Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
17 C 40/2024-43
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Librovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno
se sídlem Anonymizováno
zastoupená advokátem Anonymizováno
se sídlem Anonymizováno
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený dne Anonymizováno
trvale bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částky 71 705,07 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 50 000 Kč ve výši 15 % p.a. od 19. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 7 362,16 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám advokáta tituly před jménem Anonymizováno, tituly za jménem
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 50 000 Kč ve výši 15 % p.a. od 19. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 7 362,16 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám advokáta , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 8. 12. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 71 705,07 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba.) byla dne 29. 12. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na jejímž základě byla žalovanému dne 29. 12. 2022 poskytnuta částka 50 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet ve smlouvě uvedený. Tuto se žalovaný zavázal splatit (včetně úroků a poplatků) ve 48 měsíčních splátkách po 3 326 Kč. Zároveň bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr za měsíční poplatek ve výši 408 Kč. Sjednané splátky žalovaný řádně a včas nehradil, s úhradou splátek se dostal do prodlení více jak 65 dní a právní předchůdce žalobkyně proto dopisem ze dne 18. 4. 2023 úvěr zesplatnil. Dlužná částka pak sestávala z jistiny ve výši 50 000 Kč, úroku za poskytnutý úvěr ke dni zesplatnění ve výši 8 000,89 Kč, poplatku za pojištění ve výši 816 Kč, smluvní pokuty ve výši 12 888,18 Kč (vyčíslené ke dni 9. 11. 2023 jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění ve výši 0,1 % denně), úroků ve výši 30 % p.a. z dlužné jistiny od 19. 4. 2023 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 58 000,89 Kč od 29. 4. 2023 do zaplacení.
K výzvě soudu ohledně prokázání posouzení schopnosti žalovaného jako spotřebitele splácet poskytnutý úvěr žalobkyně uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti právní předchůdce žalobkyně vycházel z údajů poskytnutých žalovaným, který deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 27 000 Kč (bez dalšího příjmu do domácnosti a bez vyživovací povinnosti). Ohledně výdajů žalovaného pak bylo kalkulováno se životním minimem 4 620 Kč, náklady na bydlení 4 320 Kč a další splátky právnímu předchůdci žalobkyně ve výši 3 908 Kč, tj. celkem 12 848 Kč. Ohledně žalovaného byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovních a nebankovních registrech, insolvenčním rejstříku atd. Právní předchůdce žalobkyně tak došel k závěru, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr řádně splácet, když tomuto zůstala měsíčně k dispozici částka 13 152 Kč.
2. Žalovaný, shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 18. 3. 2024, když žalovanému byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 6. 3. 2024).
3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 2. 10. 2023 a seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem žalobkyně a právního předchůdce žalobkyně ze dne 10. 10. 2023.
4. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněném z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
8. Smlouvou o úvěru uzavřenou dne 29. 12. 2022 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vzal soud za prokázané, že touto se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému částku 50 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit 48 měsíčními splátkami po 3 326 Kč; úroková sazba činila 64,32 % a celková částka, kterou měl žalovaný splatit 140 064 Kč.
Přílohou č. 1 ze dne 29. 12. 2022 bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet za částku 408 Kč měsíčně.
Dle dokladu o vyplacení byla dne 29. 12. 2022 poukázána na účet č. 01200178019/3030 (bankovní spojení na žalovaného dle smlouvy o úvěru) částka 50 000 Kč.
Dopisem ze dne 18. 4. 2023 sdělil právní předchůdce žalobkyně žalovanému, že v důsledku prodlení s úhradou splátky úvěru delšího než 65 dnů došlo k zesplatnění všech závazků ze smlouvy č. hodnota; žalovaný byl zároveň vyzván k úhradě částky 60 214 Kč.
9. Z formuláře předloženého žalobkyní – hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaný deklaroval čistý měsíční příjem 27 000 Kč s tím, že se jedná o jediný příjem do domácnosti. Dále bylo uvedeno, že žalovaný má tyto výdaje: životní minimum 4 620 Kč, náklady na bydlení 4 320 Kč a další splátky právnímu předchůdci žalobkyně ve výši 3 908 Kč, tj. celkem 12 848 Kč. Ohledně osobních poměrů žalovaného bylo zaznamenáno, že tento je svobodný, nežije s partnerkou; forma bydlení – vlastní.
Dle výpisu z účtu č. č. účtu činil příjem žalovaného z pracovního poměru (zaměstnavatel Continental Automoti) 8. 12. 2022 29 018 Kč, 8. 11. 2022 26 986 Kč, 10. 10. 2022 27 199 Kč a 8. 9. 2022 28 719 Kč.
10. Shora uvedená skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:
Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předložila pouze formulář s údaji zjištěnými od žalovaného a částečné výpisy z jeho účtu, ze kterých však bylo možno ověřit pouze příjem z pracovního poměru, nikoli však výdaje žalovaného či konečnou bilanci účtu žalovaného v jednotlivých měsících předcházejících poskytnutí úvěru. Podepsaný soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20. 3. 2017, sp. zn. FA/4056/2017, FA/SU/374/2015, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208/2014, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU/1192/2017 – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018. Z předložených listin vyplývá, že výdaje žalovaného nebyly řádně ověřeny ani zjištěny, když nebyla předložena např. nájemní smlouva, SIPO, úplný výpis z účtu nejméně za předchozí dva měsíce předcházející poskytnutí úvěru apod. Soud tedy uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalovanému se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnutého úvěru, tj. částka 50 000 Kč (50 000 Kč mínus 0 Kč). Zároveň byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni zesplatnění dluhu. Ve zbývající části soud žalobu zamítl (výrok II.).
11. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně měla po odečtení úspěchu a neúspěchu ve věci úspěch co do 40 %. Náklady žalobkyně byly představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce 2 869 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci po 3 980 Kč (§ 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 x 300 Kč paušál (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad, tj. 2 696,40 Kč. Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 18 405,40 Kč, ze kterých 70 % činí 7 362,16 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení, písemně, trojmo, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.