Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 350/2023-90
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Matouškovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 zastoupený advokátem Anonymizováno. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 trvale bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částky 49 906,28 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 38 452,92 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 41 452,92 Kč od 18. 12. 2022 do 11. 3. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 40 452,92 Kč od 12. 3. 2024 do 10. 4. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 39 452,92 Kč od 11. 4. 2024 do 10. 5. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 38 452,92 Kč od 11. 5. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalované zaplacení částky 8 453,36 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 837,80 Kč a úroku ve výši 16,9 % ročně z částky 45 952,92 Kč od 10. 6. 2023 do zaplacení, dále úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 453,36 Kč od 2. 9. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 41 452,92 Kč od 2. 9. 2022 do 17. 12. 2022, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 13 616 Kč, k rukám advokáta tituly před jménem Anonymizováno, tituly za jménem, do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Co do částky 3 000 Kč se řízení zastavuje.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 38 452,92 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 41 452,92 Kč od 18. 12. 2022 do 11. 3. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 40 452,92 Kč od 12. 3. 2024 do 10. 4. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 39 452,92 Kč od 11. 4. 2024 do 10. 5. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 38 452,92 Kč od 11. 5. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalované zaplacení částky 8 453,36 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 837,80 Kč a úroku ve výši 16,9 % ročně z částky 45 952,92 Kč od 10. 6. 2023 do zaplacení, dále úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 453,36 Kč od 2. 9. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 41 452,92 Kč od 2. 9. 2022 do 17. 12. 2022, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 13 616 Kč, k rukám advokáta , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , do tří dnů od právní moci rozsudku.IV. Co do částky 3 000 Kč se řízení zastavuje.
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 27. 9. 2023 se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 49 906,28 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce právnická osoba., IČ IČO, se sídlem adresa uzavřela se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, ve které se spořitelna zavázala žalované na základě jejích příkazů poskytnout peněžní prostředky (úvěr) až do limitu 46 000 Kč. Žalovaná se zavázala čerpaný úvěr splácet a z vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru hradit úrok ve výši 16,90% ročně. Úvěr a úroky z úvěru měly být spláceny formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 2 300 Kč měsíčně, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Žalovaná se dále zavázala hradit cenu za využití účtu ve výši 50 Kč měsíčně, případně další poplatky, dle ceníku spořitelny. Žalovaná čerpala úvěr do sjednaného limitu 46 000 Kč, avšak nehradila splátky řádně a včas, a proto spořitelna žalovanou vyzvala k úhradě splátek po splatnosti nejpozději do 18. 6. 2022, jinak se stane celý úvěr splatným. Žalovaná však ve stanovené lhůtě dluh po splatnosti neuhradila, a proto jej spořitelna ke dni 18. 6. 2022 zesplatnila, o čemž byla žalovaná informována. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany spořitelny postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 8. 2022, a to s účinností ke dni 1. 9. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne 19. 9. 2022. Poté žalovaná na pohledávku žalobce uhradila 4 500 Kč. Žalobce tedy požadoval po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 45 952,92 Kč, poplatků ve výši 3 953,36 Kč, úroků z úvěru ve výši 6 061,81 Kč kapitalizovaných od 1. 9. 2022 do 9. 6. 2023, úroků z prodlení ve výši 4 577,18 Kč kapitalizovaných od 1. 9. 2022 do 9. 6. 2023 a úroků z úvěru ve výši 775,99 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky. Dále žalobce požadoval rovněž zaplacení úroků z úvěru ve výši 16,90% ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 45 952,92 Kč od 10. 6. 2023 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 11,75% ročně z částky ve výši 49 906,28 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 45 952,92 Kč a poplatků ve výši 3 953,36 Kč, od 10. 6. 2023 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění, odeslanou doporučeně dne 5. 12. 2022.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ačkoli byla řádně předvolána, k soudním jednáním se nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o.s.ř..
3. V průběhu soudního řízení žalobce učinil částečné zpětvzetí žaloby. Podáním ze dne 7. 5. 2024 vzal zpět žalobu co do částky 2 000 Kč s tím, že žalovaná uhradila na předmětný úvěr dne 11. 3. 2024 částku 1 000 Kč a dne 10. 4. 2024 částku 1 000 Kč. Podáním ze dne 14. 5. 2024 vzal žalobce dále žalobu částečně zpět ohledně částky 1 000 Kč, kterou žalovaná uhradila dne 10. 5. 2024. Ve zbývajících nárocích žalobce na žalobě trval.
4. Na základě žalobcem předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
Právní předchůdce žalobce právnická osoba., uzavřel s žalovanou dne 16. 1. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, dle níž poskytl žalované úvěr až do výše úvěrového limitu 5 000 Kč. Dodatkem ke smlouvě ze dne 20. 4. 2019 byl úvěrový limit pro žalovanou navýšen na 46 000 Kč. Úvěr byl poskytnut jako účelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr. Úvěr a úroky z úvěru ve výši 16,90% ročně se žalovaná zavázala splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 2 300 Kč měsíčně, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Spolu se splátkami úvěru se žalovaná zavázala hradit úroky z úvěru ve výši 16,90% a poplatky (ceny) za úkony související s poskytnutím a správou úvěru. Dle evidence předchůdce žalobce žalovaná nehradila splátky úvěru řádně, z celkové čerpané výše úvěru uhradila celkem 4 500 Kč. Banka úvěr s účinností ke dni 18. 6. 2022 zesplatnila, přičemž načerpaná výše úvěru činila celkem 45 952,92 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 8. 2022 přešla pohledávka s účinností k 1. 9. 2022 ze společnosti právnická osoba. na žalobce, což bylo žalované sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 9. 2022. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 2. 12. 2022.
