kdy cena za sdružené služby dodávky elektřiny za uvedené období činila částka); dluh se stal splatným dne datum. Žalovaná nicméně dlužnou částku neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni datum, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne datum spolu s předžalobní výzvou.
2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne datum uvedla, uplatněný nárok žalobkyně neuznává, žalobkyni nezná, nikdy s ní nejednala a nemá vůči ní žádné závazky. V průběhu řízení pak žalovaná namítala, že smlouva o postoupení pohledávky ze dne datum je neplatná, jelikož nebyla v rozporu s ust. § 2 odst. 1 písm. m) zákona č. 340/2015 Sb. uveřejněna v registru smluv. Dále žalovaná namítala, že neobdržela ani předžalobní upomínku ani ono oznámení o postoupení pohledávky, přičemž poukázala na to, že podací lístek, jenž má dokládat odeslání těchto písemností žalované, neobsahuje podací číslo zásilky, jde pravděpodobně o nějaký výpis z interního systému. Žalovaná se tedy o předmětném dluhu dozvěděla až v průběhu tohoto řízení, přičemž připouští, že v uvedeném období jí do označeného odběrného místa byla dodávána elektřina na základě smlouvy, kterou uzavřela s předchůdcem žalobkyně. Žalovaná dále připustila, že v uvedeném období platila zálohy na dodávky elektřiny, nicméně namítala, že na zálohových platbách uhradila o částka více, než tvrdí žalobkyně. Pokud by tedy soud dospěl k závěru, že předmětná pohledávky byla vskutku postoupena žalobkyni, pak žalovaná navrhla, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku částka, a to ve lhůtě tří až čtyř měsíců od právní moci rozsudku, neboť současné majetkové poměry žalované nejsou dobré. Žalovaná je ve sporu se svým bývalým partnerem stran užívání společné nemovitosti, kterou teď bohužel nemůže užívat, i když vlastní její polovinu a splácí celou hypotéku. Žalovaná je OSVČ a v současné době žije s dětmi v nájmu. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, pak žalovaná navrhla, aby soud straně žalující náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalovaná se o předmětném dluhu dozvěděla až z obsahu soudního spisu. Pokud by žalovaná o předmětném dluhu věděla, aktivně by věc řešila a nemuselo by vůbec dojít k soudnímu řízení. K tomu žalovaná poukazuje na to, že po té, co bylo odběrné místo na adrese adresa, adresa odpojeno od sítě NN, snažila se s předchůdcem žalobkyně věc řešit, avšak nedostalo se jí náležitého vysvětlení.
3. Soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti žalobkyně, která se z účasti na jednání omluvila s tím, že požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti.
4. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobkyně smlouvu o dodávkách elektřiny, na základě které předchůdce žalobkyně dodával (mimo jiné) v období od datum do datum elektřinu do odběrného místa na adrese adresa, adresa.
5. Z dohody označené jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN oprávněnému zákazníkovi, z Obchodních podmínek dodávky elektřiny společnosti právnická osoba a z dohody označené jako Smlouva o připojení odběrného místa k síti nízkého napětí soud zjistil, že předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne datum označené dohody, kdy předchůdce žalobkyně se zavázal dodávat žalované do odběrného místa na adrese adresa, adresa, elektřinu (jednalo se o nový odběr, kdy odběrné místo bylo k žádosti žalované trvale připojeno k síti NN) a žalovaná se zavázala platit předchůdci žalobkyně za poskytnuté služby cenu dle smluvních ujednání a ustanovení obchodních podmínek dodávky elektřiny společnosti právnická osoba, které jsou nedílnou součástí dohody označené jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN oprávněnému zákazníkovi a upravují bližší úpravu vzájemných práv a povinností účastníků závazkového vztahu, včetně podrobné úpravy vyúčtování, záloh a platebních podmínek, kdy z ustanovení článku IV. obchodních podmínek vyplývá povinnost obchodníka (zde předchůdce žalobkyně) odeslat vyúčtování zákazníkovi (zde žalovaná), a to zpravidla do 14. dne kalendářního měsíce následujícího po zúčtovacím období.
