Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 374/2023-136
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 16 130,22 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 14 630,22 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 163,30 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 14 630,22 Kč od 4. 5. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 1 500 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 556,38 Kč, úrok 8,05 % ročně z částky 14 630,22 Kč od 4. 5. 2023 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 1 500 Kč od 4. 5. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, se zamítá.
III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 1 807 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 14 630,22 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 163,30 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 14 630,22 Kč od 4. 5. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 1 500 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 556,38 Kč, úrok 8,05 % ročně z částky 14 630,22 Kč od 4. 5. 2023 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 1 500 Kč od 4. 5. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, se zamítá.III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 1 807 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně podala soudu dne 9. 5. 2023 soudu žalobu, kterou se domáhá uložení žalovanému povinnosti k zaplacení částky ve výši 16 130,22 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 8. 7. 2021 Smlouvu o úvěru číslo Anonymizováno (dále jen „Smlouva“). Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému v rámci úvěru peněžní prostředky až do výše 20 000 Kč na základě č. II. 1. Smlouvy, a to pokud bude požádáno o čerpání úvěru do dne 8. 7. 2021. Použití peněžních prostředků nebylo účelově nijak vázáno. Úvěr je veden u žalobkyně na úvěrovém účtu č. č. účtu. Součástí Smlouvy jsou dle čl. Smlouvy i Obchodní podmínky pro Anonymizováno Spotřebitelské úvěry (dále jen „OPSÚ“), součástí úvěrové smlouvy je také příslušný sazebník žalobkyně. Žalovaný vyčerpal úvěr dle Smlouvy tak, že dnem 8. 7. 2021 vyčerpal částku ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně dokládá čerpání výpisem z účtu. Dle II. 3., II. 4. a II. 5. Smlouvy se žalovaný zavázal splácet předmětný úvěr v měsíčních splátkách ve výši 929 Kč splatných vždy k 14. kalendářnímu dni každého kalendářního měsíce, přičemž první splátka bude zaplacena dne 14. 8. 2021 a poslední splátka při řádném splácení měla být zaplacena dne 14. 7. 2023. Dle čl. II. 2. Smlouvy se žalovaný zavázal splatit žalobci úvěr spolu s úvěrovým úrokem, přičemž výše úrokové sazby činí dle Smlouvy 10,43 % p. a. Úroky jsou vypočtené ve smyslu čl. 4.2. OPSÚ žalobkyní tak, že v období splácení u úvěrů s anuitním (pravidelným měsíčním) způsobem splácení na bázi rok o 360 dnech a měsíc o 30 dnech, anuitní způsob splácení znamená, že každá anuitní splátka v celkové sjednané výši obsahuje částku určenou k zaplacení jistiny a částku k zaplacení úroků. Dle čl. 8.2. OPSÚ pokud je žalovaný v prodlení se splácením jakékoliv částky vůči žalobkyni, je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, tedy prohlásit, že všechny jeho pohledávky z poskytnutého úvěru jsou splatné ke dni uvedenému v prohlášení (oznámení). Dle čl. VIII. 1. Smlouvy je žalobkyně oprávněna požadovat z nesplacených částek úrok z prodlení v zákonné výši. Protože úvěr nebyl žalovaným řádně a včas splácen, byl prohlášen za okamžitě splatný ke dni 14. 8. 