Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 57/2024-53
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Librovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno
se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
zastoupená advokátem Anonymizováno
se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený dne Anonymizováno
trvale bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částky 58 790,65 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč s úrokem z prodlení, a to
- z částky 5 000 Kč ve výši 15 % p.a. od 11. 2. 2023 do zaplacení,
- z částky 13 000 Kč ve výši 15 % p.a. od 7. 6. 2023 do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč s úrokem z prodlení, a to- z částky 5 000 Kč ve výši 15 % p.a. od 11. 2. 2023 do zaplacení,- z částky 13 000 Kč ve výši 15 % p.a. od 7. 6. 2023 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 29. 11. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 58 790,65 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba.) byla dne 10. 12. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 12 888 Kč formou 14 měsíčních splátek po 1 992 Kč, ale své závazky nehradil řádně a včas. Poslední splátka byla uhrazena dne 30. 4. 2022, proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky, která činila 25 780,45 Kč + dlužné úroky a úroky z prodlení.
Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 6. 4. 2022 s právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba. smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 12 888 Kč formou 14 měsíčních splátek po 1 992 Kč, ale své závazky nehradil řádně a včas. Poslední splátka byla uhrazena dne 7. 4. 2022, proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky, která činila 33 010,20 Kč + dlužné úroky a úroky z prodlení. Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží.
K výzvě soudu ohledně prokázání posouzení schopnosti žalovaného jako spotřebitele splácet poskytnutý úvěr žalobkyně uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti právní předchůdce žalobkyně vycházel z údajů poskytnutých žalovaným, když tento byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Získané informace byly ověřovány doklady žalovaným předloženými. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného bylo zjištěno, že průměrná výše jeho čistého měsíčního příjmu před poskytnutím úvěrů činila 18 323 Kč (resp. 18 870 Kč). Výdaje žalovaného byly přestavovány částkou 6 360 Kč (resp. 13 042 Kč), tyto byly ověřeny výpisem z bankovního účtu žalovaného. Žalovaný neměl žádnou vyživovací povinnost. Právní předchůdce žalobkyně tak dospěl k závěru, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr řádně splácet.
2. Žalovaný, shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 2 / a 4/ o.s.ř. , dnem 28. 3. 2024, když žalovanému byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 18. 3. 2024).
3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 a seznamem postupovaných pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisy právního předchůdce žalobkyně ze dne 15. 8. 2023.
4. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněném z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
8. Smlouvou o úvěru č. hodnota ze dne 10. 12. 2021 a přehledem splátek bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba. a žalovaný uzavřeli dne 10. 12. 2021 smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 888 Kč, tj. celkem částku 27 888 Kč, ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 922 Kč, když poslední splátka byla splatná do 10. 2. 2023. Na dluh žalovaný uhradil celkem 10 000 Kč.
Smlouvou o úvěru č. hodnota ze dne 6. 4. 2022 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba. a žalovaný uzavřeli dne 6. 4. 2022 smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 888 Kč, tj. celkem částku 27 888 Kč, ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 922 Kč, když poslední splátka byla splatná do 6. 6. 2023. Na dluh žalovaný uhradil celkem 2 000 Kč.
9. Pracovní smlouvou bylo prokázáno, že žalovaný byl od 9. 2. 2021 zaměstnán u společnosti právnická osoba. Dle potvrzení o výši příjmu ze dne 7. 12. 2021 činila jeho čistá měsíční mzda 18 323 Kč, dle potvrzení o výši příjmu ze dne 6. 4. 2022 činila jeho průměrná měsíční čistá mzda za poslední tři měsíce 18 870 Kč.
10. V žádosti o úvěr ze dne 10. 12. 2021 žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí u příbuzných, nemá žádnou vyživovací povinnost a jeho měsíční výdaje jsou představovány částkami: 3 860 Kč bydlení + energie, 1 000 Kč doprava, jídlo, osobní náklady, 500 Kč srážky ze mzdy, 1 000 Kč měsíční splátky stávajících půjček. Dané skutečnosti měly být ověřeny pouze pracovní smlouvou a potvrzením o příjmu.
V žádosti o úvěr ze dne 6. 4. 2022 žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost a jeho měsíční výdaje jsou představovány částkami: 4 000 Kč bydlení + energie, 6 750 Kč doprava, jídlo, osobní náklady, 300 Kč srážky ze mzdy, 1 992 Kč měsíční splátky stávajících půjček. Dané skutečnosti měly být ověřeny pouze potvrzením od zaměstnavatele.
11. Shora uvedená skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:
Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015 -39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předložila pouze žádosti o úvěr s údaji zjištěnými od žalovaného, pracovní smlouvu a potvrzení zaměstnavatele o výši jeho příjmu. Nepředložila však žádné důkazy ohledně konkrétních měsíčních výdajů žalovaného (např. nájemní smlouvu, SIPO, výpis z běžného účtu žalovaného apod.), byť tvrdila, že výdaje žalovaného byly ověřeny výpisem z účtu žalovaného (tento nebyl koneckonců zmíněn ani mezi listinami vyznačenými v žádostech o úvěr); navíc výdaje žalovaného tvrzené v žádostech o úvěr se z pohledu uvedené výše jeví jako zcela nereálné. Podepsaný soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20. 3. 2017, sp. zn. FA/4056/2017, FA/SU/374/2015, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208/2014, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU/1192/2017 – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018 . Z předložených listin vyplývá, že výdaje žalovaného nebyly řádně ověřeny, když nebyla předložena např. nájemní smlouva, SIPO, výpis z běžného účtu žalovaného apod. Soud tedy uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost obou úvěrových smluv a nárok žalobkyně vůči žalovanému se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnutých úvěrů, tj. částka 5 000 Kč (poskytnutých 15 000 Kč mínus splacených 10 000 Kč) a částka 13 000 Kč (poskytnutých 15 000 Kč mínus splacených 2 000 Kč). Zároveň byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. , a to vždy ode dne následujícího po dni, který byl stanoven jako poslední den k zaplacení poskytnutých částek. Ve zbývající části soud žalobu zamítl (výrok II.).
12. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. , když převážně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení, písemně, trojmo, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.