5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného.
9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
12. V projednávané věci bylo prokázáno, že předchůdce žalobce s žalovanou uzavřeli dne 16. 1. 2019 smlouvu o úvěru, ve znění dodatku ze dne 20. 4. 2019, na základě které byl žalované poskytnut revolvingový úvěr do výše limitu 46 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr včetně sjednaných úroků a poplatku za čerpání úvěru v pravidelných měsíčních splátkách, které nehradila řádně a dostala se do prodlení s úhradou úvěru.
13. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároků žalobce jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství je zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce byl soudem písemně vyzván, aby ve stanovené lhůtě doplnil žalobní tvrzení o provedeném posouzení úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobce a označil k nim důkazní prostředky.
14. Žalobce podáním ze dne 11. 3. 2024 uvedl, že jeho právní předchůdce právnická osoba., s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalované při zpracovávání její žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, kdy byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla při žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, zejména, že je svobodná, má uzavřený pracovní poměr na dobu neurčitou a s ohledem na výši jejích příjmu, dospěl předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalované splácet tento úvěr je dostatečná. Žalobce ke svým tvrzením předložil dokument Posouzení úvěruschopnosti klienta, v němž žalovaná uvedla příjem ve výši 18 000 Kč měsíčně, který doložila výpisem z účtu a dále uvedla nulové výdaje a skutečnost, že žádné dluhy nesplácí. Banka dále prověřila žalovanou v registrech insolvenčního rejstříku a CCB, kde bylo zjištěno, že žalovaná splácí předmětný revolvingový úvěr, kontokorentní úvěr se splátkou 167 Kč měsíčně. Na základě uvedených skutečností předchůdce žalobce vyhodnotil, že příjem žalované je dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů.
15. Z výpisů z účtu žalované č. č. účtu bylo zjištěno, že účet za měsíce září až prosinec 2018 a leden až únor 2019 vykazoval záporný zůstatek. Dále soud z uvedeného zjistil, že jediným příjmem žalované je příjem od společnosti právnická osoba ve výši cca 13 000 Kč až 15 000 Kč měsíčně.
16. K prověření úvěruschopnosti žalované tedy bylo zjištěno, že předchůdce žalobce zjišťoval výši příjmů a orientačních výdajů domácnosti, údaje zaznamenával do dokumentu Posouzení úvěruschopnosti klienta s tím, že uvedl zdroj zjištění – účet vedený u ČS a.s. Předchůdce žalobce si neověřoval výdaje žalované, stejně tak nedostatečně prověřil příjem žalované, když vycházel pouze z běžného účtu, přičemž účet vykazoval záporný zůstatek. Dle soudu tak nebylo postupováno v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru a předchůdce žalobce dostatečně neprověřil úvěruschopnost žalované. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.
17. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právního předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet, důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek (§ 588 o.z.). Žalovaná námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.
18. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
19. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.
20. Vzhledem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.
21. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 27. 3. 2014 ve věci C-565/12).
22. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18).
23. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
24. Z toho vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.
25. Smlouva o úvěru, kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, je tedy neplatná, protože právní předchůdce žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
26. Vzhledem k tomu, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že předchůdce žalobce poskytl žalované celkem částku 45 952,92 Kč (vyčerpaný úvěr) z titulu spotřebitelského úvěru, žalovaná uhradila celkem 7 500 Kč (z toho 3 000 Kč během soudního řízení) a zbývá jí zaplatit na jistinu úvěru částku 38 452,92 Kč. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobci kromě této dlužné částky i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., jdoucí z aktuálních dlužných částek (při zohlednění dílčích plateb žalované) a dále z dlužné částky do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku, tedy zaplacení částky 8 453,36 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 837,80 Kč a úroku ve výši 16,9 % ročně z částky 45 952,92 Kč od 10. 6. 2023 do zaplacení, dále úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 453,36 Kč od 2. 9. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 41 452,92 Kč od 2. 9. 2022 do 17. 12. 2022, soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II.).
27. Protože žalobce vzal v průběhu řízení žalobu zpět co do celkové částky 3 000 Kč, soud dle ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. řízení v této části nároku zastavil.
28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení procesně úspěšný ohledně částky 38 452,92 Kč s příslušenstvím, ohledně zbývající částky a dalšího příslušenství byla jeho žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Procesní úspěch žalobce činil 83 %, neúspěšný byl ve výši 17 %, náleží mu proto náhrada nákladů řízení v poměru 66 %. Žalobci vznikly náklady za právní zastoupení ve věci za 3 úkony právní služby po 500 Kč a 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b) vyhl.č. 177/1996 Sb., dále za 4 úkony právní služby po 3 100 Kč dle § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb., 4 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhl., 21 % DPH advokáta ve výši 3 234 Kč a 1 997 Kč za zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 20 631 Kč, z toho 66 % představuje částku 13 616 Kč. Soud nepřiznal žalobci úkon právní služby za doplnění žaloby ze dne 11. 3. 2024, neboť se nejedná o účelný náklad, když doplňující skutečnosti měl žalobce uvést již v žalobě.
Soud žalované uložil, aby náhradu nákladů v uvedené výši zaplatila k rukám advokáta žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř.
29. Lhůtu k plnění soud žalované stanovil dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.