2022. Žalobkyně zakládá do spisu dokument ZUV evidence úvěru, který představuje evidenci dlužné jistiny, dlužných obchodních úroků a dlužných úroků z prodlení u úvěrového účtu žalovaného. Sloupec C – obchodní úrok dlužný představuje výši řádného smluveného úroku, sloupec D – úrok z prodlení, sloupec E – sankční poplatky, sloupec G – datum dlužnosti, od kdy došlo k prodlení žalovaného a sloupec H datum zápisu, tj. kdy došlo k zápisu předmětné skutečnosti do úvěrového účtu (tj. kdy došlo k účetní kapitalizaci úroku, úroku z prodlení a poplatku apod.). Sloupec B jistina zůstatek je informace o celkové výši dlužné jistiny, sloupec F je informace o dlužné jistině po zesplatnění úvěru. Žalovaný využil nabídku předschváleného limitu na neúčelový spotřebitelský úvěr s limitem 20 000 Kč se splatností 24 měsíců, úvěr byl poskytnut bez nutnosti bez nutnosti doložení příjmu. Žalobkyně před uzavřením smlouvy, kterou sjednala spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o žalovaném, jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele dle § 20z a. n. zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. V případech, kdy je žalobkyně schopna určit výši příjmů a výdajů na základě odborné kontroly finančních toků na běžném (případně i jiném) účtu klienta vedeném u žalobkyně a čestného prohlášení klienta o výši příjmů v žádosti o spotřebitelský úvěr, nevyžaduje zpravidla k posouzení úvěruschopnosti potvrzení o výši příjmů vystavené zaměstnavatelem klientů, jelikož toto potvrzení nepovažuje z dosavadní praxe za nejvhodnější objektivní zdroj informací a může být snadno předmětem podvodu. Potvrzení o výši příjmů lze vnímat jako náhradní podklad pro doložení příjmů v případech, kdy nelze doložit příjmy z bankovních účtů. Z výše uvedených důvodů se žalobkyně spoléhá, pokud je to možno, na skutečné materiální důkazy, což jsou informace z bankovních účtů za dostatečně dlouhou dobu, které jsou objektivně spolehlivější než potvrzení od zaměstnavatele, a plní tak nejvyšší možnou mírou kritérium spolehlivosti informací nutných pro posouzení úvěruschopnosti, za zachování kritéria přiměřenosti, které ohraničuje informace a podklady, které může ještě po klientech nebo potencionálních klientech požadovat. Žalobkyně je nadto pravidelně kontrolována ČNB, která je dostatečně personálně a odborně vybavena zhodnotit přiměřenost a postupy, které se týkají právě posuzování úvěruschopnosti, což samo o sobě zajišťuje vysoký standard v této oblasti. Úvěr byl schválen jako předschválený limit: Při posuzování bonity a úvěruschopnosti klienta byla během schvalování úvěru posuzována zejména: 1. finanční situace: - předschválený limit klienta byl generován na základě dlouhodobého vyhodnocení kreditních a debetních obratů na b. ú. (a spořícím.ú) klienta, v rámci kterého byl stanoven: I. příjem: - příjem na základě transakcí na BÚ, který vstupoval do výpočtu platební kapacity – 83 170 Kč, II. výdaje, které vstupovaly do výpočtu platební kapacity – 17 491 Kč, III. platební kapacita vypočtená systémem – 65 679 Kč, platební kapacita pro splátku ve výši 929 Kč, je tedy dostatečná. 2. zadluženost klienta: - zjišťována z transakcí klienta + Anonymizováno – ok, bez negativních informací. 3. rizikovost klienta: na základě aplikačního skóre byla stanovena rizikovost klienta (pravděpodobnost defaultu): Very Low (Very Low/Low/High/Very High), DSTI (afterbooking) na základě placené úvěrové zprávy z Anonymizováno bylo 3 %. 4. risk KO kritéria: kontrola interních blacklistů, fraudlistů, delikvencí. Kontrola DB neplatných dokladů, insolvencí, exekucí apod. Dále bylo ověřeno, že klientův b. ú. (s. ú.) nevykazuje nestandardní transakce, které indikují zvýšené riziko možnosti nedostát svým závazkům (např. z důvodu nedostatečných vlastních finančních zdrojů, možnosti rychlého předlužení apod.). Všechna výše uvedená KO kritéria byla splněna. Ke dni 3. 5. 2023 (datum podání žaloby) činí pohledávka žalobkyně 18 849,90 Kč, tj. jistina úvěru po splatnosti ve výši 14 630,22 Kč, poplatky po splatnosti ve výši 1 500 Kč a příslušenství pohledávky tvořené řádným úvěrovým úrokem ve výši 8,05 % p. a. z jistiny pohledávky ve výši 14 630,22 Kč z jednotlivých neuhrazených splátek a ode dne zesplatnění do dne podání žaloby, tj. ode dne 14. 