Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

208 C 74/2024-30

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Danou Zelenkovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

zaplacení částky 12 657,39 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 394,67 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do jistiny ve výši 5 863,72 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 3,25% ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši rozdílu mezi částkou 1 559,04 Kč a úrokem přiznaným a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 7 139,32 Kč se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 394,67 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do jistiny ve výši 5 863,72 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 3,25% ročně z částky 3 000 Kč od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši rozdílu mezi částkou 1 559,04 Kč a úrokem přiznaným a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 7 139,32 Kč se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení úvěru, poskytnutého ve výši 15 000 Kč s tím, že žádá o úhradu dlužné jistiny ve výši 8 863,72 Kč, smluvního úroku ve výši 504,59 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 187,35 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 794,13 Kč, inkasního poplatku ve výši 1 538,21 Kč, smluvního úroku ve výši 1 559,04 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 1 559,04 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 793,67 Kč. To vše s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaný ale poskytnutý úvěr nevrátil a nezaplatil ani další sjednané nároky.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

právnická osoba předložené smlouvy o úvěru ze dne datum a všeobecných smluvních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba. poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Úvěr byl splatný ve splátkách po 1 992 Kč měsíčně se splatností do každého 29. dne v měsíci počínaje dnem datum. Smlouva byla uzavřena v listinné formě, žalovaný smlouvu vlastnoručně podepsal, svůj podpis nijak nezpochybňoval. Výplata finančních prostředků dne datum byla prokázána podpisem žalovaného na smlouvě.

4. Žalovaný se kromě jistiny úvěru zavázal zaplatit úrok ve výši 1 444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 700 Kč. Celkem měl uhradit částku 27 888 Kč. Pro případ prodlení s vrácením úvěru se žalovaný zavázal zaplatit poplatky za vymáhání ve výši uvedené ve smlouvě a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný zaplatil 12 000 Kč, řádně uhradil 6 splátek.

5. Podle smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky byla uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni.

6. Podle č. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán.

9. Podle § 1802 o. z. mají-li být u adhezní smlouvy plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

10. Skutkově vzal soud za prokázané, že žalovaný z původně zapůjčené částky vrátil 12 000 Kč. Dle tvrzení žalobkyně původní věřitel alokoval zaplacené částky na jednotlivé pohledávky související s úvěrem. Dle názoru soudu však z těchto ujednání je zákonné pouze ujednání o smluvním úroku, který byl sjednán ve výši 1 444 Kč pevnou částkou. To odpovídá ročnímu úroku 9,6%, je tedy na úrovni úrokových sazeb komerčních bank ke dni uzavření smlouvy o úvěru. Proto soud vycházel z dlužné jistiny 15 000 Kč, úroku 1444 Kč, tedy z celkového dluhu 16 444 Kč. Za situace, kdy žalovaný již částku 12 000 Kč uhradil, zbývá k doplacení 4 444 Kč.

11. Dále soud žalobkyni přiznal poměrnou část inkasního poplatku. Celkem byl sjednán ve výši ve výši 2 700 Kč za 14 plateb, uskutečněno bylo 6 plateb, což představuje 1 157 Kč za tyto skutečně vynaložené náklady na inkasní službu.

12. Protože žalovaný úvěr ve sjednané lhůtě nevrátil, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny úvěru, smluvního úroku a inkasa ve výši 1 157 Kč po právu a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku žalobkyni, na kterou byla pohledávka podle § 1879 a násl. o. z. postoupena, zaplatit.

13. Dále soud žalovanému uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle a o. z. ve spojení s Sb, a to ve výši platné ode dne prodlení, ke kterému dle tvrzení žalobkyně došlo neuhrazením 7. splátky, splatné ke dni datum. Tento nárok vyplývá ze zákona a prováděcího předpisu.

14. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

15. Protože smluvní pokuta byla sjednána řádně podle O spotřebitelském úvěru, bylo i co do smluvní pokuty žalobě vyhověno. Ve zbytku ale soud žalobu zamítl.

16. Smlouva byla uzavřena úvěrujícím jako podnikatelem a úvěrovaným jako spotřebitelem (§ 420 a § 1810 a násl. o. z.), s ohledem na formulářový typ smlouvy a připojené obchodní podmínky je zjevné, že se jedná o smlouvu adhezní ve smyslu 1798 o. z., u níž neměl žalovaný jako úvěrovaný možnost jednat o konkrétních parametrech smlouvy či obchodních podmínek.