6. Z konečného vyúčtování za elektřinu č. hodnota soud zjistil, že touto fakturou předchůdce žalobkyně žalované vyúčtoval cenu za sdružené služby dodávky elektřiny v období od datum do datum ve výši částka (jedná se přitom o konečnou vyúčtovanou částku po započtení dílčích plateb ve výši částka provedených žalovanou, kdy cena za sdružené služby dodávky elektřiny za uvedené období činila částka); faktura byla splatná dne datum.
7. Z písemností označených jako Výzva k uhrazení závazku – předžalobní upomínka ze dne datum a Oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne a podacího lístku - dopis online, kterými žalobkyně dokládá doručení předžalobní výzvy k úhradě předmětného dluhu a oznámení o postoupení předmětné pohledávky žalované, soud zjistil, že obsahově oba dopisy odpovídají tvrzením žalobkyně, nicméně v případě doručenky se jedná o prostý podací lístek, na kterém není podací číslo zásilky ani jiný prvek, který by vskutku dokládal odeslání označených písemností žalované na adresu adresa, adresa, jak je uvedeno v podacím lístku datovaného datum.
8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum vč. dodatků č. hodnota, 2, a 3, Protokolu o předání dílčí pohledávky a Potvrzení o zaplacení kupní ceny soud zjistil, že dne datum uzavřel Postupitel s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, pohledávky přešly na žalobkyni ke dni datum, kdy byla připsána kupní cena na účet Postupitele. Předmětem této smlouvy bylo mimo jiné i postoupení pohledávky plynoucí ze shora uvedené Smlouvy. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne datum.
9. Z výpisů z účtu žalované za období datum až datum a za období od datum až datum soud zjistil, že za uvedená období žalovaná uhradila předchůdci žalobkyně celkem částku částka, konkrétně pak dne datum částku částka a dne datum částku částka, přičemž obou plateb je poznámka, že jde o zálohy na dodávku elektrické energie.
10. Z e-mailové komunikace ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum soud zjistil, že se jedná o elektronickou komunikaci mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně, ve které se žalovaná snaží zjistit, proč bylo odběrné místo na adrese adresa, adresa, odpojeno, přičemž žalovaná sděluje, že neudělila nikomu plnou moc k odpojení toho místa nebo ke změně dosavadního smluvního vztahu. Žalované se v této předložené komunikaci ze strany předchůdce žalobkyně nedostalo adekvátního vysvětlení.
11. Listinné důkazy, které žalovaná navrhla provést k prokázání toho, že smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi žalobkyní a předchůdcem žalobkyně nebyla zveřejněna v registru smluv, soud neprováděl, a to s ohledem na právní závěry soudu uvedené níže v odst. 19 rozsudku.
12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu s tím, že v podrobnostech odkazuje na výše uvedené.
13. Předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kdy předchůdce žalobkyně se zavázal zajistit žalované do odběrného místa na adrese adresa, adresa, dodávky elektřiny včetně souvisejících služeb a žalovaná se zavázala platit předchůdci žalobkyně za poskytnuté služby cenu dle smluvních ujednání a ustanovení obchodních podmínek dodávky elektřiny společnosti právnická osoba, které jsou nedílnou součástí dohody označené jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN oprávněnému zákazníkovi. I v období od datum do datum dodával předchůdce žalobkyně elektřinu do odběrného místa na adrese adresa, adresa na základě smlouvy o dodávkách elektřiny uzavřené mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně. Předchůdce žalobkyně vyúčtoval fakturou č. hodnota žalované cenu za sdružené služby dodávky elektřiny v období od datum do datum ve výši částka; jednalo se o konečnou částku, kdy cena vyúčtovaných služeb byla ponížena o dílčí platby provedené ze strany žalované ve výši částka. Žalovaná nicméně zaplatila zálohy na dodávku elektřiny v celkové výši částka. Předmětná pohledávky byla před podáním žaloby postoupena žalobkyni. S označenou fakturou se žalovaná seznámila až při jednání soudu dne datum, stejně jako s oznámením o postoupení předmětné pohledávky žalobkyni a s předžalobní upomínkou ze dne datum (k tomu více viz odst. 20 rozsudku).
14. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a dále podle zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).
15. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.