8. 2022 (zesplatnění) v kapitalizované výši 1 556,38 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z jistiny a neuhrazených poplatků ve výši 16 130,22 Kč z nezaplacených splátek do zesplatnění a ode dne zesplatnění, tj. ode dne 14. 8. 2022 do dne podání žaloby v kapitalizované výši 1 163,30 Kč, a to v souladu se Smlouvou a OPSÚ. Žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení poplatků po splatnosti ve výši 1 500 Kč. Tato částka se skládá z poplatku za výzvu ve výši 500 Kč – 3x (29. 3. 2022, 19. 4. 2022, 20. 5. 2022). Účtování poplatků za výzvy bylo sjednáno mezi žalobkyní a žalovaným v čl. V. 3. písm. a) Smlouvy. Žalovaný byl k úhradě výše uvedené pohledávky písemně vyzván kvalifikovanou předžalobní výzvou zaslanou dne 5. 4. 2023. Do dnešního dne neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném částku ve výši 16 130,22 Kč spolu s příslušenstvím, tj. spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 556,38 Kč, řádným úvěrovým úrokem ve výši 8,05 % p. a. z jistiny pohledávky ve výši 14 630,22 Kč ode dne 4. 5. 2023 (datum následující po podání žaloby) až do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 163,30 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z jistiny a neuhrazených poplatků ve výši 16 130,22 Kč ode dne 4. 5. 2023 (datum následující po podání žaloby) až do zaplacení a dále náhradu nákladů řízení.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal za předpokládaného souhlasu žalovaného i žalobkyně bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu.
5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:
6. Dne 8. 7. 2021 učinil ve vztahu k žalobkyni žalovaný Žádost o poskytnutí úvěru č. Anonymizováno, a to pro spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč bez udání účelu/konsolidace, čerpání na účet žalovaného od 8. 7. 2021, datum prvé splátky 14. 8. 2021, počet splátek v měsících 24. Součástí této listiny je oddíl označený „Ověřování bonity a důvěryhodnosti“, dle nich je provedeno ověření prostřednictvím BRKI a NRKI, jsou ověřovány informace prostřednictvím SOLUS. Co se týká konkrétních údajů týkajících se žalovaného, tak žalovaný předložil občanský průkaz, uvedl, že má čistý měsíční příjem 83 160 Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů 9 200 Kč, splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů 2 000 Kč. Téhož dne byla uzavřena smlouva o úvěru č. Anonymizováno, jejímž předmětem byla částka 20 000 Kč, čerpána na účet č. č. účtu, úrok 10,43 % ročně, RPSN 10,92 % ročně, celkem k úhradě částka 22 281,93 Kč, upomínka/výzva k uhrazení dlužné částky 300/500 Kč, splatnost v 24 měsíčních splátkách á 929 Kč, prvá splátka dne 14. 8. 2021, poslední splátka dne 14. 7. 2023 ve výši 914,93 Kč. (žádost na čl. 17 spisu, předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru na čl. 56 – 58 spisu, smlouva o úvěru na čl. 20, druhá strana – 21 spisu, obchodní podmínky na čl. 18 – 20 spisu)
7. Žalobkyně eviduje „Informace z právnická osoba – Anonymizováno Anonymizováno“, „Data žádosti“, kde je uvedeno, že žádost byla učiněna dne 8. 7. 2021, spotřebitelský úvěr, splátky 929 Kč, schválená částka 20 000 Kč, trvání na dobu 24 splátek, debety, delikvence, ČL, EXE – schváleno, vyhodnocení systému (scoring) – schváleno, rozhodnutí zadavatele žádosti – schváleno, vyhodnocení systému (otevření účtu/čerpání) – schváleno. Čistý měsíční příjem je uveden 83 160 Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěru 9 200 Kč, měsíční splátky úvěrů, leasingu, splátkového prodeje vč. Anonymizováno (bez kontokorentů a kreditních karet) 2 000 Kč, úvěrová angažovanost v Anonymizováno ze systému Profile, měsíční výše splátek úvěrů 1 793 Kč, nesplacená jistina spotřebitelských úvěrů 15 176,85 Kč. Žalovaný je v zaměstnaneckém poměru, úrok 10,43 % ročně, měsíční splátka 929 Kč, čerpání od 8. 7. 2021, prvá splátka dne 14. 8. 2021. (informace z právnická osoba – Anonymizováno Informace, data žádosti na čl. 61 – 66 spisu)