17. V první řadě je třeba přihlížet k přirozenoprávním principům upraveným v § 1 až 8 o. z. Je třeba chránit dobré mravy a veřejný pořádek a neposkytovat ochranu zjevně nemravnému a nepoctivému jednání, a to i v případech, kdy se této ochrany výslovně dotčená osoba nedovolává (§ 547 o. z.).

18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

19. Naproti tomu podle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 586 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

20. Podle § 1800 odst. 2 o. z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577.

21. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

22. Z uvedeného vyplývá, že podle nového je ingerence soudu do soukromoprávních ujednání stran striktně vázána na míru, v jaké jsou chráněné zájmy (dobré mravy, účel zákona a veřejný pořádek) ujednáním stran dotčeny. Je-li porušení uvedených zájmů „zjevné“, jde o neplatnost absolutní a soud je povinen zakročit z úřední povinnosti podle o. z., tedy i bez námitky (návrhu) poškozené strany ve smyslu a 586 o. z., resp. o. z. V případě adhezních smluv se stejným způsobem posoudí všechny „zvláště nevýhodné doložky“.

23. Ze stejných principů vychází při ochraně spotřebitele i judikatura Soudního dvora EU. České právo je v tomto směru částečně transponovanou směrnicí č. 93/13/EHS. Základní povinností členského státu EU je zamezit zneužívajícím klauzulím, tyto nejsou pro spotřebitele závazné. Tento postulát směřuje i k národním soudům a k jejich povinnosti volit v rámci národního práva eurokonformní výklad tak, aby uvedeného účelu bylo dosaženo - viz např. rozhodnutí ve věci Radlinger (C-377/14), nebo Pohotovosť (C-76/10).

24. Ve věci Banco Espaňol (C-618/10) Soudní dvůr uzavřel, že uvedená směrnice brání takové právní úpravě členského státu, která neumožňuje soudu, aby bez námitky podané spotřebitelem posoudil z úřední povinnosti v jakémkoli stadiu řízení zneužívající charakter klauzule o úrocích z prodlení obsažené ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím či poskytovatelem a spotřebitelem, a že také brání, aby soud při rozhodnutí o neplatnosti zneužívající klauzule doplnil uvedenou smlouvu tak, že změní obsah této klauzule. Tato možnost by totiž mohla přispět k eliminaci odrazujícího účinku pro prodávající a poskytovatele spočívající v tom, že se takové zneužívající klauzule vůči spotřebiteli jednoduše neuplatní.

25. Tuto úpravu ale také nelze ze shora uvedených důvodů v dané věci použít. Soud je povinen posoudit platnost zneužívající klauzule z úřední povinnosti (i bez námitky žalovaného) a není oprávněn provést jakoukoli moderaci takového ujednání.

26. Ve světle shora uvedených skutkových zjištění má soud za to, že ujednání stran o poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč a nákladech na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč je ve skutečnosti ujednáním o úroku, tedy o civilním plodu peněz, neboť se jedná vedle sjednaného úroku pevnou sazbou ve výši 1 444 Kč o další platbu za jejich dočasné poskytnutí. Ujednání o výši tohoto úroku je ale absolutně neplatné podle § 588 o. z., neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Úrok ze zápůjčky či úvěru je obecně možný (v komerčních vztazích obvyklý), nelze však tolerovat tzv. lichevní smlouvy. Zvýšená rizikovost poskytování půjček a úvěrů na nebankovním trhu není sama o sobě důvodem, pro který by úvěry měly být poskytovány se stále vyšší úrokovou sazbou, byť nejrůznějším způsobem zakuklenou pod různými „úplatami“, „poplatky“, „odměnami“ apod., popř. pod smluvními pokutami, nýbrž důvodem, pro který by úvěr (půjčka) neměl být poskytován vůbec. V daném případě žalovaný měl po 14 měsících vrátit částku 27 888 Kč, náklady spotřebitelského úvěru ve výši 15 000 Kč činily 12 888 Kč. To představuje navýšení o 85,92%, odpovídající ročnímu úroku 73,64%, tedy zcela jednoznačně lichvářskému. Proto soud nárok žalobkyně na úhradu těchto plateb zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , za situace, kdy žalobkyně byla se svými nároky úspěšná zhruba do ½ a žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).