16. Podle § 1970 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Podle § 1879 obč. zák. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
18. S ohledem na zjištění uvedená výše soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Soud vzal za zjištěné, že mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena platná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., na základě které vznikla žalované povinnost zaplatit předchůdci žalobkyně cenu dodané elektřiny včetně souvisejících služeb za období od datum do datum.
19. Pokud jde o vyúčtovanou cenu sdružených služeb dodávek elektřiny poskytnutých předchůdcem žalobkyně za uvedené období, tak tu žalovaná rozporovala pouze co do částky částka, když tvrdila a zároveň prokázala, že na zálohových platbách uhradila o částka více, než tvrdila žalobkyně v žalobě. Tuto skutečnost tedy soud ve svém rozhodnutí zohlednil a uzavřel, že předchůdci žalobkyně tak vznikla pohledávka vůči žalované ve výši částka, přičemž tato pohledávka byla postoupena žalobkyni, která je proto ve věci aktivně legitimována. Stran námitky žalované, jež směřovala k neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne datum, soud odkazuje na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu k otázce, zda dlužník může v řízení o úhradu pohledávky namítat neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky, podává-li žalobu postupník, kdy Nejvyšší soud opakovaně judikoval, že otázku, zda k postoupení došlo a zda postoupení bylo platné, lze řešit jenom ve sporu mezi postupitelem a postupníkem, přičemž otázka platnosti smlouvy o postoupení pohledávky je naopak nerozhodná z hlediska účinku splnění dluhu postupníkovi, oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel či bylo-li uzavření smlouvy o postoupení pohledávky prokázáno (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka, publikovaný pod R 61/2010).
20. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by výše označená faktura 2132071711 byla žalované doručena. Soud přitom nemohl stranu žalující, kterou k této skutečnosti tíží břemeno důkazní, poučit podle § 118 a) odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), protože strana žalující se k jednání nedostavila, resp. se z účasti na jednání omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Soud proto vzal za prokázané, že žalovaná se s fakturami seznámila až při jednání soudu v předmětné věci, tj. dne datum, přičemž do prodlení s úhradou dlužné částky se dostala až den následující, tj. datum. Stejné pak platí i o doručení oznámení o postoupení předmětné pohledávky žalobkyni a o předžalobní upomínce ze dne datum (k tomu více viz odst. 22 rozsudku).
21. S ohledem na uvedené závěry soud návrhu žalobkyně vyhověl co do částky částka a přiznal jí též právo na zákonný úrok z prodlení ve výši dle žalobního petitu, a to ode dne datum, tedy ode dne následujícího po jednání soudu v předmětné věci, při kterém žalovaná měla možnost se s obsahem těchto listin seznámit. Lhůtu k plnění určil soud dle § 160 odst. 1 věty druhé o. s. ř. v délce 4 měsíců, a to s ohledem na aktuální situaci a majetkové poměry žalované. Ve zbylém rozsahu, tedy co do částky částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, soud žalobu zamítl.
22. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 142a odst. 1 o.s.ř., podle kterého platí, že žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Žalobkyně nicméně v řízení neprokázala, že by písemnost ze dne datum označenou jako předžalobní upomínka skutečně podala na poštu, resp. že k doručení došlo jiným způsobem než prostřednictvím poštovního doručovatele. Soud v rozhodnutí o nákladech řízení dále zohlednil také postoj žalované, která v řízení prokázala, že se snažila situaci s předchůdcem žalobkyně řešit již v roce 2021, nicméně bez adekvátní reakce druhé strany. Též z vyjádření žalované při jednání soudu dne datum je zřejmé, že pakliže by žalované byla předžalobní upomínka řádně doručena, pravděpodobně by věc byla vyřešena smírnou cestou. S ohledem na uvedené okolnosti soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě je na místě aplikovat ust. § 142a odst. 1 o.s.ř. a nepřiznat žalobkyni, i přestože byla v řízení úspěšnější, právo na náhradu nákladů řízení, jehož primárním účelem je ochrana žalovaných před „šikanózními“ návrhy žalobců za situace, kdy žalovaný (či zástavní dlužník) ani neví, že je nějaká pohledávka za ním evidována (viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne datum, čj. spisová značka).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha - západ, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.