8. Žalovanému byla bezhotovostně poukázána částka 20 000 Kč dne 8. 7. 2021 na účet č. č. účtu s názvem Jméno zainteresované osoby 0/0. (výpis z účtu na čl. 29 spisu)
9. Žalobkyně adresovala žalovanému dopis ze dne 16. 8. 2022 „Oznámení o zesplatnění úvěru“. Zásilka se vrátila zpět jako nedoručená s tím, že žalovaný se odstěhoval. (dopis na čl. 22, dodejka na čl. 22, druhá strana – 23 spisu)
10. Dopisem ze dne 20. 5. 2022 adresovala žalobkyně žalovanému zásilku „Poslední výzva k zaplacení dluhu“, zásilka se vrátila zpět jako nedoručená s tím, že žalovaný se odstěhoval. (dopis na čl. 23, druhá strana spisu, dodejka na čl. 24 spisu)
11. Žalobkyně adresovala žalovanému dopis „Opakovaná výzva k zaplacení dluhu (2. výzva)“, ve kterém žalovaného vyzvala k uhrazení dluhu, nejpozději do 15. 5. 2022. Žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. (dopis na čl. 25 spisu)
12. Žalobkyně adresovala žalovanému dopis „Výzva k zaplacení dluhu (1. výzva)“, ve kterém žalovaného vyzvala k uhrazení dluhu, nejpozději do 16. 4. 2022. (dopis na čl. 25, druhá strana spisu)
13. Žalobkyně adresovala žalovanému dopis „Na Vašem účtu nebylo dost peněz na splátku úvěru (1. upomínka)“, ve kterém žalovaného upozornila, že jelikož na jeho účtu nebylo dost peněz, neproběhla v plné výši pravidelná splátka jeho úvěru. (dopis na čl. 26 spisu)
14. Žalovanému byla adresována předžalobní výzva dopisem ze dne 3. 4. 2023. K poštovní přepravě podán dne 3. 4. 2023. (předžalobní výzva na čl. 27 – 28 spisu, poštovní podací arch na čl. 67 spisu)
15. Dle historie účtu č. č. účtu s názvem Jméno zainteresované osoby 0/0 vedeném v interním systému žalobkyně, evidující zůstatek vždy po každém provedeném zaúčtování, byly evidovány následující zůstatky: 20 000 Kč, 19 279,60 Kč, 18 518,17 Kč, 18 464,63 Kč, 17 750,13 Kč, 17 350,13 Kč, 16 203,50 Kč, 15 420,80 Kč, 14 630,22 Kč. (historie účtu na čl. 30 – 42 spisu)
16. Dle historie účtu č. č. účtu s názvem Jméno zainteresované osoby 0/0 vedeném v interním systému žalobkyně za období 8. 7. 2021 do 28. 3. 2023, je evidována dlužná jistina ke dni 14. 10. 2021 ve výši 714,50 Kč, sankční poplatek činil 500 Kč, ke dni 14. 11. 2021 činila dlužná jistina částku 770,52 Kč, sankční poplatek činil 500 Kč, ke dni 14. 11. 2021 je dále evidována dlužná jistina ve výši 370,52 Kč, sankční poplatek činil 500 Kč, ke dni 14. 11. 2021 je dále evidována dlužná jistina ve výši 1 146,63 Kč, sankční poplatek činil 1 000 Kč, ke dni 14. 1. 2022 je evidována dlužná jistina ve výši 782,70 Kč, ke dni 14. 2. 2022 je evidována dlužná jistina ve výši 790,58 Kč, sankční poplatek činil 500 Kč, ke dni 14. 3. 2022 je evidována dlužná jistina ve výši 797,42 Kč, sankční poplatek činil 500 Kč, ke dni 14. 3. 2022 je dále evidována dlužná jistina ve výši 1 599,26 Kč, sankční poplatek činil 1 000 Kč, ke dni 14. 3. 2022 je dále evidována dlužná jistina ve výši 2 401,10 Kč, sankční poplatek činil 1 500 Kč, ke dni 14. 3. 2022 je dále evidována dlužná jistina ve výši 3 204,81 Kč, sankční poplatek činil 1 500 Kč, ke dni 14. 3. 2022 je dále evidována dlužná jistina ve výši 4 035,67 Kč, sankční poplatek činil 1 500 Kč, ke dni 14. 3. 2022 je dále evidována dlužná jistina ve výši 14 630,22 Kč, sankční poplatek činil 1 500 Kč. (historie účtu na čl. 43 – 55 spisu)
17. Žalobkyně disponuje „Záznamem o podpisu klienta“ ke jménu žalovaného, kdy podepisovaným dokumentem byly Předsmluvní informace a náležité vysvětlení k žádosti o spotřebitelský úvěr a Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 8. 7. 2021. (záznam o podpisu klienta na čl. 59 – 60 spisu)
18. Z tabulky na čl. 73 – 132 spisu nebyly zjištěny žádné další relevantní skutečnosti.
19. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:
20. Dne 8. 7. 2021 učinil ve vztahu k žalobkyni žalovaný Žádost o poskytnutí úvěru č. Anonymizováno, a to pro spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč bez udání účelu/konsolidace, čerpání na účet žalovaného od 8. 7. 2021, datum prvé splátky 14. 8. 2021, počet splátek v měsících 24. Součástí této listiny je oddíl označený „Ověřování bonity a důvěryhodnosti“, dle nich je provedeno ověření prostřednictvím BRKI a NRKI, jsou ověřovány informace prostřednictvím SOLUS. Co se týká konkrétních údajů týkajících se žalovaného, tak žalovaný předložil občanský průkaz, uvedl, že má čistý měsíční příjem 83 160 Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů 9 200 Kč, splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů 2 000 Kč. Téhož dne byla uzavřena smlouva o úvěru č. Anonymizováno, jejímž předmětem byla částka 20 000 Kč, čerpána na účet č. č. účtu, úrok 10,43 % ročně, RPSN 10,92 % ročně, celkem k úhradě částka 22 281,93 Kč, upomínka/výzva k uhrazení dlužné částky 300/500 Kč, splatnost v 24 měsíčních splátkách á 929 Kč, prvá splátka dne 14. 8. 2021, poslední splátka dne 14. 7. 2023 ve výši 914,93 Kč. Žalobkyně vede interní souhrn přezkumu úvěruschopnosti, kdy hodnotí zejména obraty na účtech klienta, kdy příjem dle výpisu z účtu byl vyhodnocen ve výši 83 160 Kč, 9 200 Kč, měsíční splátky úvěrů, leasingu, splátkového prodeje vč. Anonymizováno (bez kontokorentů a kreditních karet) 2 000 Kč, úvěrová angažovanost v Anonymizováno ze systému Profile, měsíční výše splátek úvěrů 1 793 Kč, nesplacená jistina spotřebitelských úvěrů 15 176,85 Kč. Dále žalobkyně hodnotila klienta s ohledem na debety, delikvence, ČL, EXE ve svém interním systému s výsledkem schváleno. Žalobkyně řádně plnila, žalovanému byla bezhotovostně poukázána částka 20 000 Kč dne 8. 7. 2021 na účet č. č. účtu s názvem Jméno zainteresované osoby 0/0.
21. Dopisem ze dne 16. 4. 2022 adresovala žalobkyně žalovanému 1. upomínku, následně 1. a 2. výzvu ze dne 16. 4. 2022 a 15. 5. 2022 a poslední výzvu k zaplacení dluhu ze dne 20. 5. 2022. Dne 16. 8. 2022 adresovala žalobkyně žalovanému dopis „Oznámení o zesplatnění úvěru“. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalovanému předžalobní výzvu ze dne 3. 4. 2023. K poštovní přepravě podán dne 3. 4. 2023.
22. Z listiny, jíž jest historie účtu č. č. účtu s názvem Jméno zainteresované osoby 0/0 vedené v interním systému žalobkyně, je vzato za prokázané, že byla zúčtována částka, a nadále pohyby plateb k předmětné smlouvě, kdy ke dni 14. 3. 2022 žalobkyně eviduje dlužnou jistinu ve výši 14 630,22 Kč a sankční poplatek ve výši 1 500 Kč.
23. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“).
24. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.
25. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
26. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
27. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
28. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
29. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
30. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
31. V případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.
32. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude rezervována finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, o níž žalovaný požádá nejpozději do 8. 7. 2021, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovanému byly finanční prostředky rezervovány, žalovaný o jejich výplatu požádal, přičemž mu byly převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, žalobkyně se tedy zavázala tyto rezervovat a následně převést na označený účet.
33. V souzené věci je však nutno konstatovat, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.
34. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně sice vede velmi podrobné popisy způsobu přezkumu úvěruschopnosti, avšak svá zjištění pro hodnocení konkrétní osobní a majetkové situace omezila především na zjištění příjmů žalovaného, potažmo údajů podávajících se z výpisů z účtu žalovaného. K tomuto žalobkyně zdůraznila, že tento zdroj údajů o majetkové situaci žalovaného považuje za zcela objektivní a vypovídající lépe o situaci klienta nežli sdělení zaměstnavatele, s nímž může být manipulováno. Nadto vycházela i z údajů v příslušných rejstřících. Žalobkyně nepochybně může při hodnocení situace klienta vycházet z údajů podávajících se z jeho obratů na jím vedených účtech, tyto však musí být hodnoceny s patřičnou pečlivostí. V souzené věci žalobkyně tvrdila, že příjem žalovaného činí, potažmo v rozhodné době činil, částku 83 160 Kč měsíčně. Jiný příjem nebyl ani zjištěn ani žalobkyní tvrzen. Z účtu žalovaného se však nepodává, že by částka v této výši byla žalovanému pravidelně na účet zasílána, ani že by takovouto částkou žalovaný disponoval. Dále je třeba hodnotit tu skutečnost, že částka poukazovaná na účet byla v zásadě v celé výši spotřebována, kdy toto se zcela jednoznačně z výpisů z účtu žalovaného podává, na účtu nebyly žádné další disponibilní prostředky, které by měl při výpadku příjmu či vyšších výdajích žalovaný k dispozici. K tomuto je třeba uvést, že je třeba hodnotit i způsob hospodaření s prostředky na účtu, kdy dle výpisů z účtu žalovaného uvedenou částku k dispozici žalovaný pravidelně neměl. Je třeba zdůraznit, že při hodnocení bonity žadatele o úvěru je třeba hodnotit, s jakým měsíčním obratem tento hospodaří, protože kromě příjmů dalším podstatným faktorem, který podléhá nejenom samotnému přezkumu, ale i nutnosti správného vyhodnocení, jsou výdaje žadatele o úvěr. Pravidelné měsíční výdaje žalovaného však nejsou žádným způsobem konkretizovány. Není zřejmé, zdali nezbytnými měsíčními výdaji jsou pouze výdaje za bydlení, média, zdali se jedná o celkové výdaje žalovaného či jeho domácnosti, když výdaje hrazené žadatelem o úvěr je třeba vždy hodnotit i ve vztahu k reálným výdajům v čase a místě dle příslušných statistických údajů. Jak již bylo shora uvedeno, výdaje žalovaného nejsou specifikovány do té míry, aby bylo možné ani určit, o jaké výdaje se jedná a posoudit řádně schopnost plnit na čerpaný úvěr, kdy ve vztahu k tomuto je nutným zdůraznit, že žalovaným byl jemu poukazovaný příjem téměř pravidelně vyčerpán.
35. V řízení tak bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo omezeno na zjištění údajů získaných pouze z výpisů z účtu žalovaného, případně z příslušných rejstříků, aniž byly hodnoceny konkrétní příjmy a výdaje žalovaného, respektive hodnocen reálný zůstatek účtu, s nímž žalovaný hospodaří, nikoliv pouze účetní. Žalovaný navíc již v předchozí době měl závazky, kdy toto značí nutnost zvýšené míry přezkumu majetkové situace žadatele o úvěr. Za situace, kdy žalobkyně se zaměřila při přezkumu úvěruschopnosti žalovaného především na účetní zůstatek tak, jak se podával z jeho účtu, ačkoliv bylo zřejmým, že žalovaný již z předchozí doby je zatížen závazkem a ačkoliv bylo zřejmým, že příjem žalovaného poukazovaný na účet vedený u žalobkyně je žalovaným v zásadě v celé výši spotřebováván, žalovaný netvořil žádnou finanční rezervu a tvrzeným příjmem žalovaný ani nedisponoval, nelze než konstatovat, že úvěruschopnost nebyla posouzena s odbornou péčí a smlouva o úvěru je tak ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. S ohledem k tomuto závěru je tak nadbytečným hodnotit zesplatnění nároku žalobce dle příslušných obchodních podmínek. Zároveň však soud hodnotí výzvu žalovanému k úhradě celé částky jako výzvu k plnění, kdy k tomuto okamžiku měl žalovaný ve své dispozici výzvu k úhradě celé dlužné částky. S ohledem k tomuto závěru je tak nárok žalobkyně hodnocen v režimu § 2991 o. z. Za situace, kdy v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému částku 20 000 Kč plnila, je žalovaný povinen ji v režimu citovaného zákonného ustanovení žalobkyni vrátit.
36. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-113 dospěl k závěru, že „výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatnou.
37. Žalovaný obdržel částku 20 000 Kč, přičemž žalobkyně eviduje neuhrazenou jistinu po splatnosti ve výši 14 630,22 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně o tuto částku bezdůvodně obohatil a je tudíž povinen toto plnění dle § 2993 o. z. vrátit. Domáhala-li se tedy žalobkyně částky 16 130,22 Kč, je nárok důvodným pro částku 14 630,22 Kč, pro částku 1 500 Kč byl návrh zamítnut (16 130,22 Kč – 14 630,22 Kč). V té části, v níž se žalobkyně domáhala přiznání úroku z úvěru ve výši 8,05 % ročně z částky 14 630,22 Kč od 4. 5. 2023 do zaplacení a kapitalizovaného úroku z úvěru 1 556,30 Kč, byl žalobní návrh jakožto nedůvodný zamítnut.
38. Protože žalovaný se ocitl v prodlení, když žalobkyně žalovaného vyzývala k plnění k jí označenému dni, tedy 14. 8. 2022, je povinen plnit úrok z prodlení. Žalovaný byl tak zavázán k úhradě úroku z prodlení z částky 14 630,22 Kč v kapitalizované výši od 14. 8. 2022 do 3. 5. 2023 v částce 1 163,30 Kč, když tato částka nepřesahuje výši kapitalizovaného úroku z prodlení za uvedené období z částky 14 630,22 Kč, zde tak lze nárok hodnotit jako důvodný v celé uplatněné výši. Nadále byl žalovaný zavázán k úhradě úroku z prodlení z částky 14 630,22 Kč od 4. 5. 2023 ve výši 15 % ročně do zaplacení. V té části, v níž se žalobkyně domáhala uložení žalovanému povinnosti k úhradě úroku z prodlení z částky 1 500 Kč ve výši 15 % ročně od 4. 5. 2023 do zaplacení, byl žalobní návrh zamítnut.
39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 807 Kč. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem. Náklady právního zastoupení činí á 300 Kč za jeden úkon právní pomoci a náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby, celkem tak 900 Kč, a to za převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu, dle § 14b, odst. 1, písm. c), bodu 2, písm. a), § 11, odst. 1, písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 252 Kč. Celková výše nekrácených nákladů řízení činí 2 252 Kč. Žalobkyně se domáhala plnění v částce 16 130,22 Kč, úspěšnou byla v částce 14 630,22 Kč. 100 % = 16 130,22 Kč, 14 630,22 Kč = 90,1 %, 100 % - 90,1 % = 9,9 %, poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 90,1 % - 9,9 % = 80,2 %. 80,2 % z částky 2 252 Kč tak činí 1 807 Kč po zaokrouhlení. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.)
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.